Jon Ferris: Dekarbonizace teplárenského sektoru a dopravy bude dosažena z velké části elektrifikací
Energetika již několik let prochází turbulentním obdobím, s čímž jsou pochopitelně spojeny příležitosti pro nový a inovativní rozvoj. Mezi inovativní společnosti lze jistě zařadit i britskou společnost Electron, jejíž streategický ředitel Jon Ferris poskytl webu oEnergetice rozhovor.
Jon Ferris vystoupí na konferenci Share Your Energy, která se uskuteční 14. listopadu 2018 v Praze s příspěvekem na téma „Energetická infrastruktura 21. století: tvorba trhu s flexibilitou přes blockchain“ a bude součástí prvního bloku přednášek. Celý program konference lze najít na stránkách konference zde.
Energetice jste věnoval velkou část svého kariérního života a jste hlasitým podporovatelem zvýšení flexibility výroby elektřiny. Současně jste označován za influencera v energetice, pokud je možné takové přirovnání použít. Nabízí se proto otázka, jaké jsou podle vašeho názoru největší výzvy, kterým bude energetický sektor v blízké budoucnosti čelit?
Hlavní výzvy lze shrnout do čtyř slov, souhrnně označovaných jako 4D: dekarbonizace, decentralizace, digitalizace a demokratizace. Náklady na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů klesají a to znamená, že investicím budou dominovat právě investice do obnovitelných zdrojů a obecně do nové energetiky. Dekarbonizace teplárenského sektoru a dopravy bude pravděpodobně dosažena z velké části elektrifikací, což bude i nadále zásadně měnit strukturu poptávky v čase.
Se změnou na straně poptávky úzce souvisí balancování soustavy, jaké výzvy se dají očekávat v této oblasti?
Balancování přenosových a distribučních soustav se vlastně obrací o 180 stupňů. Je zvykem, že se přizpůsobuje výroba na základě predikce poptávky, zatímco v následujících letech bude situace čím dál více opačná, tedy spotřeba se bude přizpůsobovat výrobě. Abychom toho dosáhli, bude nutná účast a koordinace mnoha milionů zařízení, která ale nebudou tvořena pouze elektroenergetickými zařízeními, ale budou nutná i další aktiva z teplárenského sektoru a dopravy.
Jedná se o mimořádně složitý úkol, kterého nelze dosáhnout bez správného řízení dat z měřících zařízení a dalších senzorů; současně sdílení těchto dat a jejich využívání má zajistit dosažení maximální přidané hodnoty pro soustavu jako celek.
Nicméně, jak jsem již zmínil, jedná se o mimořádně složitý úkol, a takový úkol bude vyžadovat naprostou změnu v myšlení při řízení soustav. Takové trendy v řízení soustav budou mít dopad na výši pobídek a schopnost menších, často odběratelem vlastněných aktiv, aby se aktivně účastnili řízení energetických soustav.
Společnost Electron významně sází na blockchain technologii. Myslíte si, že právě blockchain je řešením některých z těchto problémů?
Nepochybně – jak data, tak energetické trhy jsou čím dál více decentralizované a roztříštěné, s čímž souvisí zvýšená potřeba spolupráce a koordinace mezi jednotlivými účastníky trhu. Dosáhnout efektivního řízení takového množství participujících účastníků bez efektivních datových struktur je jen složitě představitelné. Řešení roztříštěnosti centralizovaným přístupem obvykle vede k silné centrální platformě, která nezaručuje řešení základních problémů například s nedostatečnou kvalitou dat. Blockchain nabízí alternativní přístup, který je pro vyvíjející se energetické odvětví vhodnější.
Electron provozuje tzv. Electron Flexibility Trading Platform. Můžete nám blíže popsat, jak tato platforma funguje a jaké jsou její přednosti pro její uživatele?
Hlavní částí celé platformy je tzv. registr aktiv, který je jakýmsi přehledem aktiv napojených přímo na soustavu, včetně údajů o jejich charakteristice a smluvních závazcích. Obchodní platforma umožňuje otevřený vývoj aplikací, v jejichž rámci mohou být rozdílné obchodní produkty obchodovány a dále přeprodávány v závislosti na druhu řízeného aktiva. Tento systém nám umožní lepší koordinaci mezi účastníky trhu a aktivům dovolí využít plnou hodnotu svých možností – zkrátka platforma umožňuje rozvoj chytrých trhů.
Můžete se blíže věnovat benefitům, které vaše platforma svým uživatelům přináší?
Platforma přináší drobným výrobcům a spotřebitelům přístup na trh, na který dříve z různých důvodů nebyl přístup, například z důvodu nutných nákladů na ustanovení identity a nákladů, které jsou návratné pouze pro větší zdroje nebo spotřebitele.
Jelikož jsme otevřenou platformou, mohou se vlastníci zdrojů a spotřeby podílet na vývoji produktu, díky čemuž mohou narušit historicky ustálený systém energetických produktů. Nadto naše platforma poskytuje svým účastníkům transparentnost v obchodování a zřejmou férovost v dojednávání produktů mezi účastníky.
Electron je společností, která je známá jako stoupenec přechodu na chytré sítě a na nová tržní pravidla dekarbonizace, decentralizace, digitalizace a demokratizace. Co přesně myslíte demokratizací?
Energetice v Evropě tradičně dominovali velcí výrobci a obchodníci, přičemž menší účastníci trhu neměli takové možnosti přístupu na trh, zejména kvůli vyšším nákladům vstupu na trh a transakčním nákladům. Pokud mluvíme jako společnost o demokratizaci trhu s energií, máme na mysli trend směřující k tomu, že spotřebitelé a vlastníci výrobních zdrojů mají maximální možnost na trhu participovat, a to jak tvorbou vlastních produktů, tak jejich ocenění.
Demokratizace v první fázi bude účastníkům umožněna díky chytrým měřícím zařízením a tarifům, které budou závislé na denní hodině, ale zvýšením počtu elektromobilů a akumulace energie v domácnostech bude možnost zapojení drobných účastníků trh vyšší.
Domácnosti, které mají vlastní obnovitelné zdroje, mohou vyrabět elektřinu nejen pro sebe, ale mohou ji i dále prodávat na trhu. Jaký je váš názor na transakce typu peer-to-peer? Budou běžnou součástí trhu s elektřinou?
Je zřejmé, proč se tato otázka těší takové pozornosti, ale je nutné si připomenout, že i podle nejodvážnějších predikcí má být stále 35 % výrobní kapacity připojeno do přenosové soustavy. Výroba energie, zejména v oblasti měst, je ještě více limitována a globální trend, který směřuje k větší urbanizaci napovídá, že pro většinu lidí bude elektřina z velkých zdrojů klíčová. V takto diverzifikovaném systému s řadou dodavatelů vlastnících malé lokální soláry až k offshore větrným elektrárnám s výkonem převyšujícím 15 MW, je jasné, že peer-to-peer obchodování bude mít své místo na trhu. Dominantními ale stále budou ty tržní mechanismy, které budou nejblíže odpovídat realitě, kterou jsem zde nastínil.
Mezi perspektivní mechanismy s růstovým potenciálem patří řízení spotřeby (Demand Side Response). Nicméně zatím je tato služba poskytována zejména průmyslovými spotřebiteli. Může se řízení spotřeby, především díky blockchainu, rozšířit i mezi další uživatele, jako jsou právě menší podnikatelé a domácnosti?
Jedním z cílů naší platformy je lépe poskytovat přesné cenové signály jak pro provoz, tak pro investice do nových aktiv. Naše technologie zajišťuje, že každý zdroj nebo spotřebič, a to velkého nebo malého rozsahu, může na trhu participovat na základě transparentních a spravedlivých pravidel a s co nejmenšími náklady. Řízení spotřeby může být poskytováno na lokální úrovni, ale bude muset prokázat, že je oproti jiným formám flexibility výhodnější.
Mohlo by vás zajímat:
Tohle je zatím jen vize. Logický začátek s demand response je na úrovni velkých průmyslových jednotek s výkonem v řádu jednotek nebo desítek MW, kde k modulaci výkonu postačí obdobný řídící prvek jako by byl potřeba pro modulaci o 3-5 řádů menších výkonů v domácnostech.
Proto je logické začít tam, tam to bude mít ekonomický smysl jako první, vybudovat systém na základě relativně malého množství uživatelů a pak, jak se vše bude zjednodušovat a zlevňovat, jít do nižších a nižších výkonů.
Co se má rozumět pod elektrifikací teplárenství?
Tepelná čerpadla v místě spotřeby, v CZT velké elektrokotle (a možná i velká tepelná čerpadla, kde to půjde) jako pružná poptávka v době, kdy jsou přebytky výroby k dispozici skoro zadarmo, zadarmo nebo dokonce za zápornou cenu.
Základem požadavku na topení je udržení tepelné pohody v obývaném prostoru. Představa že budu topit jenom tehdy když je přebytek nějaké energie je poněkud zcestná. To se má topit jenom někomu a ostatní budou klepat kosu? Kdo bude určovat komu se bude topit a komu ne.
Baterie na teplo existuje běžně-podívejte se na teplárnu Brno, Červený mlýn.
Ano je zde beztlaká nádrž. Využití do 98stC.
Velkou baterii ale tvoří i horkovod. Ten lze do jisté míry vytápět v noci a chladit ve den.
Vzhledem k tomu že výstup z teplárny je regulovaný dle tzv. neutrálního bodu je představa akumulace do teplovodu hodně omezená. Pokud na straně domovních výměníkových stanic je nízká teplota topné vody tak stanice automaticky otevřou svůj vstup, zvýší se průtok a tím i příslušná výkon. Stejně tak to funguje i opačně. Následně se rozkolísá průtok na patě teplárny. Je zde reálné nebezpečí že se oběhová čerpadla dostanou mimo svoji pracovní křivku a může dojít i k havárii.
Jen k té velké baterii na teplo. Celkem velkou maj v Německu nějakejch 30000 m3, četl jsem o tom i tady: https://oenergetice.cz/elektrina/nejpokrocilejsi-evropska-plynova-teplarna-90-ucinnosti-dostala-zelenou/
A jestli dobře počítám, tak při deltaT 30 stupňů a nabíjecím výkonu do akumulace třeba 100 MW je doba nabití nějakejch 10,5 hodin. To mi přijde celkem dost.
Jaký je uvedeného topného systému průměrná teplotní spád?
To opravdu nevím, dával jsem to jako ilustrativní případ. Ta doba nabití jde po změně deltaT celkem lehce přepočítat ?
Tak si nepředstavujte nesmysly. Napíšu to jinak a pro vás snad stravitelněji.
Zdroje CZT lze rozšířit na systémy, kde se bude kombinovat kombinovaná výroba elektřiny a tepla s elektrokotlem/tepelným čerpadlem. KVET poběží v době, kdy bude na trhu nedostatek elektřiny, EK/TČ poběží, když bude na trhu přebytek elektřiny. V ideálním případě se k tomu ještě přistaví velký bojler jako "baterie na teplo".
V prvé řadě bude cíl snížit spotřebu paliva pro KVET o nějakých 20-30% a zlepšit ekonomiku provozu.
Představy o "velké baterii na teplo" jsou mimo realitu. Běžné topné systémy pracují na parametrech mimo možnosti akumulace.
Pokud jde o dopravu za ideál považuji elektrické rychlovlaky , např. jako v Číně, jezdící 300 až 400 km /h , ovšem poháněné výlučně elektřinou z OZE či jádra. Jízda rychlovlakem Peking- Šanghaji o délce 1300 km stojí 1800 Kč. Pokud bych jel tuto trasu svojí malou Fabií se spotřebou asi 5 litrů, tak spotřebuji 65 litrů BA za 2000 Kč. Pojedu ovšem jen průměrně tak 100 Km/h. Dálnice mají skoro všude zácpy. To je milé ! Pojedu 3 krát rychleji, ale přitom laciněji. Příkon čínského vlaku je 20 MW , jede v něm 1000 lidí. Vzdálenost 1300 km ujede za 4 hodiny, tedy na jednoho cestujícího spotřebuje jen 80 KWh !! Což je skvělé ! Ujet 1300 km rychlostí kolem 300 km/h při spotřebě 80 KWh na osobu.
https://www.autovylet.cz/rychlovlakem-po-cine/
https://en.wikipedia.org/wiki/Beijing%E2%80%93Shanghai_high-speed_railway
Máte tam malou chybičku - v Číně je benzín levnější,alespoň byl před pár lety. A na dálkových dálnicích rozhodně zácpy nejsou, spíš nechápete proč je stavěli, když je na nich tak minimální provoz. Je to dáno i restrikcemi, "normální" Číňan si nemůže vzpomenout a vyrazit 1000km kamsi...
Nicméně to Vaši úvahu zásadněji neovlivní, cestování tamním vlakem je v pohodě, jakkoliv Vás opakovaně kontrolují (od nákupu jízdenky po usazení do kupé asi 6x a kontrola jízdenky (kterou po nastoupení odevzdáte a dostanete zpět až v cílové stanici) probíhá i při odchodu z nádraží.... Tak si zajistí,aby jim lidé nevystupovali tam kde nemají :-)
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se