uhelná elektrárna Ostroleka

Polsko chce kapacitní trh spustit již v roce 2017

Polské Ministerstvo energetiky představilo začátkem července parametry plánovaného kapacitního trhu. Ze zveřejněného materiálu vyplývá, že by první aukce s dodávkou výkonu v roce 2021 měla proběhnout již koncem příštího roku. Model kapacitního trhu je inspirován kapacitním mechanismem Velké Británie, který byl v roce 2014 schválen Evropskou komisí.

Polsko, kterému vzhledem ke stárnoucímu zdrojovému mixu založenému na uhelných zdrojích hrozí do budoucna nedostatek výrobních kapacit, se rozhodlo pro zavedení kapacitního trhu.

Ministerstvo energetiky odstartovalo 4. července konzultační proces ke zveřejněnému materiálu, který odtajnil parametry připravovaného kapacitního trhu. Z materiálu mimo jiné vyplývá, že aukce budou probíhat vždy 4 roky dopředu s možností doplňkové aukce rok před dodávkou výkonu.

Podle předpokládaného harmonogramu zavedení kapacitního trhu očekává Polsko notifikaci od Evropské komise během roku 2017 a již koncem roku 2017 má proběhnout první kapacitní aukce s dodávkou výkonu v roce 2021.

Délka vysoutěženého kontraktu se liší v závislosti na typu zdroje a je stanovena na 1 rok pro existující zdroje, 5 let pro zdroje s plánovanou modernizací a 15 let pro nové zdroje.

„Chtěli bychom připravit návrh zákona o kapacitním trhu tak rychle, jak to půjde, aby mohl být diskutován ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku a, pokud vše půjde dobře, aby byl letos přijat,“ řekl ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski.

Roční rozpočet pro kapacitní trh by se měl pohybovat podle Tchórzewskiho mezi 2 až 3 miliardami zlotých (12,3 až 18,5 mld. Kč).

Evropská komise identifikovala v EU 28 forem kapacitních mechanismů

O zavedené a plánované evropské kapacitní mechanismy se již více než rok zajímá Evropská komise, která vydala v polovině dubna předběžnou hodnotící zprávu. Výsledky zprávy jsou založeny na 124 odpovědích z 11 členských států, do kterých Komise zaslala podrobné dotazníkové formuláře.

V rámci provedeného šetření bylo identifikováno celkem 28 forem historických, současných a plánovaných kapacitních mechanismů, které byly rozděleny do šesti skupin:

  • Tendr na nový výkon (Belgie, Francie, Irsko)
  • Strategická rezerva (Belgie, Dánsko, Německo, Polsko, Švédsko, Irsko, Itálie, Portugalsko, Španělsko)
  • Cílená kapacitní platba (Itálie, Polsko, Portugalsko, Španělsko)
  • Centrální nakupující (Irsko, Itálie)
  • Decentralizovaný závazek (Francie)
  • Celotržní kapacitní platba (Irsko)
Rozdělení kapacitních mechanismů. Zdroj: Evropská komise

Rozdělení kapacitních mechanismů. Zdroj: Evropská komise

Z hodnotící zprávy vyplývá, že nejrozšířenější formou kapacitního mechanismu v EU je strategická rezerva tvořená vybranými typy elektráren. Komise zároveň konstatovala, že se členské státy v poslední době začínají přiklánět k více otevřeným mechanismům, které umožňují účast všech kategorií výroben elektřiny.

Na druhou stranu však Komise upozornila na nedostatky v oblasti analyzování skutečné potřeby kapacitního mechanismu v jednotlivých členských státech. Některé kapacitní mechanismy by navíc podle Komise mohly být lépe zacílené a hospodárnější.

Uvodní fotografie: Uhelná elektrárna Ostroleka (zdroj: media.energa.pl)

Autor:



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *