Ministr Jiří Havlíček

EXPO: Ministr Jiří Havlíček: V Astaně jsme nemohli nebýt

Dokázali jsme uspořádat tři vydařené podnikatelské mise, vyvolat zájem o naše technologie, získat důležité kontakty, uzavřít kontrakty a rozjednat dlouhodobé projekty, vypočítává šéf MPO.

Splnila česká účast na EXPO 2017 Vaše očekávání?

Moje očekávání vycházelo z úkolu, který Ministerstvu průmyslu a obchodu jako gestorovi projektu zadala vláda. Cílem naší účasti bylo využít EXPO především k rozvoji vztahů v obchodně-ekonomické rovině a k podpoře aktivit českých exportérů. A na tomto poli se nám dařilo velmi. Jako ČR jsme dokázali uspořádat tři vydařené podnikatelské mise, vyvolat zájem o naše technologie, získat důležité kontakty na pracovní úrovni, uzavřít kontrakty a hlavně rozjednat projekty dlouhodobé spolupráce, které přesahují rámec EXPO. Za mě tedy jednoznačně ano, splnila.

Co vás osobně nejvíce zaujalo přímo na místě?

EXPO jsem pracovně navštívil dvakrát a nejvíce mě oslovil přístup našich kazašských partnerů. Bylo vidět, že si cení proaktivnosti, s jakou se ČR postavila k akci, která je pro Kazachstán tak důležitá, a podle toho se odvíjely i naše vzájemné rozhovory. Sám jsem měl možnost jednat se zástupci vedení kazašského Ministerstva energetiky, s nimiž jsme dosáhli největšího pokroku a otevřeli již diskuzi o konkrétních projektech. Vztahy jsou nyní díky EXPO nastavené velmi přátelsky a kooperativně, jsme schopni bavit se konstruktivně prakticky o jakémkoliv tématu. Toto nám otevírá spoustu příležitostí, které bychom se do budoucna měli snažit dále aktivně rozvíjet.

Proč si myslíte, že je důležité, aby se ČR podobných akcí účastnila?

V Astaně se představilo 115 zemí světa a vedle nich ještě celá řada mezinárodních organizací a dalších subjektů. Bylo to historicky první EXPO v prostoru Střední Asie a zároveň největší platforma svého druhu na světě pro prezentaci myšlenek, technologií a inovací v oblasti energetiky. Nabízí se proto položit si otázku, jaký signál by ČR vyslala do světa, kdyby se takové výstavy nezúčastnila. Z dlouhodobého hlediska by to mohlo znamenat nejen uzavírání dveří středoasijského trhu pro naše firmy, ale i pozvolný posun ČR směrem k průmyslové a technologické periferii. Tyto efekty je však vhodné posuzovat vždy případ od případu, protože každá akce se odehrává ve specifickém kontextu.



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *