těžba hnědého uhlí

Vyšší cena povolenky EU ETS potrápí výrobce z hnědého uhlí, pocítí každé euro

Podle dat analytického serveru energy-charts.de, který je provozován Frauenhoferovým institutem, vychází průměrné množství emisí v německých hnědouhelných elektrárnách na cca 1 t CO2 na vyrobenou MWh elektřiny. Vůbec nejvíce emisí vypustí při výrobě každé MWh do ovzduší elektrárna Weisweiler.

Spolu s blížícím se dalším trialogem Evropské unie nad budoucí reformou EU ETS, který je naplánován na 8. listopadu, je otázkou, jak se podepíší ceny EU ETS na nákladech výroby hnědouhelných elektráren. Vzhledem k množství emisí, které hnědouhelné elektrárny vyrábí, poměrně znatelně.

Podle analytického serveru energy-charts.de je největším znečišťovatelem ovzduší elektrárna Weisweiler, která emituje na jednu vyrobenou MWh přibližně 1,26 tuny CO2. Jedinou německou elektrárnou, která se dostala pod hranici 1 tuny na MWh, je elektrárna Lippendorf, kde je vlastníkem jednoho ze dvou bloků Křetínského EPH.

Uhelný důl Garzweiler, v pozadí uhelná elektrárna Grevenbroich-Frimmersdorf a -Neurath. Zdroj: Tagebau Garzweiler

Uhelný důl Garzweiler, v pozadí uhelná elektrárna Grevenbroich-Frimmersdorf a -Neurath. Zdroj: Tagebau Garzweiler

Z dat webu energy-charts.de vyplývá, že při výrobě elektřiny v elektrárnách, které spalují hnědé uhlí, je vypouštěna v průměru cca 1 tuna CO2 na MWh vyrobené elektrické energie. Pokud výsledky vztáhneme i na elektrárny v okolních státech, není složité odhadnout, že cena elektřiny v regionu by měla v budoucnu znatelně růst.

Výroba z hnědého uhlí totiž není klíčovým zdrojem výroby pouze v Německu, kde se vyrábí z hnědého uhlí cca čtvrtina elektřiny. V České republice má výroba z hnědého uhlí největší podíl na celkové výrobě (cca 40%), třetinu z hnědého uhlí vyrábí i Polsko. Navíc Polsko vyrábí polovinu elektřiny z černého uhlí, které sice má emise mírně nižší, nicméně i černouhelné elektrárny budou vyšší cenou povolenky postiženy.

Výroba elektřiny v Německu Více na: Energostat

Aktuálně se náklady na výrobu elektřiny ve starších hnědouhelných elektrárnách pohybují kolem 15 EUR/MWh, stále jsou tedy sice pod velkoobchodní cenou elektřiny, ale pokud s cenou povolenky nebude stejně růst i cena elektřiny, budou se snižovat i výrobní marže výrobců.

S ohledem na současný vývoj tak mohou být rozezleni především provozovatelé německých jaderných elektráren, kteří své provozy budou muset podle plánu nejpozději v roce 2022 uzavřít. Současní provozovatelé jádra totiž budou z rostoucí ceny povolenky profitovat nejvíce, jelikož jejich provozní náklady nebudou rostoucí cenou povolenky ovlivněny.



3 odpovědí na Vyšší cena povolenky EU ETS potrápí výrobce z hnědého uhlí, pocítí každé euro

  1. Martin Hájek napsal:

    „Aktuálně se náklady na výrobu elektřiny ve starších hnědouhelných elektrárnách pohybují kolem 15 EUR/MWh, stále jsou tedy sice pod velkoobchodní cenou elektřiny, ale pokud s cenou povolenky nebude stejně růst i cena elektřiny, budou se snižovat i výrobní marže výrobců.“

    Tak to zas psal někdo, kdo rupnul z ekonomie. Při tom, kolik je dnes uhlí v energetickém mixu středí Evropy je úplně evidentní, že s rostoucí cenou povolenky poroste za jinak stejných podmínek cena elektřiny a to do té doby, kdy se vyrovnají náklady PPC a starých černouhelných elektráren. I v té době pořád nebude mít hnědé uhlí zásadní problém, zatímco spotřebitelům už polezou oči z důlků, až jim přijde faktura za odběr elektřiny.

    Stačí si podívat, co si státní likvidací černého uhlí nadrobila Velká Británie. Tam ovšem hnědouhelné elektrárny nebyly, kdyby byli, tak si dnes vesele jedou a čvachtají, pokud by je tedy tamní vláda administrativně nezavřela také. Hnědé uhlí má co se ekonomiky týče velmi tuhý kořínek, útoky na něj jdou proto jiným směrem a míří zpravidla pod pás, tedy mimo trh.

    • C napsal:

      V něčem máte pravdu, ale myslím že tu bude roli hrát trochu vězňovo dilema, což tedy v momentě kdy se prolomí, tak už nebude hrát roli a cena půjde vesele nahoru. Jinak se nedomnívám, že se vede souboj černé vs. hnědé uhlí, ale povrchový vs. podpovrchový způsob těžby. I u toho černého jsou místa kde se dá těžit povrchově, nebo naopak u hnědého mohou být místa kde se nedá těžit povrchově. Jak do toho promluví různé exotické technologie je otázka.

      • Martin Hájek napsal:

        Černé versus hnědé uhlí – nemáte pravdu. Cenu černého uhlí určuje trh samozřejmě na základě nákladů marginálního dodavatele, což je samozřejmě hlubinný důl a nikoliv povrchový lom. Takže z pohledu ceny černého uhlí je úplně irelevantní, že existují i povrchové lomy, protože ty cenu černého uhlí netvoří a navíc v EU jsou pouze v Británii a ve zcela zanedbatelném rozsahu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *