Fortum. Zdroj: Fortum

Další velký prodej v regionu, E.ON souhlasí s prodejem 47% podílu v Uniperu

Německý E.ON odsouhlasil, že využije nabídku finské energetické společnosti Fortum a odprodá téměř 47 % akcií společnosti Uniper za cenu 22 EUR/akcie. Další akcionáři mají možnost odprodat akcie Uniperu až do 16. ledna letošního roku.

V Německu se odehraje další významný prodej části energetické společnosti. Po předloňském prodeji konvenčních elektráren společnosti Vattenfall do rukou českého Energetického a průmyslového holdingu se k odprodeji významné části svého podílu v Uniperu odhodlal také E.On.

Na odprodeji svého podílu se E.ON předběžně dohodl již v září loňského roku, přičemž rozhodnutí prodat podíl zveřejnil s předstihem před vypršením nabídky 16. ledna. Do stejného data mají i další investoři na rozmyšlenou, zda prodají i svůj podíl. V případě zájmu dalších investorů je možné, že se Fortum stane díky nabídce odkupu majoritním vlastníkem Uniperu.

Spolu s podílem E.ONu odprodají své minoritní podíly i členové představenstva E.ONu, kteří drží část akcií v soukromém vlastnictví. S ohledem na to, že podíl Fortumu se dá aktuálně vyčíslit těsně pod 50 %, je pravděpodobné, že si Fortum díky nabídce zajistí nadpoloviční podíl ve společnosti, jelikož se mohou k prodeji rozhodnout i další investoři.

Švédská jaderná elektrárna Ringhals

Jaderná elektrárna Ringhals společnosti Uniper

I kdyby k ovládnutí společnosti po vypršení této nabídky nedošlo, je pravděpodobné, že Fortum vypíše další nabídku. Ta by zřejmě zněla na vyšší cenu, čímž by Fortum pravděpodobně mohl zlákat další investory.

Příběh Uniperu na burze přitom začal teprve v září roku 2016, kdy Uniper vstoupil na burzu ve Frankfurtu za cenu těsně nad 10 EUR za akcii. Od té doby se cena více než zdvojnásobila, zejména díky lepšímu výhledu na cenách elektřiny.

Uniper přitom vlastní zejména v Německu zajímavá aktiva, která jsou obdobná bývalým aktivům Vattenfallu. V Německu totiž společnost vlastní pouze uhelné, plynové a vodní zdroje a nikoliv jaderné zdroje, což je výhodou s ohledem na jejich nutné odstavování. Naopak jaderné elektrárny provozuje Uniper ve Švédsku, kde jejich odstavení nehrozí.

Uniper. Ilustrační foto. Zdroj: uniper.energy

Uniper. Ilustrační foto. Zdroj: uniper.energy

Uniper přitom vznikl jako „nechtěná“ část E.ONu. Prvotním úmyslem bylo vyčlenit pod Uniper méně perspektivní elektrárny – především uhelné a plynové. Jaderné elektrárny totiž musely zůstat v původní společnosti z toho důvodu, aby se jejich provozovatelé vytvořením nové společnosti nezbavovali závazků plynoucích z jejich odstavení.

Negativem do nejbližších let pro Uniper je, že společnost nesprávně odhadla budoucí vývoj cen elektřiny na burze. Většinu své výroby prodala předčasně za cenu, která je podstatně nižší, než je aktuální cena obdobných kontraktů. To by se mohlo ukázat jako problémové zejména v případě rostoucí ceny povolenky CO2, která u klasických uhelných a plynových elektráren tlačí na marže provozovatelů těchto elektráren.



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *