Obyvatelé Mnichova budou hlasovat o odstavení městské černouhelné teplárny
Obyvatelé německého Mnichova budou mít 5. listopadu možnost rozhodnout o osudu teplárny na severozápadě města. Referendum se bude konat na základě petice, pod kterou se podepsalo více než 50 000 jedinců. Aktivisté upozorňují na neekologičnost provozu teplárny, město naopak nevidí výrazná pozitiva v jejím odstavení.
Proti provozu teplárny se dle Süddeutsche Zeitung vyhradilo více než 60 občanských iniciativ, většina vedení města, které je skrze Stadwerke München (SWM) provozovatelem teplárny, je proti uzavření. Samotné hlasování nesoucí název „Raus aus der Steinkohle“ neboli „Pryč od černého uhlí“ se týká druhého černouhelného bloku teplárny. Obyvatelé mají možnost odhlasovat povinnost jeho uzavření nejpozději do roku 2022.
Možnost hlasovat má celkem 1,1 milionu obyvatel Mnichova. Rozhodla o tom petice, pod kterou se podepsalo více než 50 000 obyvatel, čímž byla splněna podmínka vytvoření referenda, vyžadující podpisy minimálně od 3 % obyvatel s oprávněním hlasovat. Podle bavorských zákonů bude rozhodnutí občanů platné, v případě, že většina hlasujících bude pro ukončení provozu bloku a tato většina zároveň dosáhne nejméně 10 % obyvatel s oprávněním hlasovat.
Aktivisté spustili kampaň, kdy skrze plakáty a letáky upozorňují na rizika provozu 2. bloku teplárny na životní prostřední a zdraví občanů. Některé z používaných výroků ovšem nejsou zcela pravdivé a město na tuto skutečnost upozorňuje ve svém vyjádření.
Heizkraftwerke Nord – důležitý pilíř energetické bezpečnosti Mnichova
Teplárna Heizkraftwerke Nord je základním pilířem dálkového vytápění a výroby elektřiny v Mnichově. Skládá se ze tří nezávislých bloků. Bloky 1 a 3 využívají ročně přibližně 650 000 tun zbytkového odpadu a splaškových kalů a blok 2 přibližně 800 000 tun černého uhlí pro výrobu elektřiny a tepla. Celková účinnost procesu kombinované výroby elektřiny a tepla se pohybuje okolo 90 %. Celkový výkon elektrárny dosahuje zhruba 900 MW, maximální elektrický výkon dosahuje 400 MW.
V devadesátých letech SWM provedla modernizaci zařízení, které se tím dle jejích slov stalo jedním z nejmodernějších v Evropě. Podle SWM disponuje účinnou filtrační technologií a dalšími komplexními systémy pro snižování škodlivin emitovaných do ovzduší, a je tak zřetelně pod zákonem stanovenými hodnotami emisí. I přes to elektrárna produkuje téměř srovnatelné množství oxidu uhličitého jako veškerá silniční doprava v Mnichově (1,7 mil. tun CO2 ročně).
Argumenty aktivistů nejsou zcela pravdivé
Jedním z argumentů občanských iniciativ je právě výrazné snížení emisí CO2 ve městě. Tato úspora bude ovšem výrazně nižší, než aktivisté avizují, jelikož potřebná elektřina a teplo budou muset být vyrobeny v jiných zdrojích. Pokrytí celé výroby elektřiny a tepla pocházející z elektrárny bezemisními zdroji je v současné době neuskutečnitelné. Město apeluje na to, že na přechod k bezemisní produkci je potřeba delší plánování a více času.
Město předpokládá u 2. bloku teplárny, jehož technicko-ekonomická životnost končí okolo roku 2035, nahrazení jeho provozu v rozmezí let 2027-2029 geotermální energií v případě, že v tomto období bude vývoj využití geotermální energie v dostatečné fázi a nebude pro město znamenat významné finanční ztráty.
V případě uzavření elektrárny v roce 2022 by bylo podle odborníků nutné vybudovat dodatečné výrobní kapacity, ty by byly následně v době, kdy bude dostatečně rozvinuté využití geotermální energie, nadbytečné. Christof Timpe, expert z institutu Öko-Institut vidí uzavření 2. bloku teplárny v roce 2022 jako předčasné. Podle něj je zcela nerealistické mít v té době dostatečnou výrobu tepla z geotermálních zdrojů a nezbytnou infrastrukturu.
Úvodní fotografie: Heizkraftwerke Nord – Mnichov. Zdroj: SWM
Mohlo by vás zajímat:
Pro platnost referenda stačí účast 10-21% oprávněných voličů, tak takovou přímou demokracii bych nechtěl ani já, který jsem docela dost pro.
Jinak geotermální energii u nejdražšího města Německa bych si fakt rozmyslel, to by mohly být škody při mikrozemětřeseních skutečně nesplatitelné.
Vytápění bych tam po tom roce 2030 spíš decentaralizoval na jednotlivé domovní bloky (jako u nás velikost pro řady paneláků) plynovou kogeneraci, čímž by se i silně posílila výdrž městské sítě, protože v takovém městě se kompatibilně zvyšuje spotřeba elektřiny v zimě zaroveň s dobou vytápění.
Jasně, a ty kaly z ČOV a zbytkový komunální odpad byste poslal na městkou skládku, že? S tím naštěstí v Německu dnes neuspějete a věřím, že jednoho dne ani v ČR.
No kaly se po vyhnití a patřičné stabilizaci vápnem většinou používají v zemědělství, zato ten nepořádek co připlave a zachytí se na česlech se opravdu někam vyváží. Jestli jste nikdy na exkurzy v ČOV nebyl, tak doporučuji, je to zajímavé vědět co že je to na druhém konci záchodového potrubí.
Jinak snahu aktivistů bych tentokrát okomentoval jako že si n... no však víme jak je to s tím hnízdem. Zavřou relativně moderní zdroj, a poměrně dost zvýší ztráty na rozvodech proudu, nejenom že odstaví 400MW elektřiny, ale bude třeba dovézt další elektřinu k pohonu zařízení geotermálního zdroje. Opravte mne, ale přes 400MWe nejde ani jedna ze současných GtE. Navíc by Mnichov musel stát tak na sopce aby tam byl dostatečný tok tepelné energie. Takže bych to spíš viděl na vlažnou až teplou vodu s plynovým dohříváním, nebo s nějakými TČ. A asi ještě případně přes výměník.
Pan Hájku, asi víte líp než já co tu máme za teplárny, ale nějaký takový systém, kde se ze země bere poměrně teplá voda a jen se snad přihřívá, by měl snad být někde v Severních Čechách, Ústí, Děčín, někde tam.
Stále ale pak zbude hromada odpadu který je třeba zlikvidovat, já vím že asi řeknou že nejlepší je jej neprodukovat, ale i tak je tu dost odpadu se kterým se nic jiného než skládkování či spalování dělat nedá. Co dělat s masným papírem od jídla, bez toho se současná "Fast-Food society" neobejde, co s odřezky, hadry, zase dalšími obaly od potravin, obaly od produktů, odpadem z výroby..? Buď zakopat, nebo spálit, toto se prostě nerecyklace, ani nejde downcyklovat (jako třeba směsné plasty na dříve populární atrapu dřeva na lavičky kde to tedy moc nevydrží a tepelně-mechanickými vlivy se deformuje).
V zásadě vidím dvě jednoduché a jednu složitější alternativu ke skládkování.
1)Můžeme to spálit konvenčně podobně jako uhlí, to se děje teď a bude zajímavé jak se s tím budou vypořádávat třeba v Rakousku po definitivním uzavření náhrady Zwentendorfu v roce 2022, pokud se nepletu, kde se spaluje odpad z Vídně.
2)Odpad je podroben zplyňování podobně jako uhlí v moderních plynárnách, plyn se pak po úpravách dodá do plynofikační sítě, nebo je skladován ve zvláštním plynojemu pro pozdější technologické a energetické využití.
3) Krom skla, papíru, plastů a začínajících kovů, se bude separovat biologický odpad a odpad který jej obsahuje většinu. tento biologický odpad bude svážen spolu s dalším materiálem do BPS kde bude po příslušných procesech a odstranění nezpracovatelných částí (šrouby, plastové fólie, sklo...) tento odpad využit v zemědělství jako hnojivo, plyn je takový bonus. Problém u tohoto je že se tam pak může dostat bůh ví co. Biologickou odbouratelnost některých látek asi ani neznáme/nemáme, protože se to nikdy zjišťovat nepotřebovalo.
Velmi nerad bych se dočkal situace kdy se v Evropě budou zavírat spalovny protože "öko" to přeženou, a u nás se s velkou slávou přestaví elektrárenská flotila na flotilu "decentralizovaných" spaloven. To bychom už tou popelnicí Evropy byli doslova. Nehledě na to že není jak tak velká kvanta odpadu dovážet, nejsou na to ani bezzápašné, čili hermetické, vagony/kontejnery, což je menší problém, ale bavíme se o asi 30 milionech tun ročně. A na to by nemusela být už kapacita dráhy, zejména přeshraniční, bavíme se o 600 000 vagonů sem a 600 000 vagonech ven, když řeknu že na vagon je třeba 20m, délka vlaku je 500m, bavíme se o 25 vagonech/vlak, to je 24 000 párů vlaků ročně. Tedy asi 65-66 vlaků denně, to v situaci kdy jsou vhodné přechody a na ně navazující tratě mnohdy na hranici kapacity, přepravit odpad z Drážďan někam do Komořanské elektrárny tak nemusí být snadný úkol pro přetížení dané tratě. Navíc mnoho tratí mimo ty hlavní je po stránce ZZ tak zastaralá že se nedají ekonomicky na svou plnou kapacitu využívat. (Museli by se zaplatit výhybkáři v každé stanici, hradlaři, výpravčí... to tam mnohdy a mnohde, kde se pravidelně nekřižuje, není, teď by to znamenalo smrsknout všechny průjezdy do 8-10 hodin aby se neplatilo zbytečně moc lidí, prostě akce nepředstavitelná) Nehledě na další případné desítky generované případnou přepravou vzniklou v ČR. A bůh nás chraň v takovém scénáři před tranzitem jihoevropského odpadu do Polska. To by se tu asi nevozilo nic jiného než odpadky.
Jsem mluvil o tom uhelném bloku, který má normálně skončit 2035.
A ty místní střední teplármy jsem myslel i pro další části města, které teď centrální vytápění ještě nemají.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se