Příprava stavby horkovodu z Dukovan do Brna má skončit v roce 2027
Zástupci společností ČEZ a Teplárny Brno dnes v Jaderné elektrárně Dukovany podepsali realizační smlouvu k horkovodu z elektrárny do Brna. Umožní hledání zpracovatele projektové dokumentace. Příprava stavby má skončit na jaře 2027. Společnosti dnes zároveň podepsaly smlouvu o budoucí smlouvě na dodávky tepla. Podle primátorky Brna Markéty Vaňkové (ODS) by cena tepla z horkovodu měla být nižší nebo srovnatelná s jinými zdroji. Teplo z horkovodu by mohli Brňané začít využívat v topné sezoně 2030/2031.
Nyní platí za teplo asi 1200 korun za gigajoule (GJ) s DPH. „Podle aktuálních výpočtů, které máme, tak je reálné, že by v roce 2030 cena klesla na částku kolem 1000 korun, to znamená, měla by být nižší. Každopádně můžeme téměř s jistotou říct, že v roce 2030 by ta cena měla být stabilní a nižší než jakákoli jiná cena z jiných zdrojů,“ řekla Vaňková.
Premiér Petr Fiala (ODS), který dnes navštívil dukovanskou elektrárnu, vidí v horkovodu příklad důležitého a užitečného projektu spojeného s rozvojem jaderné energetiky. „Horkovod využije energii ze stávajících bloků. Do budoucna se také počítá s napojením na nové (bloky), které se zde vybudují,“ řekl Fiala.
ČEZ se zavázala dodávat do Brna teplo nejméně 30 let a také po dobu, kdy v Dukovanech bude jaderná elektrárna. Po dostavbě nového zdroje tedy i déle. Počet bloků, které budou v elektrárně v provozu, nebude rozhodující, řekl ČTK generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Elektrárna má podle něho do Brna ročně dodat 2000 TJ tepla. „A to by mělo fungovat, i kdyby byl jen jeden blok,“ řekl Beneš.
Horkovod dlouhý 42 kilometrů má snížit závislost Brna na dováženém plynu. Přibližně čtyřsettisícové město je na něm závislé z 80 procent. Dukovany by měly v budoucnu zajistit polovinu potřeby tepla v Brně.
Odhadované náklady na stavbu jsou 19 miliard korun, dvě miliardy z toho budou investice společnosti ČEZ přímo v areálu dukovanské elektrárny. Přibližně ve druhém čtvrtletí roku 2027 by měl být podle Beneše vybraný dodavatel stavby.
O výstavbě horkovodu se uvažovalo v 80. letech minulého století. Kvůli tehdejším nízkým cenám plynu nebyl ekonomicky výhodný. Důsledky ruské agrese na Ukrajinu plány změnily. S projektem počítají územněplánovací dokumentace Vysočiny, Jihomoravského kraje i Brna. Horkovod má vést přes Oslavany, předávací místo bude v Bosonohách.
vkr dr
Mohlo by vás zajímat:
Výborný počin škoda, že už se to nepostavilo dávno. Jediné co mě zaráží proč by měl horkovod zajistit pouze polovinu tepla. Něco bude určitě stále dodávat spalovna ,ale i tak bych čekal z dukovan alespoň 70-80% tepla.
Pokud se o teplo do Brna sníží elektrický výkon elektrárny, proč se staví horkovod a ne draty? Proč se ten výkon pro vytápění posílá drahým horkovodem a nepošle se po daleko levnějších drátech?
Protože se o teplo do Brna elektrický výkon nesníží, sníží se jen nepatrně ve srovnání se získaným tepelným výkonem.
Tak sníží nebo nesníží?
Jinde píšou:
""Nejedná se o odpadní teplo, které jde do chladicích věží - to má nízkou teplotu," uvedl Linhart. Vodu by ohřívala pára odebíraná z turbín u výrobních bloků s jadernými reaktory."
To ale vypadá na to, že o výkon odebraného tepla se sníží výkon turbíny.
A jinde:
"
Vyvedení tepla z Dukovan se sníží tamní produkce elektřiny -- nepůjde totiž o teplo odpadní, ale jen o provoz reaktoru částečně též v režimu jaderné výtopny. O odvedené teplo se sníží tepelný příkon do tamní tepelné elektrárny. Úbytek elektrického výkonu Dukovan bude nahrazen tepelnými elektrárnami fosilními.
Odebere-li Brno z Dukovan za jednotku času teplo T, sníží to elektrickou práci, kterou by za týž čas Dukovany vykonaly, o přibližně T/3, protože z tepla přivedeného na elektrárnu se vykoná elektrická práce asi o třetinové velikosti, zbytek jde do ovzduší jako odpadní teplo (tj. elektrická účinnost zařízení je asi 33 %). Náhrada této elektrické práce jinde, rozumí nikoli v teplárně ale v elektrárně, která stejně jako ta dukovanská pouští dvě třetiny uvolněného tepla do ovzduší, znamená spálení fosilních paliv, které opět poskytnou ono teplo T, trojnásobek odvedené elektrické práce.
Současně ale klesne výstup brněnských tepláren o totéž teplo T (nebude potřeba, když bude místo toho přivedeno z Dukovan), čímž se sníží spotřeba fosilních paliv v Brně. Ta se sníží dokonce ještě více, neb nebudou moci produkovat ani elektřinu - té by se vyprodukovalo T/2 (opět zjednodušujeme tak, že se z tepla uvolněného v reaktoru či jiném kotli třetina zužitkuje na elektrickou práci a dvě třetiny budou "odpadní teplo" - v Brně ale ne odpadní, nýbrž užitečně rozvedené do městské tepelné sítě). Tepla z fosilních paliv, které se ušetří v Brně, bude tedy celkem 1.5 T.
Tato další chybějící elektřina bude opět vyrobena ve fosilních elektrárnách. Tepla z fosilních paliv, které se kvůli ní musí spálit, bude 3*T/2, čili 1.5 T.
Takto jednoduše bráno, náhrada brněnských tepláren horkovodem z Dukovan by znamenala nulovou změnu emisí CO2.
Skutečnost by ale byla horší: o tepelné ztráty horkovodu (je velmi dlouhý a horký) a o to, že fosilní elektřina by byla produkována spíše z uhlí než zemního plynu (z něhož je v Brně), čili s většími emisemi CO2."
https://amper.ped.muni.cz/jenik/letters/public/msg00307.html
Sníží, ale jen nepatrně, jak jsem již psal. Že se "o výkon odebraného tepla se sníží výkon turbíny" se tam nikde nepíše, protože to ani není pravda. Naopak se tam píše, že "vodu by ohřívala pára odebíraná z turbín", tj. pára nejprve v turbíně na vysokotlakém dílu vyrobí elektřinu, přičemž se ochladí přibližně na požadovanou teplotu, a následně místo aby se z ní dále s nízkou účinností vyráběla elektřina na nízkotlakých dílech, se z turbíny odebere a použije k ohřevu vody pro Brno. Stejně se to dělá i v Temelíně a nedávalo by žádný smysl to dělat jinak.
Cena zemního plynu dnes činí viz zdejší portál 27,81 euro za MWh tedy okolo 700 Kč/ MWh.
Cena zemního plynu tedy činí zhruba 200 Kč/GJ DNES !!!
Cena tepla v Brně uvedená v článku činí 1200 Kč/GJ ??? A pak jen 1000 Kč/GJ ???
Je mi jasné, že nelze přímo srovnávat cenu zemního plynu na trhu s cenou tepla pro konečného klienta. Kalkulační vzorec ERU ovládám, neb se tím živím, ale tvrdit, že teplo z horkovodu v Brně za 1000 K/GJ je levné, je hodně odvážné. Je třeba říci, že závidím budoucí i současné zisky těm co v tomto obchodě stojí.
Jen se opět potvrzuje, že vlastní kotelna na zemní plyn je to vždy nejlevnější řešení a teplárenství takto provozované patří do minulosti, anebo pro nekřesťanské zisky a o to asi vždycky šlo...
Měl by už někdo tomu panu Fialovi říci, že takhle ztrácí podporu myslících lidí, kteří jej volili...
Vlastní kotelna na plyn ano, ale do budoucna ještě doplněná elektrokotlem, který se zapne při nízké ceně elektřiny, popřípadě z vlastních solárů.
to už vyjde lépe termický solární ohřev než živit elektrokotel z panelů, nebo v případě vyšších investic živit tepelné čerpadlo z panelů
Já si ještě pamatuju dobu, kdy se v projektech na střechách objevovaly oba druhy panelů - FVT i termické. Ty prvně jmenované mají výhodu, že složí vícero účelům (vyjmenovávat asi netřeba).
Někdo si z nás dělá srandu. V roce 2027 má skončit příprava stavby? A kdy má skončit příprava přípravy stavby? Nebo ta už je hotova?
Klid. Má skončit, nikoli skončí. Jistě se najde dost důvodů pro posunutí termínu a zvýšení nákladů.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se