Uhelný lom

Uhelná energetika může Balkánským státům zkomplikovat vstup do EU

Rozšíření uhelného dolu a výstavba nového uhelného bloku v Srbsku, ale i další plánované uhelné elektrárny na území Balkánských států, nejsou zcela v souladu s politikou EU. Komplikace při jednání o vstupu do Evropské unie však mohou způsobit i stávající uhelné elektrárny, které z velké části nemusí splnit přísné limity unie.

Srbská energetická společnost Elektroprivreda Srbije (EPS) spolu s čínskou China Machinery and Engineering Corporation v pondělí zahájily práce na rozšíření druhého největšího uhelného lomu v Srbsku a výstavbě nového 350MW bloku v elektrárně Kostolac B, který bude z lomu zásobován.

„Toto je důležitý den pro Srbsko a energetický sektor naší země, protože nový blok v elektrárně Kostolac B bude prvním novým významným zdrojem v Srbsku za posledních 30 let. Do roku 2019 budou vytvořeny nové podmínky pro těžbu uhlí v Srbsku a nový blok B3 bude dokončen v roce 2020.“
Aleksandar Antić, srbský ministr těžby a energetiky

Rozšíření dolu, které umožní zvýšení těžby ze současných 9 milionů tun na 12 milionů tun uhlí ročně, si vyžádá nové vybavení v hodnotě 123 milionů dolarů. Celkové náklady spojené s modernizací elektrárny Kostolac B, které zahrnují výstavbu nového bloku a navýšení těžby v dole, dosáhnou podle EPS 715 milionů dolarů, z čehož 608 milionů bude financováno úvěrem od čínské China Exim Bank.

„Rozšíření uhelného dolu pro zajištění paliva pro nový blok je zejména znepokojivé, jelikož nebylo provedeno žádné posouzení dopadu zvýšené produkce na životní prostředí,“ řekl agentuře Reuters Pippa Gallop, koordinátor pro výzkum u CEE Bankwatch Network.

Na uhlí se nespoléhá pouze Srbsko

Kromě Srbska plánují značné investice do uhelné energetiky i další státy na západě Balkánu, jako Bosna, Kosovo, Makedonie nebo Černá hora, jelikož potřebují nahradit ubývající výkon ze starých elektráren, které se blíží konci své životnosti.

Ze současných 37 uhelných bloků o souhrnném výkonu přes 8,6 GW, jež jsou provozovány v těchto pěti státech, si alespoň 34 bloků vyžádá dodatečné investice, aby byly v souladu s předpisy EU.

Celkově se na západě Balkánu plánují v příštím desetiletí nové bloky o výkonu až 2,6 GW, což si vyžádá investice v rozsahu miliard eur. Ekologické organizace se nicméně obávají, že vlády budou muset investovat další stovky milionů eur do modernizace elektráren, aby splnily standardy EU.

Jelikož se EU, Světová banka i další organizace postupně odvrací od uhlí, musí Balkánské země hledat pomoc s financováním projektů jinde, přičemž velká část pozornosti se upíná na čínské společnosti. Přesto Kosovo čeká na rozhodnutí Světové banky ohledně financování nové 600MW uhelné elektrárny.

Zdroj úvodní fotografie: EPS



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *