EPH - Pražská teplárenská

Teplárenské sdružení: Cena tepla vzroste, hlavním důvodem jsou vyšší ceny povolenek

Teplárny příští rok zdraží, hlavním důvodem očekávaného zvýšení cen je razantní nárůst nákladů na povolenky na emise skleníkových plynů. ČTK to dnes řekl mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann. Za rok 2018 lidé za teplo díky teplému počasí ušetří, podotklo sdružení.

„Na rozdíl od minulých let je pro příští rok velmi obtížné uvádět nějaká paušální čísla, protože každá soustava zásobování teplem je v trochu jiné situaci nejen s ohledem na používaná paliva, ale také podle toho, jak se na turbulentním energetickém trhu podařilo nakoupit klíčové vstupy včetně povolenek,“ uvedl dnes ředitel sdružení Martin Hájek.

Sdružení podle něj očekává, že v případě tepláren na uhlí bude ve většině případů meziroční nárůst ceny tepla do pěti procent, v případě zemního plynu by mohl být nižší. V platbách za letošní rok podle něj lidé naopak ušetří.

„Za období od 1. ledna do konce listopadu je spotřeba tepla proti dlouhodobému normálu nižší o deset až 15 procent,“ dodal.

Sdružení připomnělo, že výnosy z prodeje povolenek jsou příjmem státního rozpočtu.

„V roce 2017 získal stát z prodeje povolenek sedm miliard korun, letos to bude více než 13 miliard korun a obdobnou částku získá státní rozpočet i příští rok. Teplárny vynaloží na nákup povolenek na výrobu tepla v příštím roce přibližně čtyři miliardy korun,“ dodalo.

Hájek míní, že růst nákladů na povolenky v ceně tepla by stát měl lidem kompenzovat snížením sazby DPH z 15 na deset procent.

„Teplo patří mezi základní lidské potřeby a nemělo by být nadměrně zdaňováno. Povinný nákup povolenek má stejný efekt jako daň, i když její výše není přímo určena státem a lidé ji na fakturách za teplo nevidí,“ podotkl.

Odmítl, že by dodavatelé tepla mohli ze snížení DPH profitovat na úkor domácností.

Cena emisních povolenek v EU se podle údajů serveru Carbon Pulse aktuálně pohybuje kolem 20 eur (asi 520 korun) za tunu CO2 vypuštěného do atmosféry. V září dosáhla nad 25 eur (asi 650 korun), což bylo desetileté maximum. Na začátku roku byla pod osmi eury (asi 208 korun). Povolenky platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky.

Radiátor

Ilustrační foto

Průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě v Česku ročně spotřebuje na vytápění bytu a ohřev vody 25 gigajoulů (GJ) tepla. Sdružení uvedlo, že současná průměrná cena tepla z uhlí činí zhruba 580 Kč/GJ, ze zemního plynu pak asi 605 Kč/GJ. Průměrná roční platba domácností se tak pohybuje kolem 14 až 16 tisíc korun. Podle šetření Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na celkových spotřebních vydáních domácností zhruba šesti procenty.

Podle dat sdružení zásobují teplárny, elektrárny, závodní energetiky a plynové kotelny teplem pro vytápění a ohřev teplé vody v ČR přes čtyři miliony lidí. Zhruba 55 procent tepla pro tuzemské byty se v teplárnách vyrábí z uhlí, třetina ze zemního plynu.

Dalších přibližně sedm procent tvoří biomasa a čtyři procenta připadají na teplo ze zařízení pro energetické využití odpadů, druhotných zdrojů energie a ostatních paliv.

Autor:



7 odpovědí na Teplárenské sdružení: Cena tepla vzroste, hlavním důvodem jsou vyšší ceny povolenek

  1. Petr napsal:

    Uhelné teplárny v oblastech kůrovcové kalamity by měly okamžitě přidat maximum dřeva a ve zbytku republiky vytříděné odpadky.

    • Vláďa napsal:

      Uhelné elektrárny spalují uhlí ve formě prachu. Jaké zařízení by udělalo z dřeva prach?

      • Carlos napsal:

        Bruska?

        Nicméně Petr má v něčem pravdu, jsme rozlohou celkem malá země, koleje jsou všude, pokud má nějaké zařízení v těchto letech schopnost pálit dřevo, tak by vzhledem ke kůrovcové kalamitě mělo být letos v provozu naplno.

    • Martin Hájek napsal:

      Milý Petře, není to tak jednoduché. Teplárny nedostanou žádnou podporu na spalování kmenů. Je to tak nastavené historicky proto, aby nebraly surovinu dřevozpracujícímu průmyslu. Mohou spalovat jen zbytky po těžbě dřeva. Ty zbytky po těžbě dřeva je ovšem potřeba namístě naštěpkovat, aby se z toho lesa daly odvézt. Jenomže počet dostupných štěpkovaček není dimenzovaný na kůrovcovou kalamitu. Takže i když štěpkovačky jedou naplno, nevyrobí výrazně více štěpky, než když kalamita nebyla. Zbytky dřeva se hromadí v lesích a bude ještě mnohem hůře. Navíc pochopitelně i ty stromy musí někdo pokácet, těch lidí, kteří tuto činnost ovládají, není více než před kůrovcovou kalamitou a mají omezený fond pracovní doby. Řada zničených stromů už dnes zůstává stát, protože nemá, kdo by je porazil. Řadu lesů už lesníci ponechali jejich osudu, protože jsou natolik napadené, že je nelze zachránit a nemá tedy smysl v nich zasahovat. Lidi ani techniku si ani není odkud vypůjčit, protože okolní státy mají stejný problém. Respektive ještě naši pracovní sílu např. Rakušané přeplácí, aby kácela napadené lesy u nich. Je to i ekonomický problém, protože smrkové dřevo je dnes prakticky neprodejné, ovšem jeho pokácení stojí peníze. Pálení vytříděného odpadu jste asi nemyslel vážně, viďte.

      • Petr napsal:

        Asi netušíte, že dnes se u nás už třídí tolik, že se přetříděný odpad masově ukládá na skládky včetně, po zákazu od Číny pro většinu EU odpadů, už dokonce i nechlorovaných plastů mimo nejsnadnějších PET lahví.

  2. Jan Veselý Jan Veselý napsal:

    Měl bych pro CZT návrh, oddělení přenosu a distribuce tepla od výroby a zrušení monopolu tepláren, ať se vpustí na trh konkurence.

    • Martin Hájek napsal:

      Konkurence tepláren tu dávno je, neplatí povolenky, neplatí za emise NOx a neplatí energetickou daň. Jmenuje se domovní kotelna.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *