Vlak vezoucí uhlí

Export uhlí z USA by letos mohl být nejvyšší od rekordního roku 2012

Export koksovatelného a energetického černého uhlí z USA nadále roste, a letos by tak mohl být nejvyšší od rekordního roku 2012, kdy dosáhl 114,2 milionů tun. Vysoký export je zapříčiněn vyšší globální poptávkou, která tlačí cenu uhlí nahoru.

Export černého uhlí z USA stabilně roste od roku 2016, kdy na světových trzích spadly ceny uhlí na dlouholetá minima. To se podepsalo i na americkém exportu, který ve zmíněném roce 2016 dosáhl pouze necelých 50 milionů tun uhlí.

Zcela jiná situace panuje na trhu s uhlím v letošním roce. Díky rostoucí poptávce zejména v Asii atakují aktuálně ceny uhlí na světových trzích několikaletá maxima, a producenti uhlí tak opět zažívají lepší časy.

Podle zahraniční agentury Platts by Spojené státy letos mohly vyvést 106 milionů tun koksovatelného a energetického černého uhlí. Více než polovinu amerického exportu (58 milionů tun) by mělo tvořit koksovatelné uhlí, necelou polovinu (41 milionů tun) bituminové uhlí a zbylých sedm milionů poté sub-bituminové uhlí.

Nejvíce amerického uhlí míří do Indie, Brazílie a Nizozemska

Za prvních osm měsíců letošního roku vyvezly Spojené státy 38,3 milionů tun koksovatelného uhlí, 27 milionů tun bituminového uhlí a a 4,8 milionů tun sub-bituminového uhlí.

Největším dovozcem amerického uhlí je Indie, která za prvních osm měsíců letošního roku dovezla 4,1 milionů tun koksovatelného uhlí a 6,8 milionů tun bituminového uhlí.

Mezi další největší dovozce uhlí z USA patří Brazílie, do které od ledna do srpna letošního roku mířilo 5 milionů tun koksovatelného uhlí, a Nizozemsko, které dovezlo 3,9 milionů tun koksovatelného uhlí a 2,7 milionů tun bituminového uhlí.

Nejvíce sub-bituminového uhlí mířilo letos do Jižní Koreje (3 miliony tun) a Mexika (1,3 milionů tun).

Autor:

Štítky: , ,


10 odpovědí na Export uhlí z USA by letos mohl být nejvyšší od rekordního roku 2012

  1. Martin Hájek napsal:

    Nepsal tu náhodou někdo, že se uhelný průmysl v USA už nikdy nevzpamatuje?

    • Jan Veselý napsal:

      Jen pro vaše info:
      Celkový vývoz energetického uhlí z USA se čeká okolo 48 milionů tun celkem. Podle EIA ovšem zároveň meziročně za období prvních sedmi měsíců v roce klesla výroba uhelných elektráren v USA o ~44 TWh oproti roku 2017, tj. celková výroba uhelných elektráren klesne meziročně o ~70-80 TWh, tj. spotřeba uhlí v USA klesne o 70-80 milionů tun. A zavírání uhelných elektráren jde v USA stále utěšeným tempem.

      • frank napsal:

        právě proto dává americkým těžařům smysl to fedrovat ven a je s podivem, že to dává smysl Holandsku a Německu 🙂

      • Martin Hájek napsal:

        Ovšem z pohledu ekonomiky uhelného průmyslu je důležitější koksovatelné uhlí, které je podstatně dražší.

      • Petr napsal:

        No jasně, protože mají levný domácí plyn a ve staré zástavbě je neporovnatelně jednoduší stavět nově plynové elektrárny.

        Jenže s reindustrializací USA se navrátí i veškerá výroba ocely, takže budou vznikat nové obří ocelárny u největších nalezišť uhlí těžených nově velikášskou metodou Mountaintop removal. To vše v relativních pustinách.
        A pak kolem těchto uhelně-ocelářských supercenter s i obří výrobou přebytečného tepla budou vyrůstat skleníky, chemičky a další průmysl, plus v dojezdové vzdálenosti nová města pro veškeré zaměstnance a jejich rodiny.

        Globalisté to chtěli dělat po velké krizi a levném skoupení v bankrotu o 5-10 let později.
        Ale díky vítězství Trumpa uhlí zůstalo většinou původním vlastníkům, těžba uhlí zůstane bez přerušení, a staří poctiví horníci získají víc peněz na penzi a při prodeji pozemků v případě stěhování na Floridu za dalšími důchodci z privilegovanějších tříd jako třeba nejpřeplácenějších židovských právníků, doktorů a mediálních manipulátorů v primární službě reklamy na nekonečný konzum, kteří nejvíce prodražují život obyčejným lidem v USA.

        • Jan Veselý napsal:

          Reindustrializace USA? To klidně může nastat, ale s uhelně-ocelářskými centry se pohybujete tak v čase Julese Verna, ne v 21. století.

          • Petr napsal:

            Zjistěte si kolik oceli musí už nyní USA dovážet, a to s jejich rozpadající se přestárlou infrastrukturou tu spotřebu budou potřebovat do 10ti let nejspíš znásobit.

  2. frank napsal:

    Ona je to taková legrační informace, samotné Holandsko je zároveň největším evropským překladištěm uhlí a zhruba 36-40 procent spotřeby EU se překládá zde (holanské přístavy přijaly 50 milionů tun roku2017 , nejvíc Rotterdam s 25 miliony tun rok)
    Ještě zajímavější je, kam pak to uhlí jde , většina se totiž dodá do Německa 🙂

    • Petr napsal:

      Jediní z hlavních průmyslových hráčů, co bojovali za skutečně definitivní rychlý konec uhlí, byli Francie a Japonsko.
      Takže asi tak 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *