Paroplynový blok. Německé paroplynové elektrárny v ohrožení. Ilustrační fotografie

V Německu nastává paroplynový paradox

Nový blok paroplynové elektrárny v německém Kolíně nad Rýnem byl na přelomu září a října úspěšně připojen do elektrizační soustavy. Právě dokončený blok se pyšní výkonem 453 MWe a 265 MWt. Komerční provoz bloku Niehel 3 je naplánován na první čtvrtletí příštího roku, kdy se pravděpodobně budou odstavovat dva paroplynové bloky v 500 km vzdáleném Ingolstadtu spuštěné před pouhými pěti lety.

Projekt výstavby nového paroplynového bloku německé energetické společnosti RheinEnergie realizoval francouzský Alstom. Za necelé tři roky od podepsání kontraktu se Alstomu podařilo vybudovat a zprovoznit nový elektrárenský blok, který bude pracovat v režimu kombinovaného cyklu a zároveň bude i kogenerační jednotkou.

Díky vysoké účinnosti využití energie v palivu (zemní plyn), jejíž hodnota je  85 %, Niehel 3 po spuštění přispěje ke snížení emisí CO2 o 500 000 tun ročně.

Elektrický výkon bloku může pokrývat spotřebu elektřiny až milionu domácností a tepelný výkon je dostatečný pro zásobování 30 000 tisíc domácností.

„Jedná se o jeden z řady projektů společnosti Alstom v Něměcku, který poskytuje provozovatelům přenosové soustavy spolehlivý a vysoce flexibilní zdroj. Naše kogenerační paroplynová jednotka dokáže operativně uspokojovat poptávku jak po teple, tak po elektřině v jeden okamžik,” uvedl u příležitosti uvedení bloku do provozu Mark Coxon, viceprezident divize plynu společnosti Alstom.

Celková cena projektu přesahuje 350 milionů eur a z více než poloviny se na jeho financování podílela půjčka od tří bankovních institucí – Helaba, Comerzbank a NRW.Bank

Paroplynové elektrárny, především jejich plynová část cyklu, hrají významnou úlohu v regulaci sítě vzhledem k možnosti najetí řádově v minutách. Rychlejší zálohou jsou jen vodní elektrárny a bateriové systémy.

Německé paroplynové paradoxy

Uvedení bloku Niehel 3 do komerčního provozu je paradoxně plánováno na termín, kdy se s největší pravděpodobností budou z provozu odstavovat paroplynové bloky Irsching 4 a 5 nedaleko Ingolstadtu. Celkový výkon odstavovaných bloků je 846 MW a do provozu byly uvedeny teprve před pěti lety.

K jejich odstavení nutí provozovatele společnost E.ON především nízké velkoobchodní ceny elektřiny a významná podpora obnovitelných zdrojů. Tyto faktory mají na svědomí, že paroplynové bloky nedokáží svým chodem pokrýt ani vlastní provozní náklady. Přitom obnovitelné zdroje jsou příčinou velkých výkonových výkyvů, s jejichž vykrýváním pomáhají právě paroplynové elektrárny.

Irsching, paroplynová elektrárna jejíž osud je nejasný. Zdroj: http://www.siemens.com/

Irsching, paroplynová elektrárna, jejíž osud je nejasný. Zdroj: http://www.siemens.com/

I přes svůj ztrátový provoz se ovšem také paradoxně může stát, že oba bloky budou v provozu i po 1. dubnu 2016. Postarat se o to může tzv. nařízení o rezervních zdrojích, které vydal německý energetický regulátor BNetzA. Ten může zamítnout odstavení elektrárny z provozu, pokud má elektrárna klíčový význam pro zajištění stability a spolehlivosti dodávek elektrické energie.

Původně bylo toto nařízení směřováno na starší již odepsané elektrárny. Jak ukazuje současný vývoj, je možné, že se toto nařízení bude vztahovat i na ještě neamortizované výrobny.

Paroplynové elektrárny nemají na růžích ustláno ani v ČR, především nově vybudovaná paroplynová elektrárna v Počeradech (840 MWe), sloužící jen jako záložní zdroj.

Zdroj úvodní fotografie: Alstom



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *