Německá výkonová rezerva prozatím nebyla využita. EPH na ní přesto vydělává

Německé uhelné elektrárny odstavené za účelem udržování rezervního výkonu ještě nebyly ani v jednom případě využity. Za udržování pohotovostního výkonu jsou přitom jejich provozovatelé poměrně štědře odměněni. Na systému udržování rezervních kapacit vydělává i jeden z nejbohatších Čechů, Daniel Křetínský.

Mohlo by se zdát, že německý přerod energetiky stojí občany Německa nejvíce peněz zejména na podpoře obnovitelných zdrojů a udržování bilance přenosové soustavy. Nejsou to ovšem jediné náklady, které nese běžný obyvatel Německa. Z kapes daňových poplatníků jsou placeny i náhrady provozovatelů elektráren, které byly převedeny do výkonové rezervy.

Výkonovou rezervu zavedla německá vláda na konci roku 2016 a jejím smyslem bylo omezit emise z nejvíce znečišťujících uhelných elektráren. Nicméně aby provozovatelé elektráren převedli své elektrárny do výkonové rezervy, musela vláda schválit relativně štědré dotace, které posvětila i Evropská unie.

Výsledek je ale zatím takový, že od svého zavedení ještě žádná z uhelných elektráren v rezervě nebyla využita. Dalo by se tedy k dnešnímu dni zpětně říci, že poplatek provozovatelům za odstavení elektráren bylo pouze „vykoupení se“ z jejich emisí.

Uhelná elektrárna Buschhaus

Uhelná elektrárna Buschhaus

Nicméně je nutné dodat, že nulové využití výkonové rezervy není velkým překvapením. Podle pravidel výkonové rezervy mají provozovatelé celých 11 dní od pokynu provozovatele přenosové soustavy na to, aby elektrárna najela na plný výkon. To do jisté míry předurčilo jejich využití pouze na extrémní situace, kdy je o nedostatku výkonu jasno více dní dopředu.

Nulové využití ale nijak neovlivňuje dotace, které vláda přislíbila. Jen za rok 2017 a 2018 bude provozovatelům elektráren vyplaceno téměř čtvrt miliardy EUR. Celkem si ale všichni provozovatelé za čtyři roky, po které budou jejich elektrárny ve výkonové rezervě, přijdou na 1,6 mld. EUR.

Tři z bloků ve výkonové rezervě má, resp. bude mít, i česká energetická společnost Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského. Elektrárna Buschhaus provozovaná společností Mibrag (součást EPH), byla první elektrárnou, která byla do rezervy umístěna. Následovat budou ještě dva bloky elektrárny Janschwälde, kterou EPH získal akvizicí uhelných aktiv Vattenfallu.

Plán přesouvání německých hnědouhelných bloků do výkonové rezervy. Zdroj: http://www.bmwi.de/

Plán přesouvání německých hnědouhelných bloků do výkonové rezervy. Zdroj: http://www.bmwi.de/

Vydělávat budou ale i další provozovatelé elektráren, další na řadě jsou například elektrárny RWE Niederausen a Neurath. Další dva bloky elektrárny Frimmersdorf společnosti RWE se k Buschhausu přidaly již loni. Celkem bude do roku 2020 odstaveno 2,7 GW výkonu v uhelných elektrárnách.

Jsou ale i další provozovatelé elektráren, kteří uzavírají své elektrárny, nicméně bez převedení do výkonové rezervy a tedy bez výhod s tím spojených. V tomto týdnu oznámily německé společnosti Steag a Enervie, že plánují uzavřít tři uhelné bloky o celkovém výkonu 817 MW.



29 odpovědí na Německá výkonová rezerva prozatím nebyla využita. EPH na ní přesto vydělává

  1. Milan Vaněček napsal:

    Tento článek je jasnou odpovědí na žvást uveřejněný na OEnergetice dne 5. března v 11:14, cituji: „Pane Vaněčku, stále tady rozjíždíte nesmyslnou debatu, která se snaží ve stylu desinofromačních webů překrucovat fakta. Přinejmenším loni v lednu tu byl mrazivý týden, kdy v Německu a ani jinde na severu nefoukalo a ani nesvítilo slunce, protože byla inverze a celá Evropa byla „pod dekou“. Kupodivu i v této době si chtěli lidé doma svítit a topit a nechtěli čekat týden, až se příroda „umoudří“. Můžete k tomu psát jakékoliv svoje názory, ale tohle je ověřitelný fakt.“
    Je vidět že i v této době nebylo potřeba využívat německou výkonovou rezervu. Energiewende se nezhroutila, ani rezervu využít nemusela.

    • Petr Šebesta napsal:

      Bohužel pane Vaněček, ale Váš komentář je žvást.
      Dotovat neekonomickou stavbu OZE aby jsme pak museli dotovat stabilizaci sítě (viz odkaz v článku-jen Tennet -1mldEUR) a pak ještě dotovat výkonovou rezervu je prostě odstrašující příklad.

    • Petr napsal:

      Když ta rezerva má náběh 11 dní, tak se nedala zjevně použít ani na velmi problematické 10ti denní bezvětří.
      Německo to zvládlo v pohodě díky sousedním státům.
      Ale představte si uskutečnění těch konečných plánů pro větrníky v jedné mořské oblasti, kdy by na nich byly obrovsky závislí Německo, Dánsko, Norsko, Nizozemí, Belgie a Británie, pak by týden bezvětří tam sundal celou EU.

    • Martin Hájek napsal:

      On ovšem, pane Vaněčku, vůbec nikdo neříkal, že se Energiewende zhroutila. Ovšem stále byly v provozu např. jaderné elektrárny, které hodlá Německo uzavřít a byly v provozu také uhelné elektrárny, které už byly od té doby uzavřené a další ještě uzavřené budou, takže to nic nemění ani na tom, že rok 2022 a následující může být z hlediska energetické bezpečnosti velmi zajímavý. Než něco označíte za žvást, tak si to přečtěte třikrát nebo si to nechte od někoho vysvětlit, když nerozumíte psanému textu.

  2. Kolemjdouci napsal:

    To sice muze byt pravda, pro uplnost je vsak treba dodat, ze Nemci kvuli Energiewende plati jako domacnosti 2. nejvyssi cenu elektriny na fakture v cele EU. Je toto prikladna cesta hodna nasledovani???

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      Dneska už je následovat ani nejde. Už se ví, které OZE technologie stojí za to stavět, za jejich historické ceny už dnes nikdo elektřinu nekupuje, už se dnes ví, který obchodní model je ten pravý. Viele Danke.

      • Martin Hájek napsal:

        No a taky se dnes už ví, že střední Evropa a zejména ČR už nikdy nebude mít pro OZE, které se budou stavět vhodné ekonomické podmínky, pokud je nebude chtít masivně dotovat. Ví se, že osudem ČR je poskytovat záložní a špičkový výkon když nefouká a nesvítí a naopak využívat přebytky levné protože jinak zadotované elektřiny z větru a ze slunce v jiných zemích a vlastní cíle pro OZE plnit v teplo, kde má ČR potenciál pro nejlevnější smysluplné naplnění cíle EU.

        • Milan Vaněček napsal:

          Opět jen kecy, žádné argumenty.

          • Martin Hájek napsal:

            Omyl, ekonomická realita. Větrné elektrárny na moři a na pobřeží vyfouknou těm ve vnitrozemí ekonomický prostor, protože kdykoliv více zafouká, cena spadne na nulu. Totéž zařídí fotovoltaické elektrárny pro fotovoltaiku. Ve střední Evropě, která má pro oba dva tyto zdroje komparativně horší podmínky než jiná místa nemá smysl tyto zdroj masivně rozvíjet. To je jako pěstovat vinnou révu v Dánsku nebo brambory v Řecku.

          • Milan Vaněček napsal:

            Realita je to co jsem popsal ve svém diskusním příspěvku. Za druhé: stejně jako Desertec s lepšími přirodními podmínkami nic „nevyfoukl“ fotovoltaickým elektrárnám v Evropě tak podobně to bude i s větrem on a off shore. Ojedinělé pády ceny pod nulu budou využívány k výhodné akumulaci, něco podobného jako fungovalo už před 30 lety pro švýcarslé přečerpávačky a francouzské JE. Zkrátka realitu kecy neovlivní, možná že jen v Kocourkově.

          • Petr napsal:

            Pan jek má v principu jasnou pravdu pro vlkou energetiku.
            Samozřejmě panely na rodinných domech hlavně pro teplou vodu a luxusní klimatizaci v létě postupně stále porostou.
            Ale nedá se to srovnat s tím, jak teď začíná bez dotací za tržní ceny stavět soláry v poušti chudý Egypt, a stejně pojede miliardový jižní rozvojový svět 20 let.

            U větrníků nejde o ten skutečný vzácný pokles na nulovou cenu, stačí i jen nízká cena v případech kdy fouká kontinentálně, a to je už skoro polovina výroby větrné elektřiny, plus s eektrárnami v Severním moři to dál šíleně poroste, a pak se skutečně nemají větrníky v Česku šanci komerčně uživit nikdy.

        • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

          OK, fajn, začínám aplikovat Sokrata. Uvažujme, že máte pravdu (a je to klidně možné). Co by se v tom případě mělo v (elektro)energetice rozvíjet? Rozhodně ne jaderný a uhelný baseload, když budeme intenzivně zaplavováni silovou elektřinou za hubičku (ze severu vítr, z jihu fotovoltaika). Budeme potřebovat posílit a diverzifikovat přenosové kapacity, přeshraniční i vnitrostátní. Budeme potřebovat rozvíjet pružnou výrobu, pružnou spotřebu a akumulaci elektřiny, resp. energetických služeb poskytovaných elektřinou (teplo, chlad, tlak, …). Bude se hodit i akumulace energie ve formě paliv, třeba nové zásobníky na zemní plyn.
          Prostě maximálně ekonomicky využít cizích zdrojů a zároveň být schopni najet na vlastní elektrárny, když by bylo zle. A rozvíjet primárně zdroje pro samospotřebu nebo lokální spotřebu, jsou ve výhodě v tom, že ušetří přenos a distribuci.

          • Martin Hájek napsal:

            Ano, souhlasím. Až na dvě věci. Jako průmyslová země budeme i nadále potřebovat i poměrně významný baseload, takže minimálně jeden nový blok v Dukovanech smysl dává, možná i dva, pokud čekáme velký rozvoj elektromobility (to je pořád víceméně jen prostá obnova). A dále není pravdou, že samospotřeba ušetří přenos a distribuci (míněno investice). Přenosovou soustavu budeme muset dobudovávat v rámci trasferu výkonů z OZE a distribuční soustava zase zhltne obrovské prostředky na integraci lokální samovýroby. Neříkám, že to nemáme dělat, ale má to svoje limity, technické i ekonomické.

          • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

            Nesouhlasím ani s jedním. S větrnými turbínami s koeficientem využití přes 60% a LCOE na cca polovině (optimisty) předpokládané ceny elektřiny z nových jaderných bloků a za předpokladu společného trhu se silovou elektřinou nemají JE žádné ekonomické opodstatnění. Menší reaktory jako součást podnikových energetik možná. Ale gigawattové obludy? Nenechte se vysmát.
            A s tím druhým jste mě nepochopil. Ten, kdo si bude vyrábět pro sebe a u sebe, samozřejmě nemusí u téhle elektřiny platit za přenos a distribuci. A nebojte, pokud bude dále přetvrvávat nepřátelský postoj distribučních společností ke zdrojům připojených do DS a určeným primárně pro samospotřebu, dočkají se jen toho, že jejich provozovatelé nakoupí baterie a svou obchodní výměnu s nimi zredukují na minimum.

          • Petr Závodský napsal:

            Pane Veselý, omlouvám se, ale můžete sem dát informaci jaké investiční náklady by měla nová větrná elektrárna v ČR, jakou využitelnost, kolik by stála akumulace? Nevěřím, že se to pak zaplatí při ceně 25€/MWh. Ale třeba máte jiná lepší a věrohodnější data. Díky.

          • Milan Vaněček napsal:

            Ať si přečtěte jakoukoliv energetickou strategii, třeba i náš ASEK, důraz je na energetickou bezpečnost=využití lokálních zdrojů toho kterého státu. A náš vítr, naši vodu a naše slunce nám nikdo nevezme. Zato jaderné palivo i jaderné reaktory máme jenom z ciziny, naše neexistují= totální závislost.

          • Milan Vaněček napsal:

            Pro pana Závodského: údaje si můžete zjistit na německé straně Krušných hor.

          • C napsal:

            Pane Závodský,
            akumulace je největší proměnou toho celého, záleží totiž na X parametrech. Například i na tom jestli budou muset platit poplatky za OZE, nebo ne, jaká to bude technologie… Ale to jsou věci, které dobře znáte.

            Dobře to můžeme vyčíslit u PVE, baterií, ale velmi špatně se nám to bude vyčíslovat třeba u P2G. tam budeme znát možná finální cenu 1MWht v palivu, ale jaká je cena celého to ho cyklu? PPE přeci nebudou spalovat výhradně syngas, pojedou i na zemní plyn, eventuálně generátorový plyn. Plyn budeme přepravovat soustavou existujících trubek to a z existujících plynojemů… Jaká pak bude cena? Jaký bude poměr elektřiny dodané přímo a kolik jí bude dodáno přes akumulaci?

            Spíš by to chtělo určit průměrnou cenu elektřiny, to bude lepší ukazatel než připočítávání cen akumulace k cenám OZE a podobně.

            Mohl bych mít trochu mimosoutěžní dotaz? Jaké byly parametry uvažované PVE Orlík? Neuvažovalo se taky někdy s tím že by se upravila podobně elektrárna na Slapech?

          • Petr Závodský napsal:

            Pane Vaněčku, děkuji za fundovanou odpověď. Jako vždy jste nezklamal.
            Po ostatních chcete fakta a sám nic nemáte….
            Mějte se fajn.
            PS: jinak současné reaktory máme domácí, ale to je jen detail….

          • Petr Závodský napsal:

            Pane C, ano o přečerpávačce na Orlíku se uvažovalo. Bohužel dotace + kapacitní platby …. a taková smysluplná akce se nevyplatí :-(. A to ve srovnání s P2G a podobnými je to pořád ještě celkem jednoduchá a levná záležitost.

          • C napsal:

            Pane Závodský,
            to vím že to bohužel krachlo, ale myslel jsem jestli nemáte nějaké informace o jaký parametrech (výkon, kapacita, doba provozu…) se tehdy uvažovalo. Jsem si jistý, že by se i pro tuto PVE dal najít nějaký rentabilní model, jak ji udělat, napadá mne že by se třeba nechal upsat výkon majitelům FVE za nějaký paušál, to už by jít mohlo, ne? Z ČEZu by to sňalo riziko toho že cena proudu v sedle a špičce bude příliš blízko sebe. U P2G je asi otázka kolik z ceny MWht paliva tvoří vstupní energie a kolik náklady technologie. Ale máte asi pravdu, to takové převrtání kaskád by bylo asi levnější.

            Pane Hájku,
            lokální samovýroba zhltne prostředky pokud se bude jednat o FVE „starého typu“ bez akumulace a další bižuterie, pokud se bude dodávat nějaký bateriový systém, tak by mohly naopak náklady i klesnout pokud bude mít možnost vyvažování zátěže kdy by špičkový odběr, který je jenom pár hodin a kolísá, dokrýval z baterie nabíjené v momentě nízkého odběru. to by mohlo snížit nutný rezervovaný příkon pro domácnosti, otázka je cena. Ale v kombinaci s FVE by se to mohlo vyplatit, případně být na nule.

            Jinak co se týká domáckosti elektráren, reaktorů, tak o tom se dá u nových pochybovat, je tu vůbec někdo kdo dnes spolehlivě udělá tak velkou turbínu, generátor a transformátory? Pokud vím, ty se v poslední době snad nakupují, stejně jako dost dalších prvků EPS, od Švýcarů či Němců.

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Závodský, reaktory do nových Dukovan budou domácí?? Dovolte abych se zasmál. Palivo bude domácí? Cha chá.
            Když chcete něci zjistit, třeba cenu VtE na německé straně Krušných hor, tak si to zjistěte a argumentujte. Já jen vidím když jedu do Německa, že na jedné straně jsou a na druhé (naší) ne.
            Takže vidím: jde Vám o závislost našich energetických zdrojů na zahraničí. Lokální výroba z lokálních zdrojů je
            pro Vás fuj.

          • Petr Závodský napsal:

            „Zato jaderné palivo i jaderné reaktory MÁME jenom z ciziny, naše neexistují= totální závislost.“…. To jste napsal vy!
            Já Vám píši, že SOUČASNÉ reaktory jsou ze Škody JS … vím, psaný text Vám dělá problémy.

            Jo vidím tzv. OZE, a že TO JDÉÉÉ … vidí Němci na faktuře, bratru 300€/MWh. ano JDÉÉÉ to do kapes vyvolených z kapes chudých….

            Ptal jsem se pana Veselého na investiční náklady a využitelnost. Jinak nemůžeme jádro a vítr porovnat.

            Já investiční náklady i cenu za vyrobenou elektřinu dal.

          • Petr Závodský napsal:

            A pane Vaněčku kecy typu „jde Vám o závislost našich energetických zdrojů na zahraničí“ si nechte. OZE a plynová lobby jsou jedna ruka. Tam hledejte závislost.

            Uran lze nakoupit a obohacení lze udělat v mnoha zemích … ale to vy víte jen si musíte zatrolit…

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Závodský to prostě neokecáte: to co chcete budovat Vy je závislé na zahraničním reaktoru a zahraničním palivu. To co prosazuji já je ZVYŠOVÁNÍ naší energetické soběstačnosti z našeho slunce, větru a vody. T j zvyšování naší energetické soběstačnosti.
            A že to navíc už v příští dekádě budelevnější to je další benefit FVE a VtE.

  3. Petr napsal:

    Zjevně šlo o jeden ze dvou plánů, a na něj byly „odstavovány“ uhelné elektrárny do let 21-22 tak, aby ve skutečnosti odstaveny nebyly.
    Dnes je už zasvěceným jasné, že po roce 21 se obnoví dlouhodobý jaderný program Německa, takže další uhelné elektrárny, co se chystají teď končit, už žádný drahý odklad nedostávají.

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      A kdo jsou ti zasvěcení? Rosenkruciáni? Ilumináti? Aštar Šeran? V oficiální německé vládní politice to rozhodně není. A vzhledem k obecně sdílené nechuti politiků nasírat voliče ani hned tak nebude.

  4. Jan Veselý Jan Veselý napsal:

    Reakce na Petr Závodský 9. března 2018 (16:38):
    Vy jste to nepochopil, ale to nevadí, vysvětlím vám to. My se tady s kolegou Hájkem bavíme o důsledcích a správné reakci na hypotetickou, ale dost pravděpodobnou situaci, kdy budeme často zaplavováni velice levnou elektřinou z větrných elektráren od a ze Severního a Baltského moře a z fotovoltaických elektráren na jih od Alp. Obojí se ceně 25 EUR/MWh velmi rychle blíží a vše nasvědčuje tomu, že tam budou dříve než se v Dukovanech či v Temelíně začne s kopáním základů na nový reaktor.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *