Pšenice možná letos nahradí kukuřici v bioplynových stanicích

Siláž z kukuřice je podle místopředsedy představenstva České bioplynové asociace (CzBA) Jana Matějky základní surovinou pro polovinu z bioplynových stanic, které v Česku loni podle CzBA vyrobily 2,556 TWh elektřiny (2,8% z celkové výroby elektrické energie). Úroda kukuřice na siláž a na zeleno (před dosažením plné zralosti) by přitom letos měla klesnout zhruba o polovinu, odhadla v srpnu Agrární komora.

Podle komory jsou ve výhodě podniky, které mají vlastní hospodářská zvířata a půdu. Bioplynové stanice pak mohou zásobovat kejdou nebo odpadem z rostlinné výroby, jako jsou chřásty cukrové řepy či klíčky brambor. Ostatní provozovatelé by museli siláž nakupovat, a právě proto je možné, že začnou využívat také pšenici.

Ani vysoká cena nezamezí použití pšenice

„Zpracování potravinářských komodit je jednoznačně proti základní filozofii Agrární komory, co se týče využití zemědělské produkce,“ uvedla mluvčí komory Dana Večeřová.

V minulosti se podle ní zrno v bioplynových stanicích nikdy nevyužívalo, ani když byla cena pšenice poloviční než v současnosti (na brněnské potravinové burze nad 3700 korun za tunu).

V bioplynových stanicích se sice někdy používají také obiloviny sklizené na zeleno. Těmi se ale letos podle Matějky podniky nejspíš nezásobily, protože nikdo před létem nemohl tušit dopady sucha na kukuřici. „Teď bych řekl, že alternativ moc není,“ řekl Matějka. Spolu se zrním by se mohla sice zplyňovat sláma, ta ale energeticky není příliš výhodná.