Domů
Rychlé zprávy
Rakousko podá stížnost kvůli dostavbě maďarské jaderné elektrárny Paks
Jaderná elektrárna Pakš
Zdroj: Pakš

Rakousko podá stížnost kvůli dostavbě maďarské jaderné elektrárny Paks

Rakousko podá stížnost kvůli plánované dostavbě maďarské jaderné elektrárny Paks. Krok rakouské vlády je namířen proti rozhodnutí Evropské komise o přípustnosti státních subvencí při rozšíření elektrárny, řekla dnes agentuře APA mluvčí rakouského ministerstva životního prostředí Elisabeth Köstingerová. Úřad maďarského premiéra podle agentury MTI v reakci uvedl, že Budapešť si za projektem stojí.

Je „špatným signálem Evropské komise v energetické politice, když jsou jako nezávadné klasifikovány subvence pro stavbu jaderných elektráren“, uvedlo rakouské ministerstvo.

Úřad předsedy maďarské vlády Viktora Orbána vydal odpoledne prohlášení, v němž konstatoval, že se tento krok Vídně vzhledem ke známému odmítavému postoji k jaderné energetice očekával. Budapešť ovšem stojí pevně za dostavbou Pakse, která je realizována se souhlasem a pod dohledem EU, Maďarska a mezinárodních orgánů.

„Rakouská stížnost nemá žádný dopad na souhlas daný Evropskou komisí k vylepšení (elektrárny) a projekt bude pokračovat bez přerušení,“ konstatuje se podle MTI v prohlášení vydaném Orbánovým úřadem.

Rozšíření elektrárny Paks o další dva reaktory má uskutečnit ruský koncern Rosatom. Maďarský stát chce projekt financovat pomocí ruské půjčky ve výši deseti miliard eur (254 miliard korun).

Evropská komise se loni začátkem března usnesla, že Maďarsko smí dotovat dostavbu své jediné jaderné elektrárny. Rakousko považuje tuto státní pomoc za nepřípustnou. Podle Vídně také rozšíření jaderné elektrárny poškozuje snahy o podporu obnovitelných energií.

V listopadu 2016 Evropská komise zastavila řízení s Maďarskem, které zahájila kvůli skutečnosti, že Budapešť zadala Rosatomu zakázku bez veřejné soutěže. Maďarská vláda prý ale nakonec poskytla dodatečné informace, které pochybnosti komise rozptýlily.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(15)
Petr Závodský
22. leden 2018, 12:55

Milé Rakousko, určitě víte, že existuje jakási Lisabonská smlouva a co říká o energetice. Asi nebudete žádnému státu garantovat energetickou bezpečnost, když Rakousko teď již dováží cca 25% vlastní spotřeby.

Jan Veselý
22. leden 2018, 14:04

17%

Jan Veselý
22. leden 2018, 14:06

A dodám, protože je to pro ně výhodnější, ne protože musí.

Petr Závodský
22. leden 2018, 14:55

Asi hovoříte o saldu, já o dovozech. Ale OK. to není v tomto příspěvku podstatné.

jestli myslíte, že je pro Rakousko výhodné nakupovat elektřinu v Norsku, nevím, možná .... Ale proč tam pak nenakupují všichni?

Moje poznámka byla k tomu, že každý členský stát má právo na svůj energetický mix. Zodpovědnost vůči maďarskému obyvatelstvu nese maďarská vláda, ne rakouská... A maďarská vláda chce levné stabilní dodávky.

Jan Veselý
22. leden 2018, 15:42

A dostane stavbu, která bude nabírat zpoždění a bude se prodražovat.

Petr Závodský
22. leden 2018, 17:24

ad 1) je to volba Maďarska a podle mne správná

ad 2) líbí se mi jak podporovatelé OZE vidí jen výhody OZE a jak vše zlevňuje a urychluje se (jak dlouho od přípravy do realizace a spuštění trvá třeba offshore park ... jaká je cena atd... ) a u jádra vše vidí naopak. Přitom je to tak, že cokoliv v EU postavit je neskutečný problém ... dálnice, letiště Berlín, tunel Blanka .... a OZE se staví jen díky 2 důvodům:

a) někdo to uzákoní (lobby)

b) přijdou dotace

.... to v Maďarském případě si alespoň dali tu práci, posoudili si možnosti a rozhodli se.

Jan Veselý
22. leden 2018, 19:34

ad 1) Je to volba Maďarska, podle mě mají právo na vlastní chyby.

ad 2) Ty výhody je snadné vidět, když existují. Větrné turbíny a FV panely (jako příklad) se staví rychle a v termínu, protože to je standardizovaná modulární výstavba z masově produkovaných prefabrikovaných dílů. Jaderné elektrárny trpí stejným problémem jako zmiňované tunely a letiště. Jsou to svého druhu unikátní velké stavební projekty. Řadové domky, unifikované výrobní haly či nákupní centra se taky staví na čas a dodržují rozpočty.

V Maďarsku posoudili možnosti, v roce 2005. Co na tom, že dnes je rok 2017, z "jaderné renesance" je akorát ostuda a FVE s VtE válcují trh díky nízkým a stále se snižujícím cenám. Orbán už se rozhodl, taky si potřebují dokázat jací jsou machři.

C
22. leden 2018, 19:54

Pane Závodský,

otázka je u některých zmíněných projektů nakolik jsou nutné, na kolik je možné je řešit jinak a na kolik je to megalomanie a snaha si postavit pyramidu, pak samozřejmě všudypřítomná korupce a neschopnost úřadů. Dodnes jsem třeba nepochopil proč stavba severního tahu klekla na jedno ženské, přitom se dalo jít z druhé strany od Mohelnice na Svitavy, místo toho se to celé zaseklo. K Vysokému Mýtu se minimálně dojít s dálnicí dá.

Stejně tak se určitě zasekneme na slavném VRT tunelu do Německa, kapacita nestačí, ale nikoho nenapadne to zkusit řešit zvýhodněním trasy přes Liberec (+ eventuální přetah až pod dráty), přitom se na náročnější trasu vymýšlí státní postrky a pod.

Mnohdy mi to přijde že je to minimálně stejný díl nekompetentnosti úřadů jako správců a různých hurá sdružení.

Lukáš Vrabec
28. leden 2018, 11:14

Pro příznivce OZE a odpůrcům jádra mám několik otázek.

Když jsou OZE tak skvělé a levné, tak to že Francie má levnou elektřinu a zároveň velice malou produkci CO2 a v OZE méně než 20 procent kapacity, zatímco Německo s 200 procenty kapacity v OZE má energii drahou a produkci CO2 na úrovni čistě uhelného Polska?

Jak chcete zajistit elektřinu když mrzne, je zataženo a nefouká? (minulou zimu) Německo a Británie to řeší.... dovozem jaderné energie z Francie a ČR... Stejně jako Rakousko.

C
28. leden 2018, 16:00

Přemýšlel jste vůbec nad tím že systém s OZE funguje trochu jinak? Že existuje něco jako koeficient ročního využití a že proud, který budete vytáčet na starých elektrárnách kde platíte jen a pouze údržbu a provozní náklady?

Takže popořadě:

1) 200% v OZE, které mají koeficient využití u FVE 0.1 a u VtE 0.2 (konzervativně) 200% inst. výkonu neznamená nic moc. Reálně z těch 200% inst výkonu (neověřoval jsem beru že to máte dobře), dostanete tak 26-30% nynější produkce. Ale toto je deformováno problematickým trhem pro akumulaci energie kdy PVE platí poplatky za OZE, ty průmysl neplatí, a to jejich provoz činí neekonomickým. Jenom si srovnejte, v Německu některé PVE málem zavírají a Dlouhé Stráně (a předpokládám že i Dalešice) trhají rekordy výroby a to loni stály skrz ten utopený jeřáb.

A tuto kumulaci potřebujete aby nějakých třeba těch 200%, ale ve FVE daly přes léto 100% denní spotřeby, otázka je jaká je kapacita, asi malá, stejně jako u nás. Pro ČR by bylo třeba asi 60-80GWh/4-6GW akumulační kapacity aby bylo možné provozovat elektrickou síť v podstatě se 100% OZE na několik měsíců v roce. Už jenom kapacita 40GWh/4GW by v případě ČR znamenala výrazné zlepšení podmínek pro OZE.

Kdysi jsem to měl i vynesené do grafů, ale v případě Německa jdou proti sobě VtE a FVE, v létě je maximum dodávek FVE a v zimě zase VtE, je tam jenom problém s podzimním sedlem, ale to se změnami technologie a koncepce oseká, například dneska se začíná směřovat k FVE otočeným jinak než na jih a VtE, které mají omezen špičkový výkon, ale díky tomu že jich tedy musíte použít více pokryjete větší část diagramu, protože se to dělá tak že se omezí výkon generátoru a vrtule zůstává stejná.

Co tedy potřebujete pro navýšení produkce OZE a zároveň výrazné omezení produkce fosilních elektráren? Nainstalovat dostatečnou kapacitu akumulace, nezatěžovat ji nesmyslnými poplatky a při návrhu OZE přemýšlet nad tím jak bude vypadat produkce, jestli obětujete špičku a rozplácnete ji do šířky, nebo se budete přetahovat o špičku s ostatními.

2) Jak sem zmínil, Francie vyrábí proud na starých strojích, pokud by najeli na projekt obnovy flotily JE v nějakém krátkém časovém horizontu, cca 20-30 let, tak nepůjdou s cenou proudu nízko, bude to minimálně 70€, ale spíše kolem 100€ (77€ byla jedna z hodnot pro nové bloky v Temelíně, někde jsem to zahlédl nedávno). Naproti tomu Německo nyní předělává celou elektrizační soustavu, to bude nemalá suma, navíc se mění systém dotací od feed in tarifů na CfD a nebo aukce, to změní do budoucna cenu elektřiny, v roce 2020 začnou dobíhat dotace o nejstarších strojů, uvidíme, jak se změní cena.

3) Minulou zimu ani ČR ani Francie žádnou elektřinu do Německa vyvážet nemohly, u nás to bylo asi -2 reaktory a Francie musela proud dovážet s přistoupit ke krokům omezení spotřeby, ani najetí elektráren v Itálii, která normálně z Francie dováží, ani najetí francouzských zakonzervovaných fosilek nepomohlo.

4) přechod není hop na krávu a je tele, i přechod na jádro by trval takových 20-30 let, takže v první řadě se to řeší tak že se má postupně eliminovat produkce fosilních zdrojů v průběhu roku, tedy je OZE mají pomalu vytlačovat do období kdy OZE neprodukují tolik kolik by bylo potřeba. A je otázka jestli třeba 2 měsíce 12GW z fosilních elektráren, tedy nějakých 18TWh představují velký, nebo malý problém. Případně jak tuto hodnotu omezit, kolik se dá nahradit z odpadů, biomasy a kolik CO2 a dalších emisí se dá ušetřit použitím jiné technologie.

Ale máme, ostatně i Němci mají, problém s výstavbou akumulace, nic moc se neděje a zatím Švýcaři kutají tunely mezi přehradami v alpách a budují další kapacity pro přečerpávání. Nevím už který politik nám tu vykřikoval že budeme 2. Švýcarsko, ale reálně pro to nic neděláme. A to zrovna na PVE máme podmínky podobně dobré jako alpské země.

Milan Vaněček
28. leden 2018, 12:36

Pořádná porce demagogie. Francie nemá levnou silovou elektřinu a to co platí spotřebitel závisí na politice státu (dotace). Stejnou argumentací dojdem k tomu, že za bolševika byla elektřina (a voda) mnohem levnější i se započtením inflace. Byla levnější ale museli jsme za to zaplatit jinde a jinak.

To že má Francie malou produkci CO2 to svět nezachrání.

Když mrzne, tak musíte většinou i topit. Kogenerace Vám nic neříká?

Když nefouká a je zataženo tak použijete akumulace (stejně jako ji dříve potřebovaly francouzské JE když v noci vyráběly nadbytek elektřiny). Teď už jí moc nepotřebují, je jich mnoho v opravě či v revizi. Jinak mám dojem že již druhou zimu pomáhá nedostatečné výrobě ve francouzských JE právě ta špinavá energetika německá.

Jinak v horozontu okolo 2030 už bude v Německu běžná nejen akumulace v bateriích ale i ukládání přebytečné elektřiny do enrgie chemické (vodík, synt plyn, metanol).

Ondra
28. leden 2018, 14:28

Paně Vaněčku, vy si nedáte pokoj? Obviňovat druhý z demagogie? Za co? Jestli to měla bejt odpověď panu Vrabcovi, tak nikde nepíše "silová elektřina" - píše prostě elektřina. Podívejte se třeba na srovnání cen pro domácnosti od Eurostatu - Dánsko, Německo 0,3 EUR/kWh, Francie 0,17 EUR/kWh. Průmysl -> Dánsko 0,082 EUR/kWh (chudáci domácnosti dotujou jak o duši, jinak by měl tamní průmysl problémy s konkurenceschopností), Německo 0,15 EUR/kWh, Francie 0,1 EUR/kWh. A mimochodem, tady se srovnávaj čísla za stejný období (konkrétně první polovina 2017). Proč asi Němci platěj tolik, když maj levnější silovku než Francouzi? Snad je jasný že tu reálnou cenu doplácej bokem v poplatcích na OZE. A Rakousko by stížnosti podávalo i kdyby tu jaderku postavili úplně zadarmo - kdo chce psa bít hůl si najde.

Milan Vaněček
28. leden 2018, 15:14

Podívejte se co Francie staví. Jednu jaderku, která má stále problémy a několik JE bude během 10 let zavírat a ty v té době rozhodně nenahradí) a spoustu větrných a fotovoltaických elektráren.

Vladimír Wagner
28. leden 2018, 16:20

Pan Vaněček dobře ví, že cena pro spotřebitele a průmysl je dána tím, co se zaplatí nejen za silovou elektřinu, ale i za dotace regulaci a řízení sítě (v Německu nyní opravdu rychle rostou náklady třeba za redispečink, docela nedávno se tu o tom psalo). On také dobře ví, že uzavření uhelných bloků a nevyužívání uhlí znamená i snížení jeho těžby a tím pádem se nemusí bourat kostely a městečka, jako se zhruba před týdnem třeba dělo v Německu. A zároveň snížení produkce škodlivin, jako jsou oxidy dusíku či síry nebo prachové částice. Tedy nejen oxidu uhličitého.

Také dobře ví, neb jsem to tu také psal, že průměrné stáří francouzských jadrek je 30 let a mají tak před sebou v průměru 20 let. Navíc nejstarší elektrárna elektrárna ve Fessenheimu bude před odstavením nahrazena Flamanville 3 (její odstavení je čistě politické rozhodnutí, mohla by běžet ještě nejméně 10 let). Všechny ostatní bloky jsou mladší, takže nejméně 10 let (a spíše déle) se žádný další nemusí uzavírat. Je jasné, že politická rozhodnutí nelze předvídat, ale zdá se, že i Macron od nějakého radikalismu odstupuje.

V jediném, v čem se drží reality, je, že Francie buduje i obnovitelné zdroje a snaží se rozvíjet svůj mix založený na jádře a OZE. Na rozdíl od Německa, které rozvíjí mix založený na uhlí a OZE. A ten problém uhlí opravdu není v CO2.

Milan Vaněček
28. leden 2018, 16:56

Samozřejmě francouzi nebudou nejdříve zavírat jaderné elektrárny "průměrného stáří", ale ty nejstarší. To je snad zřejmé.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se