Domů
Rychlé zprávy
Do roku 2050 může díky jádru vzniknout dalších 1000 GW výkonu
JE Ohi
JE Ohi

Do roku 2050 může díky jádru vzniknout dalších 1000 GW výkonu

Jaderný průmysl může dosáhnout na růst, který by odvětví umožnil vytvořit dalších 1000 GW celkového instalovaného výkonu do roku 2050. Prohlásila to ve čtvrtek generální ředitelka Světové jaderné asociace, Agneta Rising. Podle ní je dosažení tohoto cíle zásadní pro splnění globálních klimatických cílů.

Projev zazněl na úvod 41. každoročního symposia pořádaného Mezinárodní energetickou agenturou (IEA). Rising se v něm obracela například na výroční zprávu IEA „Energy Technology Perspectives 2016“. Ta například uvádí, že v roce 2015 bylo do sítě připojeno dvakrát více reaktorů než v roce 2014. Minulý rok bylo celkem připojeno 10 reaktorů.

„Pouze jaderná energetika může zajistit čistou, dostupnou a spolehlivou elektřinu nutnou pro uspokojení rostoucí celosvětové poptávky po elektřině, a zároveň umožnit splnění i klimatických cílů.“ Agneta Rising.

„Jaderná energie je nyní druhým největším zdrojem energie na světě, navíc pro země s nízkými emisemi je jádro klíčovým elementem. Není žádný stát, který by dekarbonizoval bez pomoci jaderné energie.“

Vytvoření 1000 GW do roku 2050 nebude jednoduché

Pro dosažení cíle Rising ve svém projevu navrhla plán, podle kterého by do konce roku 2020 mělo být vytvořeno 50 GW nového výkonu. V druhém období, mezi lety 2021 a 2025, by měl být celkový instalovaný výkon navýšen o dalších 125 GW. V poslední fázi, tedy od roku 2026 až do roku 2050, by pak mělo vniknout dalších 825 GW. Podle plánu by tedy mělo být ročně připojeno postupně 10, 25 a 33 GW. Podle Rising lze 1 GW zhruba přirovnat 1 velkému reaktoru.

Splnit tento plán ale nebude jednoduché, během posledních 25 let bylo ročně připojováno vždy méně jak pět reaktorů, v některých letech počet spadl až na nulu. Minulý rok se sice počet připojených reaktorů zdvojnásobil, pro splnění plánu bude ale nutné počet připojených bloků nejen udržet, ale navíc i dvakrát zdvojnásobit.

K podobnému růstu docházelo v 80. letech minulého století, tehdy bylo ročně připojeno přibližně 31 GW.

„Jsem si jistá, že nyní můžeme být lepší. Máme k dispozici mnohem více technologií, více zkušeností, více společností na trhu a velkou potřebu po této spolehlivé nízkouhlíkové elektřině.“

Kromě moderních technologií mají plánu pomoci také vyšší instalované výkony moderních reaktorů a snižující se doba potřebná k výstavbě nových bloků.

 „Čas potřebný pro výstavbu se krátí. Během posledních 5 let byla průměrná doba výstavby 5 a půl let. Samozřejmě existují případy, kde byla velká zpoždění. Zpoždění způsobená jak rozhodováním, tak samotnou výstavbou, v celku se ale jedná o velmi dobrý výsledek.“

Zdroj úvodního obrázku: IAEA Imagebank

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(13)
Milan Vaněček
17. září 2016, 11:04

Ten plán je fantasmagorie. Realita z let 2000-2015 je zcela jiná (pokles výkonu JE, ne růst). Jedině co je jisté že do roku 2050 (a bude to již do 2030) tu budeme mít terrawatty výkonu slunečních a větrných čistých elektráren (žádných výrobců jaderného odpadu).

Jen se silnou státní podporou lze na papíře dosáhnout rozvoje JE. A nejvyspělejší významné země světa v HDP na obyvatele, jako USA, Japonsko, Německo, Švýcarsko, Norsko, Nizozemsko, Rakousko, ...to rozhodně podporovat nebudou - ty se již rozhodly pro čisté OZE.

Pavel
18. září 2016, 18:06

Fantasmagorie jsou ty vaše terawaty v oze parodiích na elektrárny. Desítky miliardy eur ročně, které se lijí v EU do těchto nesmyslů jsou likvidační. Přišli na to už v Dánsku a i Němcům to už dochází. Bez těch šílených dotací skoční zelené hraní si na energetiku, a ta se vrátí do normálu

Milan Vaněček
18. září 2016, 18:58

V USA si můžete koupit tu Vaši parodii na JE (2 reaktory) za méně než 1 miliardu (za cenu šrotu). Oproti tomu, fotovoltaika (vysoutěžená v energetických aukcích) v USA roste meziročně o 40%.

Uvědomte si že výkon všech JE na světě (pod půl TW) je o pět řádů nižší než je výkon přicházející na Zemi z výkonného a bezpečného termonukleárního zdroje - Slunce.

Jan Veselý
17. září 2016, 13:16

Paní jaksi opomněla říct, kde se ty JE budou stavět, protože nějaká systematická výstavba jaderných reaktorů probíhá už jen v Číně, Jižní Korei a Rusku. Zbytek výstavby budou jednotlivé projekty, které skončí předvídatelným výsledkem (prodražování, zpožďování, technické a politické potíže).

Pokud by paní měla být realistka, tak by přiznala, že jediným smysluplným způsobem budoucnosti jaderné energetiky jsou malé modulární reaktory, u kterých se musí počítat s tím, že budou určeny pro některé průmyslové, vojenské a výzkumné aplikace, pro kogenerační výrobu a/nebo jako sezónní zdroj. Prostě jako užitečná, ale okrajová technologie. Taky by jako realistka přiznala, že jaderný průmysl v tomto zaspal, protože s tímhle se mělo začít před nějakými 20-30 lety, aby mohly jet na obdobné zkušenostní křivce jako větrné elektrárny, zkušenostní křivce standardizovaných investičních celků.

Tímhle lhaním si do kapsy ubližují nejvíce sami sobě. Bez radikálních změn (ve smyslu opuštění konceptu monstr elektráren) by bylo možné považovat za zázrak, kdyby se podařilo udržet současné instalované kapacity.

C
17. září 2016, 22:17

Takové číslo je totální nesmysl! I kdyby se stavěly RBMK2000 tak to znamená během 33 let vyprojektovat a postavit 500 bloků! Ale spíše je to 714 bloků s výkonem 1.4-1.5GW. To je cena kolem 107.1 bilionu korun!

Nevím kde si představuje že je postaví a kdo je postaví. Přelidněná Evropa má z jaderných elektráren strach a dost možná se ani nemohou ekonomicky vyplatit, ne pokud budu požadovat výkupní ceny kolem 100€/MWh. To bude lepší emisní cíle plnit kombinací větrných a plynových elektráren s občasným přidáním solárních. Možná supersítě, ale ta je tak jako tak třeba, evropská síť tak zaostává za sítí bývalého SSSR. Podle mne je hloupost se snažit o HVDC pokusy, pokud je dlouhodobě otestován provoz systémů 750kV AC. V rozvojovém světě zase jen stěží najdeme dostatek peněz a Rusko možná nahradí dosluhující, ale že by se chystalo na nějakou masivní elektrizaci jadernými elektrárnami se asi hádat moc nedá. Pravda je že musí konsolidovat ještě síť po rozpadu SSSR.

Pokud by chtěl jaderný průmysl nějak znova nastartovat musí dodávat levné elektrárny s pružnou regulací a vysokou bezpečností. Třeba i za cenu toho že v reaktorech bude muset být palivo s vysokým obohacením, nebo budou muset mít množivý koeficient (nebo jak se tomu říká) mírně větší než 1 aby je nemuselo být nutné celou dobu provozu, tedy 30-60let otevírat.

Nic takového na trhu ale není a vývoj vezme dobrých 10-20 let. To v situaci obrovského náskoku VtE a FVE technologie, která již předehnala co do ceny a výhod i v pouštních oblastech termické systémy a zároveň když cena baterií bude klesat (bude jedno jestli díky levnější produkci nebo pro dostupnost vyjetých baterií z EV), nezní pro jaderné elektrárny příliš dobře.

Problémů kolem JE je tolik že se o ale asi nestane, dokonce samotný dohled nad JE může být problém:

“When it was open, there were 65 of us working,” said Laffond. “And when the plant closed, there were 265 of us — because of all the regulations and testing that had to be done.”

citace z: gazettenet.com/Yankee-Rowe-exhibit-on-view-Saturdays-4779347

A pokud se dobře pamatuji tak u nás by reaktor o tepelném výkonu 5MWt s turbínou 1MWe musel splnit stejné podmínky jako reaktor v Dukovanech nebo Temelíně, naproti tomu 10MWt reaktor v Řeži stojí "na náměstí." A je to myslím dost otázka protože ani větší počet zaměstnanců a kontrol jaderným haváriím s katastrofálními následky nezabránil. Naopak může vést k tlaku na stavbu velkých elektráren, které jsou z investičního, provozního a likvidačního hlediska peklo. Vážně by bylo zajímavé nechat spočítat pravděpodobnost havárie s velkým množstvím personálu a malým množstvím personálu.

Pavel
18. září 2016, 18:21

Pomocí "dotovaných plynových a větrných elektráren" jste chtěl říct. Zhovadilá německá energetická politika vedla k tomu, že se nevyplatí stavět, žádný nedotovaný zdroj. V Německu dotují i plyn. Stačí zrušit tento absurdní nesmysl, a klasické zdroje jsou rázem prudce ziskové. Ten "obrovský náskok, vte a fve hraček a klesající cenu baterií" jste si vycucal z kterýho prstu? Je jasné, že přes stovky miliard eur nalité do tohoto sektoru, tyto "zdroje" nejsou schopny splnit plánovaný cíl, tj. nahradit klasickou energetiku a hlavně odstavované JE. Neměcko staví uhelné elektrárny, dotuje plynové, kapacitu vte na severu Německa není jak transportovat na jih, kde je spotřeba. Kvůli tzv. oze se mělo už dávno postavit tisíce kilometrů nových vedení za biliony. Nestojí ani zlomek. Přes proklamace na různých fandovských webech mají baterky stejnou kapacitu a jsou stejně drahé a na nějaký radikální technologický průlom to nevypadá.

Jan Veselý
18. září 2016, 18:40

Chtěl jsem reagovat a vyvracet ty nesmysly jeden po druhém, ale nemá to cenu. Pan Pavel se opět vyvředil a je pryč. Doufám, že se mu ulevilo.

C
18. září 2016, 20:09

Mluvil jsem o tzv. modulárních reaktorech, není snad jediný, který by fungoval, nejdále se došlo ke schválení konceptu, možná snad něco chce budovat Tenessee Valey Authority. Uvidíme kam se pohnou. Pokud byste teď chtěl koupit takový reaktor, nebo rozjet výrobu a stavbu třeba jen desítek kusů do roka, budete mít problémy, v tom je ten náskok VtE a FVE, jsou sto produkovat celé celky obrovskou rychlostí. Navíc první desítky reaktorů se budou muset ladit.

Problém nízké ceny není v dotacích OZE, ale v přebytku výkonu, víte jaké byly koeficienty ročního využití u uhelných elektráren u nás a jaké u jaderných v době před OZE? 0.52 pro uhlí, 0.75 pro jádro. problém je stagnující spotřeba a přebytek výkonu. OZE a povinné výkupy byly poslední kapkou.

Víte, zkuste si najít náklady, tzv. LCOE, což je cena se započtenou cenou technologie, tedy to za co ty elektrárny reálně vyrábějí, o dotovaných nebo určených cenách se bavit nebudu, to má každý stát jinak.

eia.gov/forecasts/aeo/pdf/electricity_generation.pdf 6. strana. Cena pro nové jaderky kolem 100$/MWh. pro PPE +-56$/MWh, čistý plyn kolem 110$/MWh, ovšem tam je nízký koeficient ročního využití.

Pokud byste se díval někdy po tom jaké uhelné elektrárny se budují a kdy bylo povolení vydáno, zjistíte že to nemá nic moc co společného s nástupem jejich nové energetické politiky.

duh.de/fileadmin/user_upload/download/Projektinformation/Kohlekraftwerke/DUH-Liste_Kohlekraftwerke_Uebersicht_2013.pdf

Pokud se budete pídit po cenách vysokonapěťových vedení, dojdete na částky stovek tisíc až jednotek milionů €/km v závislosti na zvolené technologii. Takže žádné vaše biliony.

A porovnáváte ceny baterií maloobchodní, nebo velkoobchodní? U velkoobchodní stále klesá.

Vladimír Wagner
18. září 2016, 22:00

Rád bych si ujasnil, jestli jsem se nedíval špatně. Německá Energiewende byla zahájena v roce 2000. Ve Vámi odkazovaném seznamu není žádný projekt, který by byl naplánován před tímto rokem. Všechny tedy byly naplánovány v rámci Energiewende. Jaderné elektrárny odstavené po Fukušimě už měly být podle ůvodní Energiewende odstaveny nebo by byly těsně před odstavením a plán Energiewende už jejich fosilní náhradu dobudoval nebo byla naplánována. To je důvod, proč nemělo Německo s odstavením těch bloků problém (viz třeba ten můj článek z roku 2011: http://www.osel.cz/5700-jak-ovlivni-fukusima-elektroenergetiku-v-evrope.html) . Nebo se snad mýlím?

Ještě k těm dotacím. Velmi nízké ceny na trhu s elektřinou jsou dány tím, že přednostně vykupované zdroje jsou dotované a se zaručenou cenou placenou mimotžně (tedy na trhu jako za nulovou cenu). Kdyby OZE musely dodávat za tržní cenu a neměly zaručenou dotovanou, tak by cena na trhu s elektřinou byla jiná. Současný trh je totálně deformovaný právě systémem dotací.

Jan Veselý
19. září 2016, 06:31

Da ist kein ein Folk, ein Reich, ein Führer. Plány na výstavbu uhelných elektráren v Německu nebyla německá státní politika, byl to investiční záměr RWE, E.On a jim podobných. De facto tímto vsadili na neúspěch Energiewende. Dneska za to tvrdě platí, tuhle sázku prohráli.

Pro bývalého českého centrálního plánovače v oboru energetiky mám dotaz: Jaké jsou marginální náklady výroby elektřiny ve větrných elektrárnách a jaké ve fotovoltaických?

Milan Vaněček
19. září 2016, 08:45

A ČEZ když si nechá radit od dosavadních plánovačů dopadne stejně. Ale ještě má tak 2-5 let na to aby opravdu změnil strategii.

Lukáš Brandejs
20. září 2016, 10:15

Píšete: "Pokud se budete pídit po cenách vysokonapěťových vedení, dojdete na částky stovek tisíc až jednotek milionů €/km v závislosti na zvolené technologii. Takže žádné vaše biliony."

Pokud si to porovnám, tak podle BBPIG se má v Německu takto postavit 6100 km vedení, podle EnLAGu 1800 km. Ponechme stranou, že jich postavilo dosud pouze 69 (BBPIG)resp. 650 EnLAG),přičemž pod články o těchto problémech souvisejících s rozvojem OZE některé zde diskutujících nenajdete, neb se jim "nehodí do krámu". Pokud ovšem sám uvádíte výše uvedené, pak i pokud bych vzal částku 500.000 EUR/km (tedy ani ne ty jednotky milionů, které rovněž zmiňujete), pak 6100km x 500.000 EUR je kolik?

Mimochodem, z ohledu ryze ekonomického by tyto náklady měly být rovněž připočteny k ceně elektřiny z OZE, neboť pokud by nebylo jejich masivního rozvoje, pak by to zvládly i sítě současné, dávno vybudované. Ale to je čistě ekonomický pohled, nadto vím, že i ty současné se rovněž musely vybudovat a nebylo to zdarma. Jen prostě v souvislosti z OZE je to další vícenáklad.

C
24. září 2016, 12:01

To máte ale jen asi 3mld euro, ano je to dost peněz, ale ne něco extra, vezměte si že německá ekonoma je silnější než naše a že se to nemá proinvestovat během jednoho roku.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se