Těžba černého uhlí

Na poplatcích z těžby nerostných surovin se loni meziročně vybralo dvakrát tolik peněz

Firmy, které v Česku odvádí poplatky z těžby nerostných surovin, odvedly loni státu a obcím na úhradách z vydobytých nerostů téměř 930 milionů korun. Meziroční nárůst je více než dvojnásobný. Vyplývá to ze zprávy o stavu hornictví, kterou ve středu dostane pro informaci vláda. Podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), jež materiál předkládá, se ve výši odvodů projevila legislativní úprava, která začala být účinná na začátku roku 2017.

Vláda v ní schválila dvojnásobné zvýšení výnosu z úhrad z vydobytých nerostů proti výši odváděné v roce 2013. Výjimku tvoří radioaktivní nerosty, ropa a hořlavý zemní plyn, černé uhlí a hnědé uhlí dobývané hlubinným způsobem, kde zůstala výše výnosu zachována.

MPO také prosadilo, aby byl poplatek za vytěžené nerosty nově stanoven vládním nařízením, a ne zákonem jako do té doby. Resort změnu odůvodnil možností pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci. Změnil se i způsob výpočtu poplatku, který se nově vypočítá jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů.

V aktuálním materiálu pro vládu, která má sloužit jako podklad pro přípravu další novely horního zákona, MPO poukazuje na možný problém, který novým způsobem výpočtu může nastat.

„Nový systém výběru úhrad z vydobytého nerostu sice odstranil možnost ovlivnění výše úhrady těžařem, neboť je za jednotku množství vytěženého nerostu stanovena pevná sazba – tento způsob stanovení výše úhrady však přináší problém v případě, kdy po stanovení sazby za nerost dojde k významnému nárůstu ceny některého nerostu,“ upozorňuje ministerstvo.

Řešením by podle resortu mohlo být zrušení období, po které vláda nemůže sazby zvyšovat. K moratoriu se vláda zavázala v roce 2016 a má platit pět let, tj. do roku 2021. Kromě hnědého uhlí se závazek týká například také případné těžby lithia v ČR.

Ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR na letos na konci září upozornily, že MPO na doporučení Legislativní rady vlády moratorium nezruší. Současná vláda rezignací na zvýšení poplatků porušuje podle ekologů porušuje svůj program.

„Stávající režim dotčených poplatníků zůstane zachován do konce roku 2021,“ uvedl tehdy mluvčí ministerstva Milan Řepka.

Podle ekologů je však nutné zvýšit poplatky minimálně na deset procent tržní ceny, což je limit daný zákonem.

Luboš Pavlas, generální ředitel holdingu Sev.en Energy, který od letoška zastřešuje firmy finančníka Pavla Tykače sdružené dříve ve skupinách Czech Coal a Sev.en, dnes na dotaz ČTK sdělil, že prioritou firmy bylo a je, aby peníze, které odvádí navíc, zůstaly i nadále v regionu, kde působí.

„Nejlepší by bylo, kdy by to (výše poplatků) bylo vázáno jen na nějaký parametr, který je předvídatelný,“ uvedl.

Míní, že by mohlo jít například o inflaci. Pětileté moratorium podle něj bylo přijato mimo jiné kvůli tomu, aby dotčené firmy mohly plánovat v delším časovém horizontu. Holding těží hnědé uhlí na severu Čech.

Výše úhrad z vydobytého nerostu odvedená v posledních letech (v Kč):

2015 2016 2017
ropa 48,151.063 26,808.098 68,004.200
zemní plyn 54,670.347 32,914.673 48,047.100
černé uhlí 67,306.846 52,615.318 48,214.000
hnědé uhlí dobývané povrchově 210,308.663 202,469.009 577,111.700
ostatní nerosty 107,749.236 102,607.264 187,111.700
celkem 488,186.155 417,414.362 928,488.700
Autor:



Jedna odpověď na Na poplatcích z těžby nerostných surovin se loni meziročně vybralo dvakrát tolik peněz

  1. Petr napsal:

    CHYBY v tabulce
    „928,488.700“ je nesmyslná forma čísla, v korunách by tam měla být tečka i místo té čárky.

    Jinak souhlasím, že nějaké blbé memorandum pokud je v rozporu se zákonem, tak bylo přijaté v rozporu s dobrými mravy, a je od začátku neplatné.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *