ZEVO Chotíkov – trnitá cesta moderní spalovny odpadů

ZEVO (Zařízení pro energetické využití odpadů) Chotíkov, které se nachází severně od Plzně, zahájilo tento měsíc plný provoz. Stalo se teprve čtvrtým provozem (další se nachází v Praze-Malešicích, v Brně a v Liberci) tohoto druhu v České republice, ale cesta ke spuštění byla dlouhá a nebyla vůbec jednoduchá.

Historie plná překážek

Historie ZEVO Chotíkov se začala psát již v roce 2002, kdy velvyslanectví USA poskytlo grant Plzeňské teplárenské na vypracování studie, která měla prověřit možnosti řešení nakládání s komunálním odpadem v Plzeňském kraji. Závěrem studie v roce 2003 bylo, že je možné spalovat a vyrábět energii z až 100 000 tun odpadu ročně.

V listopadu 2003 se svazek obcí Chotíkov, město Touškov a statutární město Plzeň rozhodují o provozu skládky odpadu Chotíkov. Plzeňská teplárenská tímto rokem začala nakládat s komunálním odpadem, který pochází z města Plzeň a jeho okolí.

Mezi roky 2004 a 2008 probíhá intenzivní debata mezi odpůrci a příznivci celého záměru vybudování spalovny. Odpůrci nejvíce argumentují ekologickými dopady spalovny na okolí. Plzeňská teplárenská po celou dobu držela projekt u ledu kvůli práci na skládce Chotíkov.

Rok 2009 je pro spalovnu zlomový. Plzeňská teplárenská rozhoduje o záměru výstavby spalovny a vybírá ověřenou technologii – klasický parní kotel s roštovým ohništěm. Všechny vesnice v okolí budoucí spalovny se záměrem souhlasily, ale vesnice Chotíkov to ještě podmínila referendem, které dopadlo ve prospěch výstavby.

V roce 2010 si odpůrci vynutili zpracování vlivu záměru na životní prostředí (EIA). Po vypracování EIA v plném rozsahu, které si vyžádala Evropská unie, bylo vydáno kladné stanovisko. Vypracování studie zabrzdilo budování spalovny o celé dva roky.

Výstavba začíná

V roce 2013 se hlavní investor (Plzeňská teplárenská) rozhoduje o investičním záměru ve výši 2,5 miliardy korun. Ve výběrovém řízení zvítězila firma ČKD Praha DIZ s finální částkou 1,9 miliardy korun. V tom samém roce je položen i základní stavební kámen.

Až do zahájení zkušebního provozu v letošním roce ztratila stavba celkem třikrát stavební povolení. To způsobilo stavební zpoždění a navýšení rozpočtu na 2,1 miliardy korun.

V dubnu 2016 byl zahájen zkušební provoz. Během zkoušek došlo k poslední komplikaci během výstavby spalovny. S firmou ČKD Praha DIZ byla ukončena spolupráce a Plzeňská teplárenská se rozhodla o dokončení stavby vlastními silami se subdodavateli ČKD.

Začátkem října 2016 přešla spalovna do plného provozu. Prozatím stále nemá platné stavební povolení, které ovšem pro provoz nepotřebuje.

Provozní parametry ZEVO Chotíkov

Spalovna je koncipovaná jako zdroj kombinované výroby elektřiny a tepla. Výstupy jsou elektrická energie a teplo ve formě horké vody. Elektrická energie se primárně spotřebovává pro vlastní spotřebu a zbytek generované elektrické energie je vyvedena do distribuční sítě 22 kV. Horká voda o parametrech 135 °C/ 70 °C je dodávána do sítě CZT Plzeňské teplárenské přípojkou DN250.

V ZEVO Chotíkov je instalovaný maximální tepelný výkon 22 MWt a celková výroba tepla se předpokládá v objemu 396 769 GJ/rok. Celkový elektrický instalovaný výkon je 10,5 MWe. Vlastní spotřeba elektrické energie činí  18 157 MWh/rok a do sítě bude dodáváno 36 041 MWh/rok.

Použitá technologie

zevo-chotikov

Technologické schéma ZEVO Chotíkov

  • Silniční váhy a kontrola SKO a surovin na vstupu a výstupu pevných zbytků
  • Bunkr pro SKO, vybavený dvěma drapákovými jeřáby a hydraulickým drtičem
    na rozrušení velkoobjemového odpadu
  • Roštové ohniště s navazujícím parním kotlem – spalování komunálního odpadu probíhá na roštovém topeništi, kde je odpad prohříván, sušen, zplyňován, zapalován a odhořívá, uvolněné teplo se předává v systému teplosměnných trubek v kotli s přirozenou cirkulací
  • Čištění spalin ve složení:
    1) Rozprašovací sušárna s nástřikem odpadní vody – hlavní funkcí je odpar zahuštěné suspense z praček spalin
    2) Tkaninový filtr – dochází k zachycování pevných částic ve spalinách
    3) Dvoustupňová pračka spalin, odlučovač kapek a aerosolů – dochází k zachycení rozhodujícího podílu kyselých složek a těžkých kovů
    4) Pojistný filtr – má stejnou funkci jako tkaninový filtr a dochází k dalšímu zachycování pevných částic
    5) Katalytický reaktor pro destrukci NOx (metoda SCR) a dioxinů – slouží k účinnému rozkladu oxidů uhlíku pomocí katalytické reakce (SCR)
    6) Spalinový ventilátor
  • Úprava technologických odpadních vod
  • Využití tepelné energie ve složení:
    1) Strojovna turbogenerátoru – pára vzniklá v kotli zde expanduje a přeměňuje svou tlakovou energii na energii elektrickou a část páry se odebírá v regulovatelných odběrech turbíny k teplárenským účelům
    2) Vzduchový kondenzátor – k dochlazení výstupní páry se nepoužívá vodní chlazení, ale ventilátorové chlazení
    3) Výměníková stanice horkovodu – odebraná pára z oběhu slouží k výrobě horké vody
    4) Vyvedení elektrického výkonu a zásobování el. energií – vyrobená elektrické energie a teplo jsou v první řadě použity pro vlastní spotřebu a zbytek je vyveden do veřejné soustavy
  • Pomocné provozy:
    1) Vodní hospodářství (vodojem, čerpací stanice)
    2) Sklad CaO a příprava hydroxidu vápenatého
    3) Skladovací sila popílku, aktivního uhlí a  reakčního produktu
    4) Kompresorová stanice vzduchu
    5) Sklad čpavkové vody pro potřeby DeNOx reaktoru
    6) Chemická úpravna vody (CHÚV)
    5) Sklad TOEL (topný olej extra lehký)
    6) Čistírna splaškových odpadních vod

Zdroj: ZEVO Chotíkov

Autor:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *