ZEVO Chotíkov, spalovna Plzeň

MŽP: V ČR by mohly vzniknout další dvě zařízení pro energetické využití odpadů

V Česku by mohly podle ministerstva životního prostředí v budoucnu vzniknout další dvě zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO), úřad se již proto setkal se zástupci soukromých investorů například z Japonska, Jižní Koreji a Německa. Na dnešní neformální diskusi pořádané časopisem Trade-off to řekl ředitel odboru odpadů ministerstva Jaromír Manhart. Dodal také, že se úřad dohodl loni v prosinci s Evropskou komisí, že se v Česku nebude financovat výstavba velkých spaloven nebo ZEVO z evropských dotací.

Evropská komise požaduje, aby se dotace využily zejména na recyklaci a evropské spalovací kapacity se nezvyšovaly. V současnosti fungují na území ČR čtyři zařízení pro energetické využití komunálního odpadu: v Brně, Praze, Liberci a nově také v Chotíkově u Plzně.

Proti novým ZEVO se ale staví ekologové a některé odpadové firmy, kterým se nelíbí ani zákaz skládkování v roce 2024.

Původně bylo v Operačním programu Životní prostředí vyhrazeno 53 milionů euro na výstavbu nových zařízení, rekonstrukce existujících a související infrastruktury na energetické zpracování odpadu. MŽP se ale po roční diskusi dohodlo s Bruselem, že peníze na výstavbu nových velkých ZEVO nevyužije a jednalo se soukromými investory.

„Ti partneři jsou hlavně firmy, které se výstavbou spaloven zabývají, zároveň to byli investoři, kteří navrhují různé druhy a typy kotlů pro různé druhy odpadů,“ uvedl Manhart.

Vybudování nových zařízení odhaduje v horizontu až deseti let.

Připomněl, že se také diskutuje o novém ZEVO v Mělníku, investorem by měla být energetická firma ČEZ, a Komořanech, kde o výstavbě uvažoval mimo jiné Energetický a průmyslový holding (EPH). Komořany se plánovaly i v uplynulém operačním programu.

„Všechna zařízení a jejich umístění jsou vždy napojena na dodávky tepla, páry, elektřiny do průmyslové infrastruktury kolem nebo centrální zásobování teplem,“ uvedl.

Toto podle Manharta podporuje i Brusel, nikoliv však velká spalovací zařízení v ČR. Některé odpady se ale mohou energeticky zpracovávat i v cementárnách.

Skládkování- jeden z možných způsobů zpracování odpadu.

Člen představenstva Hospodářské komory ČR Jan Mraček považuje zájem investorů za významný, měla by se ale podle něj nastavit jasná pravidla pro trh, aby si sám našel prostor pro materiálové i energetické využití. V odpadovém hospodářství se investice plánují na 15 až 20 let, připomněl.

„Určitě ne všechna zařízení, která vzniknou budou efektivní,“ myslí si.

Není však zastáncem toho, aby se ZEVO podnikala veřejná sféra.

Už potřetí míří na Legislativní radu vlády (LRV) zákon o odpadech a s ním předkládaný zákon o výrobcích, jednat o nich má ve čtvrtek. Na novou odpadovou legislativu přitom Česko čeká téměř osm let. Ministr Richard Brabec (ANO) přitom sliboval, že se do vlády dostanou do konce roku 2016.

„Času má MŽP vzhledem k nadcházejícím volbám málo, pokud by ale zákon LRV prošel, mohl by se do Sněmovny dostat koncem února,“ dodal Manhart.

Zákon o odpadech má přinést zásadní změny v nakládání s odpady a zvýšit má recyklaci. Zvýší se i poplatek za ukládání odpadů na skládky. Podle kritiků se tím podpoří výstavba spaloven, Manhart to označuje za nesmysl.

Autor:



Jedna odpověď na MŽP: V ČR by mohly vzniknout další dvě zařízení pro energetické využití odpadů

  1. Dan Maxa napsal:

    Slovo „zařízení“ je středního rodu, takže pochopitelně MOHLA…
    🙁

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *