Domů
Elektrárny ve světě
Japonsko se nachází na uhelném rozcestí, nové zdroje mohou ohrozit klimatické cíle
COTTBUS, GERMANY - APRIL 12:  Exhaust plumes from cooling towers at the Jaenschwalde lignite coal-fired power station, which is owned by Vatenfall, April 12, 2007 at Jaenschwalde, Germany. Germany is planning the construction of 40 new coal-fired power plants, though officials claim the plants are based on technology that radically increases their efficiency. The Jaenschwalde power plant, built by the former East German government in the 1980s, emits 25 million tons of CO2 annually and is among the biggest single producers of CO2 emissions in Europe.  (Photo by Sean Gallup/Getty Images)
Zdroj: Getty Images

Japonsko se nachází na uhelném rozcestí, nové zdroje mohou ohrozit klimatické cíle

Japonský ministr životního prostředí vyjádřil obavy, zda jsou plány na výstavbu nových uhelných zdrojů na japonských ostrovech v souladu s klimatickými cíli země. Japonsko má velmi ambiciózní plány v oblasti omezování emisí skleníkových plynů, výstavba nových uhelných zdrojů však jde zcela proti nim.

Plánovaný investiční záměr japonské energetické společnosti Chugoku Electric Power na výstavbu nové uhelné elektrárny o výkonu 1,07 GWe se příliš nezamlouvá japonskému ministru životního prostředí  Koichi Yamamotovi.

Dle ministrových slov by v souvislosti s výstavbou měla být důkladně zvážena rizika projektu stejně jako možnosti budoucího vývoje v oblasti energetiky. V úvahu připadá podle Yamamamota také upuštění od výstavby tohoto zdroje.

„Velmi důležité je uvědomit si tržní rizika související s uhelnými elektrárnami a brát v úvahu všechny možnosti včetně přehodnocení záměru výstavby nového zdroje. To vše v souvislosti s plánem na omezení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a dále,“ podotkl ministr životního prostředí v prohlášení adresovaném japonskému ministerstvu průmyslu.

Japonsko se v souvislosti s Pařížskou konferencí zavázalo snížit emise skleníkových plynů o 26 % ve srovnání s rokem 2013 do roku 2030. Do roku 2050 pak mají oproti stejné referenční hladině klesnout v Japonsku emise skleníkových plynů o 80 %.

Průmysl vs. životní prostředí

Japonské ministerstvo životního prostředí vyjadřovalo námitky proti novým uhelným elektrárnám už během roku 2015. Ministerstvo průmyslu však nakonec nechalo přijetí opatření na snižování emisí skleníkových plynů na dobrovolné bázi jednotlivých energetických společností.

Ministerstvo životního prostředí je znepokojeno množstvím plánů na výstavbu nových uhelných zdrojů, které budou podkopávat japonské úsilí o snižování emisí skleníkových plynů. Pokud dojde k realizaci všech plánů výstavby nových uhelných zdrojů, bude to znamenat nárůst emisí CO2 na 300 milionů tun v roce 2030, přičemž cílová hodnota emisí pro tento rok je zhruba 225 milionů tun.

Ministr průmyslu Hiroshige Seko však zatím odráží námitky svého kolegy z vlády.

„Vše důkladně zvážíme a provedeme odpovídající opatření,“ prohlásil na toto téma Seko.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(7)
C
10. březen 2017, 18:51

Ano, je to problém, ale nesouhlasím s názorem pana ministra, náhrada uhelných elektráren, které nyní pohání japonský průmysl novými by vedla ke zlepšení životního prostředí a dalších ukazatelů. Měly by vyšší účinnost, byly by čistější, pokud se použije zplyňovací technologii, pak budou ještě čistější a účinnější, než to co mají nyní.

nikdo
18. červenec 2017, 20:22

Bylo by divne kdyby ministr zivotniho prostredi souhlasil s uhelnou elektrarnou leda snad ze byla vybavena technologii ukladani uhliku.

C
18. červenec 2017, 21:09

Honit se za parametrem CO2 a ignorovat ostatní je hloupost, MŽP by mělo sledovat zejména ostatní mnohem škodlivější parametry. Vzhledem k tomu že ukládání uhlíku je dočasné řešení (pomalý únik) je mnohem lepší sledovat co nejvyšší účinnost a velikost ostatních emisí a samozřejmě podnikat kroky k omezení spotřeby energie eventuálně kroky ke kompenzaci změn klimatu jako je podpora zalesňování a pod.

Martin Pácalt
19. červenec 2017, 07:32

Co jsem se zatím dozvěděl, jsou dva způsoby: tlakování plynného CO2 pod zem(ohrožena spodní voda třetihorními moři, které jsou pod vrstvami se sladkou vodou) a nebo na Islandu zkoušená metoda reakce plynného CO2 s horninou za vzniku něčeho podobného vápenci a to za normálních geostatických tlaků v místě (to mi přijde jako mnohem stabilnější, zvlášť pokud k reakci dojde v místě , kde už není aktivní vulkanizmus, který by vše vrátil při první erupci do oběhu atmosféry). .

Martin Hájek
19. červenec 2017, 18:30

Nechci se mýlit, ale v Japonsku můžou tak maximálně vyrábět sodovku...

Martin Hájek
19. červenec 2017, 18:28

A tento svůj názor stavíte na jakých informacích? Jaké je podle Vás průměrné stáří Japonské flotily uhelných elektráren? Já mám pocit, že jsou většinou téměř nové, protože nahradily jaderné elektrárny, které Japonsko před pár lety vypnulo a dále by nové uhlí nahradilo plynové elektrárny, které jsou podstatně dražší (ve východní Asii), ale mají významně nižší emise. Takže suma sumárum má trochu pocit, že si pletete situaci v Polsku se situací v Japonsku.

C
19. červenec 2017, 23:21

Jednak před X lety napsáno v nějakých Times of Japan, nebo něčem takovém, jednak se dají celkem rychle najít dokumenty na internetu kdy asi 5GW je starší 35 let a další desítky GW jsou pak zhruba stáří Prunéřova 2, tedy řekněme 25-30let. Pak tam máte ještě další desítky GW elektráren na kapalná paliva stavěných v 60. a 70. letech, které po omezení výroby z JE poměrně ožily a podílely se nemalou měrou na problémech s bilancí zahraničního obchodu.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se