Domů
Rychlé zprávy
Vánocům v Evropě dominoval vítr, výrazně více vyrobily i větrné elektrárny v ČR
wind turbine
Zdroj: Flickr @Mathias Appel https://www.flickr.com/photos/mathiasappel/16738855353/

Vánocům v Evropě dominoval vítr, výrazně více vyrobily i větrné elektrárny v ČR

Vánoční svátky v Evropě byly ve znamení vysokých hodnot podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny. Pomohly tomu velice vhodné povětrnostní podmínky a zároveň také nižší spotřeba elektřiny, která je pro toto období typická. Vysoký podíl OZE na spotřebě zažila Velká Británie nebo Německo. 

Přímo na Štědrý den padl rekord v podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny ve Velké Británii, která se podle společnosti Drax dostala na úroveň 40 %. Štědrý den byl pro OZE příznivý i v loňském roce, kdy jejich podíl na spotřebě elektřiny dosahoval 25 %, rok předtím 12 %.

„Letošní vánoční svátky ukázaly, jak se náš energetický systém mění. Obnovitelné zdroje jsou pro energetický mix důležité v kontextu toho, že chceme dekarbonizovat náš energetický mix a odstupit od výroby elektřiny z uhlí.“
Andy Koss, CEO společnosti Drax Power pro Guardian

Přibližně 75% elektřiny z obnovitelných zdrojů pocházelo na Štědrý den právě z větrné energie.

Mimořádně dobré podmínky pro větrné elektrárny se podepsaly i na výrobě elektřiny z OZE v Německu. Elektřina z obnovitelných zdrojů pokrývala v období 25. a 26. prosince cca 68 % celkové výroby. Elektřina z větrných elektráren v tyto dny dosahovala cca 54 %.

snimek-obrazovky-2017-01-01-v-23-07-03

Pro výpočet podílu na spotřebě je klíčová zejména nízká spotřeba elektřiny ve vánočním období. Ta byla podle údajů z ENTSO-E v Německu na úrovni 50 GW, což je výrazně méně, než je v zimním období obvyklá spotřeba (cca 70 GW). Obdobná situace pomohla i dosažení vyššího podílu OZE na spotřebě elektřiny ve Velké Británii.

Výroba elektřiny z větrných elektráren byla neobvykle vysoká i v ČR. Na druhý svátek vánoční vyrobily 4 824 MWh, což je výrazně nad průměrnou hodnotou letošního roku kolem 1200 MWh/den. Jednalo se zároveň o den s třetí nejvyšší výrobou elektřiny z větrných elektráren v ČR v roce 2016. Více se vyrobilo pouze v průběhu dvou lednových dní (4872 MWh/den resp. 4964 MWh/den).

Česká republika má podle poslední zprávy ERÚ instalovaný výkon ve větrných elektrárnách cca 280 MW.

Zdroj: Flickr @Mathias Appel

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(8)
Martin Hájek
2. leden 2017, 12:18

Aby toho jásání nebylo zase přespříliš, tak by se slušelo do článku doplnit, že za celý rok 2016 výroba elektřiny ve větrných i fotovoltaických elektrárnách v Německu meziročně POKLESLA. V případě větrných elektráren jde o meziroční pokles výroby o 1,5 % a v případě fotovoltaiky o pokles dokonce o 3 %.

Také by neškodilo doplnit, že v době těch vysokých výrob z větrníků byla cena elektřiny na trhu v Německu i v ČR ZÁPORNÁ a to až -20 Euro/MWh. Jinými slovy na trhu by větrníky za tu svoji úžasnou výrobu musely spotřebitelům doplácet, z čehož je celkem zřejmé, jak je to s jejich ekonomickou rentabilitou bez masivních dotací.

Jak tady pořád někdo píše o klesajících nákladech na výrobu OZE elektřiny, tak by si měl konečně uvědomit, že mnohem rychleji klesá cena elektřiny na trhu v době, kdy opravdu fouká, takže návratnost dalších větrných projektů bez dotace je jaksi v nedohlednu a naopak je bude potřeba dotovat stále více a to i při klesajících investičních nákladech, protože období, kdy je cena elektřiny na trhu nulová nebo záporná se bude s další výstavbou větrníků jen prodlužovat.

Vladimír Wagner
2. leden 2017, 13:26

On ten konec roku byl z tohoto hlediska velice půvabný (ostatně i prosinec před tím). Ono totiž velmi foukalo přesně přes svátky (předtím přes víkendy) a pak se vítr zmírnil. Přes ty svátky se tak ceny dostávaly v noci až pod -50 EUR/MWh a mimo svátky v pracovní dny až přes +50 EUR/MWh.

Jinak u toho větru ten pokles roční výroby v roce 2016 nemusí znamenat tak moc, protože v roce 2015 to oproti roku 2014 poskočilo zase hodně nahoru. To může být hodně dáno změnami průběhu počasí v daném roce. Letos ovšem nebyl z hlediska počasí rok příliš špatný ani pro vítr a ani pro slunce. Problém mohlo být to, že na jaře, kdy už slunce pěkně svítilo, hodně foukalo a fotovoltaika s větrem už si i vzájemně hodně konkurovaly. Navíc s růstem výkonu větrníku i v dalších státech okolo nemá už Německo takové možnosti pro vývoz větrné elektřiny. Pokud ještě přidáme to, že na podzim naopak dlouho skoro nefoukalo (nedávno jsem to tu popisoval), tak nakonec se i při růstu instalovaného výkonu intermitentních zdrojů jejich roční výroba snížila. Uvidím, jak vývoj půjde v příštích letech, jestli jde o fluktuaci způsobenou proměnami počasí nebo už tyto zdroje narážejí v Německu na limity dané sítí a nemožností efektivního ukládání elektřiny.

Jan Veselý
2. leden 2017, 14:11

V roce 2016 byl v Německu pro FVE a VtE z hlediska počasí průměrný rok, ale rok 2015 bylo počasí extrémně výhodné. Proto taky loni poskočila jejich výroba více než by odpovídalo nově instalovanému výkonu.

O dostatek nových možností pro vývoz elektřiny se postaraly české a francouzské jaderné elektrárny. Ale to byla, věřím že, výjimečná situace. Do budoucna budou mít zcela jistě vliv právě budovaný Nordlink do Norska, HVDC do Nordpoolové poloviny Dánska a navyšování přenosových kapacit do Nizozemí (z 2 na 5 GW).

Ale stejně si myslím, že teď je to správná doba odstavovat v Německu hnědouhelný baseload. Spolková vláda propásla šanci, mohla koupit a začít odstavovat 5GW od Vattenfallu. Teď budou muset jednat s EPH.

Martin Hájek
2. leden 2017, 14:26

Pane Veselý, a čím byste asi ten hnědouhelný baseload nahradil? Černým uhlím a nebo plynem? Obojí je ekonomicky, národohospodářsky i z hlediska energetické bezpečnosti pro Německo naprostá pitomost. Také je dobré si uvědomit, že Německo plánuje za pár let odstavit baseload jaderný, což znamená, že se uvolní další prostor pro uhlí a plyn. Netto export Německa byl loni 48 TWh. Jenomže jaderné elektrárny vyrobily 80 TWh, což celkem jasně říká, co by se stalo, kdyby přestaly vyrábět. Německo by muselo výrazně zvýšit výrobu z uhlí a plynu a ještě by nějakou elektřinu dovezlo. Samozřejmě do roku 2022 ještě naroste výroba elektřiny z OZE, jenomže to v součtu tak akorát nahradí jádro, takže pro odstavování hnědouhelného baseloadu jaksi není žádný prostor. Sny jsou hezká věc, ale v energetice je potřeba vnímat realitu.

Vladimír Wagner
2. leden 2017, 15:25

Trable s francouzskými i našimi jaderkami byly hlavně v době, kdy moc nefoukalo, tak právě v té době ani německé a ani francouzské větrníky moc nepomohly. Pomohly německé fosilní zdroje a pořád ještě fungující bavorské jaderky. Německo své fosilní zdroje odstavit nemůže, protože musí počítat, že období s přebytkem fotovoltaického a větrného výkonu se střída s i dost dlouhou dobou, kdy nesvítí a fouká minimálně. A v těchto letech mu vypadne 10 GW výkonu v tuto dobu v jaderných zdrojích.

Vývoj prostě v nejbližších letech uvidíme.

Jan Veselý
2. leden 2017, 15:57

Však já jsem nemluvil o tom, že ji nahrazovaly větrné elektrárny. Já psal o tom, že byly možností pro německý export. Německo má nehorázný přebytek pružných výrobních kapacit (pološpičkové uhelné a plynové elektrárny, vodní elektrárny). Klidně by se obešli bez 5 GW, a.k.a. ~40 TWh elektřiny z hnědého uhlí. Nic by se nezměnilo, jen by stoupla cena silové elektřiny a poklesl poplatek za OZE (jako rozdíl mezi burzovní a smluvní cenou). Některé země by pak museli více makat na sebe.

Martin Hájek
2. leden 2017, 16:16

Pane Veselý, vtip je v tom, že letos máte pravdu, letos by se Německo nejspíš bez 5 GW v hnědému uhlí obešlo, jenomže je potřeba vidět, jaký zajištěný výkon hodlá Německo během pár let odstavit a pak už by zase těch 5 GW moc potřebovalo. A samozřejmě těžko někdo odstaví třeba na 5 let hnědouhelnou elektrárnu, aby jí pak zase najížděl, to je nesmysl.

Jinak Německé vodní elektrárny nejsou obecně pružné ani náhodou, stačí se podívat jak fungují v rámci merit orderu. Německo má vzhledem ke svému reliéfu převážně průtočné vodní elektrárny, jejichž flexibilita je minimální. Samozřejmě je možné nechat vodu odtékat bez užitku, ale to asi není primární smysluplné opatření pro flexibilitu.

Vladimír Wagner
2. leden 2017, 16:43

Německo má opravdu přebytek výkonu, ale není zase tak horentní. Ve vodních zdrojích má 5,5 GW, v černouhelných 28 GW, v hnědouhelných 21 GW a v plynu 28 GW. V sumě je to 82,5 GW. V tomto roce bylo maximum potřebného výkonu v Německu 75 GW (začátek prosince). Dále je třeba si uvědomit, že část tohoto výkonu je ve starých blocích a průběžně se musí počítat, že část z různých důvodů není k dispozici.

Ale souhlasím, že likvidaci menší části uhelných bloků by Německá energetická síť snesla. Jak už jsem řekl, budoucí vývoj ukáže.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se