Plynárenství v ČR – dodávka plynu a základní statistiky

Plynárenství je z hlediska energetické bezpečnosti jedním z nejdůležitějších průmyslových odvětví. Význam energetické bezpečnosti ve spojení právě s plynárenstvím v poslední době narůstá vzhledem k situaci na Ukrajině, kvůli které je z dlouhodobého pohledu ohrožena dodávka zemního plynu z Ruska do Evropy.

Jak vlastně funguje plynárenství v ČR? O tom poskytne podrobnou informaci tento článek, který popisuje způsob, jakým je plyn přepravován do České republiky, po České republice a jak je posléze distribuován konečným spotřebitelům. Součástí článku jsou také základní statistické údaje o dovozu a spotřebě plynu a dále o délkách a komponentech tranzitní a vnitrostátní sítě ČR.

Základní statistické údaje

Následující tabulka shrnuje základní statistické údaje o českém plynárenství. Jednotlivé ukazatele budou blíže vysvětleny v následujícím textu.

statistika plyn
Tranzitní (dálková) přeprava

Přeprava plynu je obecně v některých ohledech jednodušší než přeprava elektřiny, především díky možnosti skladování v zásobnících. Díky možnosti přepravy plynu v cisternách a tankerech je navíc možné bez rozsáhlých investic do infrastruktury plyn přepravovat do libovolných lokalit. Nevýhodou plynu je v porovnání s elektřinou fakt, že zdroje plynu jsou často vzdáleny spotřebě a je nutno je dopravovat na velké vzdálenosti.

Jak je již naznačeno výše, přepravovat plyn na delší vzdálenosti lze buď v tankerech (podobně jako u ropy) nebo plynovody. Přeprava plynovody je méně nákladná a z hlediska provozu jednodušší. Plynovody je ovšem nutné nejdříve vybudovat. Dražší tankerová doprava má výhodu v podobě možnosti dodávky do libovolné lokality. Dodávky plynu tak lze zajistit i do míst, kde by výstavba plynovodu byla neefektivní nebo z určitých důvodů (např. politické, geologické, apod.) nemožná.

Dálková přeprava tankery

Při přepravě zemního plynu tankery je nejdříve nutné plyn zkapalnit. Tím je podstatně zmenšený objem přepravovaného plynu (přibližně 600krát). Po zkapalnění, které je poměrně energeticky náročné, jelikož se během tohoto procesu spotřebuje přibližně 10 – 15 % zkapalňovaného plynu (nebo ekvivalentu jiné energie), je zkapalněné médium čerpáno do tankerů. Kapacita tankerů bývá v řádech sta tisíců m3. Po přepravě plynu do požadované lokality dochází ke zpětnému převedení do plynného stavu a následné distribuci plynu.

Dálková přeprava plynovody

Dálkové plynovody jsou ocelové nebo měděné a mají vnitřní průměr 0,8 až 1,4 m. Potrubí jsou spojovány svařováním, přičemž na kvalitě svárů závisí jak ztráty, tak bezpečnost provozu. Plyn potrubím proudí, jelikož je v něm soustavně udržován určitý tlak. Udržování dané tlakové úrovně je zajišťováno kompresními stanicemi, které jsou umisťovány zpravidla každých 100 km. Dle tlakových úrovní lze plynovody rozdělit na:

  • nízký tlak (NTL) – do 5 kPa
  • střední tlak (STL) – 5 kPa až 0,4 MPa
  • vysoký tlak (VTL) – 0,4 MPa až 4 MPa
  • velmi vysoký tlak (VVTL) – 4 MPa až 10 MPa

Pokud je to možné, plynovody jsou budovány jako podzemní. Nadzemní umístění se volí pouze v případě, že podzemní umístění by bylo neekonomické, nebo v místech, kde je zapotřebí mít k potrubí přístup.

Vnitrostátní přeprava plynu

Výhradním provozovatelem přepravní soustavy v ČR je společnost NET4GAS, která dopravuje plyn pomocí plynovodů z Ruska a Norska dále do distribučních systémů regionálních distributorů. Plynárenská soustava je tvořena plynovody, předávacími stanicemi (v ČR 86), kompresními stanicemi, regulačními stanicemi, podzemními zásobníky plynu a dále zařízeními upravujícími a čistícími plyn.

Počet hraničních předávacích stanic české plynárenské soustavy je, jak je již uvedeno v tabulce výše, 7:

  • v ČR – Lanžhot, Hora Sv. Kateřiny, Brandov
  • v SRN – Waidhaus, Olbernhau
  • v SK – Mokrý ráj
  • v PL – Cieszyn

Kompresních stanic je v ČR 5:

  • Břeclav
  • Hostim
  • Kralice .n. O.
  • Kouřim
  • Veselí n. Lužnicí

Konečný spotřebitel tedy získává plyn od regionálních distributorů, kterých je v ČR 6:

  1. Pražská plynárenská Distribuce, a.s. – spotřeba v roce 2013 995, 2 mil. m3
  2. RWE GasNet, s.r.o. – spotřeba v roce 2013 2 757,8 mil. m3
  3. VČP Net, s.r.o. – spotřeba v roce 2013 834,1 mil. m3
  4. JMP Net, s.r.o. – spotřeba v roce 2013 1 793,4 mil. m3
  5. SMP Net, s.r.o. – spotřeba v roce 2013 1 449,9 mil. m3
  6. E.ON Distribuce, a.s. – spotřeba v roce 2013 319,7 mil. m3

Podíl spotřeby plynu podle území regionálních distributorů je pro přehlednost zobrazen v následujícím grafu.

Podil_distribuce_plynu

Zdroj: ERÚ

Distributoři předávají plyn jednotlivým odběratelům. Někteří odběratelé čerpají plyn přímo z vysokotlakých plynovodů. Do domácností je přiváděn plyn nízkotlakým potrubím s vnitřním průměrem maximálně 0,08 m. Lokální rozvody plynu je možné nalézt i ve středotlakém provedení. V tomto případě musejí být spotřebitelé vybaveni vlastními regulátory tlaku pro požadované snížení tlaku pro potřeby spotřebičů. Výhodou středotlakých rozvodů je zvyšování kapacity sítě.

Podzemní zásobníky plynu

Vzhledem k charakteru spotřeby plynu v České republice, kdy je poměr mezi spotřebou v zimních a letních měsících typicky 4 až 5 ku 1, je důležité řešit flexibilitu dodávek. V našich podmínkách jsou nejvýznamnější možností vyrovnávání spotřeby podzemní zásobníky plynu. Ty lze z hlediska jejich účelu rozdělit na dva typy:

  1. sezónní zásobníky – slouží k vyrovnávání spotřeby mezi letními a zimními měsící. Plyn vtlačený přes léto do těchto zásobníků se v zimních měsících odtěžuje zpět do plynárenské soustavy.
  2. špičkové zásobníky – slouží zejména k pokrytí spotřeby v několika dnech s maximální spotřebou nebo ke krátkodobému vyrovnávání výkyvů spotřeby

Z hlediska geologického je dále možné zásobníky rozdělit na další dvě skupiny:

  1. v porézním a puklinovém prostředí – nejčastěji vytěžená ložiska ropy nebo plynu (většina v ČR)
  2. v neporézním prostředí – nejčastěji v solných kavernách nebo důlních prostorech

V zahraničí se dále provozují zásobníky zkapalněného zemního plynu (LNG – Liquified Natural Gas), které mohou být nadzemní i podzemní a ve kterých je zemní plyn skladován při atmosférickém tlaku (0,1 MPa) a teplotě -160 ºC.

Co se týče podzemních zásobníků v ČR, ty mají celkovou kapacitu přibližně 3 000 mil. m3 a maximální denní teoretický těžební výkon až 58,7 mil. m3. Při zohlednění celkové spotřeby plynu u nás to řadí Českou republiku mezi špičku v EU.

Nejvíce (celkem 6) podzemních zásobníků provozuje společnost RWE Gas Storage. Jejich celková kapacita je přibližně 2,3 mld. m3 a jedná se o zásobníky Lobodice, Tvrdonice, Štramber, Dunajovice, Háje a Třanovice. Další podzemní zásobník provozuje společnost Moravské naftové doly a podlení je vlastěný společností SPP Bohemia. Rozmístění podzemních zásobníků je zobrazeno na následující mapě.

 

Přepravní soustava ČR. Zdroj: NET4GAS

Přepravní soustava ČR. Zdroj: NET4GAS

Technické dispečinky a stav nouze

Plynárenské technické dispečinky slouží k dispečerskému řízení plynárenské soustavy. Jsou zřizovány povinně v souladu s Dispečerským řádem plynárenské soustavy České republiky a jsou nimi propojeni provozovatelé plynárenských soustav, výrob a podzemních zásobníků plynu. Dispečerské řízení soustavy zahrnuje:

  • přípravu provozu plynárenské soustavy
  • operativní řízení provozu plynárenské soustavy
  • technické vyhodnocení provozu plynárenské soustavy

Zvláštní význam mají technické dispečinky při stavu nouze či jeho předcházení. Při vyhlášení tohoto stavu jsou pokyny dispečinku provozovatele přepravní soustavy nadřazeny pokynům dispečinku regionálních distribučních soustav a provozovatelů podzemních zásobníků plynu. Vyhláška o stavech nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečtnostního standardu dodávky plynu rozděluje zákazníky dle omezení nebo přerušení dodávek do sedmi skupin – A, B1, B2, C, D, E a F. Postupné omezení spotřeby v rámci jednotlivých skupin má zamezit výpadku dodávky všem odběratelům a tím předcházet mnohem větším škodám. Podrobné znění vyhlášky a rozdělení zákazníků do skupin můžete dohledat zde.

 

Autor:



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *