Uhelný lom

Na Mostecku se opět sešli odpůrci těžby hnědého uhlí

Několik desítek hlavně mladých lidí dnes v Louce u Litvínova zahájilo činnost tábora odpůrců těžby hnědého uhlí. Za obcí vytvořili kemp, kde se během pěti dnů uskuteční přednášky, workshopy a dílny, které mají upozornit na změny klimatu. V sobotu účastníci vyrazí na pochod po hraně blízkého dolu Bílina.

„Bojujeme proti změnám klimatu, proto požadujeme, aby se co nejrychleji zastavila těžba uhlí,“ uvedl Áron Kadleček v kempu, jenž má být mimo jiné ukázkou způsobu života bez ekologických stop.

Elektřinu si účastníci vyrábějí pomocí solárních panelů, v kuchyni se podává pouze veganské jídlo z místních farem a obchodů, třídí se veškerý odpad a kompostují zbytky.

Změna klimatu začíná podle členky hnutí Limity jsme my Kateřiny Kochánkové právě na Mostecku.

„Uhlí vytěžené v Mosteckém uhelném regionu přispívá k celosvětovým škodám způsobeným změnami klimatu. Proto jsme se sešli právě tady, kde uhlobaroni vydělávají miliony ničením krajiny, ovzduší i celé planety,“ uvedla.

Uhlí lze podle aktivistů nahradit obnovitelnými zdroji energie.

Kemp se nachází na soukromém pozemku za obcí Louka. Klára Aubrechtová za pořadatele ČTK řekla, že se počítá s účastí až 500 lidí. Loni v rámci prvního ročníku bylo 300 účastníků kempu a zhruba stovka lidí se před rokem vydala na pochod proti prolomení limitů těžby.

Účastníci tehdy pronikli do dolu Bílina a strávili celé odpoledne a podvečer pod jedním z rypadel, nakonec je vyváděla policie. Aktivisté poté požádali o prošetření zásahu policie. Generální inspekce bezpečnostních sborů vyšetřování ukončila v listopadu s tím, že policisté při zásahu nepochybili.

Severočeské doly žádná speciální opatření kvůli Klimakempu nepřipravují.

„Účastníkům jsme předali písemnou informaci o případných právních důsledcích neoprávněného vniknutí do vymezeného dobývacího prostoru,“ řekl ČTK mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký.

Uhelné doly v USA

Ilustrační foto

„Dostatečně zřetelně jsme vyznačili začátek dobývacího prostoru ať už výstražnými tabulemi nebo bezpečnostními páskami. Nicméně nahlášené protestní akce účastníků Klimakempu budeme monitorovat a pokud dojde k překročení námi vymezené hranice, a tím i k porušení platné legislativy, tak budeme přiměřeně reagovat prostřednictvím naší ostrahy a současně požádáme o spolupráci Policii České republiky,“ řekl mluvčí.

Pořadatelé kempu věnují prostor tomu, jak se při pochodu a protestech chovat, například jak účinně blokovat jisté místo. Přesná podoba sobotního protestu teprve vzniká. I letos na klimatický kemp dohlíží policie.

Autor:



25 odpovědí na Na Mostecku se opět sešli odpůrci těžby hnědého uhlí

  1. manasek napsal:

    Otestovat na návykové a omamné látky, zfetované poslat do ústavu.

    • energetik napsal:

      a zrušit akademické tituly. Atomteroristé by jistě ještě dodali: „zabavit majetek a poslat rubat uran“.

      • manasek napsal:

        Ok, a souvislost s nedovoleným překročením soukromého pozemku je jaká? Nehledě na to, že se pohybovali v potenciálně nebezpečné oblasti, čili nejspíš porušení pudu sebezáchovy, což je duševní porucha. Ať si udělají dvakrát do roka průvod na Václaváku jako homosexuálové, a bude jim hej…

        • Carlos napsal:

          No ten Váš první komentář vypadal zbytečně útočně.

          Se soukromými pozemky je u nás jeden problém, není to tu jako v USA kde by to bylo jednodušší, ono je totiž jaksi z historie možné na soukromý pozemek vstoupit za jistých podmínek a děláme to všichni dnes a denně. Chodník kolem paneláku, polní cesta, piknik na louce… Otázka je jestli je ona „potenciálně nebezpečná zóna“ opravdu vytyčena tak aby odpovídala nebezpečí, nebo se jedná o čáru na mapě kde ještě kilometr daleko není vidět hrana útesu. Nejsem si tím jistý, ale dobývací prostor je u těchto lomů vytyčen myslím podstatně větší než kolik má lom. Opravte mne pokud se pletu, ale není tam náhodou zahrnuto už nyní i celé území až po limity?

          No porucha pudu sebezáchovy je otázka, spíš tu nebude, u lomu totiž nefunguje fight-or-flight mechanismus kde by se snad dala porucha najít, nebezpečí je dnes mnohdy jenom na papíře a dáno coby kdyby, což je jenom mechanismus proti blbcům co by se jim něco stalo a pak to hnali k soudu. Nehledě na to že vlézt do dobývacího prostoru je mnohem menší porucha než vykazují řidiči ignorující přejezdy. Navíc berou existenci uhelného lomu za poměrně značné ohrožení, které podle nich představuje mnohem větší nebezpečí než pohyb v lomu. Respektive tu se nám střetává mechanismus zvířecí, fight or flight s mechanismy přesvědčení a dalšími. To byste musel totiž asi do cvokhauzu zavřít všechny vojáky, hasiče a další lidi, kteří podle Vás asi mají narušen pud sebezáchovy. Ono vůbec jde o jednu zajímavou věc, v lidské psychice není hodně věcí algoritmických, například mozek záměrně filtruje skoro všechna nebezpečí, jinak byste neudělal nic v podstatě. Uvědomovat si všechna nebezpečí nevylezete ani ze sprchy. Tady je to jednání s účelem zastavit těžbu, a zřejmě risk v podobě vstupu do lomu je pro ně dostatečně malý v porovnání s tím o co se pokoušejí.

          • manasek napsal:

            „Účastníci tehdy pronikli do dolu Bílina a strávili celé odpoledne a podvečer pod jedním z rypadel“ především jsem měl na mysli toto.

            Voják je za svou práci placen. Tito teroristi ne. Hasič pak odvrací přímé aktuální nebezpečí, které ohrožuje jiné lidi na zdraví či životě. Tito teroristi ne. Stejného efektu dosáhnou někde na tom náměstí s transparentem, jako když se někde vkradou a lehnou si pod rypadlo, krom tedy ohrožení svého života či zdraví (celkem by mě i zajímalo, kdyby se tam někdo zranil, nakolik by vinili majitele lomu… Samozřejmě v případě takových zranění (zranění vzniklá v důsledku porušení zákona) by neměli dostat z veřejného zdravotnictví ani korunu) a škody vzniklé přerušením těžby. Tu škodu jim samozřejmě dát k úhradě, záznam do trestního rejstříku atd.

            K porovnání s řidičem ignorujícím přejezd – ten je zase méně nebezpečný, než mnoho dalších věcí, to ovšem neznamená, že ty méně nebezpečné věci máme ignorovat.

            Kromě vlastního zviditelnění se pokoušejí o co? Co jim brání jít protestovat na ono náměstí?

  2. Milan Vaněček napsal:

    O tom že hnědouhelné elektrárny se mohou nahradit a budou nahrazeny OZE by žádný vědecky či technicky vzdělaný člověk neměl pochybovat. Tak to z technického pokroku ve světě vychází.
    Jiní sní že náhradu poskytnou jaderné elektrárny nové generace, nebo fůze. Ale to se musí teprve ukázat zda je to možné. O energii ze slunce, vody a větru to víme už nyní.

    • manasek napsal:

      Ano, útlum uhlí je nevyhnutelný. To ale nedává některým ekoteroristům, což tito bez pochyb jsou, právo vnikat na cizí pozemek a bránit jiným v normálním vykonávání své pracovní činnosti, nehledě na to, že mohli sobě či jiným lidem ublížit. Ať si protestují někde na náměstí, jako všichni ostatní.

    • Pavel napsal:

      Máš tam chybu vaněčku. Správně to má být takto: O tom, že oze parodie na elektrárny klasické zdroje nahradit nemohou, a to ani za pomoci bilionových dotací, dokazuje zkrachovalý německý pokus a nepochybuje o tom žádný technicky vzdělaný člověk.

  3. Vláďa napsal:

    OZE určitě nahradí uhelky v době kdy svítí slunce. Plyn by měl nahradit výkon OZE v době kdy prostě nejsou podmínky. Jenom nikdo není ochotný udat jakou tato náhrada bude mít cenu.

    • Milan Vaněček napsal:

      Co má větrná či vodní elektrárna společného s tím zda zrovna svítí slunce???
      A krátkodobá akumulace pro sluneční elektrárny už byla v praxi v USA vysoutěžena za cenu jen cca o čtvrtinu vyšší než ta (velmi nízká , pod současnou tržní cenou) cena bez akumulace. Vždyt´ jsme na to zde v diskusích již odkazovali (aukce 2017 v USA).
      O čem to pořád mluvíte, co jde ve světě se nakonec (přes současný odpor) prosadí i u nás.

      • Vláďa napsal:

        Výkon naší soustavy je okolo 5000 MW. Výkon VTE nic moc. Vodní elektrárny taky nic moc. Výkon solárních elektráren je už docela velký. Solární elektrárna přestane dodávat cca do hodiny (podle polohy sluníčka). Uhelné elektrárny potřebují svůj čas na najetí na výkon a pokud je uhelka odstavená tak je rychlost najetí mimo realitu. Tak že s rychlou odezvou jsou akorát spalovací turbíny. Pokud jsou samostatně tak účinnost nic moc to znamená drahý provoz. Pokud jsou s následným kotlem zase nejsou rychlé a navíc spalovací turbíny mají omezenou životnost vzhledem k teplotnímu namáhání. V důsledku jsou soláry celkem drahé.

        • Jan Veselý napsal:

          Řekl bych, že rozhodně vyšší než jaderných v Dánsku či Rakousku. Obecně nejméně vyrábějí ty elektrárny, které vůbec nepostavíte.
          A co byste řekl na myšlenku, že se k už existujícím elektrárnám přidá zařízení na akumulaci energie (tepelné nebo elektrické), aby se zlepšila jeho schopnost nabíhat a dobíhat?

          • Pavel napsal:

            … a podle toho vypadajíc ceny dánské a rakouské elektřiny, veselý. Přičemž rakušáci mají obrovské štěstí, že mají ideální podmínky pro vodní energetiku.

          • Carlos napsal:

            Jo, ale víc než polovinu dělá daň.
            eia. gov/todayinenergy/images/2014.11.18/chart2.png

        • Carlos napsal:

          PPE nebudou na tom hůř než spalovací motory a ty mají dle katalogů celkovou účinnost plyn-elektřina kolem 43%, tedy jako uhelná elektrárna. Někde jsem slyšel že se chladiče těchto motorů udržují na asi 130°C, to je dost pro nějakou ORC záležitost. Kolik může najet takový velký pomaluběžný motor než se generálkuje?

          Vodní elektrárny klasické koncepce budou více a více problematické díky vážnému poškození krajiny a nepříznivým změnám v klimatu. Možná by stálo zato začít uvažovat jednak o několika malých PVE na současných přehradách, které lze získat rychle (Slapy-Štěchovice, Kamýk-Orlík), pak máme možnost postavit nové nádrže k existujícím přehradám, k tomu existují nějaké starší seznamy (pamatuji si že tam byla PVE Labská), pak jsou samozřejmě novostavby, kde je otázka jestli by se třeba do budoucna nevyplatilo zatopit lom ČSA na kótu nějakých 200m.n.m., respektive to navázat na přirozenou hladinu Bíliny (jezero tam bylo ještě před asi 500 lety, byť velmi mělké), a vyrubat u Medvědí skály, nádrž cca 800x500m s hloubkou 50-100m, čímž by bylo možné po dobu 8 hodin získat 3.6-7.2GW výkonu. To by byla suverénně největší PVE v našem prostoru. Při maximální variantě by pak nebylo v létě v zásadě třeba jiného zdroje než FVE. Díky blízkosti SRN by pak tato elektrárna mohla dost slušně vydělat. I s mnohem menšími PVE by se dalo dostat na 12GW. Nechci nic moc tvrdit, ale myslím že bychom snad mohli mít pro PVE i lepší podmínky než v Rakousku a Švýcarsku.

          • Martin Pácalt napsal:

            Pokud byste obětoval cca 100metrů nadmořské výšky, šlo by udělat nádrž na Jedlové a potrubí by mělo polovinu délky. PVE by se neměly dělat na místních dominantách, ale spíš na podružných vrcholcích, lépe zapadnou do krajiny, nedominují. Dlouhé Stráně taky nikdy nedělal na Pradědu (berte s nadsázkou). Nebo použít jednu z těch náhorních plošin co tam jsou. Rozhodně by to mělo lepší efekt než ty předražené rekultivace, kdy se namísto hrubého zavezení zeminovou skrývkou a ponechání kolonizaci pionýrskými dřevinami cpou gabiony za miliony korun do svahů ( které by se měly nechat „cuknout“ a tektonicky stabilizovat samy). Ostatní již umí ekosystém sám. A u zatopených ploch se na ty břízky čekat nemusí, tam je spíš potíž délka plnění z místní vodoteče. Pokud budou zase povodně jako v ´97( Slezskou Hartu to naplnilo během sezóny, namísto 15-20 let), pak by čekání tak dlouhé nebylo.

          • Carlos napsal:

            Nemyslel jsem na vrcholu, poblíž je taková hezká rovina kde ani nejsou bahniště, zhruba takto: mapy. cz/s/2N9xU Vyrubaný materiál by se pak dal buď prodat, nebo použít k redukci objemu jezera, i tak by bylo dost velké, daly by se z něj možná navršit umělé ostrovy.

            Naplnění by byl problém, první by se muselo naplnit severní jezero, zřídit několik v ten moment suchých mostů na Ervěnickém koridoru a následně tprve přepadem plnit jižní, v poslední fázi až by se teprve jezera mohla spojit. Nějaká voda se dá získat z podkrušnohorského přivaděče (nebo jak se to přesně jmenuje), bylo by třeba odhadnout celkovou bilanci. Snáze by se ale samozřejmě plnila jezera v blízkosti Ohře, ta je přece jenom o poznání vodnatější.

        • energetik napsal:

          Solární elektrárna může přestat dodávat (nebo začít dodávat) energii do několika jednotek ms od přijetí požadavku od dispečera nebo stavu sítě. Vliv Slince je proti tomu zanedbatelný a velmi přesně předvídatelný v potřebné regulační době. Je to stejné jako tvrdit že vodní elektrárna v době sucha vyrábí méně a v době dešťů vyrábí více, což může být pravda, ale nic moc neočekávaného to neovlivní.

          • Vláďa napsal:

            Ještě dodejte že uvedenou pohotovost má FVE pouze když svítí sluníčko (den a není zataženo). Když bude instalována odpovídající kapacita akumulace tak je vše OK. Zatím a ještě dlouho nebude.

  4. Martin Hájek napsal:

    Vzhledem k aktuálnímu stavu a předpovědi počasí by mě docela zajímalo, jak si vede tak fotovoltaická elektrárna a jestli ekologům utáhne dataprojektor a nebo ho nakonec nekrmí elektřinou z odporného uhlí :-).

    • Petr napsal:

      Mě by spíš zajímalo jak se tam ti převážně měští mimoni dopravili, jestli na to nepoužili ještě hnusnější ropu od dokonce zahraničních miliardářů z toho financujících terorismus.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *