Zdroj: ČEPS

Projekty společného zájmu v oblasti elektrické energie – 1. část

Následující článek pojednává o takzvaných projektech společného zájmu v oblasti elektrické energie. Bude popsáno, co tyto projekty jsou, jaké podmínky musí určitý projekt splnit, aby mohl být do tohoto seznamu zařazen a co to pro něj následně znamená. Následně budou podrobněji popsány jednotlivé projekty v oblasti elektrické energie, které jsou v České republice připravovány a jsou v seznamu projektů PCI. Vzhledem k obsáhlosti tématu bude článek rozdělen na dvě části – 1. část o projektech PCI obecně a o jednom konkrétním projektu a 2. část poté o zbývajících projektech.

Projekty společného zájmu (PCI – Project of Common Interest)

Projekty PCI jsou definovány v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (Evropské unie) č. 347/2013 a jejich smyslem je pomoc v dosažení cílů, jež byly schváleny jako závazné pro jednotlivé členské státy Evropské unie nebo obecně pro Evropu. Tyto závazky pro jednotlivé státy EU jsou například: snížení emisí skleníkových plynů o 20 %, zvýšení podílu obnovitelné energie v konečné spotřebě energie na 20 % a dosažení 20% zvýšení energetické účinnosti do roku 2020 a cíl pro Evropu je dosažení alespoň 10% úrovně propojení elektrizačních soustav vůči instalovanému výkonu.

Zmíněné nařízení Evropského parlamentu a Rady uděluje prioritní postavení projektům mající nadnárodní význam a cílem tohoto prioritního postavení je zaručit jim nejvýše možný národní význam a režim, ve kterém se na ně budou vztahovat specifická ustanovení směřující k urychlení povolovacích procedur a po splnění určitých podmínek budou rovněž i způsobilé obdržet finanční podporu EU.

Základní podmínky uvedené ve článku č. 4 tohoto nařízení, tedy požadavky na zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu nejen přenosové soustavy dané členské země, ale i přispění k naplnění evropských cílů s ohledem na bezpečnost provozu celé propojené soustavy, splňují i některé projekty z investičního plánu společnosti ČEPS.

Tyto projekty společnosti ČEPS byly hodnoceny na základě uveřejněné metodiky hodnocení přínosů v rámci procesu zpracování Evropského desetiletého plánu rozvoje, který vytváří Evropská asociace provozovatelů přenosových soustav pro elektřinu („ENTSO-E“). V hodnocení přínosů níže uvedené projekty uspěly a byly tudíž zařazeny na seznam projektů společného zájmu uvedeného v Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1391/2013, které mění Nařízení č. 347/2013.

Projektů společnosti ČEPS zařazených mezi projekty PCI je pět:

  • Vnitrostátní vedení Vernéřov-Vítkov
  • Vnitrostátní vedení Vítkov-Přeštice
  • Vnitrostátní vedení Přeštice-Kočín
  • Vnitrostátní vedení Kočín-Mírovka
  • Vnitrostátní vedení Mírovka-Čebín

Jak je vidět na schématu níže, tato vedení tvoří přenosovou cesty z Ústeckého kraje přes západní a jižní Čechy do oblasti Brna.

Tato přenosová cesta již dnes do jisté míry existuje, ale realizací těchto projektů dojde k jejímu výraznému posílení.

Mapa PCI v ČR, Zdroj: European Commission

Mapa PCI v ČR, Zdroj: European Commission

1. Vnitrostátní vedení Vernéřov-Vítkov PCI 3.11.1

a) Rozvodna Vernéřov, nová rozvodna 420 kV

Nová rozvodna 420 kV Vernéřov bude umístěna na území Ústeckého kraje severozápadně od města Kadaň. Umístění rozvodny je voleno s ohledem na minimalizaci jejího vlivu na životní prostředí a přitom umožňující co nejhospodárnější přenášení elektrického výkonu.

Výstavba této rozvodny je navržena zejména na základě žádosti distribuční společnosti ČEZ Distribuce na zajištění rezervovaného příkonu a výkonu. Požadavek vznikl na základě vývoje zdrojové základny a vývoje spotřeby v distribuční oblasti Vernéřov – Výškov. Zejména jako náhrada za plánované odstavení dvou bloků elektrárny Prunéřov I vyvedené do R 110 kV Vernéřov.

Řešením výše uvedené situace v oblasti Vernéřov je výstavba nového uzlu 400/110 kV v této lokalitě umožňující jak zajištění spotřeby, tak případné připojení nových zdrojů v dané oblasti (uvažovalo se o výstavbě větrných parků v oblasti Chomutova).

Výstavba této rozvodny představuje významný koncepční krok při řešení energetické situace v severozápadní části PS stejně jako současné posílení propojení české a německé přenosové soustavy, které napomůže přeshraničnímu přenosu elektrické energie.

Výstavba byla z pohledu posuzování vlivu na životní prostředí povolena a plánovaná realizace výstavby rozvodny Vernéřov by měla být ukončena v roce 2017.

b) Rozvodna Vítkov, nová rozvodna 420 kV

Nová rozvodna 420 kV Vítkov bude umístěna na území Karlovarského kraje jižně od města Sokolov. Umístění je voleno v těsném sousedství stávající transformační stanice 220/110 kV, z důvodů vyhovění požadavkům na ochranu životního prostředí a zároveň co nejhospodárnější technické provedení stavby.

Výstavbou této rozvodny bude posílena přenosová soustava západních Čech a tím bude umožněn postupný přechod ze systému 220 kV na 400 kV. Rovněž bude posíleno propojení soustavy mezi ČR a Německem, což napomůže přenosu elektrické energie v severojižním směru z Německa na jih Evropy.

Výstavba rozvodny Vítkov je z pohledu posuzování vlivů na životní prostředí povolena. Nyní probíhá příprava realizace akce, ke které by mělo dojít mezí lety 2018 a 2020

c) V487/V488 Vernéřov – Vítkov

Nové dvojité vedení 400 kV Vernéřov – Vítkov s provozním označením V487/V488 s celkovou délkou přibližně 75 km bude převážně přestavěno ze stávajícího dvojitého vedení 220 kV označeného jako V223/V224 vedoucí mezi rozvodnami 220 kV Hradec a Vítkov. Vedení V487/V488 bude umístěno na území Ústeckého a Karlovarského kraje.

Část trasy vedení V487/V488 od nové rozvodny Vernéřov do blízkosti rozvodny Hradec dlouhou zhruba 11 km bude nutné vystavět na „zelené louce“. Od rozvodny Hradec pak bude dále využit koridor stávajícího vedení V223/V224 až do rozvodny Vítkov.

Výstavbou tohoto vedení dojde k posílení přenosové soustavy, zvýšení stability provozu a zvýšení spolehlivosti dodávek v západních Čechách.

K tomuto projektu již bylo vydáno souhlasné stanovisko EIA (o dopadech do životního prostředí) a byla zpracována Dokumentace zadání akce (DZA). Dokumentace pro provádění stavby by měla být hotova v roce 2020 a výstavba vedení realizována v letech 2021 až 2023.

Jak je již uvedeno výše, zbylé 4 projekty PCI budou představeny ve druhé části tohoto článku.

Zdroje: ČEPS a.s., European Commission

Autor:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *