Domů
Úřady a instituce
Podíl OZE v roce 2040? Predikce budoucího vývoje energetiky jsou jako noc a den
Větrné turbíny, Čína
Úvodní fotografie: Land Rover Our Planet / Flickr / CC BY-ND 2.0

Podíl OZE v roce 2040? Predikce budoucího vývoje energetiky jsou jako noc a den

Podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě světové elektřiny v roce 2040? S turbulentním vývojem energetiky v posledních letech velmi složitá otázka. Predikce věhlasných světových agentur a energetických hráčů se výrazně liší.

Predikce agentury Bloomberg New Energy Finance (BNEF) předpovídá v roce 2040 podíl větrných a solárních elektráren na výrobě elektřiny na světě ve výši 34 %. V současné době přitom tyto zdroje vyrábějí 5 % světové elektřiny. Naproti tomu ropný gigant ExxonMobil ve své poslední predikci očekává podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) vyjma vodních elektráren na výrobě elektřiny v roce 2040 ve výši 11 %.

Mezinárodní energetická agentura předpokládá ve stejném horizontu v rámci scénáře „new policies“, který odráží politické závazky zemí včetně slibů o snížení emisí skleníkových plynů, podíl OZE bez vodních zdrojů na výrobě elektřiny ve výši 21 %.

Bloomberg: Cena solárních a větrných elektráren výrazně poklesne

BNEF sází na rozvoj větrných a solárních elektráren zejména vlivem poklesu investičních nákladů. Podle agentury bude již v horizontu 5 let elektřina z těchto zdrojů levnější než výroba elektřiny v uhelných elektrárnách.

Agentura, jež sestavuje široce používaná data o investicích do OZE, tvrdí, že výroba elektřiny ze solárních elektráren je již dnes levnější než z nových uhelných zdrojů v USA, Německu a Austrálii a do roku 2021 dosáhne této mezní hodnoty v dalších zemích včetně Číny, Indie, Británie a Mexika.

Za posledních devět let se podle BNEF v USA náklady na elektřinu z větrných elektráren snížily o 71 %, v případě fotovoltaických elektráren o 83 %. Agentura dále předpokládá, že náklady do roku 2040 poklesnou o dalších 47 % pro větrné elektrárny a o 66 % pro fotovoltaické elektrárny.

Tento předpoklad znamená, že v prognóze BNEF se obnovitelné zdroje budou i bez jakékoliv formy státních dotací stávat stále konkurenceschopnějšími oproti výrobě elektřiny z uhlí a plynu.

ExxonMobil nabízí zcela odlišný předpoklad budoucího vývoje

Velmi odlišný pohled na budoucí vývoj energetiky nabízí predikce vydané velkými ropnými společnostmi, jako je ExxonMobil, což dokazuje nejistoty existující v posouzení možného vývoje odvětví energetiky.

Velké ropné společnosti včetně ExxonMobil, BP a Statoil pravidelně vyhodnocují výhled světové energetiky, které se používají interně k informování o investičních rozhodnutích a externě pro ovlivnění veřejné a politické debaty.

Ropné společnosti uvádí, že výhody fosilních paliv, včetně vysoké energetické hustoty, snadné skladovatelnosti a flexibility, znamenají, že nadále budou dominovat způsobu získávání energie po další desetiletí.

Čemu věřit?

Jsou předpovědi ropných společností předurčené k neobjektivnosti snahou ovlivnit budoucí vývoj ve svůj prospěch?

Ethan Zindler, analytik společnosti BNEF, uvedl, že v globálním mixu zdrojů energie by mohly do roku 2040 nastávat velmi významné změny.

„Vzhledem k rychlosti změn, kterým jsme v energetickém sektoru svědky, předpokládejme, že scénář ‚status quo‘ je riziková prognóza,“ dodal Zindler.

Scénáře budoucího vývoje podle IEA uvádí, že pokud nedojde k vyšší podpoře ze strany států, nárůst podílu větrné a solární energie má být rychlejší ve srovnání s očekáváními ExxonMobil, ale mnohem pomalejší oproti predikci BNEF.

Zindler dodává, že BNEF nepředpokládá nové politické podpory pro obnovitelné energie ve svých předpovědích o rychlejším růstu. Dále BNEF stále očekává, že fosilní paliva poskytnou významnou část světové elektřiny v roce 2040, přičemž 6 % energie by mělo pocházet z plynu a 22 % z uhlí. Fosilní paliva budou nezbytnou součástí energetických mixů v podobě rezervy pro proměnlivou výrobu OZE a stávající plynové a uhelné elektrárny tak zůstanou dlouhodobě životaschopné.

BNEF však očekává, že velká většina nových investic do energetického sektoru připadne na OZE. Předpovídá, že do roku 2040 kapitálové výdaje na větrné elektrárny a solární energie dosáhnou 7,4 bilionu dolarů, což představuje zhruba tři čtvrtiny veškerých investic do výroby elektřiny.

BNEF poukazuje na to, že dokonce i v případě, že jsou tyto prognózy správné, světové emise oxidu uhličitého z energetického sektoru budou v roce 2040 o 4 % nižší než dnes.

Úvodní fotografie: Větrné elektrárny v Tangshanských horách, Čína. Zdroj: Land Rover Our Planet, Flickr

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(15)
Milan Vaněček
17. červen 2017, 11:08

Čemu věřit? Komu věřit? Podle mého selského rozumu rozhodne kredibilita zdroje (Exxon bude vždy hájit svoji ropu a plyn, předpovědi EIA o OZE byly doposud vždy překonány skutečným vývojem). Takže si myslím že to vyjde Bloombergu.

Dále rozhodne bankability - zde BNEF předpokládá že tři čtvrtiny všech energetických investic půjdou do OZE.

A co je zajímavé je předpokládaný cenový vývoj. Jeho graf není v zde v článku uveden, podívejte se třeba na vědeckotechnický server nextbigfuture.com který ze zprávy cituje.

Již okolo 2020 budou země kde vítr a slunce bude levnější pro výrobu elektřiny než uhlí. A v době, kdy by měly začít vyrábět nové Dukovany už bude slunce a vítr okolo 30-35 USD/MWh. A velká fotovoltaika bude v roce 2040 vůbec nejlevnějším zdrojem elektrické energie s cenou mezi 25 a 35 USD/MWh.

To nemá konkurenci. To bude už úplné vítězství, jako to kdysi nastalo u počítačů a internetu.

Martin Hájek
19. červen 2017, 17:01

Ano, ale spotřeba ropy globálně rostla, roste a bude růst a fotovoltaika ani vítr na tom nezmění vůbec nic.

Jan Veselý
17. červen 2017, 21:10

V textu je chyba. Ty kapitálové výdaje nejsou 7,4 miliardy, ale 7,4 bilionu (7,4 * 10^12) USD, tj. něco okolo 7 TW instalovaného výkonu OZE.

S globální predikcí bych ještě počkal na Greenpeace, ti byli zatím vždy nejpřesnější. :-) Asi proto, že vlíádnou světu, Wagner říkal :-)

Milan Vaněček
18. červen 2017, 09:15

Celosvětově už je o přechodu energetiky na obnovitelné zdroje (plus plyn v přechodném období=21. století) už rozhodnuto. Jen nevím, co našim plánovačům není jasné. Těm nízkým cenám za energii ze slunce (pravidelně u nás po 8 měsíců) a větru (celoročně, nepravidelně) se nedá konkurovat.

Slunce, voda , půda a vzduch (CO2) zajistí výživu 11 milionům na našem území, slunce, voda, vítr a plyn (v obrovských již existujících podzemních zásobnících) zajistí elektrickou energii a teplo. Většina automobilů už v druhé polovině století nebudou naftu a benzin potřebovat.

Jedině válka a chaos mohou zničit tuto technickou revoluci (energetický přechod).

C
18. červen 2017, 09:57

Jako se už jednou stalo mezi lety 1914-1918. Šílenství minulého století to dokonalo. Tentokrát to snad bude jiné.

Martin Hájek
19. červen 2017, 16:58

Ale oni se přece ty předpovědi vzájemně vůbec nevylučují!

Elektřina je i ve vyspělém světě jen něco přes 20 % konečné spotřeby energie, takže i když jí 50 % uděláme z OZE (a to je víceméně tvrdý limit pro fotovoltaiku a vítr bez zásadní akumulace, která v dohledné době z mnoha důvodů nebude), tak jsme na pouhých 10 % konečné spotřeby. Elektromobily rozhodně globální ropný trh nestrhnout ani za 20 let, navíc růst poptávky po elektřině bude zase do značné míry saturován fosilním palivem a ne OZE. No a pro výrobu tepla se jaksi fotovoltaika a vítr nehodí prakticky vůbec. Ovšem v EU je spotřeba tepla 50 % konečné spotřeby energie.

Milan Vaněček
19. červen 2017, 17:58

Vy nevíte že akumulace fotovoltaiky do tepla (stejně tak větru) je ta nejlevnější a v domácnostech ta nejběžnější akumulace (v poledne si vodu v bojleru ohřejete a večer ji máte připravenou)? A jestli to bude elektromobilům trvat 30 let místo 20-uvidíme. Každopádně ubude nemocí vyvolaných kouřícími výfuky aut.

Jinak ty tři předpovědi jsou opravdu rozdílné.

Martin Hájek
19. červen 2017, 20:10

Ano, fotovoltaika může nahradit část výroby teplé vody tak max. 4 měsíce v roce, tepla pro vytápění velmi poskrovnu, navíc v budovách, což je menšina celkové spotřeby tepla, většina jsou technologické ohřevy. Takže "prakticky vůbec" platí. Není to nula, je to vzhledem k celku číslo velmi blízké nule = 5 %?

Martin Pácalt
20. červen 2017, 10:08

Míst pojmu akumulace bych použil termín "vysekání do teplé vody". Je to jen jednosměrné uložení energie v době nadbytku. V době nedostatku el. energie již elektřinu z teplé vody nezískáte.

Nechci říct, že jde o špatné řešení, ale rozhodně jde jen o část řešení problému.

Jan Veselý
19. červen 2017, 20:24

To jako chcete říct, že předpovědi: "FVE+VtE budou dělat 34% globální elektřiny" a "FVE+VtE budou dělat 11% globální elektřiny" se navzájem nevylučují?

A nebojte, elektřina se bude stále více cpát i do jiných odvětví, tepelná čerpadla, elektromobilita, indukční sporáky a podobné věcičky si budou ukrajovat z výroby tepla, dopravy i průmyslových procesů, obzvláště, když budeme očekávat trvalý deflační tlak na cenu elektřiny vlivem FVE, VtE a akumulace elektřiny.

Martin Hájek
19. červen 2017, 23:43

Ano, je totiž celkem jedno, jestli bude z FVE+Vte 34 nebo 11 % globální elektřiny, protože stále bude platit základní teze, že fosilní paliva budou nadále dominovat způsobu získávání energie po další dlouhá desetiletí.

Nebojím se a souhlasím, elektřina bude částečně nahrazovat jiné formy energie v konečné spotřebě, o tom není pochyb. Jen je otázka, jak rychlý ten proces bude. Nicméně dnes jsme asi na 22 %, například zdvojnásobení už je poněkud mimo realitu po příští 3 desetiletí, vyvolalo by neskutečné investice a samozřejmě také nárůst spotřeby fosilních paliv.

Jan Veselý
20. červen 2017, 09:16

Aha, takže na jednu stranu je rozdíl nějakých 5 TW a 5*10^12 USD zanedbatelný a na druhou stranu by obdobná částka znamenala neskutečné investice. Jste dobrý vtipálek.

Jen pro informaci oněch 5*10^12 USD je přibližný roční obrat byznysu kolem ropy a plynu. Pokud jim nové technologie (lepší konstrukce dopravních prostředků, účinnější motory, hybridizace pohonů, elektromobilita, ...) a definitivní ztráta některých trhů (svícení, výroba elektřiny) odčerpají nějakých 6% obratu, bude dost peněz na "ukradení" dalších 25% světové produkce elektřiny pomocí VtE, FVE a akumulace.

A nelze samozřejmě zanedbávat "neviditelné" efekty růstu energetické produktivity, ta se děje velmi zajímavým tempem napříč všemi sektory, v dopravě, v průmyslu, ve vytápění, chlazení i u elektrických spotřebičů.

Martin Hájek
20. červen 2017, 09:59

Ale já jsem opravdu neříkal, že ten rozdíl je zanedbatelný, to je jen Vaše tvrzení. Moje tvrzení bylo, že ani optimistická vize rozvoje FVE a VtE nijak nepopírá fakt, že výrobě energie jako celku budou fosilní paliva dominovat ještě dlouhá desetiletí, to je celé.

C
19. červen 2017, 22:45

Pane Hájku,

OZE lze dle akumulace dostat u nás na nějakých 30%. Pokud bude více a více pronikat do dalších odvětví, tak i kdyby podíl OZE na mixu v konečném byl stejný, bude tímto zdrojem pokryto více a více naší spotřeby. S tím jak se pomalu mění klima je myslím třeba i otázka do jaké míry bude muset být teplo kryto z primárních zdrojů a kolik jej mohou snadno pokrýt tepelná čerpadla.

Pokud budou vycházet předpovědi ohledně GZK, které mohou být možná do jisté míry brzděny masivním odtáváním ledovců, na roztopení 1 kubíku ledu je třeba poměrně dost tepla, proto se domnívám že s ubývajícím množstvím ledu se bude celý proces zrychlovat. Pak bude možná možné běžnou zimu kompletně tepelnou energii dodat jen pomocí TČ, protože teploty budou nad, nebo jen velmi lehce pod nulou. V takové situaci, pokud budou TČ dosahovat slušného topného faktoru a pokud se bude proud vyrábět s PPE, by mohla spotřeba energie ve formě paliv i klesnout.

A to nepočítám to že tepelná čerpadla nejsou zatím vůbec nějak rozšířená, tady je myslím, třeba i s hlubšími vrty (muselo by se podívat jak to vychází ekonomicky), dost velký potenciál pro další růst a úspory paliv i bez dalších kroků jako je zateplování, které jsou ale většinou realizovány ještě dříve než se o TČ uvažuje. Takže by se klidně mohlo stát že i zde bude zajímavě růst podíl OZE.

Obnovitelný Realista
20. červen 2017, 21:47

Na otázku "Čemu věřit?" je podle mne jednoduchá odpověď. Cena energie z OZE elektráren bude neustále zlevňovat a čím dál více maloodběratelů si bude pořizovat decentrální OZE výrobny, primárně fotovoltaiku a vítr. Pro třetí svět budou OZE elektrárny první volba. I u nás bude postupovat rozvoj decentrální výroby z OZE, ať už budou podmínky jakkoliv diskriminující. Speciálně v našich podmínkách to bude mít punc odporu vůči velkým energetikám. Je to jenom otázka času. Věřím predikci BNEF.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se