Divize Siemens pro výrobu plynových turbín propustí tisíce zaměstnanců a uzavře tři závody
Kolaps trhu s plynovými turbínami donutil společnost Siemens k propouštění tisíců zaměstnanců a uzavření některých závodů. Odbory plánují proti situaci bojovat všemi prostředky.
Společnost Siemens, mimo jiné úspěšný výrobce plynových turbín, minulý týden ve čtvrtek oznámil významné škrty v počtu zaměstnanců. Po celém světě propustí 6 900 zaměstnanců, z toho polovinu v Německu. V Německu rovněž hodlá uzavřít tři výrobní závody.
Po tom, co společnost oznámila rekordní provozní zisk za fiskální rok 2016-2017 ve výši 9,5 miliard euro se tento krok zdá jako přehnaný. Při pohledu na výsledky a výhledy divize Power & Gas začíná vše dávat větší smysl. Ačkoliv divize je stále zisková s 1,6 miliardami eur, nové objednávky klesly o 30 %.
„Pokud má mít toto odvětví budoucnost, musíme reagovat,“ uvedl generální ředitel Siemens Joe Kaeser.
Podniková rada a odborové svazy společnosti to tak nevidí a IG Metall, hlavní odborová organizace zastupující pracovníky, má v úmyslu využít „celou škálu opatření“, aby se postavila proti omezením.
Siemens v Německu propouští poprvé za posledních pět let. Obzvláště těžká rána to může být pro východní část země. Berlínský starosta Michael Müller podotkl, že společnost má zvláštní odpovědnost za zejména chudší regiony. Uzavírání výrobních závodů by podle něj znamenalo významný zásah do průmyslové sféry východního Německa.
Celosvětově má Siemens více než 350 000 zaměstnanců. Zrušení přibližně 1 800 pracovních míst by mělo připadnout na USA, 1 100 na zbytek Evropy. V Německu by mělo být propuštěno okolo 3 500 zaměstnanců z celkových 115 000. Uzavřeny by měly být závody tři závody, v Lipsku, Görlitzi a Offenbachu.
V problémech je celé odvětví
Siemens není jedinou společností, které se nevyplatila sázka na plynové turbíny. Její hlavní americký rival General Electric a další společnosti jsou rovněž zasaženi. Společně mají tyto společnosti výrobní kapacitu přibližně 400 plynových turbín ročně. Celosvětová poptávka je však okolo 100, uvedl Siemens.
Takto výrazný rozdíl je způsoben jednak tím, že očekávaný přechod od uhelných elektráren k plynovým, které produkují zhruba poloviční emise CO2, prozatím nenastal. Siemens se v Německu minulý týden přidal ke společnostem požadujícím konec uhelné energetiky v Německu. Druhým významným důvodem je, že mnoho společností upřednostňuje menší, decentralizované energetické zdroje před velkými plynovými elektrárnami, na které si Siemens vsadil, že se stanou budoucností energetiky.
Úvodní fotografie: Plynová turbína SGT-8000H společnosti Siemens. Zdroj: Siemens
Mohlo by vás zajímat:
To je ta evropská nejvyšší jeuro unijní elita čili zkráceně j"elita."
Frantíci poslechly moudré rady a i Greenpiss jim i v Česku nějakou dobu prosazoval (průšvih Ledvice) "nejmodernější" nadkritické uhelné bloky, jenže se to kazilo díky blbému navržení a celkovému technickému úpadku lidí v multikulturní Francii, takže už nezvládají ani svařovat, a nakonec se ukazuje, že šlo jen o superdrahé elektrárny s v provozní praxi reálně podobnou účinností jako ty staré, následoval bankrot a prodej Američanům.
Němci se poté pustili do výstavby těchto obřích výrobních kapacit 4x větších než je potřeba, protože jim někdo nakukal, že se bude okamžitě přecházet na velké plynové elektrárny, ale taky to byly lži a prodělávají, plus narozdíl od Američanů na tom vydělávali podstatně kratčí dobu a do budoucna mají daleko menší šanci to prodávat Arabům, takže raději dnes ztrátově zase upláchnou vybudované závody do kanálu.
A nakonec výrobci solárních panelů v EU jsou všichni samozřejmě nakonec ztrátoví, a když si lidé v příznivých oblastěch světa kupují bez dotací užitečně soláry tak volí ty z Číny, a ta na nich i díky nejlevnější vlastní uhelné elektrice pro výrobu pěkně vydělává.
Takže ty evropské kapacity, kde se utopili místní obří peníze, brzo nejspíš taky skoupí Američané či Čína, aby za 10 let v konečně té správně načasované době mohli vyrábět ziskově teprve pro masovou výrobu tady vhodné tenkostěnné články.
Ať žije neomarxistické reinkarnace staré Moskvy nový Brusel a tamní "neomylní" plánovači, kteří se nebojí páchat chyby mnohonásobně gigantičtější a dražší než tradiční politici zaměřující se jen na vlastní blízký národ a v něm žijící.
Je to celkem výstižné, ale pořád jste nedohlédl celý rozsah té šařády. Když se něco nestaví a někdo významný prostě chce, aby se to stavělo, no tak si to prolobuje v Bruselu. Teď se na základě regulací EU zavřou v řadě zemí uhelné kapacity (samozřejmě s výjimkou Německa), no a budou se stavět ty plynové.
Mimochodem tu máme docela zajímavý jev, kdy Siemens a na něj navázané firmy a plynárenské monopoly od Eni po Total zcela ovládli OZE asociace a přes ně tlačí... co jiného než konec uhlí, na kterém samozřejmě chtějí vydělat nebo alespoň zahojit rány.
No a jednou z mála zemí, která jim na to úplně neskáče, protože není hloupá a chce zůstat průmyslová, je... Německo :-). Takže asi tak.
Myslím že spíš než multikulturnost za obecný úpadek zájmu o techniku může X dalších věcí, svádět to na jednu je nesmysl. Zdroj spíš hledejte v konzumerismu a globalismu, změně priorit lidí a obrovskému rozvoji nových odvětví, která si stahují mozky a vzhledem k tomu že chtě nechtě je tu omezený počet lidí se to projevit musí.
Každou průmyslovou zemi na západě někdy v 80. letech zasáhla první vlna idee nové formy kolonialismu - globalismus, ta se pak rozvíjela, rozvíjí dodnes kdy, proti ní (ne)logicky roste odpor. Vzniklo přesvědčení, že se vyrábět nemusí, že to udělají jiné země (kolonie), takže se průmysl šoupl za kopečky, tomu se přizpůsobilo školství, ekonomika, jenže se zjišťuje že to nefunguje. A jak z toho ven když se tomu všechno přizpůsobilo?
Navíc vznikly nové obory, jiné narostly, informatika a elektronika si stáhly obrovské množství lidí, jestli před
25 lety byla informatika jeden malý obor desítkách studentů, dneska je jsou to desítky fakult a tisíce lidí. Navíc nabízejí dynamický růst a možnost rychlého zbohatnutí, s minimem prostředků lze získat maximu. Takže než aby se lidé dělali se strojárnou kde to mnohdy vypadá že za velký vklad je toho málo, tak jdou na informatiku, kde navíc potom je i větší tolerance k chybám, z podstaty bývají snadněji odstranitelné, než pokud se spletete při návrhu elektrárenského kotle.
A pak je také otázka jestli při vyšších a vyšších teplotách se stále držet vody a vysokých tlaků v kontaktu s ohněm, nebo jestli by nebylo lepší využít ještě vyšších teplot, sodíko-dralíkového amalgámu, plynů či roztavených solí a zařídit to podobně jako v některých návrzích JE, tedy že by se pára vyráběla až v parogenerátoru, který by mohl být snáze vyrobitelný.
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se