Domů
Rychlé zprávy
Němci si připlatí, TenneT zvýší poplatky za přenos elektřiny o 80 %
elektrické vedení

Němci si připlatí, TenneT zvýší poplatky za přenos elektřiny o 80 %

Provozovatel německé přenosové soustavy TenneT v rozhovoru pro Handelsblatt oznámil, že německé poplatky za provoz soustavy vzrostou další rok o 80 %. Zvýšení poplatků je způsobeno zejména zvýšenými náklady na redispečink.

Na území přenosové soustavy společnosti TenneT, která zajišťuje přenos elektřiny na největším území Německa, vzrostou odběratelům poplatky za přenos elektřiny o 80 %. Provozovatel soustavy tak reaguje na zvýšené náklady, které vznikají integrací obnovitelných zdrojů do soustavy.

Náklady na opatření, které slouží ke stabilizaci sítě, se na zvýšení celkové ceny za přenos elektřiny podílí z 95 %. Naopak náklady na výstavbu nových přenosových sítí, které by pomohly snížit náklady na redispečink, se podílí pouze z 5 %.

Většina přenosových vedení je totiž stále v procesu schvalování, nikoliv ve výstavbě a nové vedení tak přibývá pouze po kilometrech. Za celé první pololetí letošního roku přibylo pouze 25 km vybraného prioritního vedení, které určuje německá legislativa.

„Hlavním důvodem pro navýšení poplatků je fakt, že výstavba přenosového vedení neprobíhá tak rychle, jako výstavba nových obnovitelných zdrojů.“

Urban Keussen, člen představenstva TenneT pro Handelsblatt

Zvýšení poplatků pocítí německé domácnosti i velkoodběratelé elektřiny. Zatímco průměrná domácnost by si měla v příštím roce připlatit na poplatcích cca 30 EUR (810 Kč), velkoodběratelů se vyšší poplatky dotknou výrazněji.

Dostatečná přenosová kapacita vedení Německu nadále chybí
Dostatečná přenosová kapacita vedení Německu chybí, připlatí si za stabilní síť

Na rozdíl od poplatku na podporu obnovitelných zdrojů energie, který největší průmysloví výrobci a odběratelé elektřiny neplatí, jsou pravidla u poplatku za přenos elektřiny stejná pro domácnosti i velkoodběratele. Dle deníku Handlesblatt velkoodběratelé při spotřebě 300 GWh zaplatí o 2,7 mil. EUR více.

Na rychlé tempo výstavby obnovitelných zdrojů, které neodpovídá výstavbě přenosového vedení, se u našich západních sousedů dlouhodobě upozorňuje. Přesto není výstavba vedení dostačující a provozovatelé přenosových soustav kvůli tomu platí vyšší částky provozovatelům elektráren za redispečink.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(14)
Martin Hájek
25. září 2016, 19:46

Ten redispečink se samozřejmě neplatí jen klasickým elektrárnám. Jsou v tom i platby větrným elektrárnám, aby nevyráběly v době, kdy je elektřiny přebytek.

Je stále více zřejmé, že jednotná Německo-Rakouská obchodní zóna je neudržitelná. Jenomže až se zruší, tak se zjistí, že ceny v DE jsou ještě nižší a větrné elektrárny je potřeba ještě více dotovat, i když to trochu omezí redispečink.

Dalším krokem bude nakonec i obchodní rozdělení Německa na Sever a jih, protože vedení se nepostaví ani za 20 let. Kdybychom Energiewende přirovnali k Drang nach Osten, tak po hladkém dobytí Polska a Ukrajiny se momentálně zjistilo, že zima v Rusku nebude mírná, ale krutá a k Moskvě je ještě daleko. Ale přijde i Stalingrad...

C
25. září 2016, 21:12

Zásadní problém je nemožnost tento proud vyvést, ale také obecně vysoká spotřeba energie, která si žádá takovéto objemy. (Ale to je daň za rychlost a moderní civilizaci, také za naše počty. Problém je v ekonomice a našem vztahu k věcem)

Němci sami nevyužívají ani vnitřních rezerv, které nyní mají, ano druhá síť je primárně drážní a vyžaduje tedy měnírny, ale teoreticky je možné zvýšit kapacitu přenosu tak že se bude krmit tato 110kV síť a na jiném místě z ní zase odebírat, tuto možnost by ale ještě museli prověřit.

V tento moment to tedy spíše vypadá že se po dně Baltu a kolem Evropy budou tahat podmořské kabely. To bude dokonce i lepší z pohledu plnění limitů OZE a lepší dostupnosti regulačních kapacit. mnoho elektráren je při pobřeží, nebo poměrně blízko, což by mohlo snadno znamenat dobrou možnost integrace PPE a VtE. Takový postup by navíc mohl zajímavým způsobem ovlivnit budoucí cenu sítí a i nevyžádané toky.

Martin Hájek
25. září 2016, 21:24

Brzy se zjistí, že další kabely pod dně Baltu je sice možné tahat do aleluja, ale už to nic neřeší, protože prostě Norsko a Švédsko mají omezenou kapacitu vodních elektráren i omezenou domácí spotřebu, takže další kabel už stejně nebude znamenat žádné zvýšení přepravy elektřiny. Navíc prosté srovnání kapacity těch kabelů s roční velikostí nového výkonu větrných elektráren v Německu je dostatečně vypovídající a nepotřebuje další komentář.

C
25. září 2016, 21:31

Ano, je tu trochu nepoměr, ale jaký je limit takového kabelu kolik stovek km? Cožpak se nemohou napojit na elektrárny v Pobaltí, západní Evropě a podobně? Záměrně jsem zmínil PPE, které by se takové regulace mohly účastnit. Podle mne by to mohla být zajímavá alternativa k pozemnímu vedení, které se buduje špatně. Pak by (bude-li se jednat o DC) mohla vyplatit oklika kolem Dánska a přes Holandsko

Martin Hájek
25. září 2016, 22:42

V Pobaltí téměř žádné významné konvenční elektrárny nejsou (léta dováží levnou elektřinu z Ruska), navíc Pobaltí už je propojené do Švédska (a proto také Polsko omezilo svoje vedení do Pobaltí, protože do Polska začala téci "zadem" levná elektřina a vytlačovat polské uhlí, které jak známo je základem státu) a tudíž i do Německa. Nizozemí je s Německem rovněž velmi dobře propojené. Navíc je potřeba vnímat, že pokud bude foukat, tak nejspíš kolem celého pobřeží Severního moře, takže navyšování propojení s těmito státy může situaci v Německu naopak ještě zhoršit, protože i tyto státy (např. Dánsko) se budou potýkat s přebytky větrné elektřiny. V dalších vedeních opravdu spása pro Německo není, lze ji hledat v tzv. systémové integraci, tj. ve využití přebytků elektřiny v jiných oborech (např. výroba tepla, elektromobily), ale i to chce čas a peníze a řešením rozhodně není dotovat samotné elektromobily.

Martin Hájek
25. září 2016, 22:49

Reálné využití PPE je omezené, protože už stojí a často ve z dnešního pohledu ne zcela vhodných místech. Topografie Německých uhelných elektráren je jasná - nové se stavěly hlavně na severu blízko moře, kde je přístup k levnému dovozu černého uhlí. PPE se stavěly různě, hlavně blízko trubek s plynem s možností vyvedení výkonu, ale nebyla tam žádný záměr řešit větrné elektrárny. Příštích 10+ let se v Německu téměř žádné nové PPE stavět nebudou, protože to nedává ekonomický smysl. Řada PPE se naopak trvale odstavila nebo dokonce demontovala a odvezla z Německa do zahraničí. Čili jako nápad určitě zajímavé, ale realita je jiná.

Josef
28. září 2016, 00:52

Situace v Německu : Pepíček rád čůrá proti větru , tatínek proto staví na zahradě 3 metrovou dřevěnou stěnu , která bude sloužit jako větrolam.

aby Pepíček nesmrděl. Pepíček , ale má čůrání proti větru rád , tak si naplánuje ,že bude čůrat ze stoličky a vyleze na stoličku , tatínek zvýší stěnu na 4 metry. Pepíček jde proto do stodoly pro žebřík.........

Martin Voříšek
25. září 2016, 23:34

Poslední věta + neděle večer, nojo...díky za opravu :)

Milan Vaněček
26. září 2016, 08:31

Jako laik v distribuci elektřiny celou diskusi nechápu. Vždyť jestli zdražení o 80% představuje pro Německou domácnost 30 EUR navíc, tak to znamená, když se podívám na svůj účet za elektřinu,

že Němci budou stále platit za distribuci elektřiny mnohem méně než moje Česká domácnost (pensisty), při cca 4násobném Německém platu.

Proč nediskutujeme naše vysoké poplatky za distribuci (pro domácnosti)??? Může mi to někdo vysvětlit?

Milan Vaněček
26. září 2016, 10:29

To ještě podotýkám, že Němci mají Energiewende a hodně větrných elektráren a my máme "kontra-Energiewende" a skoro žádné větrné elektrárny. Tak v čem to vězí?

Petr
26. září 2016, 12:42

To budou asi ty nadstandartní platy té naši energetyki Pane Vaněček :-)

Martin Hájek
26. září 2016, 13:20

Pane Vaněčku, o 80 % vzrostou platby na provoz PŘENOSOVÉ, nikoli distribuční soustavy. Čili 80 % = nárůst 30 Euro se týká pouze plateb za přenosovou soustavu, které se také promítají do účtu konečného spotřebitele, ale zdaleka to samozřejmě není celá částka. Další peníze bude samozřejmě stát adaptace distribučních soustav na rozvoj decentrálních zdrojů, ale to článek neřešil. Takže to vězí hlavně v tom, že je potřeba pečlivě číst a trochu u toho přemýšlet.

Milan Vaněček
26. září 2016, 14:02

Pane Hájek, pro Němce je 30 EUR JEDEN oběd v restauraci (za rok), nic víc (ale 80% zdražení vypadá hrozivě). Mohl by jste mi říci, jak se na účtu mé (nebo Vaší) domácnosti jmenuje ta platba za provoz PŘENOSOVÉ soustavy (nebo v čem je to skryto)? Děkuji předem.

Josef
28. září 2016, 01:07

No tohle zdražení je asi o 0,24 kč kWh, To že za el. energii platíte hodně je dáno do určité míry tím ,že cena distribuce je fakticky stejná ať odebíráte nebo ne. Ve výsledku je dnes pro běžná odběrná místa , která mají malý odběr distribuce drahá a čím více šetříte tím více se distribuce pro danou sazbu zvyšuje . Správné by mělo být , aby se zaplatil vyšší paušál za připojení a kWh pak byla levnější. Tím byste sice ve výsledku možná platil stejně , ale mohl byste el. energii více využívat a nekoukat na spotřebu. Jinak Němci platí za el. energii i jejich velkému platu více než my. - průměrný plat je u nich sice vysoký, ale ten čistý jen zhruba 2x než u nás mají se lépe , ale ceny bytů , domů a služeb jsou tam k platu stejné jako u nás.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se