Pařížský smog. Autor: Damián Bakarcic

Francie hodlá do roku 2040 ukončit prodej benzínových a naftových automobilů

Ve Francii by se do roku 2040 měly přestat prodávat benzinové i naftové automobily. Tento ambiciózní cíl dnes představil francouzský ministr životního prostředí Nicolas Hulot. Podle agentury DPA nicméně zatím není příliš jasné, jakým způsobem chce francouzská vláda stanoveného cíle dosáhnout.

V první polovině letošního roku se benzinová a naftová vozidla podílela na novém vozovém parku ve Francii zhruba 95 procenty. Tržní podíl elektromobilů činil pouze 1,2 procenta a podíl hybridních vozů 3,5 procenta, píše agentura Reuters.

Hulot připustil, že odchod od benzinových a naftových automobilů představuje „obtížný cíl“. Francouzské automobilky však podle něj mají projekty, které mohou jeho dosažení zajistit.

Francouzská společnost PSA Group, která vyrábí automobily značky Peugeot a Citroën, dnes uvedla, že vládní cíl jde ruku v ruce s jejím záměrem nabízet do roku 2023 elektrické či hybridní verze u 80 procent jejích vozů.

Mluvčí podniku nicméně dodala, že PSA bude v případě budoucího zákazu prodeje benzinových a naftových automobilů ve Francii pokračovat v jejich výrobě pro zahraniční trhy.

Výfuk emise

Ilustrační foto

Evropské sdružení výrobců automobilů upozorňuje, že elektrické a hybridní motory nejsou jedinou variantou pro budoucnost automobilového průmyslu a že automobilky stále investují do modernizace benzinových a naftových technologií.

„Zlepšování spalovacího motoru a čisté naftové technologie budou i nadále hrát významnou roli ve snižování emisí oxidu uhličitého,“ uvedlo sdružení v prohlášení pro agenturu AP.

Hulot dnes rovněž potvrdil, že Francie hodlá do roku 2022 ukončit výrobu elektřiny z uhlí a do roku 2025 snížit podíl jaderné energetiky na celkové produkci elektřiny na 50 procent z nynějších 75 procent. Navrhl také zákaz nových ropných a plynových vrtů na francouzském území.

„Francie se chce stát jedničkou v zelené ekonomice,“ prohlásil.

Autor:



16 odpovědí na Francie hodlá do roku 2040 ukončit prodej benzínových a naftových automobilů

  1. Milan Vaněček napsal:

    Tak už je to ložené. Automobilismus bude novým tahounem přechodu na OZE a bateriovou (alternativně i vodíkovou) akumulaci. Říkají to americké, čínské, německé a nyní i francouzské automobilky. Japonské již jsou v čele. To vše je odhaduji tak 90% světové výroby.
    Takže opět už je rozhodnuto. Automobilismus je velký a trvalý business.

    • Petr napsal:

      Jestliže automobily masově sežerou baterie, tak ty budou daleko méně dostupné pro nasazení v sítích dodavatelů elektřiny.
      USA naopak právě oficiálně ohlásily trvalé používání uhlí, plynu a nafty.
      Čína i Indie zvyšují letos zase spalování uhlí a hodlají si ho ještě minimálně 50 let masově zachovat.
      Největší japonské automobilky jsou s čistými elektroauty ještě víc pozadu než Volkswagen, a navíc se finančně zasekali velmi nákladně v prakticky pro auta nepoužitelném vodíku, čímž prokazují ztrátu zdravého rozumu a svého světového postavení.

      Naopak pokud bude mít nejvíc elektroaut Čína, Jižní Korea a Francie, tak prokážou, že jsou pro tento obor nejvýhodnější státy s co nejsilnější jadernou energetikou.
      Čína právě dnes staví 20 nových jaderných reaktorů.

      • Jan Veselý napsal:

        Uvažujete blbě, baterie jsou tovární výrobek vysoká poptávka u nich vždy stimuluje nabídku a dlouhodobě snižuje cenu.
        Nepleťte dohromady slova USA a Donald Trump. Reálnou energetickou politiku v USA nemá federální vláda téměř vůbec pod kontrolou. O budoucnosti mobility a velké energetiky fakticky rozhodují jednotlivé státy Unie. U nich je to velmi pestré, ale ty hospodářsky výkonné a zalidněné už jdou tvrdě po OZE a elektromobilitě.
        V Indii je moratorium na výstavbu uhelných elektráren, ekonomicky nedávají smysl, ruší se tam i už rozestavěné projekty. V Číně už spotřeba uhlí tři roky po sobě dost významně klesá, nepleťte si to s růstem importu kvůli loňskému uzavření ekonomicky neefektivní části domácích kapacit, bylo to asi 1000 menších dolů.

        • Petr napsal:

          Baterie lithiové jsou tovární výrobek, ale z dost vzácných surovin, které na nich v masové konkurenční výrobě tvoří dále nestlačitelnou většinu ceny, která pak spekulačně kolísá podle futures na těžbu těchto surovin, podobně jak u ropy.
          A jestli se mají elektroauta rychle dostat na miliony, tak všude jinde v oborech s neomezeným místem (vůči podlahám nebo kufrům aut) se bude nasazovat něco materiálově úplně jiného.

          Když Trump zavede tržní prostředí, tak jen pár států z 50ti jako Kalifornie nebo New York, budou schopny dále vynucovat po amerických občanech velké platby na dotace pro stavby zelených miliardářů.

          Samozřejmě mluvím celou dobu o výrobě elektřiny, v Indii i Číně bude neustále klesat spalování uhlí v kamnech na vytápění a vaření, ale uhelné elektrárny tam vyrábí stále každý další rok více a více proudu, a místní vlády s nimi počítají na ještě mnoho desetiletí.

          • C napsal:

            Je otázka jak přesně ten americký systém fungue, ale roli bude hrát jak velké energetiky jednotlivých států jsou, jestli státy do toho mohou a jak moc mluvit. Roli hrát bude jak velká populace v těch státech žije a jenom Kalifornie představuje kolem 10 % obyvatelstva USA. V Texasu se také větrné energetice ekonomicky daří a nemyslím že by šli proti ní. Takže možná ani pokud by Trump zavedl tržní prostředí to nemusí znamenat konec OZE v USA, pokud platí LCOE pak by ani tržní prostředí nemuselo být problémem, spíše naopak. Proti OZE by byly spíš mechanismy spojené s „energetickou bezpečností“ a „specifickou povahou elektřiny“ které by favorizovaly parní elektrárny a elektrárny na bázi spalovacích motorů. Eventuálně v dlouhodobém horizontu elektrárny chlazené plynem.

  2. Martin Prokš napsal:

    A teď trochu rozumu do těch politických chimér

    Doprava spotřebovává cca stejné množství energie jako je současná výroba elektřiny. Přejít na plnou elektrifikaci dopravy by tedy znamenalo minimálně zdvojnásobit výrobu a distribuci elektrické energie. Stanovili si horizont 2040, což je 23 let na transformaci. To je ambiciózní plán, ale kdyby se opravdu chtělo, tak snad, možná, by to mohli zvládnout. Za cenu drasických opatření.

    Nicméně ono sdělení není o plné elektrifikaci, ale o elektromobilech a hybridních vozech. Vypichuji ta hybridní vozidla. To je vozidlo s klasickým spalovacím motorem, který vyrábí elektřinu kterou se krmí elektromotor, který je teprve samotným hybným motorem. Ale primárním zdrojem energie je stále spalovací motor na uhlovodíkové palivo. Domnívám se, že toto je jedna z mála nadějných cest jak v dohledné době získat ekologičtější dopravu. Stačí menší spalovací motor který běží jen v optimálních naladěných otáčkách a výkonu s optimálním spalováním s minimálními dosažitelnými měrnými exhalacemi. Relativně menší akumulátor pokrývající špičky a rozdíly v odběru pohonu kol. Každé kolo s jedním malým elektromotorem, každé zvlášť řízené. Výsledkem může být vůz s poměrně nízkými exhalacemi a výbornými jízdními vlastnostmi. (Mimochodem není to nic nového, speciální vozidla na tomto principu existovala za první světové války a vozila velká děla i přes alpské průsmyky. Motivem nebyla ekologie, ale možnost optimálně řídit trakci jednotlivých kol pro maximalizaci tažného výkonu.) Otázkou je pouze cena. Ale dokud toto někdo neuvede do praxe, tak je to jen teorie a sen, dost možná ekonomicky nesmyslný.

    Do toho říkají, že do pěti let (2022) chtějí odstoupit od výroby elektrické energie z uhlí. Tak to je zcela úlet. Čím ji nahradí, když spotřebu chtějí navyšovat elektromobilizací? Zcela určitě zvýší dovoz + masivní nasazení nespolehlivého OZE (heké přirovnání k OZE je k plachetnicím ve věku páry). Nicméně výpadek bude natolik velký, že budou potřebovat i vlastní výrobu. Napadá mě jen ropa a plyn, ty jediné lze postavit dostatečně rychle. Ale to už aby teď začali kopat, pět let je na samotnou výstavbu jen tak tak. Takže uhlí nahradí roupou a plynem.

    Za další 3 roky chtějí snížit podíl jádra ze 75% na 50%. To je asi pravděpodobná realita, protože začnou odstavovat staré jaderky. Nicméně čím ten výpadek chtějí pokrýt, když uhlí si zakázali? Opět mě napadá jen dovoz + nespolehlivé OZE + ropa a plyn, nic jiného k dispozici nebude.

    • Jan Veselý napsal:

      ad elektromobily: Hned v té úvodní úvaze máte chybu jak hrom. Proces ropa v Břeclavi -> ropa v rafinérii -> benzín, nafta v rafinérii -> benzín, nafta v nádrži auta -> kinetická energie, je strašlivě energeticky neefektivní (okolo 80-90% energie se nepřemění na kinetickou energii). Existuje každý rok publikovaný údaj o celkovém počtu kilometrů ujetých různými vozidly v ČR. Prostým vynásobením tohoto čísla a známé spotřeby elektromobilů lze získat mnohem přesnější odhad navýšení spotřeby elektřiny. Kompletní elektrifikace dopravy v ČR by znamenala okolo 15 TWh/rok spotřeby navíc (můj výpočet odpovídá odhadům z ASEK), míň než se dnes z ČR exportuje.
      ad nové zdroje ve Francii: Francie má skvělé podmínky na fotovoltaiku na jihu, skvělé podmínky na větrnou energetiku podél atlantského pobřeží, obrovský potenciál úspor (hrozně elektřinou plýtvají) a domácí elektromobilita bude rozhodně lepším využitím dnes za hubičku exportovaných obřích kvant elektřiny.

      • Martin Prokš napsal:

        Dobrý den,
        k námitce že jsem špatně odhadl energetickou náročnost dopravy. Neuvedl jsem z čeho jsem vycházel – má chyba ale je to jen komentář a ne vědecká práce. Nicméně před lety jsem to počítal a vycházel jsem z prodaných paliv nafta+benzín v ČR, jejich energetické hustotě a přepočtu přes cca účinnost na energii která skončí na kolech. A to zpět převedl na kWh a zprůměroval na 365 dní/ 24h. Z toho mi vyšlo 8,5 GW zatížení v elektromobilitě za podmínky průměru. Stávající zatížení elektrické sítě je také cca 8,5 GW.
        Množství prodané nafty a benzínu je dost přesně známý údaj, protože to stát eviduje. Odhadem jsou ty následující účinnosti, ale to už s tím nezamává řádově. Zatímco odhady ujetých kilometrů všech vozů v republice jsou – odhady pohledem z okna. To ať se na mě nikdo nezlobí, ale není způsob jak to seriozně spočítat a není problém se tam seknout o řád. Navíc uhlovodíková doprava jsou ne jen automobily, ale i vlaky, tranzitní doprava a další a to vám z těch odhadů kilometrů utíká úplně…

        http://martin-proks.blogspot.cz/2013/08/elektromobilita.html

        A počítat účinnost ropa-benzín + nafta je další ohromný problém. Ono se z ropy vyrábí i produkty pro chemii, v každé chemičce a každý měsíc o dost jinak jak jsou objednávky, takže to celé strašně plave a nelze z toho dostat nějaké smysluplné číslo.

      • pavel napsal:

        Za prvé.Blábol a typická ukázka „zelené logiky“. Valivý odpor, aerodynamický odpor, tření, neefektivní přeměna uložené energie na práci, to jsou hlavní faktory, které způsobují ty 80-90 % ztráty. S tím samým se ovšem musí vyrovnat i elektromobily. U elektřiny stejně jako u kapalných paliv je nutno počítat, se ztrátami při výrobě, se ztrátami při přenosu, se ztrátami při akumulaci (skladování).
        Za druhé. Odkud jste si ten údaj o ujetých kilometrech vycucal, popř. na základě čeho je ten údaj stanoven?

        • Jan Veselý napsal:

          Za prvé. Blábol a typická ukázka myšlení mizerného inženýra. Aerodynamický odpor, valivý odpor, tření a brzdy jsou způsoby, kterými vozidle přicházejí o mnou zmiňovanou kinetickou energii, nemluví nic o tom jak a s jakou účinností vznikla.
          Za druhé. Je to údaj každoročně publikovaný Ministerstvem dopravy. Těm to, počítám, dodávají specialisté, dopravní inženýři, asi CDV z Brna.

          • pavel napsal:

            Co to blábolíte? Chápání psaného textu vám zřejmě činí velké problém. Je snad evidentní, že stejným způsobem je omezena i účinnost elektromobilů. A znovu kladu otázku. Odkud jste si vycucal ten údaj o ujetých kilometrech a na základě čeho jsou stanoveny? Což je samozřejmě výzva k umístění odkazu a popisu metodiky zjišťování těch „ujetých kilometrů“ a nikoli k šíření dalších neověřených blábolů.

      • NN napsal:

        Dotaz ad Veselý: Jak je v poměru matérie vstupující do rafinerie / matérie vstupující do motoru auta zohledněna třeba výroba plastů či případně jiné „produktové odbočky“? Pak ještě samozřejmě následuje účinnost motoru.

        • Jan Veselý napsal:

          Nejen to, navíc není ropa jako ropa. Je fakt sakra rozdíl mezi Light Sweet Crude a „térem“ z ropných písků.
          Ale stačí si uvědomit dvě fakta. Ropu, jako kapalinu, která sotva teče, musíte v ČR přepumpovat z Břeclavi do Kralup, Litvínova nebo Pardubic. Následně se všechna musí ohřát na cca 400 stupňů kvůli frakční destilaci a následně zchladit. A protože je v ní benzínu a nafty vcelku málo, tak se těžší frakce musí, rovněž energeticky náročně, krakovat.
          Konkrétní čísla se asi dost liší podle typu ropy, podle rafinérie a podle požadovaných výstupů, ale literatura obvykle počítá s tím, že takto se spotřebuje 30-40% energie obsažené v ropě, u téru z ropných písků i více než polovina.

          • C napsal:

            Nehledě na to že u ropných písků se musí písek fyzicky těžit, přepravovat… Kolik energie se spotřebuje jen na nakládání se surovinou by mělo říkat EROEI, které je u písků 3, tedy na jeden barel vstupu vyrobí 3 barely výstupu, pro ropu je to od asi 14 do 20, nové objevy mají ale už jenom 8.

    • Petr napsal:

      Jestliže zvýší výrobu elektřiny o 50%, což by tak bylo na ty masově zaváděná elektroauta v prvních 20ti letech, tak poklesne podíl jaderek ze 75% na 50% i bez uzavírání.

      V příštím desetiletí bude většina hybridů 1-2l benzín normálně na přímý pohon, plus střední baterie s malým elektromotorem získávajícím energii z brzdění a z motoru při stání v koloně, a uvolňující ji při zrychlování.
      Plug-in hybridy budou mít baterii větší a možnost nabíjení ze sítě na asi 50km elektrické pomalé městské jízdy.
      Ale v tom prohlášení na rok 2040 se skutečně myslí zákaz jakýchkoliv ropných motorů i v těch po roce 2020 nejpreferovanějších hybridech.

      Francie si podle mě počkala skoro ideálně, protože velké mořské větrníky už začali být za dobrou cenu, a tenkostěné solární články vhodné na dlouhodobou stálou výrobu v EU příjdou brzy.
      Takže pro ni nebude problém teď už za udržitelnou cenu klidně intenzivně přez 20 let v podstatě jen stavět větrníky, trochu později masově soláry, a udržovat velký výkon svých jaderek.
      Zimy u nich nejsou tak velké, aby je při zateplení nevyřešil pouhý zákaz odstavování reaktorů v tomto ročním období.

      • Martin Hájek napsal:

        Ano, máte pravdu, Francie si dobře počkala. Své závazky k roku 2020 v podílu OZE samozřejmě nesplní, stejně jako je nesplní Německo, ale zato má plná ústa zelené budoucnosti, kterou ovšem pro EU zatím platily převážně chudé východní státy poslušné EU směrnic. Je na čase se poučit, méně hysterčit a v klídku fungovat stejně jako velké státy a nedělat ostatním užitečné idioty.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *