Bílina

Severočeské doly chystají dokumentaci k rozšíření těžby na dole Bílina

Severočeské doly zpracovávají dokumentaci k povolení těžby uhlí za ekologickými limity na dole Bílina. Bude reagovat na připomínky k těžbě, podat ji chtějí do konce února na ministerstvo životního prostředí. Podle záměru by se mohlo v letech 2019 až 2035 vytěžit z dolu skoro 150 milionů tun uhlí. ČTK to řekl mluvčí společnosti Lukáš Kopecký.

Předložení dokumentace předchází samotnému posudku vlivů těžby na životní prostředí.

„Ke zpracování posudku vede ještě dlouhá cesta,“ poznamenal Kopecký.

Na základě usnesení vlády se těžba může přiblížit maximálně na 500 metrů k okolním obcím. Doporučení ohledně dopadů na lidské zdraví vyplynou ze studie v rámci posuzování vlivu na životní prostředí (EIA).

Zástupci okolních obcí se už dříve vyjádřili, že budou požadovat ochranná opatření, která mají zabránit zhoršení životních podmínek. Těžař s obcemi jedná o možnostech ochrany už několik let.

Důl Bílina

Ilustrační foto

Výše zásob je odhadnuta na 149,8 milionu tun, těžilo by se zřejmě do roku 2035 a další etapa je do roku 2050.

„Pokračování těžby do roku 2050 je vize, která se může stát skutečností,“ uvedl Kopecký.

Pokud stanovisko ministerstva životního prostředí v procesu vlivu záměru na životní prostředí (EIA) bude kladné, zpracuje se plán otvírky, přípravy a dobývání. Těžbu samotnou pak bude povolovat obvodní báňský úřad.

Severočeské doly zaměstnávaly k 1. lednu 2018 celkem 2683 lidí. Celkový počet pracovníků včetně těch v dceřiných společnostech je 4853. S přijímáním dalších lidí v souvislosti s těžbou na Bílině firma, kterou plně ovládá ČEZ, nepočítá.

„U našich zaměstnanců dochází a bude docházet k přirozené obměně zejména z důvodu odchodů do důchodu a přirozené fluktuaci na trhu práce,“ uvedl mluvčí.

Autor:



11 odpovědí na Severočeské doly chystají dokumentaci k rozšíření těžby na dole Bílina

  1. C napsal:

    Uvažovalo se někde že by se z lomu Bílina a lomu ČSA udělal po vytěžení PVE? kdy by Bílina byla dolní nádrží a ČSA nádrží horní? Pokud by v Bílině byla střední hladina na 80m.n.m. a v ČSA na nějakých 120-127m.n.m., pak by byl dosažitelný spád kolem 140m.

    Podle stránek 7. cz/cz/uhli/tezba.html by měla být jeho rozloha 5000ha, (Komořanské jezero mívalo 5600ha), to se mi nějak nechce věřit (měření v mapě ukazuje spíš na 1/2), ale budiš , pak by bylo k dispozici asi 50 000 000m^3 při kolísání o 1m, ty by vydaly na 1100m^3/s po dobu 12 hodin (zhruba) a výkon asi 1360MW Ideální záloha jak pro nové FVE, tak pro nový jaderný blok, výkonově to v podstatě odpovídá, ale raději to někdo ještě přepočítejte. I pokud by byla rozloha ČSA poloviční, tak to nebude asi moc problém (2m), v Bílině snad nějakou nádrž o rozloze 500ha a hloubce možném kolísání minimálně 10m půjde udělat. Eventuálně lze buď snížit výkon, nebo dobu provozu.

    Problematická by byla asi stavba samotné elektrárny a přivaděčů. Pokud řeknu že by výkon byl 6x180MW a turbíny obdobných parametrů jako na Dalešicích a proudění v potrubí mělo rychlost 2m/s, tak by bylo třeba tunelů o průměru skoro 10m délky cca 11km. Podobné jsou snad jenom v Kanadě u rozšířené elektrárny Sir Adam Beck.

    • Martin Hájek napsal:

      Co popisujete je naprostá fantasmagorie. Když už, tak by mohlo dávat smyslu udělat přečerpačku z lomu ČSA s tím, že lom by byl dolní nádrž a horní nádrž by byla na hřebenu Krušných hor.

      • C napsal:

        Problém je že moc uříznutelných kopců v okolí lomu nevidím. Možná tak tady, 50.5745578N, 13.4488722E ale nádrž 750x350x15 by dala cca 90m^3/s po dobu 12h dejme spád 700m (počítejme že jezero nebude průtočné a bude po kótu 200m.n.m., původně jsem počítal s průtočným, pokud by se využilo plánované rekultivační na 700ha asi bude spád vyšší), bude to jenom asi 570MW. Ovšem máte pravdu že se to bude asi budovat jednodušeji. Ale průchodnost takového rybníčku o 26-27 ha je otázka.

  2. Martin Hájek napsal:

    „150 milionů korun uhlí“ v perexu asi mělo být 150 milionů tun uhlí…

  3. Josef napsal:

    Pokud vezmeme že v 80 tých letech se těžilo téměř 100 mil tun uhlí ročně , dnes máme asi polovinu, pak pád, který nás čeká je skutečně drastický. Možná si to ještě mnozí neuvědomují, ale výroba el. energie z uhlí u nás fakticky končí a to co se bude těžit stačí pro pár elektráren a teplárenství. Mimo to už budou jen JE a dovozy plynu z Ruska.

    • Petr napsal:

      Proto by se u nás spíš mělo naopak uhlí co nejvíce prodlužovat, a místo konce těžby ho raději zakazovat používat v celoročních elektrárnách bez pořádného využití tepla.

      • Martin Hájek napsal:

        Je to trochu složitější. Jednak potřebujete udržet nějakou ekonomiku těžební lokality a tudíž minimální ekonomickou těžbu a jednak třeba na Bílině těžíte různě kvalitní uhlí. Nemůžete si vybrat, že budete povrchově těžit jen to kvalitní uhlí, musíte těžit všechno.

        • Martin Pácalt napsal:

          Předpokládám, že limity byly u Bíliny prolomeny kvůli obecně vyšší kvalitě (nízkosirnatosti) tamního uhlí? Samozřejmě ložisko má svoje fluktuace tak jako tak…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *