V Porúří bude po 150 letech uzavřen poslední černouhelný důl

Základní údaje o těžbě černého uhlí v německém Porúří, kde 21. prosince definitivně skončí těžba této suroviny:

– Porúří je hustě obydlená průmyslová oblast v nejlidnatější spolkové zemi Severním Porýní-Vestfálsku. Na rozloze 4500 kilometrů čtverečních (asi polovina Jihočeského kraje) zde žije přes pět milionů lidí a oblast je jednou z nejhustěji obydlených městských oblastí v Evropě. K hlavním městům oblasti patří Duisburg, Oberhausen, Essen, Gelsenkirchen, Bochum nebo Dortmund.

– Od začátku 19. století bylo Porúří klíčovým průmyslovým centrem nejen Německa, ale i Evropy. Ke klíčovým odvětvím patřilo ocelářství, výroba zbraní, strojírenství a těžba černého uhlí. V 50. letech oblast patřila k nejbohatším regionům země.

Prohlubovala se však její jednostranná ekonomická orientace, výrazně rostla především těžba uhlí. Vrcholem byl rok 1957 s těžbou uhlí 123 milionů tun a téměř 400.000 pracovníky v odvětví. V letech 1950 až 1965 vzrostl počet obyvatel regionu téměř o jeden milion.

– Postupně se ale těžba černého uhlí v Porúří dostávala do problémů. Těžba se snižovala, radikálně klesal počet zaměstnanců v odvětví, rostla nezaměstnanost. Podle jedné ze studií Fakulty životního prostředí brněnské Univerzity J. E. Purkyně bylo v první etapě (1958-1964) uzavřeno 35 dolů s roční produkcí 12 milionů tun a propuštěno bylo 32.000 lidí. Ve druhé vlně (1965-1969) se uzavřelo 33 dolů s produkcí 28 milionů tun a propuštění postihlo 72.000 pracovníků. Další útlumová vlna byla v letech 1973 až 1974. Ta znamenala pokles těžby až na 70 milionů tun v roce 1981. Celkový počet pracovních míst se snížil z 390.000 v roce 1957 na 140.000 v roce 1981. Počet dolů klesl za těchto zhruba 25 let ze 140 na 31. Kdysi klíčové odvětví v posledních desetiletích přežívalo jen díky vysokým vládním subvencím.

– V 50. letech 20. století se v Porúří těžilo šest procent světové produkce uhlí, počátkem 80. let už jen dvě procenta. V té době bylo v Porúří registrováno přes 250.000 nezaměstnaných, což představovalo 14,3 procenta práceschopného obyvatelstva.

– Vláda tak v roce 2007 schválila pravidla pro postupné ukončení těžby černého uhlí v zemi do letošního roku.

Vláda a spolkové země každým rokem subvencovaly těžbu černého uhlí částkou 2,6 miliardy eur, ročně se ho v Německu v té době těžilo kolem 25 milionů tun. Ceně dováženého uhlí z USA nebo Číny ve výši 80 eur za tunu ale nemohla cena německého uhlí 250 eur konkurovat.

– Z černého uhlí se v Německu vyrábí asi 20 procent elektrické energie, v souvislosti s uzavíráním černouhelných dolů se zvyšuje import uhlí (30 procent z Ruska) a těžba hnědého uhlí v Německu. Náhradou za zastaralé uhelné elektrárny se mají v budoucnu stát především obnovitelné zdroje energie. Uhlí (černé i hnědé) přes výrazné změny z posledních let zůstává nejdůležitější součástí německého energetického mixu. Loni z něj spolková republika získala 37 procent elektrické energie, z obnovitelných zdrojů 33,1 procenta a z jádra 11,6 procenta.

– V Německu se má příští rok rozhodnout o tom, kdy země přestane využívat energii z uhlí. Jako nejpravděpodobnější se zatím jeví rok 2035.

– Poslední německý černouhelný důl Prosper Haniel, který se nachází u města Bottrop, se definitivně uzavře 21. prosince a vláda spolková země Severní Porýní-Vestfálsko se jej chystá přeměnit na přečerpávací vodní elektrárnu.

Důl zaměstnával 2500 lidí a těžilo se zde asi 2,5 milionu tun uhlí. Poslední důl v další velké černouhelné oblasti, Sársku, byl uzavřen již v roce 2012.

– V globálním měřítku je uhlí největším zdrojem výroby elektřiny (39 procent). Největším producentem uhlí (černého a hnědého) je Čína (asi 50 procent světové produkce), následovaná Indií, USA, Austrálií Indonésií a Ruskem. Německu patří díky těžbě hnědého uhlí deváté místo.

– Podobný krok jako Německo učinila také například Británie, kde poslední černouhelný důl v zemi, Kellingley Colliery, ukončil provoz v roce 2015.