Elektrárny Opatovice

Nadprůměrně teplé zimy trápí české teplárny

České teplárny hlásí další, v pořadí již třetí nadprůměrně teplou zimu, která však byla zejména kvůli studenějšímu lednu a březnu o něco chladnější než ta minulá. Podle Teplárenského sdružení ČR evidovala většina tepláren oproti minulé zimě mírný nárůst dodávek tepla. Celkově znamenala loňská zima meziroční nárůst spotřeby tepla v průměrném bytě o 0,6 GJ. 

Teplotně nadprůměrné poslední tři zimy se projevují v nižších dodávkách tepla z českých tepláren. Přestože byl průběh posledních tří zim rozdílný, jejich průměrná teplota se podle TSČR pohybovala vždy skoro 2 °C nad dlouhodobým normálem.

„Období velmi mírných zim pokračuje, což se promítá do spotřeby tepla. Poslední zima byla jen nepatrně chladnější než ty dvě předcházející.“

Výkonný ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek

Podle Hájka představuje každý kladný stupeň oproti dlouhodobému normálu snížení spotřeby tepla přibližně o 6 %. Vlivem chladnějšího ledna a března tak došlo meziročně ke zvýšení spotřeby tepla v průměrném bytě o 0,6 GJ.

Spotřeba tepla standardního bytu klesá

Nižší nárůst dodávek tepla byl zaznamenán u lokalit, kde byla dokončena úsporná opatření typu zateplování budov. Právě úsporná opatření na straně spotřeby a zvyšující se konkurence na trhu s teplem představují jeden z aktuálních problémů českých tepláren.

Od roku 1990 klesla podle TSČR u standardního bytu průměrná roční spotřeba tepla pro vytápění a ohřev vody z 60 na 25 GJ.

„V teplárenství patří Česká republika v rámci EU do první ligy, kterou vedou skandinávské země Švédsko, Dánsko a Finsko. Na rozdíl od těchto zemí, kde od padesátých let i přes zvyšování účinnosti spotřeba tepla kontinuálně narůstá, se však české teplárenství muselo vypořádat s výrazným propadem spotřeby tepla v devadesátých letech. Trend poklesu spotřeby trvá díky zateplování budov dodnes.“

Martin Hájek, výkonný ředitel Teplárenského sdružení ČR.

Spotřeba tepla v soustavách centrálního zásobování teplem poklesla jenom za posledních 15 let o více než 24 %. Podrobné statistiky k českému teplárenství včetně průměrných cen tepelné energie s rozdělením podle paliv a krajů naleznete v naší nové sekci Statistiky.

Úvodní fotografie: Elektrárny Opatovice (zdroj: www.epenergy.cz)

Autor:



14 odpovědí na Nadprůměrně teplé zimy trápí české teplárny

  1. Vilém napsal:

    Nakonec ony ty polské skleníky nebudou až tak špatný nápad.

  2. Jan Veselý napsal:

    Na teplárníky bych měl dotaz: Co jste udělali pro to, aby Vám stoupl odbyt díky novým odběratelům?

    • Martin Hájek napsal:

      Vážený pane Veselý, teplárny nové zákazníky stále připojují. Tempo úspor je ale podstatně rychlejší než tempo připojování nových zákazníků, což je dáno i tím, že ty úspory stát masivně dotuje, zatímco to připojování nikoliv. Já si nestěžuji, jen konstatuji realitu.

      • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

        Ano, vaše zájmy jdou proti zájmům státu a zájmům spotřebitelů. Máte nejvyšší čas vymyslet jak udělat z úspor tepla svůj zisk, ne ztrátu.

  3. Roman Kubišta napsal:

    Zřejmě autorův oblíbený citát o teplárenské první lize a ČR. Dny teplárenství a energetiky se blíží, doufám, že se s ním ještě párkrát setkáme …Repetitio mater studiorum a i takové pěkné PR.

  4. Tomáš Molek napsal:

    MPO ASEK: Výroba a dodávka tepla
    Dlouhodobě udržet co největší ekonomicky udržitelný rozsah soustav zásobování teplem s ohledem na jejich konkurenceschopnost a zajistit srovnání ekonomických podmínek centralizovaných a decentralizovaných zdrojů tepla při úhradě emisí a dalších externalit (uhlíková daň, povolenky, emise). Podporovat vysoce účinnou kogenerační výrobu zejména u tepláren na hnědé uhlí.

    Zájem státu a tepláren je tedy v souladu.

    Pokud CZT zajistí spotřebiteli stabilní dodávku tepla za cenu nižší než za jakou je schopen si ji spotřebitel vyrobit sám a navíc s menšími ekologickými dopady, tak ani zde nevidím rozpor.

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      On ASEK je dost vnitřně rozporný dokument. Je to takové dílo, jako když pejsek s kočičkou vařili dort. Takže na jedná straně máte, že je třeba zajistit spolehlivost dovozu palivových tyčí pro JE a na další straně se bezuzdně lže, že JE jsou založeny na místních zdrojích. Na jedné straně se plánuje snižování spotřeby tepla a zároveň výhled do budoucna, žádný pokles spotřeby nepředpokládá. A takových perliček je tam spousta.
      Navíc takový dotaz, je účinější spálit vysoce účinně palivo doma v moderním kotli vysoké emisní třídy (které budou brzy povinné) nebo ho spálit se srovnatelnou účinností v teplárně a pak významné procento energie ztratit v rozvodech?
      P.S.: Jako spotřebitel nechci stabilní dodávku tepla. Nechci horkou vodu ve stupačkách, když je venku 10+ stupňů, což teplárny často dělají. Já chci dodávku tepla podle mých potřeb. A jako spotřebiteli se mi vůbec nelíbí, že jsou mi kladeny legislativní a administrativní překážky, když bych se chtěl případně odpojit od CZT. Nelíbí se mi, že nemám na cenu, za kterou kupuju klíčovou komoditu, vůbec žádný vliv.

      • Martin Hájek napsal:

        Pane Veselý, nezlobte se, ale plete si pojmy s dojmy. Horká voda ve stoupačkách při teplém počasí není vina teplárny, ale regulace tepla v dané budově. S tím ani teplárna nemůže nic dost dobře dělat, ale docela dobře se dá tomuto problému odpomoci na úrovni majitele/správce dané budovy a s připojením na dálkové teplo to nemá co dělat (to je jako byste obviňoval distributora elektřiny, že máte starou lednici s vysokou spotřebou). Regulace dodávky tepla je v případě dálkového vytápění bez jakýchkoli problémů a není problém se o tom přesvědčit. Jinak nevím, jaký si představujete, že máte jako spotřebitel vliv na ceny elektřiny nebo plynu, to je trochu absurdní nemyslíte? Ohledně té účinnosti jste trochu zapomněl na efekt kombinované výroby elektřiny a tepla. Abyste se přiblížil efektivitě využití paliva v teplárně, tak byste musel mít doma kogenerační motorek nebo turbínku. Zkuste se poohlédnout, kolik taková legrace stojí a pak máte validní porovnání pro dosažení srovnatelné celkové účinnosti využití primární energie.

        • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

          ad kombinované výroba) Můžete si kombinovat, co chcete, stejně v účinnosti využití energie v uhlí nejste schopni překonat ani kotel domácí kotel na tuhá paliva. Stejně tak nejste finančně ani energeticky schopni překonat plastová okna, polystyren na stěnách domu ani moje tepelné čerpadlo se SCOP 4.
          ad cena) Jako zákazník mám právo, které využívám, vybírat si dodavatele elektřiny (což mi už ušetřilo spoustu peněz). V případě zemního plynu jsem „hlasoval nohama“ a vůbec ho nevyužívám a využívat nechci. Cenu tepla v CZT určují vaši chlebodárci dohodou s ERÚ a municipalitami.

          • Martin Hájek napsal:

            Pane Veselý, vím, že vstřebávání nových informací nepatří mezi Vaše silní stránky, přesto si dovoluji Vám doporučit trochu se v oblasti přínosu kombinované výroby elektřiny a tepla vzdělat. Dobrá příležitost je třeba tady: http://www.kombinovanavyroba.cz/

          • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

            Aha, tady se někdo uchyluje k argumentačním faulům. Vnímám to jako výraz zoufalství.
            Jsem ochotný uznat, že KVET je účinnější než čistá výroba elektřiny v tepelné elektrárně. Ale na zbytku svých argumentů trvám.

        • Josef napsal:

          Mýlíte se v tom , že teplárny jsou dobré ve své účinnosti. Teplárna má max 80% využití primárního paliva 60% je teplo a 20% el. energie. Pokud vezmete kondenzační elektrárnu. , pak ta má účinnost asi 43% – moderní uhelná el. Pokud tedy vezmu 20% el. energie z uhelné el. aby to bylo stejné jako z teplárny , pak zbude mi asi 23% el. energie pro tepelné čerpadlo == topný faktor 3. a máme tedy 69% využití takže celková účinnost je 89%. Ztráty rozvodem jsou u el. energie mnohem menší než u tepla , regulovatelnost je také lepší a cena technologie je také nižší. Je samozřejmé že u el. jde o nejhorší případ , kdy je počítáno s tím ,že el. nezásobuje žádné město teplem což u uhelných el. prakticky není. Obecný problém tepláren je v tom ,že podíl vyrobené el. energie je proti celkovému tepelnému výkonu příliš nízký, proto je celková účinnost nižší než u kombinace klasické el. a tepelného čerpadla. Samozřejmě tím netvrdím, že lze všechny teplárny nahradit tepelnými čerpadly z různých důvodů to nelze, na druhou stranu. Teplárny v současném rozsahu nemohou přežít , protože cena za dodávku tepla obyvatelstvu u mnohých tepláren příliš vysoká.

          • Martin Hájek napsal:

            Milý Josefe, za prvé žádná kondenzační elektrárna na uhlí v ČR nemá účinnost 43 % a těch v celé EU, které takovou účinnost mají, spočítáte na prstech jedné ruky. Průměrná čistá účinnost je podstatně nižší a limitně se blíží někam ke 33 %. Za druhé topný faktor 3 může mít tepelné čerpadlo pro rodinný domek při teplotě topné vody kolem 30 °C. Pro bytový dům se k této hodnotě s tepelným čerpadlem vzduch voda nepřiblížíte ani teoreticky, dostanete se tak na 2,6 a navíc část elektřiny musíte použít v přímotopném režimu. Navíc je potřeba započítat ztráty elektřiny při dopravě z elektrárny na úroveň nízkého napětí – řekněme velmi konzervativně 8 %. Když si to pronásobíte, jste na účinnosti využití primárního paliva zhruba 80 %, tedy na účinnosti hodně pod úrovní většího kotle na uhlí. Účinnost uhelných kotlů v teplárnách je zpravidla nad 85 %. Ale ten hlavní vtip je v tom, že teplárny vyrobí nejen teplo, ale také právě tu elektřinu s účinností při KVET nad 80 %. Pokud toto úsporu energie oproti kondenzační výrobě elektřiny započtete ve prospěch tepla (protože díky jeho odběru ta úspora vzniká), tak zjistíte, že faktor primární energie se pohybuje někde kolem 50 %, jinými slovy teplo z teplárny má ve skutečnosti „topný faktor“ zhruba 2. To je samozřejmě méně než u tepelného čerpadla, ale využíváte teplo a nikoliv elektřinu!

  5. Jan Veselý Jan Veselý napsal:

    Krásná věta, kterou publikovalo samo teplárenské sdružení: „V současné době je však situace taková, že mnohé teplárny přestávají být konkurenceschopné a odmítají na to jakkoli reagovat,“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *