Domů
Teplárenství
Ze Sokolova by mohly zmizet nadzemní parovody
Parovod. Autor: jdlavicka

Ze Sokolova by mohly zmizet nadzemní parovody

Teplárenství
26 komentářů
3. listopad 2017, 14:40
ČTK

Město Sokolov řeší budoucí zajištění dodávek tepla. V roce 2020 končí takzvaná emisní výjimka pro dosavadního dodavatele, elektrárnu v Tisové, kterou od letoška vlastní Sokolovská uhelná. Do té doby musí být o dodávání tepla pro odběratele ze Sokolova a dotčených obcí jasno. Vše by mohla zastřešovat společnost z poloviny vlastněná městem, uvedla dnes v tiskové zprávě Pavla Sofilkaničová z oddělení komunikace s veřejností sokolovského městského úřadu. Aktuálně zvažovanou variantou je napojení na horkovody z Vřesové, z města by tak mohly zmizet nevzhledné parovody.

Město zatím schválilo záměr nahradit dálkové parovodní vytápění horkou vodou a s tím související rekonstrukci. Měla by zahrnovat ukrytí potrubí na území města pod zem.

„Parovody přináší značné náklady na údržbu a opravy. Navíc vykazují tepelné ztráty až třicet procent,“ uvedl starosta Sokolova Jan Picka (ČSSD).

Horkovody z elektrárny Vřesová, kterou rovněž provozuje Sokolovská uhelná, by navíc bylo možné napojit i na budoucí průmyslovou zónu.

„Variant není mnoho. Na stavbu centrální plynové kotelny nebo více lokálních kotelen nejsou čas ani peníze. Vstup do společného podniku nám umožní kontrolu i vliv,“ doplnil místostarosta Karel Jakobec (ODS).

Město má podle něj velkou výhodu v tom, že nemusí budovat nový zdroj, pouze přestoupí na jiný.

Navrhované řešení nyní prověří odborníci. Rada města předpokládá, že náklady na investici přesáhnou 1,5 miliardy korun.

Náročná by byla i samotná stavba, která by znamenala rozkopání města na řadě míst a zřejmě i dočasné přerušení dodávek tepla. Definitivní rozhodnutí udělá ale až nové vedení města, které nastoupí po komunálních volbách na podzim roku 2018.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(26)
Josef
5. listopad 2017, 00:01

1,5 mld korun , kdyby každý dům připojený na CZT dostal dotaci 1 mil korun na tepelné čerpadlo , pak

by to stačilo na 1500 budov a lidé by platili 1/3 za topení co dnes.

Vláďa
5. listopad 2017, 10:06

Kdo vyrobí el. energii pro provoz tepelných čerpadel? Když budu uvažovat o OZE tak kde je potřebná akumulace? Zatím je poměr dodané energie limitován účinností systému.

Jan Veselý
5. listopad 2017, 11:55

Řekl bych, že majitelé elektráren, resp. jejich elektrárny. A když si uděláte u TČ velkou, levnou nádrž na teplou vodu, máte akumulaci jedna báseň. V paneláku je kaskáda TČ obvykle na fasádě, takže je volná celá velká od výměníku.

Jan Veselý
5. listopad 2017, 11:49

A hlavně by se otevřela možnost konkurence, místo monopolu a závislosti na jednom zdroji. Jinak TČ za milion je tak na panelák a tolik jich v Sokolově, kde žije 23 tisíc lidí, nebude.

štěpkař
5. listopad 2017, 13:17

Teplovodní síť vytápění je podmínkou efektivní a ekonomické kogenerace. Pokud je možnost využít odpadního tepla, je ekologické a účelné jej využít. Škoda jen, že aktuální stav je takový, jaký je. Proč prodávané teplo (vedlejší produkt kondenzační výroby elektřiny) je násobně dražší než silová elektřina? Samozřejmě náklady na síť jsou značné, ale pokud se výsledná cena dostane do střetu s individuálními zdroji, tak je něco špatně. Není možné držet síť pohromadě sankcemi, zákazy a blokací alternativ. Ta musí být pro účastníky výhodná, tak aby lidé za hranicí sítě potichu záviděli těm, kteří mají tu možnost mít levné, spolehlivé a bezpracné teplo. Pokud se aktuálně vyplatí topit individuálně plynem proti uhelnému CZT, tak to je začátek konce. Je potřeba zefektivnit stavbu a údržbu teplovodních sítí, i za cenu optimalizace sítě ořezáním neproduktivních větví. Je lepší, aby lidé mimo síť chtěli do sítě a nemohli, než aby lidé v síti chtěli ze sítě kvůli ceně.

Martin Hájek
5. listopad 2017, 19:43

Je příznačné, že přátelé tepelných čerpadel, jinak vyznávající trh a konkurenci, začali okamžitě vykřikovat o tom, kolik je potřeba dát na tepelná čerpadla dotace. Samozřejmě zapomněli sdělit, že další značné peníze by stálo posílení elektrických rozvodů, protože slavné tepelné čerpadlo se v mrazech chová jako přímotop neboli žrout elektřiny a na to jaksi nejsou rozvody ve městě dimenzované.

A už vůbec je nezajímá, že ne jejich oblíbenou hračku budou vyrábět elektřinu kondenzační uhelné elektrárny, zatímco dálkové teplo v Sokolově by právě mohlo být z toho tepla, které se při výrobě elektřiny obvykle maří.

A už je zase slyším, jak budou vykládat o zastaralých systémech dálkového vytápění. Když se chystá modernizace, tak se na ní vrhají jako sršni.

Rozumím, že v tom není nic osobního, jen business, ale chce to dělat alespoň s trochou vkusu.

C
5. listopad 2017, 20:15

Myslím že by se mělo i zhodnotit jestli by ta 1.5 mld, která se bude muset do přestavby dát, náhodou nezaplatila třeba 3x generální obměnu TČ a veškerý potřebný proud. Nebo jestli by podobných efektů nedosáhly kogenerační jednotky pro každý dům zvlášť... On kombinát ve Vřesová taky nemusí mít dlouhý život. Základem je tam tlakový plynárna a PPE která je už teď celkem stará. Otázka co bude za nějakých 15-20 let kdy začne uhlí docházet. Jestli se vyplatí je dovážet, nebo se to přepne na zemní plyn, nebo zavře... U tak velké investice bych asi přemýšlel i o tomto.

Martin Hájek
6. listopad 2017, 11:19

A já zase myslím, že byste si měl poshánět základní fakta, než se začnete vyjadřovat k něčemu, o čem nic nevíte. Kombinát Vřesová má vlastní uhlí na minimálně 25 let, navíc začne brzy využívat i palivo z komunálního odpadu.

A abychom zbytečně dál neztráceli čas, tak chci všechny diskutující upozornit, že na tu výměnu jsou cca 3 roky a za tu dobu žádné jiné řešení realizovat jednoduše nejde. Takže se svými nápady a hračkami se budou muset obrátit jinam.

Vojta
7. listopad 2017, 00:17

V Jablonci (50tis. obyvatel) zvládli vybudovat lokální plynové kotelny pro CZT a přepojit všechny odběratele za 2 roky. Takže to jde, když se chce.

Martin Hájek
7. listopad 2017, 01:04

To ovšem nebyly žádné lokální kotelny v každém domě, je to pořád dálkové teplo, takže nejdete do jednotlivých domů. A to jde skutečně udělat relativně rychle, takže nejsme ve sporu. Ovšem v případě Sokolova by byl nesmysl dělat plynové kotelny, když je k dispozici levnější zdroj tepla.

Jan Veselý
7. listopad 2017, 10:17

570 Kč/GJ jako konečná cena pro odběratele rozhodně nic levného není.

VK
7. listopad 2017, 14:31

Pane Hájek ano, píšu to: "lokální plynové kotelny pro CZT". O kotelnách v jednotlivých domech jsem nic nepsal.

Nutno však podotknout, že zrovna v Jablonci jsou centrální kotelny (ve vlastnictní města) stále cca o 20% dražší, než vlastní kotelny přímo v bytových domech.

A jestli Sokolov plánuje 570 Kč/GJ, tak to se musím jen smát. I Jablonec se dostal s plynovými kotelnami níž.

Že je CZT s využitím odpadního tepla ze elektráren dobrý nápad, to nerozporuji. Pokud je to ale ekonomické a odběratelé k tomu nejsou nuceni ....

Martin Hájek
7. listopad 2017, 20:12

Nevím, z čeho vychází Vaše tvrzení, že vlastní kotelny v bytových domech jsou o 20 % levnější. Můžete, prosím, uvést zdroj?

Vláďa
6. listopad 2017, 06:17

Teplota páry na konci kondenzace se pohybuje okolo 30 stC. Tím se zrovna moc neohřejete.

Vinkler
6. listopad 2017, 07:02

Je to o koze a o voze. Ano, teplota kondenzace je 30°C, ale tím se netopí. Parní topení je obvykle na cca 6-10 barech (150°C) a vodní topení je obvykle na 100/70°C. Při použití horké vody lze tedy z páry využít o cca 4-8 barů na el. energii.

Vláďa
6. listopad 2017, 08:40

Každý blok 110 a 200 MW má instalované dva ohříváky na topnou vodu. Některé elektrárny mají pro posílení topného výkonu ještě výměníkovou stanici. Pro pokrytí odběru do topení vždy klesne svorkový výkon generátoru. Je to odebráno zpravidla ze 4. a 5. odběru.

Vinkler
6. listopad 2017, 08:59

Nechci projektovat, kde a jaký odběr, ale jen dvě upozornění.

Stávající parní potrubí je určitě za hranicí životnosti a je třeba ho vyměnit, nebo nahradit jinak.

Náhrada za vodní topení je de fakto bezemisní. Náhrada za Plyn je navýšení emisí spalováním a nebo Tepelná čerpadla je způsob s navýšením emisí za navýšení spotřeby EE.

štěpkař
6. listopad 2017, 21:51

Rozdíl energie páry o různých teplotách třeba (100°C a 40°C) dělá úbytek výkonu turbíny, ale skupenské kondenzační teplo páry je ale mnohem větší a tím že se to odstaví dřív, tak to teplo má použitelnou teplotní hladinu. Podle fyzikálních tabulek (pokud jsem to správně použil) entalpie syté páry při 100 °C 2676 kJ/kg, při 40 °C 2574 kJ - tedy získáme 102 kJ v turbíně (tj. elektřiny), když tuto páru použijeme k ohřevu vody v síti získáme 2257 kJ (22x víc).

Topný faktor 22 nemá a ani teoreticky nemůže mít žádné TČ pro zimní vytápění, takže bych zůstal u horkovodních rozvodů...

Pokud jsem někde udělal chybu, prosím opravte.

C
6. listopad 2017, 23:28

Máte tam problém s tím že turbíny jsou kondenzační, to tam nemáte zohledněné. Jediné co tu k tepelným motorům mám je stará knížka od Klága. Jakýsi takový postup tam je, ale vaše úvaha má i tak jeden problém. Počítáte s malým teplotním spádem, účinnost asi 3-5 % (a to se asi 22x vleze do 1), ale už při normálním stavu s velkými spády se dostáváme na účinnosti kolem 40 %, tedy zatímco se u vás vyhodí asi 95% energie, tak v skutečné elektrárně je to jen 40-70% ale už to je dost velký rozdíl. A když se pak začne čarovat s tepelnými čerpadly a nižší teplotou jejich výstupu, tak se dostaneme do zajímavých hodnot energetické bilance. Platí tedy v nějakém rozumném teplotním rozmezí.

Jen pro zajímavost, když jsem zkoušel najít nějaké vzorce k tomu, tak jsem narazil na zajímavý experiment na využití odpadní ho tepla (teplota +- 100°C) za použití atmosferického parního stroje ve funkci kondenzátoru.

Martin Hájek
7. listopad 2017, 01:26

Pana C neberte vážně, netuší, že termodynamika existuje, zato má spoustu mouder.

Principiálně postupujete správně, ale udělal jste tři chyby. Z turbíny potřebujete odebírat páru o vyšší teplotě, řekněme 130 °C, pak jsou nějaké teplotní ztráty ve výměnících a v rozvodu. Dále ta pára nemůže být při této teplotě sytá, protože pak by se NT díl turbíny rychle zničil, protože by v něm kondenzovala pára a při těch podmínkách není velká rozdíl mezi kapkou vody a železnou kuličkou. Je potřeba odečítat z expanzní čáry turbíny. No a teplota v kondenzátoru je o dost nižší, než 40 °C, řekněme 25. Takže výsledně je ten "topný faktor" zhruba 5. O tom si tepelná čerpadla mohou nechat jen zdát. A je to i logické, kdyby totiž mohlo mít TČ vyšší topný faktor, než jaký získáme tímto způsobem, tak by šlo sestrojit perpetuum mobile. Ale to je přátelům TČ úplně jedno, mají svůj svět a je jim v něm dobře.

Vláďa
7. listopad 2017, 09:46

Expanze čistě po entropii není možná. Je to vždy rozdíl entalpií krát účinnost a vyjde využitelný energetický rozdíl. Nemohu najít parní tabulky které na net dával ruský autor.

C
7. listopad 2017, 17:05

Pan Hájek nesouhlasí a místo toho aby to vysvětlil slušně tak začne v podstatě s útokem ad hominem. Ano, sice nenavrhuji tepelné motory, ostatně proto jsem psal že jediné co k tomu mám je dost stará knížka, ale že bych nevěděl o termodynamice není pravda.

A co se týče tepelných čerpadel, tak má pravdu , čerpadlo s vysokým topným faktorem by mohlo způsobit vznik perpetuum mobile, ale už neříká že výstup tepelného čerpadla by musel mít teplotu vhodnou pro chod tepelného motoru takového, aby tento celek ono perpetuum mobile vytvořil.

Kdybych chtěl přistoupit na podobnou argumentaci jako pan Hájek, pak bych mohl pro změnu vytáhnout jeho spojení s teplárnami a tedy jeho logickou snahu přesvědčit veřejnost že centralizované rozvody tepla z velkých zdrojů jsou nejlepším řešením. Také bych mohl napsat že přátelům dálkových horkovodů je jedno jak to ekonomicky vychází. Náklady asi 1.3mld, což tu padlo a cena asi 570Kč/GJ už začínají totiž vzbuzovat otázky.

A jen na vysvětlení k poslednímu odstavci, onen drobný výzkum byl myšlen jako možnost využití odpadní páry z různých technologií. Samozřejmě ORC má asi mnohem zajímavější vlastnosti. Na druhou stranu jsou místa kde asi moc nasadit nepůjde, tedy tam kde je odpadní vodní pára přímo výsledkem technologického procesu.

Martin Hájek
7. listopad 2017, 20:10

Pane C,

nevím, jaké otázky máte na mysli. V případě Jablonce se jedná o cenu s DPH a u mě tedy tato cena pochybnosti nevzbuzuje.

Proč si myslíte, že by individuální řešení s kotlíkem na zemní plyn mohlo být levnější? Protože to účelově tvrdí jejich výrobci, a myslí tím jen náklady na palivo a to ještě záměrně špatně vypočtené s účinností přes 100 %?

štěpkař
7. listopad 2017, 23:50

Děkuji za uvedení na pravou míru. Doufal jsem v menší teplotní rozdíl u výměníků. Není možné dosáhnout menšího teplotního spádu nějakou formou protiproudého uspořádání a větší plochou výměníku? S tou sytou párou to byla berlička pro získání nějakého čísla, protože u přehráté páry je to mnohem složitější. To už je za hranicí znalostí průměrné obsluhy štěpkovače ;-)

I " topný poměr" kolem čísla 5 je pěkný - tohle udělá možná TČ voda-voda z 12 °C na 35°C. Kdežto tady máme topné médium 100-90°C. S poklesem náročnosti budov na teplo by možná šlo využívat i nižší teplotní hladinu, což by mohlo být ještě efektivnější.

Teď už jen aby to teplo bylo cenově konkurenceschopné...

Martin Hájek
8. listopad 2017, 17:59

Těch výměníků je tam obvykle několik za sebou, jeden v teplárně, často jeden někde na cestě a jeden v domě, na každém je optimálně 5+°C, ale ono se to nasčítá, nějaký úbytek teploty je i v tepelné síti.

Samozřejmě u zateplených budov je zpravidla možné jít na nižší teploty. V soustavě je ovšem problém, že musíte čekat, dokud i poslední budova není schopná nižší teplotu akceptovat a do té doby musíte drže tu vyšší. V zahraničí se už dnes pro rozvod běžně používá např. 60°C. Pak nepotřebujete ani ocelové potrubí, stačí plast.

C
8. listopad 2017, 19:23

Pane Hájku,

vzbuzuje to otázku jestli náhodou nelze tento objem 1.5 mld využít efektivněji Díval jsem se na cenové mapy tepla kam se z Vřesové teplo dodává, pod nějakých 530Kč půjdou těžko. Otázka tedy zní: Není možné za podstatně menší sumu zřídit městské kotelny a zbytek sumy využít k dotaci na zateplení, nebo snížení ceny tepla z těchto zdrojů? To co mne na tom poněkud dráždí je totiž ta cena předělání otopné soustavy Ano bude se to muset udělat, ale nevyjde tam právě už líp tuto sumu proinvestovat do nových kotelen a zlepšení technického stavu odběrných míst?

Přesnou situaci Sokolova neznám, neznám poměr zateplených/nezateplených budov, strukturu odběru, ale nemůže nastat situace že se draze postaví horkovod a za 15 let od realizace se podaří synergií postupného zateplování a růstem průměrných teplot dosáhnout takového poklesu odběrů že i dobře nadimenzovaný rozvod bude předimenzovaný?

Co se týče (ne)zateplených budov, není náhodou možným řešením, při nějakém poměru, instalace nějakého dočasného pomocného kotle, či jiného technického řešení, přímo na místě? Tedy teplá voda by již normálně šla z nového rozvodu a pomocný zdroj by byl v provozu do zateplení budovy. Samozřejmě poměr by musel být nějaký vhodný.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se