Vlak vezoucí uhlí

Čínský import uhlí nadále roste, za prvních 11 měsíců roku 2017 meziročně o 8,5 %

Čína importovala v listopadu 22,05 milionů tun uhlí, což je o 3,7 % více než v říjnu, ale o 18,2 % méně než v listopadu roku 2016. Za prvních 11 měsíců letošního roku nicméně čínský import dosáhl hodnoty 248,2 milionů tun a meziročně tak vzrostl o 8,5 %. 

Import uhlí do Číny (energetického, koksovatelného a hnědého) za období leden až listopad 2017 dosáhl podle zahraničního serveru Platts hodnot srovnatelných s objemem uhlí dovezeného do země za celý loňský rok.

Ačkoliv ve srovnání s listopadem loňského roku poklesl čínský import uhlí v minulém měsíci o 18,2 %, za prvních 11 měsíců letošního roku vzrostl meziročně o 8,5 %.

Vloni vzrostl čínský import uhlí o čtvrtinu

V roce 2016 vzrostl čínský import uhlí meziročně o 25,2 % na 255,5 milionů tun. Hlavním důvodem nárůstu importu bylo omezení nadbytečných těžebních kapacit, které přinutilo čínské provozovatele uhelných elektráren a společnosti z hutnického průmyslu nakupovat uhlí ze zahraničí.

Čínská snaha o snížení přebytečných těžebních kapacit vyhnala cenu této komodity v Číně až neočekávaně vysoko. Situace došla až tak daleko, že čínská vláda požádala koncem října loňského roku největší čínské těžaře, aby v reakci na neustále rostoucí cenu energetického uhlí na trhu zastropovali ceny uhlí v kontraktech na rok 2017.

Cena černého uhlí na světových trzích začala růst na jaře roku 2016 a růst pokračuje dodnes. To vše po pětiletém poklesu na desetiletá minima, který vedl k předpovědi Goldman Sachs nebo IEA, že tento trend je již trvalý a nezvratný.

Snížení produkčních kapacit a uzavírání nerentabilních dolů na všech světadílech v kombinaci s růstem poptávky v Evropě i Asii však zapříčinily vzkříšení komodity, která byla mnohými odborníky považovaná za mrtvou.

Autor:

Štítky: ,


Jedna odpověď na Čínský import uhlí nadále roste, za prvních 11 měsíců roku 2017 meziročně o 8,5 %

  1. Petr napsal:

    „omezení nadbytečných těžebních kapacit“
    Jenže z vývoje je jasné, že žádné nadbytečné těžební kapacity v Číně nebyly, takže šlo jen o krizovou konsolidaci uhelného průmyslu do dále ještě větších firemních celků.
    Kdyby pro to nastavili raději zákonný rámec vyšší regulace a zdanění jak u místní těžby tak hlavně u zahraničního dovozu, tak by to probíhalo dlouhodobě plynuleji a bez zbytečných náhlých stresů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *