rozvody tepla

ČR je součástí projektu na zlepšení vlastností soustav CZT ve střední a východní Evropě

Česká republika se prostřednictvím Teplárenského sdružení České republiky (TS ČR) účastní projektu KeepWarm zaměřeného na zlepšení vlastností systémů dálkového vytápění ve střední a východní Evropě. Celkově se na projektu podílí 11 partnerů ze 7 zemí EU. Program je financován z programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020.

Podle TS ČR probíhají klíčové aktivity projektu KeepWarm kromě České republiky v Rakousku, Chorvatsku, Lotyšsku, Srbsku, Slovinsku a na Ukrajině. Právě v těchto zemích jsou soustavy centrálního zásobování teplem (CZT) často neúčinné a do velké míry se spoléhají na fosilní paliva (topný olej, zemní plyn nebo uhlí).

Cílem projektu KeepWarm je modernizovat soustavy CZT v celém regionu a snížit emise skleníkových plynů pomocí zlepšení provozu a podpory přechodu na méně znečišťující paliva či obnovitelné zdroje energie.

Projekt KeepWarm byl zahájen 1. dubna 2018 a potrvá do 30. září 2020. Celkové náklady projektu jsou 2,1 mil. euro.

„Těší mě, že Projekt KeepWarm uspěl v ostré konkurenci a byl vybrán pro financování z programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020. Teplárenství v České republice má před sebou řadu změn a v rámci projektu chceme přispět k jeho modernizaci a přizpůsobení se novým požadavkům zákazníků. Již proběhlo první koordinační jednání partnerů a nyní se projekt rozjíždí na plné obrátky,“ řekl ředitel Teplárenského sdružení České Republiky Martin Hájek.

V České republice se aktuálně projektu aktivně účastní tři společnosti – Teplárny Brno, a.s., Teplárna České Budějovice, a.s. a Teplárna Písek, a.s. Teplárny Brno pracují na projektu výměny zastaralých parovodů za moderní a efektivnější horkovody s cílem provozovat čistě horkovodní síť do roku 2022.

Projekt náhrady parovodů za horkovody realizuje také Teplárna České Budějovice. Díky tomuto projektu, který byl zahájen v letech 2004/2005 a má být dokončen v roce 2020, má dojít k úspoře primární energie na úrovni 297 TJ/rok.

„Projekt KeepWarm je však otevřen i dalším zájemcům o modernizaci soustav zásobování teplem, kteří z něj budou moci čerpat zkušenosti a nápady. Teplárny budou sdílet své poznatky a zkušenosti s ostatními zahraničními účastníky v rámci pilotních programů, budou analyzovat své postupy a řešení, identifikovat opatření a procesy pro zlepšení, formulovat konkrétní doporučení v technické, obchodní, finanční i sociální rovině a implementovat navržená zlepšení.“ dodává TS ČR ve své tiskové zprávě.

Autor:



18 odpovědí na ČR je součástí projektu na zlepšení vlastností soustav CZT ve střední a východní Evropě

  1. Jan Veselý napsal:

    Tenhle článek je moc důležitý. Ukazuje jak moc energie jde ušetřit jen tím, že se jí přestane zbůhdarma plýtvat, že pane Hájek. jak vidno možnosti úspor ještě nejsou zdaleka vyčerpané.

    • Petr napsal:

      To zvláááádnemééé.

      Některé domácnosti v panelácích už mají díky francouzské kolonizaci našich vodáren a masivnímu vyvádění zisků nižší spotřebu vody než je doporučené minimum OSN, ale to nevadí i na ty se uvalí direktivy EU o povinném šetření.

      To je tak když rozežraní úředníci chtějí řídit Evropskou říši po vzoru Číny, ovšem furt zapomínají, že jsou za prvé blbější a od reality odtrženější než čínští úředníci, a za druhé v EU jsou ještě 2-3x větší rozdíly ve mzdách než mezi chudými a bohatými regiony Číny.
      A do toho všeho ještě Francie sní o lákání černochů s naivní touhou opakovat svá zlatá léta otrokářské éry.
      Ovšem v minulosti černí králové lovili sousední kmeny a v rámci toho procesu většina nebezpečných umřela a zbylili jen mírní a poslušní k prodeji židům, arabům a dalším obchodníkům. Jenže dnes se přitahují naopak prioritně ti nejhorší s touhou přivlastnit si bezpracně dávky, evropské majetky a západními médii promovaný volný sex.

  2. Vinkler napsal:

    Základní zatížení CTZ by mělo pokrývat stabilní dodávka odpadu. No ale vidíme jak to se spalovnami je. Místo skutečně ekologického (co nejméně škodlivin a objemu) docíleného spálení se „ekologicky“ skládkuje.

    • Jan Veselý napsal:

      Tak schválně, kolik % odpadu v ČR se vyhazuje na skládky, kolik % se spaluje a kolik % se recykluje nebo jinak materiálově využívá? A jak jsou ty % u komunálního odpadu? A jaké jsou dlouhodobé trendy?
      A kolik GJ tepla by šlo spalováním vyrobit?

      • Vinkler napsal:

        Pane Veselý, jsem poměrně líný a nechce se mi hledat data, na která se ptáte a která na tomto portále prošla za posledního půl roku i vícekrát. Očekávám, že portál pečlivě sledujete.

        • Jan Veselý napsal:

          A to je přesně ono, bez toho, abyste znal tvrdá data, abyste znal čísla a aktuální vývoj problematiky, sám nevíte jestli má vaše myšlenka nějakou hodnotu nebo je to nesmyslný blábol.
          Velmi lehce byste mohl sklouznout na úroveň Doníka Trumpů, který kanadskému premiérovi vyčítá deficit obchodní bilance USA s Kanadou, i když Kanada je snad jediná země světa, se kterou jí mají USA kladnou.
          Velice snadno byste mohl sklouznout na úroveň Fox News a jejich tvrzení, že Německo má lepší přírodní podmínky pro fotovoltaiku než USA.
          Překonejte prosím, ve svém zájmu, svou lenost.

          • Vinkler napsal:

            Proč se hádat o data a pár %? skládkuje se cca 70-90% odpadu. Vzniká metan, případně skládka hoří. Proč to nespálit inteligentně?

          • Jan Veselý napsal:

            A jsme u toho. Neznáte rozdíl mezi odpady obecně a komunálním odpadem, používáte cca 10-20 let zastaralá čísla, neznáte to, k čemu se ČR do 2020 zavázala, nevíte co legislativa přikazuje dělat se skládkovým plynem, …
            Data jsou důležitá.
            P.S.: Neberte si to osobně. Já osobně proti spalovnám ani proti vám nemám. Mě prostě jen dlouhodobě štve, že lidi něco vykřikují, aniž by se namáhali si o věci nejdříve něco zjistit.

          • Vinkler napsal:

            Sběr skládkového plynu to nemyslíte vážně, to je sranda (tak pod 50% vzniku). Tedy úlitba legislativě. GJ tepla tu byly tak 3 měsíce zpět. Zkusím najít, nicméně je to opravdu hodně. Píšete rozbor nebo zprávu??

          • Ondra napsal:

            Nic těžkýho jde to dohledat za pár minut (teda tady je aspoň něco):
            Produkce, využití a odstranění odpadů – 2016 (ČSÚ) – https://www.czso.cz/csu/czso/produkce-vyuziti-a-odstraneni-odpadu
            Statistika energetického využívání odpadů a alternativních paliv 1989–2017 (MPO) – https://www.mpo.cz/assets/cz/energetika/statistika/obnovitelne-zdroje-energie/2018/6/Statistika-energetickeho-vyuzivani-odpadu-a-alternativnich-paliv-1989_2017.pdf

          • Jan Veselý napsal:

            ad Vinkler: Nutím Vás nejdříve si o věci něco zjistit, něco nastudovat.
            ad Ondra: Přesně tak, nic těžkého. Právě jste udělal polovinu práce, kterou měl Vinkler udělat předtím než něco začal psát. Ta druhá polovina, přečíst si to a pochopit to, ta ho asi ještě čeká.

          • Martin Hájek napsal:

            Obávám se, že co se týče statistik komunálního odpadu v režii ČSÚ zcela platí výrok Aarona Levensteina: Statistika je jako bikini. Co odhaluje je zajímavé, co skrývá je podstatné. ČSÚ totiž např. vůbec neber v úvahu tzv. živnostenský odpad, takže celkové množství komunálního odpadu i jeho skládkované množství je mnohem větší. Recyklace pak není žádná recyklace, ale ve skutečnosti jde o oddělený sběr, kde úroveň skutečné recyklace např. u plastů nedosahuje ani 50 % a mohl bych pokračovat, ale bylo by to na samostatný článek.

          • Ondra napsal:

            Jste si jistej? Protože ČSÚ tam píše tohle:

            Za komunální odpad se dle rozhodnutí Komise č. 753/2011/EU považuje odpad z domácností a podobný odpad, který je svým složením srovnatelný s odpadem z domácností s výjimkou odpadu z výroby a odpadu ze zemědělství a lesnictví. V metodickém souladu s výše uvedeným rozhodnutím se do komunálního odpadu zahrnuje veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, který je zařazen do skupiny 20 Katalogu odpadů, dále jsou zahrnuty i odpady vyprodukované subjekty zapojenými do obecního systému sběru odpadů, tj. např. školy, úřady či drobní živnostníci včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu skupiny 1501 Katalogu odpadů.

            Obce dle statistického šetření ve sledovaném roce vykázaly produkci 4 milionu tun odpadů. Vůči roku 2015 se produkce odpadů v obcích zvýšila o 7 %. Z pohledu zařazení těchto odpadů do Katalogu odpadů se jednalo téměř výhradně o skupinu 20 – komunální odpady, které tvořily 90 % (stejně, jako v roce 2015). Dále byly obcemi vykázány stavební odpady skupiny 17, odpady z autovraků a odpady z elektrického a elektronického zařízení (skupina 16).

            V roce 2016 bylo vyprodukováno 3,6 milionu tun komunálního odpadu, což v přepočtu na jednoho obyvatele činí 339 kg. Z toho největší část 58 % tvořil běžný svoz (odpad z popelnic, z kontejnerů nebo svozových pytlů), 14 % činil tříděný odpad (sklo, papír, plasty, kovy) a 10 % objemný odpad (koberce, nábytek). Podíl odděleně sbíraných složek na celkové produkci komunálního odpadu od roku 2002 neustále roste. Zatímco v roce 2002 bylo odděleně sebráno (vytříděno) 16 kg plastů, papíru, skla a kovů na obyvatele, v roce 2016 to bylo 49 kg na 1 obyvatele. Konkrétně se v přepočtu na jednoho obyvatele jednalo o 15 kg papíru, 12 kg skla, 12 kg plastů, 3 kg kovů a 7 kg ostatních odpadů (viz Tab. 6 a Graf 5 a 6).

    • TC napsal:

      Projekty typu KeepWarm přispívají k rozšiřování/modernizaci soustav CZT a to je moc dobře z mnoha důvodů. Náhrady parních rozvodů za horkovodní = snížení tepelných ztrát + možnost integrace nízkoteplotních zdrojů do soustavy (industrial waste heat, solar district heating, large heat pumps atd.). Úspora primárního paliva = úspora emisí (nejlepší palivo je to co nepotřebuji spálit), snížení počtu lokálních topenišť, opravy silnic a chodníků související s novými rozvody, spolehlivost dodávek.

      V Evropě je dnes běžné, že spalovna slouží jako základní zdroj tepla pro soustavu CZT. Zpravidla však spalovny generují větší množství tepla než soustava spotřebuje – zejména v letních a přechodových měsících. V topné sezóně je pak často „vytlačována“ výrobnou s vyšší elektrickou účinností, při které taktéž vzniká odpadní teplo. Výsledkem je výroba elektřiny z odpadu s nízkou účinností, ale pořád je to lepší než skládkování. Rozšíření soustavy CZT může zvýšit objemy dodávek tepla (třeba i pro chlazení) a tím i podíl efektivního využití paliva.

      Není třeba zmiňovat, že kombinovaná výroba elektřiny a tepla je nesrovnatelně efektivnějsí z hlediska využítí energie v palivu a je v podstatě jedno zda se jedná o odpad, zemní plyn, nebo třeba uhlí. Navíc jsou komerčně dostupné technologie, které dokáží výrazně zvýšit účinnost teplárenského zařízení – např. kondenzátory spalin a z paliva dostat skutečně maximum. Třeba jen chtít a dívat se dopředu (a za hranice ČR).

      Hloupý dotaz: Proč se tohoto programu účastní pouze 3 teplárny v ČR?

      • Vláďa napsal:

        Teplovody mají zpravidla nejnižší teplotu vratné topné vody na 60stC. Je to dáno teplotními spády na výměnících teplé užitkové vody. Tak že zde se neuplatní tzv. nízkoteplotní zdroje. Konec expanze v turbíně je někde na 30stC na syté páře. Minimální výkon stroje musí být takový aby zde nedocházelo k ventilačním ztrátám. Maximální hltnost je vždy ovlivněna způsobem použití stroje v systému. Tak že na vstupu je takové množství páry které definuje hltnost výstupu a množství páry v odběrech pro teplofikaci. Rozdíl parametrů dává el. výkon. Po průchodu spalin koncem kotle by zde neměla být nižší teplota než 170stC. Tato teplota umožňuje správnou funkci filtrace spalin a dnes používané odsíření. Když se sníží teplota na výstupu z kotle stoupne ventilační práce ventilátorů. Elektrofiltrům také nedělá dobře nízká teplota spalin protože odchází isolátory vysokonapěťových elektrod.

        • Vinkler napsal:

          Jedna z podobných tepláren na vodě 90/70°C (ale na biomasu nikoli odpad) je v Sviadnově a řeší základní zatížení CTZ. Samozřejmě kotel a čištění spalin je u spalovny jiné než na biomasu.

        • TC napsal:

          Teplota za čištěním spalin 150-170°C je v pořádku, ale proč bychom zbývající teplo známé jako komínová ztráta nemohli využít do systému CZT? Tento proud reprezentuje cca 20% veškeré energie vložené do procesu a NEvyužívání této energie je holé plýtvání. Je pravda, že teplota vratné vody v ČR je 60-70°C, což není ideální, nicméně tepelnými čerpadly lze zajistit potřebný „temperature lift“ abychom si vratku předehřáli např. na 90°C. To je teplota, která je již v soustavě dobře využitelná. Ad turbína – konec expanze je stanovena způsobem chlazení a okolní teplotou. Výstupní teplotou vody do CZT jsou pak určeny tlaky v odběrech. Efektivní integrace nízkoteplotních zdrojů je možná, stačí jen chtít.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *