Domů
Rychlé zprávy
MPO má do konce ledna 2019 předložit 4 místa pro úložiště radioaktivního odpadu
Mezisklad vyhořelého paliva v Dukovanech, zdroj: SÚJB

MPO má do konce ledna 2019 předložit 4 místa pro úložiště radioaktivního odpadu

Rychlé zprávy
5 komentářů
17. červenec 2018, 09:32
ČTK

Do konce ledna příštího roku má ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) předložit vládě návrh na snížení počtu vytipovaných lokalit pro hlubinné úložiště jaderného odpadu z devíti na čtyři. Počítá s tím usnesení k výroční zprávě o činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v roce 2017. Zprávu dnes schválila vláda, vyplývá z informací na internetových stránkách vlády.

Do stejného termínu má kabinet obdržet informaci o dalším postupu prací k výběru dvou kandidátních lokalit v roce 2022.

Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti. Ta dnes upozornila, že redukce míst pro úložiště nemusí být naplněna a spor kolem úložiště bude pokračovat.

Podle sdružení zveřejněná kritéria výběru nejsou příliš konkrétní a nedávají jistotu, že mají být vybrány ty nejvíce bezpečné lokality. Výběr lokalit také neumožňuje kontrolu výběru nezávislými odborníky a SÚRAO navíc podle platformy usiluje o stanovení nových průzkumných území na všech devíti vytipovaných lokalitách s platností do roku 2025.

„Ministři nové vlády by měli výsledky činnosti SÚRAO řádně zhodnotit a než bude připraven slibovaný zákon zajišťující rovnoprávné postavení obcí, celý proces výběru lokalit zastavit,“ uvedl mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti Petr Nohava.

Předchozí ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner (za ANO) několikrát uvedl, že počet lokalit by měl být snížen letos. Ředitel SÚRAO Jiří Slovák v dubnu řekl, že předpokládá, že správa předloží vládě návrh čtyř lokalit v listopadu nebo prosinci.

Aktuální materiál pro vládu uvádí, že první etapa, s milníkem do konce roku 2018, předpokládá vyhodnocení všech lokalit z hlediska dlouhodobé bezpečnosti, možných vlivů výstavby a provozu úložiště na životní prostředí a z hlediska socioekonomických vlivů výstavby a provozu úložiště na rozvoj lokalit a životních podmínek obyvatelstva.

„Výsledkem provedeného hodnocení bude doporučení čtyř lokalit pro další fázi průzkumu. Poté bude návrh předložen vládě k rozhodnutí,“ dodává materiál.

Jaderný odpad
Ilustrační foto

Na začátku června Hüner uvedl, že veškerá dokumentace pro rozhodnutí by měla být k dispozici do poloviny srpna.

„Materiály budou sumarizovány, vyhodnoceny a dotčeným obcím budou k dispozici. Následně, do listopadu, budou mít obce dostatečný prostor se k těmto dokumentům vyjádřit, a tím pádem i diskutovat o naplnění kritérií,“ řekl tehdy.

Mezi zvažované lokality patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Kraví Hora na Žďársku.

Geologický výzkum byl zahájen také v okolí obou tuzemských jaderných elektráren v DukovanechTemelíně. Finální lokalita pro úložiště má být vybrána v roce 2025.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(5)
Milan Vaněček
17. červenec 2018, 09:47

To jsem zvědav jak v demokratickém hustě zalidněném státě může vzniknout trvalé úložiště jaderného paliva. Zatím to v Evropě vzniká jen ve finských pustinách.

Stále odkládaný obrovský problém jaderné energetiky asi nemá demokratické řešení.

Petr
17. červenec 2018, 12:43

Vzniknout to může velmi jednoduše, nabídne se obyvatelům násobně víc než je tržní cena jejich tamního majetku a nákladny na přestěhování, pak se tam zřídí třeba vojenský prostor.

Ale celé je to nesmysl, a výhodnější nakonec do toho roku 2065 určitě bude poslat vyhořelé palivo na zpracování k znovupoužití Francii nebo Rusku.

energetik
18. červenec 2018, 07:20

A zbytek po zpracování si nechává zpracovatel nebo se posílá zpět?

Petr
18. červenec 2018, 11:26

Nechá si to zpracovatel, protože speciálnější rychlé reaktory se nejspíš hodně dlouho vyplatí stavět jen v zemích s velkým civilním a vojenským jaderným programem.

Milan Vaněček
18. červenec 2018, 12:45

Bude to asi jinak, Německo si též posílalo vyhořelé palivo do Francie na přepracování ale sklad finálního vyhořelého paliva si musí vybudovat. Myslím že mezinárodní smlouvy neumožňují odpad někam trvale poslat, to už by byl dávno vyvezen do Afriky nebo na Sibiř nebo pohřben na dně moře.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se