Nad světovým uhelným průmyslem se stahují mračna

Rozhodnutí norského Vládního penzijního fondu (The Government Pension Fund Global) upustit od většiny investic v uhelném sektoru by mohlo podle některých expertů vyvolat vlnu ústupu mnohých významných investičních fondů z tohoto odvětví.

Podle norské vlády může tento krok ovlivnit investice v hodnotě 9 až 10 mld. amerických dolarů. Rozhodnutí bylo jednomyslně schváleno norským finančním výborem a k jeho formálnímu přijetí parlamentem by mělo dojít 5. června.

„Investice v uhelné společnosti představují jak klimatické riziko, tak možné budoucí finanční riziko,“ řekl Svein Flaatten z vládnoucí Konzervativní strany, která dospěla s ostatními stranami k dohodě o prodeji uhelných investic.

Řada analýz prokázala, že současné světové rezervy fosilních paliv několikanásobně převyšují bezpečné množství, které by mohlo být spáleno, aniž by došlo k překročení dvoustupňového limitu zvýšení teploty, který byl dohodnut světovými vládami, uvádí deník The Guardian.

Guvernér Bank of England, centrální banky Velké Británie, společně s prezidentem Světové Banky Jim Yong Kimem a dalšími varoval investory, že kroky podnikané na základě boje s klimatickými změnami mohou učinit velkou část aktiv spojených s fosilními palivy bezcennými.

Bude rozhodnutí Norska signálem pro další investory?

„Význam rozhodnutí Norska spočívá v jeho rozsahu a může sloužit jako signál pro ostatní investory. Určitě vyvolá vlnu podobných rozhodnutí,“ uvedl Mark Campanale, zakladatel iniciativy Carbon Tracker, která byla průkopníkem v analýze finančních rizik fosilních paliv. „Společně se zprávami o tom, že AXA ustupuje od uhelných investic v hodnotě 500 mil. eur a hodlá investovat 3 mld. eur do obnovitelných zdrojů energie, se jedná o smutný týden pro majoritní uhelné společnosti,“ dodal.

„Jedna z největších globálních investičních institucí omezuje své zájmy o uhlí, obchodní modely založené na uhlí na západních trzích již očividně nefungují,“ řekl James Leaton, vedoucí výzkumu uvedené iniciativy.

Tom Sanzillo, bývalý auditor státu New York, také uvedl, že krok Norska může vyvolat podobné chování u druhých investorů a komentoval ho slovy: „Uhelné akcie ztrácí hodnotu každým dnem. Nevím o žádné strategii, která by dokázala podržet akcie průmyslu s tak katastrofálními ztrátami a žádnou reálnou šancí na obrat. Norsko je v čele a domnívám se, že zanedlouho nebude samo.“ Podle jeho slov je uhelný trh v úpadku, jelikož nedokázal udržet krok s ostatními energetickými zdroji, především větrem a sluncem.

Heffa Schücking z nevládní neziskové organizace Urgewald, která je autorkou několika finančních reportů na zmiňovaný norský fond, se k jejich rozhodnutí vyjádřila následovně: „Toto je silný signál pro investory na celém světě. Uhlí je palivem minulosti.“

Norský suverénní fond se zbavuje aktiv z ekologických důvodů dlouhodobě

Z fondu mají být vyřazeny všechny společnosti, na jejichž zisku se podílí aktivity spojené s uhlím více než 30 %. Již v minulém roce se fond zbavil 32 uhelných společností z ekologických příčin.

Ropné písky. Zdroj: www.garthlenz.com

Těžba ropných písků v Kanadě. Zdroj: www.garthlenz.com

Vládní penzijní fond s hodnotou pohybující se okolo 850 mld. dolarů ve své první zprávě o zodpovědném investování uvedl, že se již v průběhu několika posledních let zbavil celkově 114 společností z ekologických důvodů. Kromě společností zabývajících se těžbou uhlí seznam zahrnuje i producenty cementu či těžaře zlata a ropných písků.

„Náš přístup založený na posuzování rizika nás vede k opouštění sektorů, u nichž pozorujeme zvýšenou úroveň rizika našich dlouhodobých investic,“ komentovala kroky fondu jeho mluvčí Marthe Skaar. „Společnosti s výraznými emisemi skleníkových plynů mohou být vystaveny riziku regulačních institucí či jiných změn vedoucích k poklesu poptávky,“ dodala.

Dále sdělila, že fond se zbavil 22 společností z důvodu jejich vysoké produkce oxidu uhličitého. Jedná se o 14 společností zabývajících se těžbou uhlí, 5 producentů ropných písků, 2 producenti cementu a společnost vyrábějící elektrickou energii s užitím uhelných elektráren. Názvy ani jejich hodnoty však oznámeny nebyly.

Z uhelného průmyslu odtékají miliardy dolarů

V rámci rychle se rozrůstající kampaně se téměř 200 společností na základě svých obchodních modelů zbavilo akcií souvisejících s fosilními palivy v hodnotě přes 50 mld. dolarů.

„Očekáváme, že z uhelného průmyslu odtečou miliardy eur,“ řekl Truls Gulowsen z organizace Greenpeace. „Toto je velkou výhrou pro ústup od uhlí a skutečným znakem, že investiční chování se mohou měnit.“

Bill McKibben, spoluzakladatel ekologické organizace 350.org podporující odklon od fosilních paliv, řekl: „Kdybyste komukoliv z nás před třemi lety řekli, že největší suverénní fond na světě se začne zbavovat uhelných aktiv, smáli bychom se.“

Lednová zpráva investiční společnosti Goldman Sachs také poukazuje na ústup uhlí pro účely výroby elektrické energie: „Stejně jako pracovník oslavující své 65. narozeniny se může uchýlit k poklidnějšímu životnímu stylu a vzpomínat na své dřívějších úspěchy, jsme názoru, že uhlí užívané pro výrobu elektřiny dosáhlo svého důchodového věku.“

Mezi významné organizace, které v nedávné době začaly s omezováním investic v uhelném sektoru, se řadí například pojišťovací společnost AXA, Anglikánská církev či Oxfordská univerzita. Mediální skupina Guardian v dubnu oznámila záměr zbavit se svých investic ve fosilních palivech v hodnotě 800 milionů liber.

Štítky: , ,

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *