komín

Hlavním znečišťovatelem v ČR je doprava a lokální vytápění

Hlavním znečišťovatelem ovzduší v Česku je doprava a lokální vytápění, nikoliv velké zdroje. Ve svých vyjádřeních to uvedla většina provozovatelů uhelných elektráren v Česku a Svaz průmyslu a dopravy. Návrh poslankyně Dany Balcarové (Piráti), který mimo jiné prosazuje zákaz výjimek z limitů znečištění pro velké uhelné elektrárny podle nich proto míří na špatný cíl. Zástupci ministerstva životního prostředí dnes ve Sněmovně na semináři o ochraně ovzduší uvedli, že ovzduší v ČR nejvíce poškozují lokální topeniště, doprava a průmysl.

Diskuze souvisí s dlouho připravovaným celoevropským zpřísněním limitů znečištění, které bude závazné od srpna roku 2021. Jednotlivé státy EU si však do svých zákonů mohou zařadit možnost udělování výjimek.

Programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh ČTK již dříve řekl, že ekologové „mají signály“, podle nichž někteří znečišťovatelé o výjimky budou chtít žádat.

„Považovali bychom za nezodpovědné se místo snahy o nalezení vhodného technického řešení spoléhat rovnou na institut výjimek,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Kotlíkové dotace

Ilustrační foto

Společnost podle něj plánuje investovat do modernizace svých provozů kvůli přísnějším limitům řádově miliardy korun. Ředitel strategie ČEZ Dávid Hajmán loni řekl, že společnost chce do roku 2035 odstavit více než polovinu kapacity uhelných zdrojů v Česku. V provozu podle něj zůstanou pouze nové a modernizované elektrárny v Ledvicích, Prunéřové a Tušimicích a teplárna Mělník.

Návrh Balcarové považuje firma za předčasný.

„Pokud návrh projde, výsledek bude vždy pro všechny špatný. Buď za obrovské náklady placené z kapes provozovatelů, a tím konečných zákazníků, dojde k zanedbatelnému zlepšení životního prostředí, nebo budou zdroje odstaveny,“ dodal Kříž.

Svaz průmyslu a dopravy už dříve poukázal na data Českého hydrometeorologického ústavu za rok 2015, podle kterých se na emisích prachových částic (PM10) podílel sektor veřejné energetiky a výroby tepla z 6,5 procenta, zatímco vytápění domácností z 36,4 procenta.

„Průmysl a energetika investovaly v posledních letech do snížení emisí desítky miliard korun a zásadně je zredukovaly. Teď je načase upřít pozornost i na ostatní zdroje znečištění, které mají na kvalitu ovzduší rozhodující vliv,“ uvedl prezident svazu Jaroslav Hanák.

kotel

Ilustrační foto

Na podstatu problému se návrh Balcarové nezaměřuje ani podle společnosti Alpiq Generation, která v ČR mimo jiné provozuje tepelnou elektrárnu Kladno.

„Z rozptylových studií většinou vyplývá, že velké elektrárny s řízeným a kontrolovaným spalováním, vysokými komíny zajišťujícími podstatně lepší rozptyl škodlivin ve vyšších vrstvách, mají na přízemní vrstvu v jejich okolí marginální vliv,“ řekla ČTK mluvčí firmy Markéta Čapková.

O podání žádosti o výjimku podle ní firma aktuálně neuvažuje.

Elektrárny Opatovice, které patří do Energetického a průmyslového holdingu podnikatele Daniela Křetínského, míní, že případné výjimky by se měly posuzovat individuálně. Podle mluvčího firmy Martina Sýkory plánuje společnost do modernizace provozu investovat řádově stovky milionů korun v rámci Ekologického programu II.

„V letech 2014 až 2016 jsme již investovali 2,7 miliardy korun do Ekologického programu I. Díky němu v tuto chvíli splňujeme přísné emisní limity dle evropské směrnice,“ dodal.

