kouř, emise

Studie vypracovaná k antifosilnímu zákonu vyčísluje dopady odklonu od uhlí a ropy

Snížit emise skleníkových plynů v Česku k roku 2050 o 80 procent oproti roku 1990 je možné, tvrdí dopadová studie k takzvanému antifosilnímu zákonu. Srovnává dvě varianty vývoje energetiky ČR a hodnotí dopady na možné tempo růstu HDP. ČTK má dokument k dispozici. Zákon by do budoucna měl snížit závislost ČR na fosilních palivech, mezi něž patří ropa, zemní plyn a uhlí. Dnes má o studii jednat tripartita.

Ministerstvo životního prostředí, které vypracování zadalo, se s analýzou oficiálně seznámilo začátkem prosince, uvedla mluvčí Petra Roubíčková.

„Následující postup je takový, že MŽP nejdříve představí informaci o zjištěných dopadech, kterou projedná dnes se sociálními partnery. MŽP připraví také informaci do vlády k dalšímu postupu, který zároveň představí na jednání tripartity,“ řekla ČTK.

Antifosilní zákon má řada evropských zemí, například Belgie, Dánsko, Francie nebo Británie, Česko je totiž závislé na fosilních palivech z 80 procent.

Systém emisního obchodování s CO2

Ilustrační foto

Studie řeší dopady zavedení antifosilního zákona pro rok 2050, zpracovala ji konzultantská firma EGÚ Brno, spolupracovali na ní vědci z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

Dokument srovnává dvě varianty vývoje energetiky ČR. První vychází z optimalizovaného scénáře Státní energetické koncepce, druhá z varianty nízkouhlíkové, která modeluje snížení emisí skleníkových plynů o 80 procent oproti roku 1990. Uvádí například, že podle odhadu klesne v první variantě počet pracovníků v energetice a těžebním průmyslu o 5000, podle nízkouhlíkové (tedy antifosilního zákona) naopak vzroste počet zaměstnanců v energetice o 9000.

Studie za pozitivní dopady považuje například snížení nákladů na dovoz paliv včetně kladného dopadu do platební bilance ČR, zvýšení zaměstnanosti i mezd. Jako negativní dopady naopak vyčísluje vyšší náklady na zajištění poptávky po energii včetně možného nižšího tempa růstu HDP. Zároveň ale poukazuje na to, že výpočet neuvažuje, jak se na výrobě pro čistou energetiku budou podílet domácí firmy a tím přispívat k HDP.

„U obou variant klesá podíl ročního dovozu energetických zdrojů na HDP, ale u nízkofosilní varianty je tento pokles výraznější, což může působit jako prorůstový faktor,“ uvádí.

Emise

Ilustrační foto

Dokument dále uvádí, že se sníží škody na zdraví a životním prostředí v letech 2020 až 2050 o 35 miliard korun a dovozní energetické závislosti ČR a zmenší náklady na dovoz primárních energetických zdrojů v období 2020 až 2050 o téměř 1400 miliard korun. Autoři studie také upozornili na to, že na širší analýzu by ale potřebovali více času.

Autor:

Štítky: ,

2 odpovědí na Studie vypracovaná k antifosilnímu zákonu vyčísluje dopady odklonu od uhlí a ropy

  1. energetik napsal:

    firma EGÚ Brno je známá tím že dokáže dělat studie jaké svět neviděl (Stop stav 2010) a také tam dokážou psát studie i na předem zadaný výsledek, takže se to nedá brát moc vážně.

  2. Jakub Vít napsal:

    hmm… a optikou Vašeho tvrzení, tedy i výsledek druhého posuzovatele, Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, neplatí?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *