Domů
Rychlé zprávy
ERÚ: Rozvoji akumulace se nebráníme, je třeba vyčíslit náklady
Budoucnost skladování elektřiny v bateriích ve velkém měřítku je opět blíže.

ERÚ: Rozvoji akumulace se nebráníme, je třeba vyčíslit náklady

Rychlé zprávy
18 komentářů
25. březen 2018, 10:08
ČTK

Energetický regulační úřad (ERÚ) se do budoucna nebrání většímu rozvoji akumulace energie v Česku. Je ale třeba přijmout potřebnou legislativu a vyčíslit náklady uskladňování a výdajů, které by nová technologie mohla znamenat pro distribuční společnosti. ČTK to řekl předseda rady ERÚ Vladimír Outrata. Loni byly v ČR postaveny první dva velké bateriové systémy pro ukládání energie s kapacitou přes jednu megawatthodinu (MWh). Zbývá dořešit, jakou roli mají tyto zdroje v energetické soustavě hrát. Aktuálně jsou ve zkušebním provozu.

Distribuční síť elektřiny je v tuzemsku rozdělena mezi ČEZ, E.ON a Pražskou energetiku (PRE). Outrata uvedl, že ERÚ má od distribučních společností informace o tom, že nejrůznější firmy plánují v tuzemsku v nejbližších letech dohromady postavit akumulační zdroje s kapacitou několika stovek MWh, což už by mělo podle něj podstatný vliv na kvalitu sítě.

„Mohlo by se stát, že za námi přijdou distributoři s tím, že ty baterie připojí, ale vyvolává jim to spoustu dodatečných nákladů. Mohou to být až miliardy korun,“ podotkl Outrata.

Část těchto nákladů by podle něj pak mohly nepřímo zaplatit všichni spotřebitelé.

Tesla Powerpack - Síťové baterie
Ilustrační foto

Mluvčí ČEZ Martin Schreier ČTK řekl, že podle poznatků firmy v ČR měly v horizontu dvou let vzniknout systémy ukládání energie o celkovém výkonu v desítkách megawattů (MW).

„Na základě dostupných informací analyzujeme dopady ve více rovinách. Teprve na základě takto získaných poznatků by bylo rozhodnuto o dalším postupu,“ doplnil.

„V současnosti evidujeme asi 20 žádostí o připojení velkokapacitních akumulačních zařízeních s celkovým požadavkem na rezervaci jak příkonu, tak výkonu v hodnotě přibližně 140 MW,“ uvedla mluvčí E.ON Martina Slavíková.

Podotkla, že firma momentálně nevidí problém ani tak v nákladech na připojení, jako spíše ve stanovení podmínek připojení a provozu těchto zařízení.

„Náklady budou velmi odvislé od konkrétních případů, to jest místě připojení a velikosti těchto jednotek,“ dodal mluvčí PRE Petr Holubec.

Přesná čísla podle něj společnost v tuto chvíli nemá.

baterie
Ilustrační foto

Podle výkonného ředitele asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ Jana Fouska jsou obavy z možného nekoordinovaného rozvoje akumulace liché.

„Podpůrné služby, které mají akumulační zařízení poskytovat, sjednává na komerční bázi provozovatel přenosové sítě ČEPS, a to na základě výběrových řízení. Postaví se tedy pouze ta akumulační zařízení, která najdou odbyt na trhu podpůrných služeb,“ řekl ČTK.

AKU-BAT CZ už dříve uvedl, že prosazuje, aby velké bateriové systémy měly v energetické legislativě podobné postavení, jako mají přečerpávací vodní elektrárny, a mohly být využívány jako regulační zdroj, jak tomu je v některých západních zemích.

Podle Outraty je však nutné počkat na konečné znění takzvaného zimního balíčku Evropské komise a ukotvení akumulace v něm.

Vedení
Ilustrační foto

Legislativní ukotvení problematiky řeší české ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministr v demisi Tomáš Hüner (za ANO) v lednu ČTK řekl, že resort s ním počítá v připravované novele energetického zákona.

Předseda rady ERÚ dále uvedl, že na akumulaci je třeba nutné se dívat více komplexně.

„Akumulace energie je širší pojem, není to jenom akumulace elektřiny do baterií. Může to být akumulace do tepla v teplárenských soustavách, nebo převedení energie na vodík či metan,“ dodal Outrata.

Fousek ČTK řekl, že podobný postoj má k akumulaci také AKU-BAT CZ.

První velké baterie pro nadbytečnou energii s kapacitou jedné MWh loni postavila společnost E.ON v Mydlovarech na Českobudějovicku a firma Solar Global v Prakšicích na Uherskohradišťsku.

Náklady na vybudování v obou případech činí zhruba 20 milionů korun. Bateriový systém pro ukládání energie plánuje v Tušimicích na Chomutovsku postavit také ČEZ.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(18)
Jan Veselý
25. březen 2018, 10:28

Jaké vyhodnocení nákladů? Proč prostě neudělat systém, že za poskytované služby se platí a přístup na trh nebude diskriminační? Pak se věci mají tendence řešit i bez centrálního plánovače, ten se má starat o pravidla ne o cash regulovaných.

Martin Hájek
25. březen 2018, 11:42

Pardon, ale představujete si to malinko jako Hurvínek válku. Jestliže se rozvoj akumulace v bateriích povolí, tak zkrátka distribuční společnosti budou muset taková zařízení připojovat a náklady s tím spojené budou socializovány, pokud legislativa nestanoví něco jiného. Potíž je v tom, že elektrická akumulace má poskytovat služby ČEPSu, ale připojená bude zřejmě až na výjimky do distribučních soustav, které mohou mít s těmi toky elektřiny potíže, protože s nimi nikdo nepočítal a ani počítat nemohl. Samozřejmě jednotky MW nejsou problém, ale jakmile se to otevře, tak samozřejmě pro všechny a mohou tu být rázem 100ky MW a to už samozřejmě problém pro distribuční soustavy bude. Navíc jsou v procesu přípravy evropská pravidla, takže by bylo trochu hloupé snažit se o nějakou českou cestu, když v řádu jednotek let bude platit evropská cesta, které se stejně budeme muset přizpůsobit.

Josef
25. březen 2018, 18:25

Proč by s tím distributoři měli problémy , stačí když si řeknou o odpovídající cenu připojení a je po problému - vydělají všichni

energetik
25. březen 2018, 21:17

Distributoři mají se vším problémy když na tom nemohou pořádně vydělat. A toto je například obere za sankce za překročená maxima.

Martin Hájek
25. březen 2018, 23:49

Jste mimo, distributoři nemohou nijak bránit instalaci akumulace u zákazníků, tedy pokud např. nemá nepřípustný dopad na vyšší harmonické apod.

Martin Hájek
25. březen 2018, 23:47

Cena za připojení je daná vyhláškou a týká se výroben elektřiny, takže nemusí nutně zohlednit specifika akumulace. Navíc samozřejmě náklady nevznikají jen připojením, ale také vlastním provozem.

Karel
25. březen 2018, 21:15

Ale tohle je bez pardonu ku*****na nejhrubsiho zrna. Vycisleni nakladu (jakekoli) - NEMA s kapacitou pripojeni ZADNOU spojitost. Mohou byt dusledkem pripojeni jednotlivych akumulacnich mist - avsak tyto mista patrne nikdy nedosahnou vetsi zateze nez stavajici. Distributor vyda rozhodnuti, zda je mozne pripojit baterie Karla Novaka v HorniPolni. Bohuzel co se deje dnes je terrorismus nejhlubsiho zrna, kdy se distributori tvari, ze jakakoli vyrobna el. energie je zatez - a pritom jiz nezminuji, ze ve chvili kdy pan Novak neco vyrabi a do site dodava zahy spotrebovava pan Vonasek jeho soused!!! A ERU je banda sm**du jenz si masti kapsy.

Petr
26. březen 2018, 09:04

Když si někdo dá soláry na střechu, tak je spíš větší pravděpodobnost, že ho právě sousedé začnou kopírovat, a za chvíli bude přetížená celá ulice, která bude potřebovat předělat veškeré dráty a napojení až k vysokému napětí.

Naopak když se budou baterky pořádně regulovat, tak kromě největšího nasazení skutečně jako vodní přečerpávačky napojené na síť ČEPsu, můžou být dále upřednostňovány dostatečně velké domácí baterie pro majitele solárů.

Josef
26. březen 2018, 20:08

Nesouhlasím s Vaším hodnocením, pokud vezmete třeba nějakou vesnici kde je pár domů ,pak tam se ty dráty nikdy nevyplatí , ale lidé el. energii mít musí , protože je to veřejný zájem. Navíc všichni mají všechno na el. energii. Přes den o víkendu se kolektivně vaří a večer sepnou bojlery, ale celková spotřeba není vysoká, protože chybí průmysl, ale dráty jsou mnohem delší a trafo je mnohem větší, než pro stejný počet odběratelů ve městě. Takovým míst je v ČR hodně a prodělává se na nich. úplnou katastrofou jsou chatové osady - průměrně mizivá nárazová spotřeba velké jističe a nízké paušály.

C
26. březen 2018, 21:11

A já zase nesouhlasím s Vámi. Rozvod proudu do každé díry není veřejný zájem, ale veřejností hrazený zájem elektráren. Není možné stále dokola všemožně socializovat ztráty a privatizovat zisky. A ani opačně. Zejména je to ostudné pokud na jednu stranu chataři a spol platí poplatek 00 nic, jedná se při tom o nárazový a málo využívaný odběr a podobně se chovající majitelé FVE jsou nahlížení jako největší škodná a podvratné živly.

Pokud někdo chce vedení a přípojku na centrální síť, tak buď je to v tak dobře zasíťované oblasti že to elektrárny udělají zdarma nebo za minimum, nebo je to v takové oblasti že se to nikdy nemůže vyplatit i přes všechny "veřejné zájmy". Proč má být veřejným zájmem drát z Temelína do každé samoty a ne co neefektivnější síť?

Tady ta odlehlá místa mnohdy mívala vhodné podmínky pro výrobu proudu a často byla elektrifikovaná dříve než kdekteré město, dneska je to v háji protože centrální elektrárny tyto místní sítě zničily. Teď se zeptám, co je efektivnější? Koupit dohromady MVE 100kW a jeden DA 100kW jako zálohu, eventuálně místo toho každému na dům FVE a zrušit za zimu třikrát stržené vedení kamsi do tramtárie, nebo donekonečna opravovat stržené vedení do tramtárie?

Jan Veselý
26. březen 2018, 09:20

Tak Hurvajz si představuje, že:

- Distribuční společnosti dostanou za připojení zaplaceno. Ale ERÚ by měl požadovat transparentní rozhodovací proces a transparentní a férové placení za přípojku. Žádných 30 tisíc za 5 metrů kabelu a unifikovaný sloupek s elektroměrem, což je má osobní zkušenost s ČEZ Distribuce.

- Provozovatelé baterií budou dostávat zaplaceno za poskytované služby, kde se bude cena služby transparentně určovat, např. formou aukcí na jednotlivé regulační služby bez omezení velikosti zařízení, bez omezení na použité technologie a v co nejkratších časových intervalech (není technicky problém je dělat každou hodinu).

- Změnit systém placení distributorům za jejich služby. Opustit model odměňování za náklady a začít je odměňovat podle kvality dodávek a kolik nákladů ušetřili odběratelům.

Martin Hájek
26. březen 2018, 18:16

Samé krásné nápady, a jak to souvisí s akumulací?

C
26. březen 2018, 21:17

Asi tak že to neudělá z baterií a akumulace obecně další černou díru na prachy a budou nastaveny rovné podmínky přístupu na trh. Je jedno jestli ta baterie bude fyzicky obrovská vana Ni-Fe článků, nebo energetický cloud desítek baterií po garážích.

Martin Pácalt
26. březen 2018, 07:09

Když ne hned, tak tenhle systém se dá vyzkoušet např. u středních podniků a teprve na základě zkušenosti pustit rovnou na obecné úrovni. Jen to musí být zastropované co do akumulační kapacity/lokalita, aby někde nebyla nová "lithiová nebo olověná přečerpávací baterka" v polích a jinde na okraji měst, kde to je spíš třeba" nic. Já jen doufám, že se to bude stavět na již využitém území brownfieldů, kontejnery uprostřed louky by byly pěstí na oko.

Mimochodem opavský Model prý zvažuje na své střeše s FVT elektrárnou a někdo dole schovanou kontejnerovou baterií, jednak nyní jako zálohu pro případ výpadku a jednak pro postupnou nezávislost na stávajícím dodavateli. Kapitálově se to tedy, zdá se, vyplatí soukromým podnikům již dnes.

Jan Veselý
26. březen 2018, 09:06

Model bych chápal, asi pro ně není vůbec lákavá představa, že by jim v těch jejich obřích offsetových tiskárnách zatuhla barva a oni to pak museli složitě čistit. Baterie má oproti diesel agregátu své podstatné výhody, třeba to, že to je zařízení, které bude zároveň trvale generovat nějaký příjem a pravděpodobně budou i snadnější na údržbu. Věřím, že takových podniků bude celkem dost.

Petr
26. březen 2018, 20:59

Nejjednoduší to je jak to spustili teď, aby si to za vlastní peníze podle uvážení kompatibility proti svému historickému provozu stavěly velké kogenerační elektrárny s už vybudovaným obřím připojením do sítě.

C
26. březen 2018, 21:15

Pořádnou přípojku má každé větší město, kdyby nebylo centrálních elektráren, tak by takovému běžnému městu by stačila elektrárna 2x25MW a nebude mít problémy ani s proudem ani s teplem.

Postavit to hned vedle rozvoden 110/22kV je myslím lepší, i se záborem nějaké té půdy, než to stavět u elektráren typu Mělník.

XxX
27. březen 2018, 13:18

Nemyslím si - historie jasně ukazuje jak to je. V ulici o 10ti domech mají zřídka kdy a kde FVE 30% , spíše těch 20 a méně. Nechodím po vesnicích a nemonitoruji střechy, ale zatím jsem nikde neviděl 75% a více v jedné ulici (v ČR). Také každý kdo má FVE k ní nemá tepelné čerpadlo či baterie, ale například akumulaci do TUV. Né každá domácnost s FVE musí mít i sušičku a už vůbec nejde o stejný počet členů domácností. Z těchto údajů je jasně zřejmé, že spotřeba domácností je jiná a tak opravdu bude více docházet ke spotřebovávání lokální energie v místě instalace střešních FVE. Tedy celková představa o vytížení je lichá.

Pokud se někdo domnívá, že taková elektřina z FVE v Plzni putuje někam do Liberce je dost mimo.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se