Domů
Společnosti ve světě
V Německu se objevují varovné hlasy ohledně uzavírání uhelných elektráren
Uhelná elektrárna Buschhaus
Zdroj: Wikimedia Commons / Axel Hindemith / CC BY-SA 3.0

V Německu se objevují varovné hlasy ohledně uzavírání uhelných elektráren

Německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel dnes na průmyslové konferenci varoval před ukvapeným odklonem Německa od výroby elektřiny v uhelných elektrárnách. Přidali se k němu zástupci německé RWE. Informovala o tom agentura Reuters.

Gabriel se obává, že tento krok by mohl vyvinout ještě vyšší tlak na výrobce elektřiny, kteří se stále snaží vyrovnat s odstavováním jaderných elektráren. Jejich provoz by měl být v Německu jako součást politiky Energiewende kompletně ukončen na konci roku 2022.

Pobídky k tomu, aby německá vláda stanovila časový plán také pro postupné uzavírání uhelných elektráren, vzrostly v návaznosti na prosincovou klimatickou konferenci v Paříži.

„Pokud se bavíme o budoucnosti uhlí, radil bych být v tomto ohledu méně ideologický a více se zaměřit na klimatické cíle a ekonomické důsledky,“ sdělil německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel na dnešní konferenci.

Gabriel řekl, že k výrobě elektřiny z uhlí by nemělo být přistupováno s podobnou „seismickou vlnou“ jako k jaderným elektrárnám, k jejichž odstavování se německá vláda rozhodla po událostech v jaderné elektrárně Fukušima.

Hlavním argumentem je stabilita

Gabriel plánuje přizvat všechny příslušné strany k prodiskutování osudu uhlí u kulatého stolu.

„Musíme si být vědomi toho, co je potřeba ke stabilním dodávkám energie.“
Sigmar Gabriel

Připomínky německého ministra byly podpořeny největším německým výrobcem elektřiny, společností RWE, která zamítla nové výzvy k odklonu od výroby elektřiny v uhelných elektrárnách.

V roce 2014 se uhlí v RWE podílelo na výrobě elektřiny ze 60 %, zatímco podíl u konkurenčního E.ON byl 27 %.

Výroba elektřiny z uhlí nejenže zaměstnává desítky tisíc lidí, ale na rozdíl od proměnné výroby obnovitelných zdrojů poskytuje stabilní dodávku, která je k dispozici 24 hodin denně. To byl také jeden z důvodů proč byla minulý rok na severu Německa spuštěna obří kontroverzní uhelná elektrárna Moorburg – průmyslový Hamburk jednoduše potřebuje elektřinu ve dne i v noci.

Uhlí v záloze

Strany v německé koaliční vládě se minulý rok shodly na uzavření hnědouhelných elektráren o celkovém výkonu 2,7 GW a jejich přesunutí do zálohy, která bude k dispozici v případě nouze.

Cílem německé vlády je do roku 2050 dosáhnout 80% podílu výroby elektřiny v obnovitelných zdrojích. V roce 2015 byl tento podíl podle BDEW 30 %, hnědé uhlí společně s černým se na výrobě elektřiny podílelo ze 42 %.

Úvodní fotografie: uhelná elektrárna Buschhaus, autor: Axel Hindemith

Štítky:

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(3)
Peppa
19. leden 2016, 17:27

Měli si nechat jaderky, idioti!

Lukáš Brandejs
20. leden 2016, 14:44

Hm, osobně bych z hlediska emisí spíše uvítal, pokud by si nechali jaderky a odstavili uhlí, ale to bych asi chtěl moc...

Jan Veselý
20. leden 2016, 21:22

Situace je taková, že nějaké divoké odstavování uhelných elektráren není rozumné. Ale, když jsou v situaci, že 50 TWh elektřiny jde na export a mají okolo 40 TWh rezervu ve výrobě elektřiny na zemní plyn, tak je jasné, že by šlo okamžitě osekat produkci uhelné elektřiny o třetinu (třeba 10 z 21 GW výkonu hnědouhelných elektráren) a odstavené elektrárny by nikomu nechyběly.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se