Křetínského LEAG, provozující uhelné elektrárny v Německu, žaluje rozhodnutí Komise o emisních limitech

Německý provozovatel hnědouhelných elektráren a dolů Leag vlastněný EPH Daniela Křetínského a PPF Petra Kellnera se začátkem tohoto měsíce připojil k právnímu postupu proti přísnějším limitům EU pro škodlivé látky vypouštěné z elektráren. Podle společnosti jsou nové limity mimo současné dostupné technologie.

LEAG se připojil k evropskému uhelnému sdružení Euracoal, německému hnědouhelnému lobbistickému spolku DEBRIV a těžaři Mibrag v soudním řízení u Evropského soudního dvora proti emisním limitům oxidů dusíku a rtuti v revidovaných normách kvality ovzduší pro tepelné elektrárny s výkonem nad 50 MWt (LCP BREF). Aktéři argumentují tím, že stanovené limity nelze splnit současnými z ekonomického hlediska dostupnými technologiemi.

„Dnešní přijetí prováděcího aktu ze strany Komise zavádí závěry týkající se nejlepších dostupných technik (BAT) pro velká spalovací zařízení. Jedná se o techniky, které jsou ekologické, ekonomicky životaschopné a technicky prokazatelné a rozvíjely se transparentním a důkladným procesem v průběhu několika let s členskými státy EU, průmyslovými a environmentálními nevládními organizacemi. Pro všechna dotčená zařízení (přibližně 3 500 zařízení v EU) Komise navrhuje, aby se revize jejich povolení uskutečnila do čtyř let, tak aby do poloviny roku 2021 byly splněny přísnější standardy pro všechny velké spalovací zařízení v celé EU,“  uvedla Evropská komise ke schválení přísnějších limitů pro emise NOx, SO2, rtuti a prachových částic vypouštěných z velkých spalovacích zařízení 31. července 2017.

Společnost LEAG v roce 2016 koupila německé hnědouhelné elektrárny a doly od společnosti Vattenfall. Nové standardy by ovlivnily celkem osm 500MW hnědouhelných bloků společnosti v elektrárnách Jänschwalde a Boxberg.

Dva z ohrožených bloků elektrárny Boxberg byly uvedeny do provozu v sedmdesátých letech a modernizovány byly v letech devadesátých. Šest bloků elektrárny Jänschwalde bylo postupně uvedeno do provozu mezi lety 1981 a 1989. Rovněž tyto bloky byly v devadesátých letech modernizovány.

Dva bloky elektrárny Jänschwalde budou postupně v letech 2018 a 2019 převedeny do výkonové rezervy o celkovém výkonu 2,7 GW, a již tak nebudou moci dodávat elektřinu na trh. V rezervě budou bloky po čtyři roky připraveny dodávat elektřinu na pokyn provozovatelů přenosové soustavy v případě nedostatku výkonu v síti a po čtyřech letech od zavedení do rezervy bude jejich provoz ukončen. LEAG za připravenost elektráren v rezervě obdrží 1,6 miliardy euro (40,7 miliard korun).

Klimatické cíle Německa

Německo disponující 21 GW instalovaného výkonu hnědouhelných elektráren, se těsně před hlasováním členských států EU pokoušelo navýšit limit pro emise oxidů dusíku pro hnědouhelné elektrárny z navrhovaných 175 mg/Nm³ na 190 mg/Nm³. Podle původních prohlášení se očekávalo, že sama Německá vláda bude žádat o zavedení výjimek pro své hnědouhelné elektrárny, ta se ale odvolacího práva vůči Evropské komisi vzdala.

Německé ministerstvo životního prostředí na základě svých interních výpočtů totiž v říjnu upozornilo, že země s největší pravděpodobností nesplní své klimatické cíle a dodalo a že situace je dramatičtější, než se původně předpokládalo. Požadavek na výjimky pro nejstarší uhelné elektrárny by tak ve světle tohoto prohlášení nebyl pro zemi, která se snaží být lídrem v transformaci energetiky v Evropě, zrovna dobrou vizitkou.

Němečtí provozovatelé elektráren, tak museli začít jednat sami. Mimo retrofitu pro dosažení požadovaných emisních limitů mají rovněž možnost snížit počet provozních hodin od roku 2021 na maximálně 1 500 a zachovat stávající úroveň emisí škodlivých látek. Další možností je požádat o derogaci, jejíž dosažení ovšem bude složitý a časově náročný proces vyžadující vypracování cost-benefit analýzy a proces veřejné konzultace.

Úvodní fotografie: Německá uhelná elektrárna Jänschwalde. Zdroj: LEAG



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *