Německá uhelná elektrárna Jänschwalde včetně navrhované demonstrační jednotky pro zachytáváníí a ukládání oxidu uhličitého- Zdroj: Vattenfall

Německá hnědouhelná rezerva není státní pomocí, rozhodla Evropská komise

Evropská komise se vyjádřila pozitivně k plánu německé vlády převést do kapacitní rezervy 8 německých hnědouhelných elektráren. Podle jejího vyjádření se nejedná o státní podporu ve smyslu práva Evropské unie. Za odstavení elektrárenských bloků o výkonu 2,7 GW obdrží jejich provozovatelé od státu celkem 1,6 mld. EUR.

Evropská komise se podle svého tiskového prohlášení shodla na tom, že posuzované opatření podporuje environmentální cíle Evropské unie a pomůže Německu snížit emise CO2. To vše bez toho, aby byla významně narušena hospodářská soutěž v prostředí jednotného trhu Evropské unie.

Evropská komise dále připomíná, že účinek na trh s elektřinou v Německu bude limitovaný a případné narušení hospodářské soutěže je z velké míry nahrazeno pozitivním efektem na životní prostředí.

Rozhodnutí je klíčové zejména kvůli emisím CO2, jelikož elektrárny, na které se převedení do rezervy vztahuje, patří k nejvíce znečišťujícím zdrojům v Evropě. Elektrárny Neurath, Jänschwalde a Niederaußem patří dokonce mezi pět nejvíce znečišťujících elektráren v evropském systému EU ETS.

Celkové náklady, které vyvolá kompenzace pro provozovatele elektráren, dosahují 1,6 mld. EUR (43,2 mld. Kč). V průměru tak provozovatelé po dobu sedmi let obdrží každoročně 230 mil. EUR (6,2 mld. Kč).

Elektrárna Janschwälde je v současné době předmětem prodeje mezi švédskou energetikou Vattenfall a Křetínského EPH. Kromě Janschwälde se opatření týká i elektrárny Buschhaus, kterou vlastní společnost Mibrag, patřící taktéž pod EPH.

„Rozhodnutí Evropské komise je výrazným krokem k prosazení cílů nového zákona o trhu s elektřinou. Je klíčové k dosažení našich klimatických cílů a zároveň zajištění daných regionů.“
Sigmar Gabriel, Ministr hospodářství a energetiky

Výroba elektřiny z hnědého uhlí patří mezi způsoby výroby s největším objemem vypouštěných emisí CO2. V Německu hnědé uhlí stále patří k nejdůležitějším zdrojům a v roce 2015 se podílelo na výrobě elektřiny z přibližně 25 %. Dotčené elektrárny tvoří 13 % instalovaného výkonu německých hnědouhelných elektráren.

Schválené opatření by mělo Německu snížit emise o 11 – 12,5 milionu tun ročně (k roku 2020). To by podle Evropské komise mělo zajistit více než polovinu zbývajícího objemu emisí, které Německo potřebuje k dosažení cíle snížení emisí o 40 % v roce 2020 vzhledem k roku 1990.

Státní podporu upravuje zejména Smlouva o fungování EU, článek 107:

Článek 107 Smlouvy o fungování EU (bývalý článek 87 Smlouvy o ES)

1. Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak.

2. S vnitřním trhem jsou slučitelné:

a) podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům za podmínky, že se poskytují bez diskriminace na základě původu výrobků;

b) podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi;

c) podpory poskytované hospodářství určitých oblastí Spolkové republiky Německo postižených rozdělením Německa, pokud jsou potřebné k vyrovnání hospodářských znevýhodnění způsobených tímto rozdělením. Pět let po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost může Rada na návrh Komise přijmout rozhodnutí, jímž se toto písmeno zruší.

3. Za slučitelné s vnitřním trhem mohou být považovány:

a) podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností, jakož i rozvoji regionů uvedených v článku 349 s ohledem na jejich strukturální, hospodářskou a sociální situaci;

b) podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu anebo napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu;

c) podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem;

d) podpory určené na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví, jestliže neovlivní podmínky obchodu a hospodářské soutěže v Unii v míře odporující společnému zájmu;

e) jiné kategorie podpor, které určí Rada na návrh Komise rozhodnutím.

Plán převodu hnědouhelných elektráren do kapacitní rezervy

Opatření bylo navrženo v listopadu 2015 a má za úkol postupně odstavit a uzavřít vybrané hnědouhelné elektrárny v Německu.

První odstavená elektrárna by měla do rezervy přejít již letos v říjnu, poslední ve stejný měsíc o tři roky později. Provozovatelé těchto elektráren budou kompenzováni za ušlý zisk z prodeje elektřiny.

Opatření se týká elektráren Buschhaus (Mibrag), Frimmersdorf P, Frimmersdorf Q, Niederaußem E, Niederaußem F, Neurath C (vše RWE) a Jänschwalde F a Jänschwalde E (provozované Vattenfallem, předmět prodeje EPH).

Zdroj úvodního obrázku: Vattenfall, Jänschwalde 



21 odpovědí na Německá hnědouhelná rezerva není státní pomocí, rozhodla Evropská komise

  1. Martin Hájek napsal:

    Evropská komise LŽE! Opatření nemůže mít z definice žádný pozitivní efekt pro životní prostředí, protože o co méně CO2 vypustí německé elektrárny, o to více budou moci vypustit jiné provozy v EU. Je těžko myslitelné, že by si toho Komise nebyla dobře vědoma.

    Čili dojde k narušení hospodářské soutěže, aniž by byl dosažen jakýkoli pozitivní efekt pro životní prostředí. Evropská komise brala v úvahu zejména snahu Německa o dosažení jeho NÁRODNÍHO cíle. Devastace trhu s povolenkami, která z tohoto kroku vyplývá, jí nevadí. Bude potřeba tento krok Evropské komisi připomenout, až nám zase bude říkat, že trh s povolenkami je potřeba zachraňovat.

    • Michal Šnobr Michal Šnobr napsal:

      Absolutně podepisuji. V energetice už EK ani neskrývá podporu německých národních zájmů. V energetice už EU neexistuje, realitou je Německá unie. Další tragédie Evropy se pomalu a jistě naplňuje …

      A odezva českých politiků na zásadní poškození zájmů české energetiky? Nula! Nechápou …

      • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

        EU pravděpodobně nemá zájem podpořit německý zájem, když se shoduje s jejím vlastním.
        P.S.: Odkdy je českým národním zájmem provoz hnědouhelných elektráren v Německu?

        • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

          Oprava: … nemá problém podpořit německý zájem …

        • Michal Šnobr Michal Šnobr napsal:

          českým zájmem je funkčnost toho, co ještě nedávno EU představila jako svůj základní cíl v energetice: funkční EU ETS jako nástroj boje proti klimatickým změnám a jednotný trh s elektřinou. Němci dělají pravý opak … vše toto boří a jen kvůli své umanutosti nejdříve odstavit jádro a pak uhlí. Přesně jak píše Martin Hájek. Hájit umělé vyčlenění výroby elektřiny z uhlí mimo trh (platit elektrárnám přímé subvence) a současně nechat strop emisí může obhajovat jen idiot, který nechápe základní logiku. Brusel to dělá …

          • Jan Veselý napsal:

            A pochopil jste vůbec, za co ty elektrárny dostanou peníze? Dostanou je za to, že se vypnou, nebudou vyrábět, ale zůstanou příštích 7 let v provozuchopném stavu pro případ nouze. Na naběhnutí výroby budou mít 10 dní. To znamená, že fakticky si německá vláda koupila odstavení 2,7 GW výkonu těch nejšpinavějších zdrojů. V reálu asi kromě války neexistuje důvod proč je ještě někdy pouštět.
            S ETS to udělá nejvýše to, že se bude muset alokovat o cca 10 milionů tun CO2 méně povolenek.

          • Milan Vaněček napsal:

            Souhlas s panem Veselým. Rozhodnutí Německa je racionální, emise se sníží, aby se nepřelily někam jinam stačí snížit množství povolenek.
            Když se na ty boje o CO2 dívá člověk z nadhledu, tak vidí, že jedno číslo (emise CO2) nemůže postihnout celý komplexní problém s životním prostředím, teď to bylo krásně vidět na skandálu VW s dieslovými motory. Automobilová loby se honí za nízkým číslem CO2, za maximálním ziskem=prodej co největšího množství SUV s diesl. motorem a to velmi důležité pro zdraví lidí ve městech-emise kysličníků dusíku-podvodně ošvindluje.
            Tak i v energetice je to boj protijaderné loby (Německo) s jadernou loby (Francie, ČR) a uhelnou loby (ta je všude). Jaderná loby propaguje především CO2 limit, protijaderná loby je především proti jadernému odpadu a rizikům jádra, uhelná loby chce přežít ještě 20-30 let.

          • Martin Hájek napsal:

            Pane Veselý,
            vtip je v tom, že těch povolenek se bude alokovat pořád stejně a nikoliv méně, takže se nic neušetří – už to píšu asi potřetí a čekal bych, že byste to mohl začít pomalu vnímat a nepsat potom hlouposti. Když už, tak si měla Německá vláda ty nadbytečné povolenky koupit a stáhnout je z trhu a tohle svoje národní opatření tak neutralizovat. Ale proč by to dělala, když Komise v klidu přihlíží národnímu kroku, který jde proti evropským pravidlům.

          • Tomas Jirka napsal:

            Schema je do roku 2020 dane, ale kritika se snasi z vice smeru (FR, GB, I), tak se treba zmeny dockame? I kdyz je mi jasne, ze legislativni proces je dlouhy, ale ani Nemecko by proti nemu nemuselo prilis brojit, ne?

            Jinak Market Stability Reserve ma prijit 2018, coz by tento a podobne pripady take mohlo resit? 🙂

            Jinak souhlas, tohle je celkem prasarna od Nemcu… Sice je „vypnou“, ale povolenek je porad stejne, takze nejspis pujde dolu opet cena a jen se vypusti jinde. 🙁

          • Michal Šnobr Michal Šnobr napsal:

            Tohle je úlet pane Vaněčku, cituji: „Souhlas s panem Veselým. Rozhodnutí Německa je racionální, emise se sníží, aby se nepřelily někam jinam stačí snížit množství povolenek.“

            Bingo! „Stačí snížit množství povolenek …“ v tom je ten zakopaný pes, nikdo to neudělal a ani se k tomu nechystá. Peníze vynaloží Německo na subvence mimo EU ETS, ale množství povolenek se nezmění … Přitom ten samý efekt pro německé uhelky (tj. jejich odstavení) by měla vyšší cena povolenky (původní německý návrh) než se vzbouřily energetické odbory a Merkel se podělala. Vyšší cena povolenky by ale ještě více zatížila německého spotřebitele, který už teď táhne za své peníze většinu podpory OZE. To vlastně Němci nechtějí, raději obětují EU ETS i rozumný „tržní“ design evropského trhu s elektřinou. Nízký baseload je pro Němce vítězství Energiewende a přitom je to z pohledu většiny evropské energetiky absolutní tragédie …

            Ano, souhlasím, že čistě z pohledu Německa je to racionální … Jenže za této situace by také Německo mělo fairově říci ostatním členům EU něco jako: „Ok, podvedli jsme vás Evropo. EU ETS jsme nikdy nemysleli vážně stejně jako jednotný trh s elektřinou. Náš záměr byl přejít na plně subvencovanou OZE energetiku bez tržních prvků.“ Jo a ještě by bylo vhodné dodat: „My jsme Německo a my rozhodujeme a podle toho si namalujte energetický mix a bez diskuze!“

            Přístup Francie a ostatních zemí (snaha o zavedení min. ceny povolenky) je nyní jen zpožděná reakce na nebezpečnou dominanci Německa v tvarování podoby evropské energetiky, která začala ohrožovat i tuto evropskou velmoc a ve své podstatě je ideologická, extrémní a v tom i nebezpečná. Teď teprve půjde do tuhého a ukáže se, že rozpad evropské energetiky je jedním ze dvou řešení k extrémním postojům Německa, které jsou pro ostatní země nenapodobitelné. Druhou možností, že po volbách ve 2017 Německo opět pootočí kormidlem své energetiky.

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Šnobr, jen bych upřesnil (už jsem o tom psal dříve kolegovi Wagnerovi) Vaše tvrzení, cituji: …..Ano, souhlasím, že čistě z pohledu Německa je to racionální … Jenže za této situace by také Německo mělo fairově říci ostatním členům EU něco jako: „Ok, podvedli jsme vás Evropo. EU ETS jsme nikdy nemysleli vážně stejně jako jednotný trh s elektřinou. Náš záměr byl přejít na plně subvencovanou OZE energetiku bez tržních prvků.“ Jo a ještě by bylo vhodné dodat: „My jsme Německo a my rozhodujeme a podle toho si namalujte energetický mix a bez diskuze!“…….
            Ano, z hlediska Německa je to racionální. Taky nemysleli vážně EU ETS, vážně mysleli jen odstavení JE v Německu a získání průmyslové výhody v nově nastupujících čistých technologiích (Např. Siemens a větrné elektrárny). Nechtěli přejít na plně subvencovanou energetiku, to byl jen nástroj (úspěšný) jak vyvolat hromadnou výrobu a tím zlevnit průmyslovou produkci (Vy jistě znáte „learning curve“). A souhlasím, že si dělají co chtějí z pozice síly a říkají-Vy ostatní se musíte přizpůsobit. A ostatní v EU se přizpůsobují, neníliž pravda?! A nakonec i ty hnědouhelné elektrárny odstaví (za peníze – a Křetínský na tom vydělal…).

          • Michal Šnobr Michal Šnobr napsal:

            pane Vaněčku nevím … v zásadě opakujete co jsem napsal já. Já jsem ale reagoval na váš souhlas s roztodivnými pohádkami p. Veselého. Nic více, nic méně …

            Úspěch Německa? Ano, možná národní úspěch. Ano, inovativní a dost možná i příkladný, ale …na evropské úrovni mimořádně bohatý a zeleně zfanatizovaný německý spotřebitel financuje rozvoj OZE hlava nehlava- žádná cena není dost drahá, (soused, nesoused). Průmysl to téměř neplatí, stále roste počet výjimek, které umožňují se platbám za OZE vyhnout … Model, který je v Evropě těžko opakovatelný. A co je výsledek? Místo propojení trhů, stále silnější národní tendence … destabilizace evropské energetiky. Místo vyváženého a rozumného rozvoje OZE a energetiky v celé Evropě (včetně CEE) chaos …

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      Když jsem se tím naposledy zabýval, tak elektrárny prodávaly elektřinu, ne CO2. Z logiky věci my z toho plyne, že když se zastaví kus výrobní základny elektráren s nejhorším poměrem CO2:MWh, tak ano, elektřina se bude vyrábět jinde, ale rozhodně s nižšími emisemi CO2.
      Chtělo by to méně bezúčelného vztekání a více přemýšlení.

      • Martin Hájek napsal:

        Pane Veselý,
        emisní obchodování funguje tak, že se určí strop emisí, které se pustí do oběhu pro celou EU. Pokud tedy Německé elektrárny uměle emise ušetří kvůli opatření mimo trh a současně se nezmění ten celoevropský strop, tak logicky ty emise budou vypuštěny jinde a nejen z elektráren. Elektřina se s nižšími emisemi vyrábět nebude, stačí, když vám jedna špičková moderní uhelná elektrárna nahradí elektrárnu plynovou a emise CO2 stejně vzrostou.

        • Jan Veselý napsal:

          Se určí strop emisí – A co brání EU ten strop snížit o cca 10 milionů tun CO2, ekvivalent vypnutí těch uhelných elektráren.
          Plyn -> uhlí – a proč? Já zaregistroval, že cena plynu klesla a plynové elektrárny jsou opět v provozním zisku.
          Jste klasická ukázka, jaký mor jsou skryté předpoklady. Ty totiž umožňují prokázat kdejakou fantasmagoirii.

          • Martin Hájek napsal:

            Schéma emisního obchodování je do roku 2020 dané a nejde ho legislativně změnit, protože do tohoto termínu už žádnou změnu nejde stihnout. Němci nabourali EU ETS a do roku 2020 ho nebude možné nijak legislativně opravit. Prosím, trochu si to zkuste nastudovat, ať se můžeme bavit na úrovni.

          • Tomas Jirka napsal:

            3 roky na legislativni zmenu je malo? To tedy Brusel funguje jeste hur, nez jsem si myslel… :/

            Nemohla by tohle resit Market Stability Reserve od 2018?

          • Martin Hájek napsal:

            Bruselu trvá přijetí nové směrnice min. 2 roky a pak je obvykle min. 18 měsíců na transpozici v členských státech. MSR bude počínaje rokem 2018 odsávat z trhu maximální možné množství povolenek, které je dané legislativou. Toto množství však nemůže být v souvislosti s Německým krokem nijak dále navýšeno. Z toho vyplývá, že MSR bude vůči Německému postupu minimálně do roku 2020 zcela neúčinná.

      • Michal Šnobr Michal Šnobr napsal:

        Bingo! a dvakrát! 🙂 1) ano, cena povolenky CO2 je dnes součástí ceny elektřiny (já to nevymyslel) a 2) no konečně jste po několika (hodně) komentářích zapřemýšlel a připustil, že vyvést německé hnědé uhlí tímto způsobem nebude mít vliv (pokud se nesníží i počet EUA na trhu) na emise. Ano elektřina se může vyrobit jinde a dost možná i s nižšími emisemi (možná ale tyto další nadbytečné povolenky umožní nějakou výrobu s podstatně horšími emisemi). A vracíme se na začátek tj. k argumentaci EK, která tento německý způsob obcházení EU ETS posvětila a naprosto „idiotsky“ zdůvodnila.

        Celé je dvojnásob špatné, protože pokud už EU ETS (z vůle všech států EU) existuje, je nesmyslné takto ten systém narušovat a degradovat … pak nedává smysl vůbec a měl by se raději zrušit úplně … Jedním z původních záměrů bylo vyšší cenou povolenky motivovat výrobu elektřiny z plynu za podstatně nižších emisí než z uhlí. K tomu se EU ETS nedopracoval ani za dlouhé roky své existence …

  2. Peppa napsal:

    Bože! Už zase graf, kde je špinavé palivo modře a obnovitelné zdroje černou?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *