Evropské společnosti se zavázaly, že nebudou po roce 2020 stavět nové uhelné elektrárny

Asociace EURELECTRIC se zavázala, že nebude investovat do nových uhelných elektráren po roce 2020. K závazku se připojilo 26 z 28 členských zemí EU s výjimkou Polska a Řecka. Sektor s obnovitelnými zdroji přijal zprávu kladně, uhelný sektor se k prohlášení postavil skepticky.

Zpravodajský portál The Guardian ve středu informoval o prohlášení asociace EURELECTRIC. Energetické společnosti zemí Evropské unie podpořily dekarbonizaci starého kontinentu slibem, že po roce 2020 nebudou investovat do žádných nových uhelných elektráren. Překvapivé oznámení přišlo ve středu na tiskové konferenci v Bruselu. Závazek podpořily státní energetické společnosti z 26 členských zemí EU, pouze Polsko a Řecko se k závazku nepřipojily. Pokud společnosti závazku dostojí, bude to důležitý krok k celkové změně energetiky v Evropě.

Tiskové prohlášení vydala asociace EURELECTRIC, do které patří například Český svaz zaměstnavatelů v energetice. Do EURELECTRIC patří více než 3500 firem s kombinovanou hodnotou více než 200 miliard euro. Slibem chce asociace dostát celosvětového závazku z Paříže loňského roku a uvalila moratorium na nové investice do uhelných elektráren po roce 2020.

„26 z 28 členských států se vyjádřilo, že nebudou investovat do nových uhelných elektráren po roce 2020,“ sdělil generální tajemník EURELECTRIC Kristian Ruby. „Historie bude hodnotit naše dnešní rozhodnutí. Je to zpráva, která mluví sama za sebe, a měla by být úzce spojovaná s pařížskou dohodou a s naším závazkem dosažení 100% uhlíkově nezávislé elektřiny v roce 2050.“

Reakce na prohlášení

Uhelný průmysl na zprávu reagoval skepticky. Dle tajemníka obchodní skupiny Euracoal se budeme muset spolehnout na konvenční paliva, dokud zde nebude existovat možnost cenově dostupné náhrady v podobě nového energetického systému s velkým množstvím skladovacích technologií. Na druhé straně průmysl s obnovitelnými zdroji přijal prohlášení kladně, ale lituje, že závazek bude platit až za tři roky.

Iniciativa za neinvestování do nových uhelných zdrojů našla zpočátku odpor v Německu, které spoléhá na uhlí v rámci energiewende. Nakonec ale odpor přišel pouze ze strany Polska, které je zhruba z 90 % závislé na uhlí, a ze strany Řecka, které má stále v plánu vybudovat nové uhelné elektrárny. Stavba nových uhelných elektráren klesla v roce 2016 skoro o dvě třetiny.

Autor úvodní fotografie: Arnold Paul ze serveru commons.wikimedia.org

Autor:



7 odpovědí na Evropské společnosti se zavázaly, že nebudou po roce 2020 stavět nové uhelné elektrárny

  1. Vláďa napsal:

    Jak tomu rozumět? Když země mimo EU bude chtít postavit elektrárnu na uhlí tak to nebude možné? Nebo to platí pouze pro společnosti vyrábějící el. energii na území EU?

    • Martin Hájek napsal:

      Je to dobrovolný závazek některých energetických společností, které se chtějí udělat hezké před veřejností, v zásadě marketing a PR, nemá smysl se tím vzrušovat.

  2. Milan Vaněček napsal:

    Ono to není tak horké, říkají (cituji): “ nebudou investovat do nových uhelných elektráren po roce 2020,“.
    Důležité je to slovo NOVÝCH, starých uhelných elektráren je nadbytek a modernizovat je mohou stále, takže uhlí neskončí ani v roce 2030 (kdy už bude ekonomicky nejvýhodnější OZE plus akumulace) ani v roce 2050 (kdy už bude OZE na 80% Evropy dominovat).

    • Martin Hájek napsal:

      Navíc minimálně Polsko a Řecko do nových uhelných elektráren investovat bude, protože tamní společnosti se k prohlášení nepřipojily. Navíc to prohlášení ani v jiných zemích nezahrnuje všechny energetické společnosti. Na druhou stranu v příštích nejméně 10 letech nebude nikdo investovat v energetice do ničeho, co nebude dotované, a to uhlí nejspíš nebude, takže je docela snadné to teď slíbit. Za 10 let uvidíme, kde budeme a jestli se naplní vize pana Vaněčka a nebo se ukáže, že fosilní energetika má před sebou ještě velmi dlouhý život, protože alternativy ji stále neumí plnohodnotně zcela nahradit s přijatelnými náklady.

      • C napsal:

        Řecko a Polsko jsou poněkud specifické případy, řekl bych. Jeden z nich má ekonomiku v háji, takže si nemůže dovolit importy zbytečných surovin, druhý je pověstný odporem k Ruskému plynu a ekologické bezohlednosti, ať už se jedná o emise či světelné či jiné znečištění.

        Myslím že s největší pravděpodobností se s uhelnými elektrárnami stane to že vhodné budou rekonstruovány s případným snížením výkonu, méně vhodné budou definitivně odstaveny/převedeny na teplárny. Část jich bude převedena do zálohy a v běžném provozu je nahradí účinnější technologie. Ať už zplyňování, nebo elektrárny čistě na zemní plyn. Ale bezpečnost se odvíjí od toho, jak se podaří diverzifikovat dodávky. Zatím to nevidím jako moc dobré řešení.

        Jaderné elektrárny, byť by mohly pomoct, nejspíš zůstanou u ledu minimálně dalších 20 let než se lidé otřepou z Fukušimy. Tou dobou už ale bude jaderná technologie vyžadovat, v Evropě a USA, aby se začínalo se vším, přesvědčováním a učením se od začátku.

    • Milan Vaněček napsal:

      Myslím, že se naplní obojí, že to není v protikladu. Jednak to co říkám já (ale samozřejmě říká to Bloomberg a jiné renomované zdroje) a jednak i uhlí bude přetrvávat ve velkém rozsahu. Jen ty nové kapacity budou hlavně OZE.

  3. Petr napsal:

    Ale jo v podstatě to dává pro ty zápaďáky smysl.
    Hlavně když blbcům v EU kompletně krachla ta idea nadkritických bloků (které u nás ve prospěch neschopných prolhaných většinou Francouzských korporací prosazovali jednu dobu i naši Zelení), takže se hlavní západoevropští výrobci stali nakonec totálně nekonkurenceschopní a své chyby místo placení za ně chtějí vyřešit bankroty.

    Ale nakonec se bude uhlí i v EU po zdražení cizí ropy a plynu zase dál používat, podle mě nejspíš formou přeměny uhlí na plyn.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *