Norský Statkraft plánuje výrobu biopaliv z lesních těžebních zbytků a organických odpadů
Norská energetická společnost Statkraft plánuje výrobu biopaliv 2. generace z lesních těžebních zbytků a dalších organických odpadů. Spíše než na osobní dopravu by se přitom Statkraft chtěl zaměřit na dodávku paliv pro leteckou, námořní a nákladní automobilovou dopravu.
Norský Statkraft a švédská lesnická společnost Sodra vytvořili společný podnik nazvaný Silva Green Fuel, který má v letošním roce učinit investiční rozhodnutí o pilotním závodu na výrobu biopaliv jižně od Osla, jehož investiční náklady by měly dosáhnout 50 až 70 milionů euro.
Použitím lesních těžebních zbytků a dalších organických odpadů se chce Statkraft vyhnout kritice cílené na biopaliva, která jsou produkovaná ze zemědělských plodin. Evropská unie plánuje snížit podíl těchto biopaliv, označovaných jako biopaliva 1. generace, o polovinu do roku 2030.
„Může to být revoluční, může to mít stejně rozsáhlý dopad jako větrné turbíny nebo fotovoltaika. Lidstvo potřebuje kapalná paliva, ale ne fosilní kapalná paliva,“ řekl zahraniční agentuře Reuters CEO Statkraftu Christian Rynning-Toennesen.
Podle CEO Statkraftu může být do nafty přimícháváno až 7 % nového biopaliva, jehož energetická hustota je podobná klasické naftě, bez potřeby úpravy vozidel. Po menší úpravě může naftový motor využívat čistě toto biopalivo.
Cílení na leteckou, námořní a nákladní automobilovou dopravu
Agentura Reuters uvedla, že Statkraft s novým biopalivem cílí primárně na leteckou, námořní a nákladní automobilovou dopravu, jelikož města po celém světě se snaží zbavit automobilů na fosilní paliva kvůli zvýšení lokální kvality ovzduší.
Výrobní závod v plné plánované velikosti, jehož investiční náklady by měly dosáhnout několika stovek milionů euro, je podle Rynning-Toennesena vzdálen minimálně pět let. Šest takových závodů využívajících pouze lesní těžební zbytky má poskytnout dostatek biopaliva pro pokrytí 15 % norské spotřeby nafty.
„Pokud připočítáte, co může být vyrobeno z řas či potravinových zbytků, nejsme omezeni na straně vstupních materiálů. Můžeme použít jakýkoliv pevný organický materiál, dokonce i plasty,“ dodal CEO Statkraftu.
Nové biopalivo může podle Statkraftu cenově konkurovat klasické naftě díky vyšší dani pro fosilní paliva.
„Důležitou otázkou pro tento typ investic je, zda toto daňové zvýhodnění bude trvat dostatečně dlouho,“ řekl Arij van Berkel, specialista na biopaliva ve společnosti Lux Research.
Podobnou cestou jako norský Statkraft se nedávno rozhodla vydat také finská vláda, která oznámila, že do roku 2030 plánuje zvýšit podíl biopaliv přimíchávaných do pohonných hmot na 30 %. Jednat se má také zejména o pokročilejší paliva 2. generace.
Mohlo by vás zajímat:
No nevím, při dnešní ceně ropy?
Možná v těch nejsevernějších oblastech, kde nežije dost lidí, jinak je lepší řídkou štěpku zbytečně nepřevážet na dlouhé vzdálenosti, a spotřebovat na místní vytápění.
Díky autorovi za článek. Nerozumím té snaze Norů "ekologizovat" naftu. Z podstaty jako hustší palivo (proti benzínu, etanolu, metanu, propan-butanu) se hůř spaluje a důsledky jsou už notoricky známé.
Biomasa vytváří výhodu pro ekonomiku a čisté životní prostředí jen pokud je místní a místně používaná. Tráva, odpady z domácností a cokoliv s podílem sušiny do 50% je vhodné nechat anaerobně fermentovat a vytěžovat tak metan+CO2 - metanová část je samozřejmě v dopravě. Odpady z pily a podobné s podílem sušiny nad 50% je zase vhodnější dosušovat a pálit aerobně - v zemích severně od Pyrenejí, Alp a Karpat typicky jako zdroj tepla. Každopádně nikdy nemůže utáhnout místní biomasa 100% teplárenství a 100% dopravu.
Důležité je si uvědomit převládající zelený názor , že nějaká zbytková biomasa je pro přírodu nedůležitá a nepotřebná. Z lesa a z pole je " kvůli ochraně ekosféry" potřeba odvést úplně všechno až do úplného vypráskání půdy a tím planetu zachránit.
No a když si pak člověk přečte odkud jsou evropané ochotní biomasu svážet a čí lesy tím bojem vyklučit ....
Tady už je třeba začít velmi důsledně rozlišovat mezi tím, jestli to má skutečně co společného s ekologií, úsporami, péčí o životní prostředí, eventuálně bezpečností a zdravím, nebo jestli je to nepochopení konceptu OZE a ekologie, nebo se to dělá jako tzv. greenwashing, tedy pro zisk a navíc někým, komu je celé životní prostředí ukradené, chce se svézt na módní vlně a ještě na tom vydělat.
Tady je o myslím možnost č. 3., která nemá s ekologií nic společného. To dřevo může tak akorát sloužit jako zdroj uhlíku pro technologii a jak říkáte, zbavení půdy vší biomasy tímto způsobem bude mít katastrofální následky, jen u nás už, a to se jedná jen o mechanizované zemědělství, ztratila půda skoro polovinu schopnosti zadržet vodu. Pokud by společnosti šlo opravdu o výrobu ekologických paliv, využije další Norské vodní zdroje (Statkraft je elektrárenská společnost) a proud využije k syntéze z oxidu uhličitého a vodíku získaného z vody.
Ovšem zásadní problém dnešního přístupu je snaha nahradit fosilní paliva pomocí OZE 1:1 aniž by byly zásadněji změněny technologie a přístup. Někde po cestě došlo k tomu že od decentralizovaného využití, například k obecnímu/závodnímu vytápění se nám biomasa přesunula do velkoelektráren, i u novostaveb se nízká spotřeba energie dosahuje polystyrenem, nikoliv návrhem.
Stavět kompaktní domy je zásada nízkoenergetického nebo "pasivního" stavitelství, ale nikdy to není řešení samospasitelné, tepelné izolace jsou vždy nutné. Problém dnešního českého stavitelství je nadužívání pěnového polystyrenu na místo minerální vaty. Skoro každý hledí na jednotkovou cenu m2 izolantu při pořízení domu, téměř nikdo na provozní potíže domu "obaleného igelitem" nebo jak se bude taková fasáda za 30-50let likvidovat a skládkovat.
V každém případě v lesním hospodářství je u hospodářského lesa žádoucí uklidit přebytečné dřevo pryč (větve, nevyužitelné části kmenů-kůra), hrabanku samozřejmě nechat, v zemědělství je to jak narážíte právě naopak, co nejvíce zaorat do půdního profilu, tzn. více žížal, tzn. více krtků, více chodeb a chodbiček, do kterých toho vejde při průtrži mračen násobně více než do všech našich přehrad. Problém řešitelný přiškrcením , resp. podmíněním zemědělských dotací zaoráváním rostlinné hmoty a to do roka a do dne (půdní fauna se množí rychle). Zkrátka se k tomu nesmí pustit nějaký zelený student na trávě, ale člověk, který má přehled o souvislostech a nejede v úzkém koridoru Zelených.
Nejde jen o kompaktnost, ale o to jak vůbec ten dům navrhnou, kdy se při výstavbě nepoužije trik s dostatečným převisem střech aby dovnitř nesvítilo v létě polední slunce, a následně se teplota uvnitř řeší klimatizací, nebo se neinstalují alespoň kapalinové kolektory pro ohřev vody.
Ten "trik" je použitelný jen u určitého typu domů. Obecně je řešení přehřívání interiéru v pořadí důležitosti 1) nepouštět horko dovnitř - vnější stínící technika alá žaluzie v kolejnicích, rolety, 2) cop projde ochladit pomocí nuceného větrání a jednotky ZZT se zemním registrem(v létě chladí vnější vzduch chladem zeminy). Naopak to funguje i v zimě, kdy rolety zhoršují tepelný prostup(ztrátu) okenních a dveřních otvorů a vzduch je v registru ohříván. Náklady na topnou sezónu do 5000,- pro pasivní rodinný dům kolem 150m2 obytné plochy nejsou potom vůbec neobvyklé.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se