Výfuk emise

Ilustrační foto

Miliardy do ekologizace investuje také skupina Seven Energy finančníka Pavla Tykače, jejíž součástí je elektrárna ve Chvaleticích. Podle mluvčí Gabriely Sáričkové Benešové plánuje firma zdroj provozovat minimálně do roku 2030.

„Evropská legislativa výslovně předpokládá udělení výjimky v případě, že investice do ekologizace by vedla jen k minimálnímu snížení emisí a zároveň k neadekvátně vysokým nákladům. Pokud dospějeme k názoru, že toto je náš případ, stejně jako ostatní provozovatelé samozřejmě počítáme i s touto možností,“ dodala mluvčí.

Autor:



20 odpovědí na Hlavním znečišťovatelem v ČR je doprava a lokální vytápění

  1. Jan Veselý Jan Veselý napsal:

    Ona je ta situace krapítek komplikovanější. Dost záleží na lokalitě a na sledované znečišťující látce. Je pravdou, že v drtivé většině osídlených míst v ČR hraje průmyslové znečištění už jen velmi malou roli. Samozřejmě jsou výjimky. Velká energetika ovšem pořád představuje hlavní zdroj plošné zátěže ekosystémů (např. kyselé deště). Jinak řečeno, pořád dělají obrovský ranec emisí, díky vysokým komínům se to opravdu rozptýlí, ale nakonec to stejně někde spadne.
    Tímto bych chtěl poděkovat všem zodpovědným osobám, aktivistům, odborníkům z oboru, zodpovědným správním úředníkům a v neposlední řadě technikům z průmyslových podniků. Díky jejich práci se u nás na Ostravsku například podstatně zlepšily koncentrace PM10. V nejhorších místech to spadlo z 65-70 ug/m3 před 10 lety na současnou hranu imisního limitu, tj. okolo 40 ug/m3. A klíčové bylo právě skřípnutí průmyslu. Před 10 lety bylo za dobrých podmínek možné vidět z Poruby Beskydy, dnes jsou potřeba opravdu špatné podmínky, aby to nebylo možné.
    Ještě jednou děkuju technikům, kteří radikálně snížili průmyslové emise, zatímco jejich šéfové a PR mluvící hlavy tvrdili, že to nejde a že je to likvidačně drahé. Děkuju té „zlé“ EU, že byla ochotna udělat výjimku z vlastních pravidel a umožnila „nasypat“ prachy do hutí.
    Teď jsou na řadě domkáři.

    • Martin Hájek napsal:

      Tvrzení, že velká energetika pořád představuje hlavní zdroj plošné zátěže ekosystémů (např. kyselé deště), není pravdivé a to už velmi dlouhou dobu. Je potřeba si uvědomit, že nejdůležitějším okyselujícím polutantem je amoniak, jehož producentem je téměř výhradně zemědělství. V EU to podle dat Eurosatu vypadalo tak, že za 43 % okyselujících emisí bylo zodpovědné zemědělství, za 20 % doprava, příspěvek energetiky byl 12 % a průmyslu 11 %. Příspěvek domácností byl 9 %, byly tedy srovnatelné s energetikou. Data za ČR se mi, bohužel, nepodařilo dohledat a lze předpokládat, že podíl energetiky bude významně vyšší, nicméně tvrzení o hlavním zdroji kyselých dešťů je pravděpodobně i pro ČR nepravdivé.

      • štěpkař napsal:

        Jako chemik se musím ozvat. Amoniak v kontextu normálního chápání kyselosti kyselý není. Ba naopak je to mírná zásada a ve většině sloučenin, které mohou v atmosféře vzniknout se naopak projevuje jako báze. Jenom pro pořádek. Kyselé deště jsou naopak způsobeny oxidy dusíku a síry, které jsou typické kyselinotvorné substance. Samozřejmě je to nepříjemná látka, nicméně většina rostlin ji využije v ředěném vodném roztoku jako hnojivo.

        • Martin Hájek napsal:

          Jako chemik byste se měl poněkud dovzdělat. Čpavek je sám o sobě zásaditý plyn, nicméně jeho reakcí se vzdušnými emisemi vzniká amonný kationt, jenž je kyselinou. Nebo pro chemiky: Dusík v amoniaku je hybridizován sp3. Tři vazby N-H obsazuje vodík, čtvrtý orbital je obsazený elektronovým párem. Právě na ten se může zachytit proton a tím přinese neutrální molekule NH3 kladný náboj. Vznikne tak amonný kation NH4+, který je vlastně velmi slabou kyselinou.

          • Vláďa napsal:

            Hezký kočkování. I když ČR vyřeší všechny problémy s emisemi je to vlastně drobek v porovnání se zdroji znečištění ve světě. Před lety jsem cestoval letadlem do Caracasu. Z výšky je vidět na vstupu do Karibiku obrovský koláč kdy se změní barva oceánu. Na dotaz co to je byla odpověď „ODPADKY“. Karibik je místo vzniku Golfského proudu. Ze sluníčka jde záření o nějaké vlnové délce a odráží se na délce odpovídající nižší teplotě odrazné plochy. Původně v dobách bez odpadů to celkem fungovalo. Dnes se musí nahřát celý obsah odpadů aby začalo stejné vyzařování a máme zde anomálii. Těchto anomálií je na světě víc a nikoho to nějak moc nepálí. Problémy s odpady jsou celosvětové. Kočkování kolem emisí je jenom zástěrka. Proč se stále vyrábí obrovské množství plastů na jedno použití? Protože jsme pohodlní.

          • Erich von dem Bach-Zelewski napsal:

            Pane Hájku, v příspěvku o hybridizaci plácáte naprosté nesmysly a evidentně věci nerozumíte (to, co píšete o hybridizaci, je pravda, ale nechápete kontext), zkuste si prosím zopakovat chemii z prvního ročníku střední školy. Například reakci NH3 + H2O -> NH4+ + OH-. Nebo (jinými slovy to samé), totiž to, že s protonem nereagují kyseliny, ale (bronstedovské) zásady. Amoniak není (nemůže být) kyselinotvornou emisí. Někdy je lépe mlčet.

          • KarelK napsal:

            Všem, kteří se nespokojí s vysvětlením místních odborníků…
            Mám-li si popíchnout – lze si poměrně snadno udělat sám představu, kdo by se měl dovzdělávat a mlčet 😀
            Další zdroje kyselin: S atmosférickou depozicí na zemský povrch nedopadají jen kyselina sírová a dusičná, ale především jejich soli. Nejdůležitější z nich je síran a dusičnan amonný. Obě tyto soli vznikají reakcí kyselin s plynným amoniakem (NH3). Protože je NH3 schopen vázat H+ tím, že se společně mění na amonný ion (NH4+), jeho přítomnost v atmosféře významně snižuje kyselost srážek. V jeho nepřítomnosti by pH srážek v České republice pokleslo z hodnot 4,3 – 4,5 na přibližně 3,9. Po dopadu na zemský povrch však NH4+ významně přispívá k okyselení půd a vody. Jak je možné, že na jednu stranu amoniak snižuje kyselost srážek a na druhé straně okyseluje půdy? Za tímto zdánlivým rozporem stojí komplex biochemických přeměn NH4+.
            https://www.mzp.cz/web/edice.nsf/DC21A4C7F0AFAD0AC1257081001AA6B7/$file/planeta_web.pdf

          • Erich von dem Bach-Zelewski napsal:

            reakce na příspěvek KarelK: NH3 a NH4+ jsou konjugovaný pár, pokud je NH3 zásadou, MUSÍ být z definice NH4+ kyselinou (byť slabou). Otázka byla, jestli je kyselinotvorný NH3, nikoliv NH4+ (opět první ročník chemie na střední škole).

          • Martin Hájek napsal:

            Ad Karel K – moc díky za ten článek, je velmi zajímavý a rád se dovzdělám, to nikdy neškodí. Mechanismus je skutečně jiný, než jsem psal, nicméně výsledek je, že emise amoniaku v konečném důsledku významně přispívají k okyselení půd. Ten článek je nicméně z roku 2005 o od té doby se stav věcí v ČR podstatně posunul (samozřejmě chemické reakce jsou stejné). Ovšem množství emisí SO2 i NOx se dále výrazně snížilo, zatímco emise NH3 zůstaly stejné, takže jeho relativní důležitost dále stoupla a situace je dnes celkově významně jiná, než článek popisuje.

      • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

        Tak postupně:
        1) Nepřekrucujte moje výroky, já psal o ČR, jak je to v EU je mimo rámec rozhovoru. V ČR je to podle emisní bilance ČHMÚ tak, že kyselých emisí (NOx, SO2) vyprodukuje velký průmysl okolo 180 kt/rok, doprava okolo 70 kt/rok. V oněch 180 kt zcela dominují elektrárny, teplárny a průmyslová energetika, to neukecáte. Je to samozřejmě minimálně o řád lepší než v 80. letech, ale k ideálu pořád daleko.
        2) V zemědělství můžete okyselovat organickými sloučeninami obsahujícími amoniak (močovina, kyselina močová, …), ale rozhodně ne amoniakem, jehož nasycený vodný roztok má pH 11.6.
        Není sporu o tom, že to, jak je provozované současné průmyslové zemědělství, je do nebe volající pitomost a mělo by se s tím co nejdříve něco dělat. Což vás ovšem neopravňuje používat to jako červeného herynka, argument stylu „vy zase bijete černochy“.

        • Martin Hájek napsal:

          Když odkazujete na emisní bilance ČHMÚ, je dobré si k nim přečíst i legendu: „Emisní bilance za rok 2015 je prezentována ve struktuře stacionárních zdrojů, navazující na Přílohu č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. Sběr a vyhodnocení údajů souhrnné provozní evidence (SPE), která je základem pro emisní bilanci bodově sledovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a 2, byl proveden podle náležitostí přílohy č. 11 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. Jednotlivě sledované stacionární zdroje REZZO 1 a 2 jsou poprvé rozděleny v návaznosti na úvodní text přílohy č. 11 na zdroje, pro něž platí povinnost úplného ohlášení SPE (REZZO 1), a zdroje využívající zjednodušené ohlášení (REZZO 2 – plynové a olejové kotelny do 5 MW příkonu a čerpací stanice). “ Přeloženo do lidštiny v REZZO 1 jsou dnes v zásadě všechy stacionární zdroje s výjimkou plynových a olejových kotelen do 5 MW a malých zdrojů do 300 kW (tedy zejména domácností). Nejde tedy zdaleka jen o „velký průmysl“, byť souhlasím, že v REZZO 1 bude mít velký průmysl rozhodující podíl emisí.
          K mechanismu působení emisí amoniaku na okyselení půd viz příspěvek Karla K výše.

      • Josef napsal:

        Jen bych chtěl poznamenat. že malé zdroje jsou dnes dominantou veškerého znečištění ovzduší. Například emise emisí benzo[a]pyrenu – doprava 1% , průmysl 3% domácnosti 96%.
        Posílám hezký odkaz na hodnocení znečištění v ČR podle krajů a zdrojů

        https://vytapeni.tzb-info.cz/vytapime-tuhymi-palivy/17074-porovnani-emisi-benzo-a-pyrenu-z-jednotlivych-kategorii-zdroju

        • Jan Veselý napsal:

          U benzo(a)pyrenu rozhodně není sporu v tom, co způsobuje jeho emise. Kromě pár míst postižených blízkostí koksovny nebo spékacích pásů při zpracování rud, jasně dominují domkáři, hlavně ti, kteří neumí topit. Jestli jde někde z teplárny nebo elektrárny komínem benzo(a)pyren je to jen znamení pro ředitele, aby šel a pořádně prohnal techniky, protože mají špatně seřízené spalování a komínem jim utíkají prachy.
          Tady v článku se ovšem řeší PM10 (a.k.a. prach), resp. já psal o SO2 a NOx. A taky jsem psal o tom, že ve snižování průmyslových emisí se v minulých 10 letech udělal kopec práce a že teď jsou na řadě domkáři. Proto se poslední roky tolik řeší zakazování kotlů nesplňujících emisní třídy, kontroly lokálních topenišť a kotlíkové dotace.

          • Martin Hájek napsal:

            Musím říci, že si vážím toho, že nenaskakujete na propagandu nevládek. Pro energetiky je poměrně frustrující, když vědí, kolik se do snižování emisí narvalo za poslední 4 roky prachů, že už jsou fakt mnohdy na hraně možností, ale furt je někdo mlátí po hlavě, že mají zachránit ovzduší za všechny ostatní sektory. Dostal jsem takový kacířský nápad, jestli by se nedal benzo(a)pyren použít jako „marker“ emisí z domácích topenišť. Kdybychom totiž znali poměr mezi emisemi benzo(a)pyrenu a prachu z domácích kotlů (respektive kdyby byl alespoň trochu stabilní přes různé technologie domácích kotlů a slušně koreloval, tak bychom ze změřené koncentrace bezo(a)pyrenu mohli odhadovat koncentraci prachu, která pochází z lokálních topenišť a porovnat jí s měřenou hodnotou. Možná by pak kdekdo čuměl. Ono se totiž zapomíná na fakt, že ty lokální topeniště navíc vypustí téměř všechny emise během několika zimních měsíců, zatímco elektrárny a průmysl jsou plus mínus celý rok. Navíc třeba nezanedbatelný podíl emisí prachu je ze zemědělství (obdělávání polí), v zimě se ovšem neoře. Takže ve výsledku je podíl domácích kotlů na emisích prachu za zimních inverzí ještě výrazně větší (klidně o 50 %) než by odpovídalo celoroční statistice, kterou dělá ČHMÚ.

          • Josef napsal:

            Ono to také souvisí, pokud Vás zajímají emise prachu oblíbené PM pak podíl sektorů je poměrně dobře znám

            Pokud článek tvrdí že za prach může doprava , pak se autoři mýlí, podíl nákladní dopravy je 5% a podíl osobní – tedy toho co jezdí ve městech jen 3.2%. Velké zdroje mají podíl 7% podobně jako zemědělství domácnosti 54% a to jak už bylo řečeno v topné sezoně mnohem více Pokud si toto číslo vynásobíme 12 a vydělíme 7 což cca topná sezona vyjde nám 92% podíl na emisích prachu v tomto období -pokud by byly všechny ostatní zdroje konstantní jenže zemědělství má v zimě 0 velké zdroje mají zase více takže těch 92% je v současnosti vcelku reálná hodnota.
            odkaz:
            http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/16groc/gr16cz/png/oIV1-19.png

            Na základě těchto informací se lze domnívat že jakékoli opatření v jiném sektoru než domácnosti s 92% podílem na emisích a mizivým podílem na výrobě energie nemá smysl. Topení tuhými palivy v domácnostech je nutno zredukovat o polovinu. Při dnešní ceně uhlí a cen levných tepelných čerpadel už od 60 000 se topit uhlím z ekonomického hlediska nevyplatí – vyjde o 40% dráž. Přesto 600 tis domácností tím topí.

  2. C napsal:

    Proč se mi zdá prohlášení pana mluvčí ČEZu tak nějak vyhrožuje? No každopádně mají ale pravdu v tom že je dnes spíš doba na to abychom se konečně zaměřili na výraznější ekologizaci domácího topení a dopravy. Bylo by myslím velmi vhodné rozšířit systémy s tepelnými čerpadly, například zem/voda, která by mohla pomoci se snížením spotřeby plynu a dalších paliv. Navíc by zřejmě mohla být schopná redukovat tepelnou zátěž prostředí o zajímavé objemy energie.

    Jistě by se dalo zjistit o kolik desetin stupně se povrch ohřívá jen a pouze díky našim zdrojům tepelné energie, jen velmi málo jí nakonec vyzáříme do vesmíru ve formě radiových či světelných vln a byť asi celkem dost jí pojmou chemické procesy, tak pořád máme obrovské množství, které se nakonec mění na teplo. Asi to bude v průměru málo ale ve městech a okolí elektráren by to mohlo být nezanedbatelné množství energie a z toho plynoucí oteplení.

    U dopravy by bylo dobré se konečně pustit do co nejrychlejší elektrifikace, tady toho ale jen málo může udělat stát, v zásadě jedině vytvořit legislativní rámec a dát befel SŽDC aby urychlila elektrizaci tratí, bohužel ale zřejmě o to není zájem. Navíc bychom se dostali do ještě větších problémů se dvěma soustavami než máme dnes, v jižní polovině toho moc k rozvoji není, ŠED jsou asi mimo hru a II. nákladní tah asi nebude. Možná 2 tratě na Moravě, možná jedna v jižních Čechách, ta hustá železniční síť je totiž na severu, ve stejnosměrné oblasti, která se má postupně ukončovat.

    Na silnicích by snad dočasně mohly být zavedeny nejrůznější úlevy, ale i tak by měl být konečný stav takový že minimálně vozidla používaná k podnikání budou platit za ujetý kilometr takovou sumu aby celkový výběr byl dostatečný na to aby se cestní síť udržela v normovaném stavu, druhá možnost je prohlásit že někde není třeba asfalt a vrátit se k vedlejším štěrkovaným cestám.

    • Vojtěch Legát napsal:

      No ono ale konkrétně u té dopravy je to trošku složitější. Zmiňujete elektrifikaci, jenže kde se vezme elektřina, která bude pohánět elektromobily a vlaky? Opět je potřeba ji někde vyrobit – kde, to je asi jasné – ve stacionárních zdrojích. Umíte si představit, jak by se zvedla poptávka po elektřině, kdyby se hypoteticky všechny stávající tratě a automobily se spalovacím motorem elektrifikovaly? Navíc to s sebou nese ještě jeden problém, o kterém se bohužel skoro nemluví, a to je nerovnoměrnost zatížení elektrizační soustavy. Ve chvíli, kdy si každý majitel elektromobilu bude nabíjet své zařízení kdykoli se mu zachce, vzniknou v síti v odchylky, které budou v podstatě nepredikovatelné. Ony už tam ty odchylky jsou dnes a stále narůstají tím, jak kolísá odběr a výroba elektřiny (vlivem fotovoltaiky, větrníků, atd.). Přenosová soustava to zatím stíhá regulovat, ale její kapacita není neomezená. Tento problém lze samozřejmě vyřešit akumulací (která stejně bude v budoucnu nutná), ale tu bohužel v tuto chvíli neumíme provádět, respektive neumíme to efektivně, tedy levně a ve velkém množství. Proto bych se do nějakého velkého zavádění elektromobility vůbec nepouštěl, dokud nebude tohle všechno vyřešeno jak technicky, tak ekonomicky, přičemž je opravdu potřeba řešit všechny širší souvislosti jako jsou nároky na přenosovou soustavu, kapacitu výroben elektřiny, apod. Osobně by se mi líbilo řešení výroby elektřiny v jaderných elektrárnách plus menšinově OZE (voda, slunce), plyn, paroplyn i nějaké to uhlí. A k tomu dobře zvládnutá metoda akumulace. Pak by to dle mého názoru mohlo fungovat.

      • C napsal:

        Nějakou statistiku dle trakcí na dráze asi nikdo nevede, to nevím, ale dle jednoho staršího článku se u nás najede ročně asi 6900 kilometrů na osobu a rok, na 100km je třeba asi 18kWh, tedy 1.242MWh ročně na obyvatele, tedy asi 13.41TWh, ovšem udává se že na získání 1l benzínu je třeba spálit až 6kWh elektřiny (toto číslo se mi zdá dost vysoké, viděl jsem i hodnoty kolem 1.5kWh), na na 100km běžně auta spotřebují kolem 6l to je 9-36kWh elektřiny. pokud zůstanu u 9kWh, je to 6.5TWh elektřiny jen na rafinování ropy. Denně je to nárůst spotřeby asi o 18.9GWh, to je méně než je denní produkce jednoho bloku JE.

        Akumulaci v množství dostatečném pro kompenzování odchylek je možné mít, technologicky to i umíme, problém je pokud tyto služby zbytečně zatěžujeme poplatky a tím brzdíme jejich rozvoj nebo způsobujeme i zavírání existujících zařízení, což je třeba případ PVE v SRN. Byly a jsou plány na přestavbu některých hydroelektráren na PVE, to se zatím nevyplácí protože tuto služby neumíme patřičně ohodnotit a vyplácí se provádět spíš regulaci parních elektráren. Uvidíme jak se to změní, bod zlomu by mohl být pokud cena proudu ze starých vzroste na ~50€/MWh, zároveň pokud OZE budou klesat.

        Z pohledu výroben se nebudeme bavit o nějakých velkých číslech, i v nejhorším případě že by všichni nabíjeli jen 10h denně, tak se bavíme o provozu 1.8-2GW navíc, to je celkem nic moc. To není extra velká hodnota, zvládnete to na současné síti bez problémů, pokud v zimě neodpadnou všechny jaderné bloky.

        Přechod na elektřinu v dopravě a vytápění (pohon TČ), má primárně zajistit snížení lokálních emisí a s nimi způsobených problémů, ně zachraňovat klima. Z pohledu zahraničního obchodu, jeho bilance, je celkem jedno jestli nakoupenou ropu bez rafinace spálíme v kotli a vyrobíme elektřinu s nějakou účinností, třeba 40%, nebo to zrafinujeme a spálíme v autech, ovšem z pohledu místních emisí je to dost podstatná změna.

        A pokud se podíváme na získávání tepla přes TČ, tak už při použití PPE a čerpadla s COP = 2, budete šetřit palivo, při koeficientech 3 až 4 to už bude úspora velká a dokonce „ochladíte“ vnější okolí proti stavu kdy byste topil plynem přímo na místě.

  3. Vinkler napsal:

    Umí, prosím, někdo technicky+ekonomicky objasnit, proč se vyplácí doprava auty a ne vlakem?

    • C napsal:

      Bude Vám stačit to že dráha má omezení dosahu (cesty ne), je plně zpoplatněna (cesty ne), je nutné mít přidělenu kapacitu (u cest ne), mít strojvůdce, vozmistra a další (u cest stačí řidič), je třeba dodržet jízdní řád…

      Ve zkratce než vyjede vlak je třeba toho udělat hrozně moc, než vyjede kamion, je třeba toho udělat hrozně málo, pro cenu a další náklady musí být vlak co nejtěžší a nejdelší, to například diskvalifikuje skoro všechny tratě z dálkové nákladní opravy, jejich sklony nedovolují na jednu lokomotivu (800-1000kW) třeba více než 400t, ve dvojici pak třeba 800-900t, jiné, hlavní, tratě, kde kapacita už není, dovolí na stejnou lokomotivu třeba 900-1200t (více viz nákladní jízdní řád, volně dostupný na internetu). Těch 400t představuje třeba jenom 6 vozů, 1000t pak třeba 18 vozů, ale každý může vézt třeba jenom 25t nákladu.

      A také je pomalá, přepravit zboží může trvat třeba několik dní, pokud je to skupina vozů, ne ucelený vlak, který může být o dost rychlejší. (odpadá řazení, rozpojování a pod)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *