Těžba uhlí Polsko

Slezská uhelná skepse

Zajímavý náhled pod pokličku slezského uhelného regionu přináší reportáž zveřejněná na stránkách věnovaných německé Energiewende. Celosvětovým trendem je, že se z uhlí se stává nežádoucí zdroj energie a mladí lidé již často nevidí v hornické profesi takovou perspektivu jako v minulosti. Slezsko se tak bude muset vypořádat s následky své uhelné minulosti, kterou by mu měl pomoci řešit stát a místní samosprávy.

Uhelný sektor se po dosažení svého vrcholu v období před krizovými roky 2007 – 2009  dostal do komplikované situace a zatím nic nenaznačuje tomu, že by se v dlouhodobém horizontu mělo na antracitově černých vyhlídkách uhlí v Evropě něco měnit. Uhelné doly se v období po krizi ocitly v ekonomických kleštích. Na jedné straně nízká cena uhlí ekonomicky likviduje doly a naopak vysoká cena znamená ztrátovost uhelných elektráren, které jsou jedním z klíčových odběratelů uhelných dolů. Elektřina z uhelných elektráren je navíc z trhu vytlačována výrobou dotovaných obnovitelných zdrojů, což je další díl do mozaiky upadající ekonomiky uhelného sektoru.

Situaci uhelnému sektoru komplikuje také zpřísňující se environmentální legislativa i rostoucí cena emisních povolenek. Definitivní proměnu uhlí v Popelku mezi zdroji energie pak dokonala Pařížská klimatická konference, k jejímž závěrům se také připojila celá řada světově nejvýznamnějších bank, které výrazně omezují financování uhelného sektoru. Mezi banky mající restrikce na financování uhelného sektoru namátkou patří Deutsche Bank, Citi, JP Morgan, Société Générale nebo National Australia Bank. Komplikací konkrétně pro slezské uhelné doly je také náročná hlubinná těžba, která zhoršuje konkurenceschopnost slezského uhlí na světových trzích.

Tahle uhelná země není pro mladý

V takovémto kontextu proto nepřekvapí, že v uhlí ztrácejí víru i lidé z regionů, kde je jeho těžba zdrojem obživy již po mnoho generací. Mezi takovéto regiony patří i Slezsko, na jehož tváři zanechala těžba uhlí hluboké vrásky. Těžba uhlí tak už není pro nastupující generaci zárukou sociálních jistot a nadstandardních výdělků. Náročné hornické povolání v těchto dobách opouštějí jak zkušení horníci, tak horničtí nováčci.

„Mladé lidi, kteří v dnešní době nastoupí do hornické profese, trápí především nízké platy. Je těžké přilákat mladé lidi k této práci a hlavně je následně udržet. Tito lidé často odcházejí po jedné, či dvou výplatách, když si uvědomí, že si na obdobné peníze přijdou v oborech, které jsou mnohem méně náročné,“ glosuje situaci jeden ze slezských horníků.

Pro slezský region byla v minulosti těžba uhlí spásou, která mu umožňovala v rámci možností prosperovat. Nyní však víc než kdy dříve vyplouvají na povrch problémy související s jednostrannou orientací tohoto regionu na uhelný sektor. Znečištěné ovzduší, zdevastovaná krajina a především hrozící sociální nestabilita a nutnost diverzifikace regionální ekonomiky jsou výzvy, které by měli polští političtí představitelé řešit na celostátní i lokální úrovni. Slezsko si totiž zaslouží podání pomocné ruky za své služby polskému státu, jehož ekonomiku dlouhá léta pohání právě energie z místních dolů.



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *