Aukční mechanismy tlačí cenu energie ze solárních systémů dolů

Dvě poznámky:

1) V dubnu proběhla aukce taky v Německu. Tam vysoutěžili FV energii za 74 EUR/MWh s tím, že elektrárny budou v provozu od dubna 2018. To znamená, že v ne moc slunečném Německu stojí skoro o polovinu míň než elektřina plánovaná elektřina z Hinkley Point C a bude o MNOHO let dříve k dispozici.

2) Problém FiT byl v tom, že nebyl stanovený žádný strop pro objem instalací (jako v Kalifornii) a že všechny dost překvapilo, jak rychle šla FV s cenou dolů.

Navíc to za poloviční cenu ve dne a v noci se dokonce neplatí vůbec nic :)

Máte naprostou pravdu. Už nebude třeba uměle stimulovat spotřebu v noci. A kolik peněz ušetří takové slévárny, když nebudou muset platit zaměstnancům za noční šichty.

Jako že se na noc vyhasí vysoká pec? :-D a taky bysme mohli vypnout proud v nemocnicích, aby nemuseli dělat noční ne? :-D

Když jsem byl naposled na vysoké peci, tak jela na uhlí. Elektřiny potřebovala dost málo, a tu si huť vyrobila sama, stejně musí nějak zužitkovat vysokopecní, konvertorový a koksárenský plyn, stejně jako prachové uhlí.

A ten nesmyslný blábol o nemocnicích snad ani nebudu komentovat.

Je pravda že jsem nepozorností zaměnil pojmy "slévárenství" a "hutnictví". Omlouvám se. Jako obvykle jste si ovšem nemohl odpustit útok na moji osobu stejně jako na ostatní diskutující.

Nicméně jsou provozy, které pracují 24/7 to dělají z nějakého důvodu, ať již technologického, finančního nebo jakéhokoliv jiného. A pokud bychom jim nějakým způsobem chtěli znemožnit tuto činnost zákonem, tak se odstěhují. Pokud finančně - drahá noční elektřina, tak se buď odstěhují nebo vybaví vlastním zdrojem.

Níže pak píšete něco o stavbě hutí o tom ale debata nebyla, že? Jistě sám dobře rozumíte rozdílu "vybudovat novou výrobu" a "přesunout výrobu do jiné lokality".

No nehledě na to že kolem FV elektráren v ČR bylo vše tak křišťálově čisté, že ani křišťál nemůže být křišťálověji čistší.

Pane Vaněček co počítáte Vy do odstávek, může být naštěstí úplně jedno, stejně jako to co tam počítám já, důležité je to co tam počítá OTE a ČEPS, a asi počítají dobře.

Pak se už v tom trochu ztrácím, každý tady erudovaně diskutuje ale vždy se tu objeví řeči o tom co potřebuje zálohu.. VŠECHNY zdroje potřebují zálohu pro případ výpadku.

když slévárny vlastně noční šichty nepotřebují ( jak říkáte mají to na uhlí a proud si vyrábí sami) , tak je dle vaší logiky v dnešní době nevypínají na noc kvůli jaderným elektrárnám ? :)

Nebo je to trošičku jinak ?

Jo, je to jinak. Rozdíl je v tom, že slévárna není huť s vysokou pecí. Zkuste si v tom udělat pořádek.

jen jedno je jisté, veškerý těžký průmysl bude z EU vytlačen, ono se stačí podívat, kde se dnes staví nové hutě, slévárny, chemičky nebo třeba loděnice a vlastně kde se staví třeba největší továrna na baterie, takovou továrnu by v EU už bylo skutečně riziko stavět . Když se člověk podívá kam odchází třeba Siemens z Německa, tak je prakticky jisté, že nám ty solární panely na osvětlení pracovních úřadů stačit budou

Pane Veselý,

myslím, že pořádek, byste si měl udělat v hlavě hlavně Vy. Pokud nějaké průmyslové provozy dnes jednou na 3 směny, tak to fakt není kvůli tomu, aby v noci spotřebovaly elektřinu, ale prostě proto, že je tam drahé technologické zařízení, které je potřeba maximálně využít nebo proto, že to technologické zařízení moc nejde vypnout (třeba sklářská nebo vysoká pec).

Jinak samozřejmě tu úžasnou cenu 74 Euro je potřeba porovnávat s palivovými náklady konvenčních elektráren (dnes v řádu 20+ Euro). Pokud bude zataženo, tak lidé i podniky budou stále elektřinu poptávat, což znamená, že k té fotovoltaické elektrárně musíte mít vždycky někde záložní elektrárnu kterou je potřeba také zaplatit. Takže pokud chcete mít elektřinu srovnatelné kvality jako z konvenčního zdroje, tak potřebujete fotovoltaickou elektrárnu + ZÁLOŽNÍ ZDROJ nebo fotovoltaickou elektrárnu + AKUMULACI ELEKTŘINY. Jinak porovnáváte cenu benzínu s kilometrem jízdy v taxíku.

V EU se hutě nestaví, protože současné podniky jsou v klidu schopny pokrýt poptávku, je přebytek kapacit. Obdobně je tomu s chemičkami a slévárnami. Jen podle mých kusých informací se dvě velké fabriky na baterie staví v Německu (u Hannoveru, u Mnichova), Mercedes aktuálně oznámil, že pro své vozy s elektropohonem postaví během pár let taky fabriku na baterie a taky v Německu. Další velká se začíná budovat u Wroclawi.

A vy nejste schopen udržet téma a čiší z Vás názor, že "včera bylo líp". Důchodce?

No vzhledem k tomu, jaké astronomické dotace hodlá Německá vláda během příštích 5 let nalít do elektromobility, tak by bylo divné, kdyby se toho Německý průmysl nechytil. A jakou to má souvislost s tématem?

Pane Hájek, jaderné elektrárny také potřebují (a v ČR mají) záložní zdroje.Nejen pro případ nepředvídaných poruch ale i kvůli podvodům s dokumentací - viz dnešní příspěvek zde že Dukovany budou zase dlouhou dobu stát.... Potřeba zálohy není žádné specifikum FV. A u FV víme, kdy nám proud nedodá. U JE to předem nevíme a výpadek GW výkonu-to je cítit.

Pane Vaněčku, určitě tu nechcete demagogicky porovnávat plánovanou odstávku jaderné elektrárny s proměnlivým výkonem fotovoltaických elektráren. Jistěže každá elektrárna může mít výpadek, proto jsou v elektrizační soustavě systémové služby. Jenomže některá elektrárna má neplánovaný výpadek jednou za rok a jiná zase dvakrát do týdne a v tom je dost podstatný rozdíl v dimenzování těch záložních kapacit. Mimochodem fotovoltaické elektrárny už mají u nás výkon dvou bloků Temelína a při přechodu fronty se vypínají hodně rychle.

Jako plánovanou odstávku JE počítám jen výměnu části paliva. Ostatní výpadky jsou snad nechtěné?

Těch 74 €/MWh je konečná částka, nebo je to zelený bonus, ke kterému je potřeba přičíst tržní cenu elektřiny?

Díky Pavel

Konečná částka. http://energytransition.de/2016/04/german-pv-auctions-reach-record-low-price-but-most-bids-still-lose/

Dobrý večer pane Hájku,

skutečně si myslíte, že vysoutěženou koncovou cenu 74 €/MWh z OZE je potřeba porovnávat jen s palivovými náklady konvenčních elektráren? Stačí mi jednoslovná odpověď. Děkuji.

Pokud se jedná o fotovoltaiku v kontextu střední Evropy tak ano (přesněji se jedná o proměnné náklady) a není ani tak těžké pochopit, proč. Zkuste si představit, že máte soustavu s instalovaným výkonem 10 GW v uhelných elektrárnách, které jsou schopné s minimální rezervou pokrýt špičkové zatížení, které v dané soustavě obvykle nastává ve všední den v zimě mezi 6 a 8 hodinou večer. Pak k této soustavě přistavíte 1 GW výkonu ve fotovoltaických elektrárnách. Klíčová otázka zní, můžete díky tomu trvale odstavit nějakou uhelnou elektrárnu? A odpověď je jasná, nikoliv, protože byste neměl pokryto špičkové zatížení soustavy. To ovšem znamená, že fixní náklady konvenčních elektráren zůstávají po vybudování fotovoltaických elektráren stejné a ušetří se jen ty proměnné, což jsou v případě uhelné elektrárny zejména náklady na palivo. Samozřejmě v Indii nebo Saudské Arábii může být situace úplně jiná.

Naprosto polopaticky vysvětleno pro snílky a osoby, které se nechají zmást PR masáží o spáse světa obnovitelnými zdroji. Na to jsou schopni odpovědět, že by se samozřejmě jednalo o kombinaci zdrojů - biomasa, bioplyn atd. Pak bychom se museli bavit dále kolik procent území naší země jsme schopni za odklon od fosilu obětovat a pro milovníky čistého vzduchu by bylo nutné predikovat, jestli spalováním trávy a stromů do ovzduší také náhodou něco neuniká....bohužel zatímco pan Koželuh dostane prostor v dnešním vydání E15 se svým slaboduchým škvárem, tak názory skutečných odborníků a praktiků jako je pan Hájek lze najít pouze v diskuzi na webu oenergetice........řítíme se do problémů, jelikož pohádky má rádo i mnoho dospělých

Takto to ale vůbec nikde nefunguje. Nebo tady chcete tvrdit že uhelné elektrárny nepodporují regulaci výkonu a tedy dostávají i příspěvky za regulační služby neoprávněně? Kdo tedy podle vás reguloval výkon v závislosti na zatížení v elektrizační soustavě před cca 20 lety, jen vodní elektrárny?

Uhelné elektrárny umí v určitých mezích a s určitým zpožděním regulovat svůj výkon a o toho se odvíjí i spotřeba paliva. Není pravda že uhelná elektrárna spotřebovává stále stejné množství paliva. Pára se vypouští ven jen v případě nouze a poruchy. Palivové náklady jsou závislé na výkonu, pouze mzdové náklady jsou konstantní. Smůla, je to nedokonalost této technologie.

Jinak některé bloky v Dětmarovicích se dokonce občas na noc nebo i celý víkend opravdu vypínali. To vypnutí je totiž slyšet až do Karviné.

Konkrétně FVE může být v síti díky jejich rychlé a neomezené regulaci výkonu prakticky neomezené množství a velmi dobře vyrývají denní nárůst spotřeby s dostatečnou přesností předpovědi výkonu. A navíc přebytek elektřiny zatím nastává převážně v nočních hodinách.

Že ráno vyjde slunce a budeme mít z FVE určitý předpovězený výkon má větší pravděpodobnost že nám nebude chybět 1GW z JE díky poruše.

Milý energetiku,

vlamujete se do otevřených dveří. Ta diskuse výše vůbec nebyla o tom, že by uhelné elektrárny nebyly schopné přizpůsobit svůj okamžitý výkon dodávaný do sítě tomu, kolik zrovna elektřiny dodávají fotovoltaické elektrárny a jaké je zatížení (spotřeba). Ten příklad pouze ilustroval, že jakýkoli výkon fotovoltaických elektráren neušetří vůbec žádné fixní náklady těch konvenčních, které musí všechny i nadále zůstav v provozuschopném stavu, jen vyrobí o něco méně elektřiny a tím samozřejmě ušetří svoje proměnné náklady na její výrobu. Tím je prokázáno, že odpovídajícím srovnáním pro cenu elektřiny z fotovoltaické elektrárny jsou proměnné náklady klasické elektrárny, protože to je úspora, kterou fotovoltaická elektrárna v systému generuje. Ve skutečnosti je to trochu složitější, protože jsem v tom ilustrativním příkladu zanedbal ztráty elektřiny v sítích a můžete tvrdit, že zatímco uhelná elektrárna je někde daleko, tak tu fotovoltaickou můžete mít na střeše a tím ušetříte ztráty při dopravě elektřiny, ale na podstatě toho příkladu by se tím nic nezměnilo, jen úspora proměnných nákladů by byla o něco vyšší (uhelná elektrárna musí dodat elektřinu i na ztráty).

Pane Hájek, možná že se nakonec dobereme nějakého konsensu. Říkáte, cituji: jakýkoli výkon fotovoltaických elektráren neušetří vůbec žádné fixní náklady těch konvenčních, které musí všechny i nadále zůstav v provozuschopném stavu, jen vyrobí o něco méně elektřiny a tím samozřejmě ušetří svoje proměnné náklady na její výrobu.

Ano, a co z toho plyne pro uhlí- starých elektráren je přebytek, ušetří se palivo a hlavně špinavé emise. To je to nejcennější. Nové elektrárny se stavět nebudou.

Co z toho plyne pro JE- snížení koeficientu využití (když jede FV s nulovými provozními náklady) zcela vylučuje už dnes neekonomickou stavbu elektráren nových. FV je největším nepřítelem (predátorem) JE. (To byl i jeden z hlavních důvodů fotovoltaického tunelu 2009-10 u nás, nejen se napakovat ale i píár proti FV).

Toto vše platí teď a bude platit i za 10 let. Co však začne platit za 10-20 let až bude levná akumulace el. energie především v bateriích a spotřeba podle okamžité produkce el. energie (chytré sítě a chytří zákazníci)? To už bude vymalováno, záložní role tepelných elektráren bude klesat a výkon zbývajících JE v Evropě bude menší než polovina současného stavu.

Ale jedna jistota existuje - všechny změny v energetice chtějí čas, říká se tak 60 let, a ty změny začaly po roce 2000.

Nechci Vám kazit radost, ale uhelný elektrárny (případně plyn = menší zlo z pohledu emisí) se ještě pár (desítek) let stavět budou. Ne každej stát má podmínky na 100 % z OZE - ti, co maj dneska desítky procent, to maj hlavně buď z velký vody (tý už se nikde extra moc nepostaví, buď kvůli ekologii nebo protože už není kde) nebo z toho, že můžou v době přebytku exportovat -> tzn. nemůže to dělat každej.

Co se týče chytrejch sítí a přizpůsobování spotřeby výrobě, tak tam bych to viděl ještě bídněj. Nemyslím si, že by se měnila pracovní doba a chodilo do práce podle toho, jestli bude foukat a svítit nebo ne. Tak samo lidi nebudou doma sedět hladový a čekat, až zafouká nebo zasvítí, aby si mohli uvařit. Navíc večerní špičky fotovoltaikou nevykrejete - jasně, můžem se bavit o akumulaci, ale ta se může vyplatit tak někomu v baráku, na sídlištích to bude jiný kafe. Navíc jestli chcete rozjet výrobu akumulátorů ve velkým, tak vytlačujete klín (drancování přírody těžbou uhlí) klínem (těžba lithia).

Poslední věc je otázka topení, a to hlavně v zimě - tam jste s fotovoltaikou víte kde ... (v koncích). A biomasu nenarvete všude a kdyby jo, tak vykácíte tolik lesů, že to nebude ekologický ani zdaleka.

No uhelné elektrárny se v Evropě a USA nestaví, když tak teplárna plus elektrárna (kogenerace) pro velké město (Hamburg). Samozřejmě modernizace starých ano, nové v rozvojových zemích ano.

Co se týče denního rozložení spotřeby, já znám jen Agorameter na agora-energiewende.de, který to ukazuje pro Německo (to má v létě jen polední špičku takže FV se pasuje ideálně s maximální spotřebou-podívejte se (bohužel takový podobný server pro ČR neznám). V zimě (ale to slunce dává méně, nejlepší je vítr), tak jsou obvyklé dvě špičky, v poledne a navečer. Ale když vítr zafouká, Německo neví co s elektřinou, ve dne i v noci.

Akumulace pro domy bude za 15 let zcela normální řešení, jsou různé bateriové systémy i bez lithia.

A co se týče topení v zimě, zateplování a nové normy na novostavby ušetří 50-90% nákladů na topení. To je vůbec nejdůležitější. Takže zůstávám opatrný optimista.

Vše lze řešit již známými technologiemi, ale změny chtějí čas (ne jedna ale dvě či tři generace) a klesající ceny.

Ten můj modelový příklad ale vůbec nevycházel z přebytku uhelných elektráren, těch bylo přesně tolik, kolik bylo potřeba pro bezpečný provoz dané soustavy, ten příklad pouze ukazuje, že instalace FVE ten výkon nijak nesníží. Ano, ušetří se uhlí a sníží se emise, to je pravda - v mém modelovém příkladu, kde byly jenom elektrárny na uhlí.

Máte pravdu, že fotovolatika a vítr jsou funkčně v rámci energetického systému i ekonomicky v kontradikci s jadernými elektrárnami - proto také jejich zastánci nejčastěji útočí na jádro (a v Německu ho zlikvidovali) a nikoli na uhlí, ačkoli se jinak zaštiťují zelenými ideály a snižováním emisí. Jenomže kde stojí jaderná elektrárna, tak už jaksi pak není co snižovat, že.

A teď se podívejme na to, co se stane v zemi, která měla zjednodušeně mix uhlí a jádra. Přechod na OZE znamená likvidaci jádra (došlo by k ní z ekonomických důvodů i kdyby nebyla administrativně nařízena), ale také znamená faktickou konzervaci uhlí, protože něco musí doplnit nestabilní OZE a vyplnit mezery. Díky tomu Německo investuje biliony Euro, ale emise CO2 z energetiky tam do roku 2030 klesnou jen minimálně.

Levná akumulace v bateriích není a v dohledných 10 letech ani nebude. Tím neříkám, že nedojde k dramatické redukci nákladů baterií, ale pořád budou výrazně dražší a méně efektivní, než přečerpací vodní elektrárny a pro velkou energetiku nebudou řešením - pro malou energetiku v domácnostech ano, ale to jaksi zdaleka nebude stačit k nějakému zásadnímu tektonickému pohybu.

Vsadím krk na to, že zákazníci nebudou ani za 100 let v průměru o nic měřitelně chytřejší, než jsou dnes :-).

Pokud by síť fungovala tak jak popisujte tak televizní seriál Rozpaky kuchaře Svatopluka, by musel způsobit totální blackout a rozpad sítě.

To byste se divil, co dělalo s elektrickou sítí třeba takové Nagano, kdy byli všichni přikovaní u obrazovek a sotva začala reklama, tak si šli uvařit kafe nebo ohřát nějaký párek. Ty špičky nešlo v diagramu přehlédnout.

Kdyby jste byl přesnější hned a psal o proměnných nákladech, snížených ztrátách v DS, nižších emisích atd, ani bych nereagoval ...