Domů
Úspory energie
IEA: Zvyšování energetické účinnosti ušetřilo nemalé výdaje, letos však zpomaluje
Zateplování budovy
Zdroj: Cjp24 / Creative Commons / C-BY-SA-4.0

IEA: Zvyšování energetické účinnosti ušetřilo nemalé výdaje, letos však zpomaluje

Zvyšování energetické účinnosti podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) pomohlo domácnostem na celém světě v loňském roce ušetřit až desítky procent na jejich výdajích. Standardy týkající se energetické účinnosti však pokrývají pouze třetinu globální spotřeby energie a jejich rozšiřování podle agentury v posledních letech zpomaluje.

Globální energetická náročnost, tedy množství energie vynaložené na jednotku domácího hrubého produktu, podle IEA poklesla v minulém roce o 1,8 %, což je podle agentury signál toho, že ekonomika dokázala vygenerovat větší hodnotu z vložené energie. Výsledky z minulého roku tak potvrzují velký pokrok, který byl učiněn od začátku tohoto desetiletí.

Podíl globální konečné spotřeby energie, na kterou se vztahují nařízení vyžadující zlepšení energetické účinnosti, vzrostl v roce 2016 na téměř 32%, což představuje nárůst o 1,4 procentních bodů oproti roku 2015, avšak stále nejsou pokryty zbylé dvě třetiny spotřeby.

Vývoj poklesu globální energetické náročnosti
Vývoj poklesu globální energetické náročnosti: Zdroj: IEA

Oproti předchozím letům byl téměř veškerý nárůst pokrytí v roce 2016 způsoben pokračujícím dopadem stávajících politik, zejména nahrazením starých energetických spotřebičů. Pouze 1 % z růstu bylo způsobeno novými politikami, což je historické minimum.

„V roce 2016 zde bylo výrazné zpomalení v implementaci nových politik a zdá se, že tento trend pokračuje i v roce 2017. Země by se měly soustředit na zaměření se na více než 68 % globální energetické spotřeby, která není pokrytá zákony či standardy pro účinnost,“ uvedl ředitel IEA Fatih Birol.

Rostoucí účinnost zvyšuje energetickou bezpečnost

Zvyšování účinnosti od roku 2000 snížilo v roce 2016 výdaje členských zemí IEA na dovoz energie o 50 miliard dolarů. Například v Japonsku by byl dovoz ropy v roce 2016 vyšší o 20 % a dovoz plynu o 23 % vyšší, pokud by nedocházelo k růstu energetické účinnosti.

Dopad rostoucí účinnosti na dovoz plynu byl zvláště patrný v Evropě. V Německu a ve Velké Británii, tedy největších evropských trzích s plynem, vedlo zlepšení energetické účinnosti mezi lety 2000 a 2015 k úspoře plynu, která svým objemem odpovídá téměř třetině evropského importu plynu z Ruska.

Vyšší efektivita rovněž přispěla k růstu krátkodobé energetické bezpečnost tím, že snížila denní špičkovou poptávku po plynu. Bez zlepšení energetické účinnosti by Británie a Francie ve stejném období potřebovaly v období špičkové poptávky dodatečných 40 milionům metrů krychlových plynu denně.

Kromě zvýšení energetické bezpečnosti přináší investice do účinnějšího využívání energie rovněž finanční úspory. V případě Německa, Francie či Velké Británie se úspora domácností na výdajích spojených s využíváním energie od orku 2000 pohybuje okolo 30 %.

Úspory jsou realizovány i ve velkých, rozvíjejících se ekonomikách, kde poptávka po energii neustále roste. V případě čínských domácností by tak bez zvyšování energetické účinnosti byly výdaje na energie v roce 2016 o 25 % vyšší.

Úspory domácností od roku 2000 ve vybraných zemích pramenící ze zvyšování účinnosti využívání energie
Úspory domácností od roku 2000 ve vybraných zemích pramenící ze zvyšování účinnosti využívání energie. Zdroj: IEA

Investicím stále dominují budovy, potenciál vyčerpán ještě není

Globální investice do zvyšování energetické účinnosti dále rostly i v minulém roce, a to o 9 % na 231 miliard dolarů. Nejrychleji investice sice rostly s 24 % v Číně, za největší podíl na globálních investicích je i tak stále odpovědná Evropa.

Mezi jednotlivými sektory investicím do zvyšování energetické účinnosti pořád dominují budovy, které v roce 2016 představovaly 58 % globálních investic, přičemž většina investic do tohoto sektoru směřuje do obálek budov a obměny spotřebičů či osvětlení.

Rozdělení investic do zvyšování energetické účinnosti v roce 2016 do jednotlivých sektorů
Rozdělení investic do zvyšování energetické účinnosti v roce 2016 do jednotlivých sektorů. Zdroj: IEA

V loňském roce dále rostl celosvětový trh s energetickými službami (ESCO) o 12 % na 26,8 miliardy dolarů. Zdaleka největším trhem je Čína, která díky silným vládním pobídkám tvoří přes 60 % celosvětových tržeb. Spojené státy a Evropa jsou s pětinovým, resp. desetinovým podílem dalšími dvěma hlavními trhy ESCO.

Autor úvodní fotografie: Cjp24 @WikimediaCommons

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(13)
Josef
8. říjen 2017, 22:54

energetická efektivita je skvělá věc, ovšem jen v případě ,že šetření má racionální důvod. Pokud energetická politika Německa vyžene cena el. energie pro domácnosti na 8kč /kWh pak je logické , že se zdánlivě vyplatí šetřit ve skutečnosti je ale šetření také neefektivní , protože základem prosperity je racionální výroba energie a ne výroba s 3 násobnými náklady než je nutné a následná aplikace ve skutečnosti neefektivních metod šetření energií. Mnohé spotřebiče v nejvyšší třídě A +++ jsou proto ve skutečnosti nenávratné ne jen ekonomicky , ale i energeticky protože neušetří ani energii do nich na víc vloženou a celou úsporu ve skutečnosti tvoří pouze to že energie v nich vložená je mnohem levnější než ta, kterou díky provozu takového spotřebiče šetří Německý nebo Dánský spotřebitel. Ve výsledku takové úspory jsou neefektivní jak ekonomicky tak energeticky. Jsem zcela přesvědčen o tom, že Německý spotřebitel dosahuje úspor energií v posledních letech převážně tímto způsobem, neboť podíl běžných domácích spotřebičů kompletně vyrobených a prodávaných v Německu je mizivý a navíc průmysl má dotovanou el. energii na úkor domácností. Tímto systémem může být efektivní jedna země na úkor druhé , ale ve skutečnosti je to jen fikce a reálně dosažené úspory jsou mnohem nižší. Dále se zvyšuje se složitost a snižuje spolehlivost a životnost úsporných výrobků - domácích spotřebičů. To vede k jejich zbytečné výrobě a spotřebě energie a ničení životního prostředí v 3 zemích. Podle mého názoru by mnohem více ušetřilo , kdyby u určitých výrobků uváděných na trh byla nařízena povinná záruka na 10 let provozu z dnešních 2. (lednice , pračka , myčka atd.) Tím by se ušetřilo mnohem více , protože by se začaly vyrábět kvalitní věci s dlouhou životností a energie vložena do takových výrobků by se díky dlouhé životnosti lépe vrátila, navíc by se ušetřil i lidský potenciál, který je dnes neefektivně využíván při produkci spotřebičů s krátkou životností.

Vinkler
9. říjen 2017, 06:18

Souhlas, jestliže zavedete plánované hospodářství( tj. dotace), ztratí všichni informaci, co je efektivně, s důsledky jaké popisujete.

Vinkler
9. říjen 2017, 06:44

Nicméně i u dotací je třeba si přiznat, že vyhrávají válku, (např. 2. WW) převálcováním protivníka. Zisky se vybírají následně.

Jan Veselý
9. říjen 2017, 09:35

Plánované hospodářství je naprd, ale mít hospodářský plán je nutnost. Musíte si stanovit svůj cíl a cestu k němu, jinak z vás (osoba, stát, firma, korporace) bude ekvivalent člověka žijícího ze dne na den, kterého setne každá nečekaná věc.

A efektivní využívání energie má pro EU vysokou strategickou hodnotu, protože snižuje importní závislost na klíčových strategických surovinách. Navíc evropské firmy mají své "těžko na cvičišti" (domácí trh) a následné "lehko na bojišti" v exportu. Proto trhu domácích spotřebičů, které za něco stojí, dominují německé, dánské a švédské firmy se svým know-how získaným doma.

Josef
9. říjen 2017, 21:42

Šetřením snížíte závislost pokud ovšem šetříte efektivně a dále to čím šetříte musíte na svém území pokud to lze efektivně vyrábět. EU má co se energetiky týče jedinou politiku a to je environmentalismus a to ve všech směrech - začíná to úsporami za každou cenu. Nasazení nesmyslně drahých OZE až po likvidaci jaderné energetiky a dalších domácích zdrojů mimo OZE. K omezení importní závislosti nedochází , protože likvidace domácích zdrojů mimo OZE byla zatím dominantní. Jediným výsledkem jsou ceny el. energie , které jsou v některých státech EU nejvyšší na světě. ČR jde také touto cestou a naše importní závislost poroste a hlavním energetickým zdrojem u nás bude zemní plyn.

Jan Veselý
9. říjen 2017, 09:23

Tý jo, takhle odvážně přijímat závěry z jedné meziroční změny, která je z největší pravděpodobností ovlivněná meziroční fluktuací počasí. Zima 2015 byla extrémně teplá, zima 2016 už byla normálnější.

Martin Hájek
9. říjen 2017, 09:33

Jak souvisí zavádění standardů účinnosti s počasím? Ono je to dost špatně napsané, asi ztraceno v několikerém překladu, ale IEA si stěžuje, že státy nezavádí dost rychle standardy účinnosti.

Jan Veselý
9. říjen 2017, 09:37

Je to v tom meziročním poklesu rychlosti nárůstu energetické produktivity, ze které se vyvozují dalekosáhlé závěry. Ale souhlasím s tím, že standardy účinnosti by se měly zavádět rychleji.

Martin Hájek
9. říjen 2017, 16:31

"Globální energetická náročnost, tedy množství energie vynaložené na jednotku domácího hrubého produktu, podle IEA poklesla v minulém roce o 1,8 %, což je podle agentury signál toho, že ekonomika dokázala vygenerovat větší hodnotu z vložené energie. Výsledky z minulého roku tak potvrzují velký pokrok, který byl učiněn od začátku tohoto desetiletí."

Kde tam čtete o poklesu rychlosti nárůstu energetické produktivity?

Eduard Majling
10. říjen 2017, 09:48

Dobrý den,

titulek možná může být trochu matoucí, nicméně zvyšování energetické účinnosti je míněno jako proces, ne pouze pokles globální energetické náročnosti, který je výsledkem celého procesu (tam samozřejmě může být znát vliv počasí na zvýšené spotřebě energie pro topení/chlazení).

V titulku je dále uveden letošní rok, graf a hodnoty snižování energetické náročnosti jsou do roku 2016, tedy minulého. V článku nejsou uvedeny, aby se z nich vyvozovaly odvážné závěry, ale aby si čtenáři mohli sami udělat představu o vývoji v posledních letech.

V úvodním odstavci je dále uvedeno, že dle IEA zpomaluje rozšiřování standardů, podobně je to také uvedeno v odstavci za prvním grafem a v citaci ředitele IEA.

Přeji pěkný den

Jan Veselý
9. říjen 2017, 20:00

V nadpisu a prvním grafu.

Josef
9. říjen 2017, 22:00

IEA je celosvětová organizace pokud vím pak celosvětově rok 2016 nebyl studený. Pokud se zamyslím nad pojmem energetická účinnost pak celosvětově jsou největší ztráty při výrobě energie v RC cyklu parních el. V roce 2015 a 16 došlo k přechodnému útlumu uhlí a zvýšení zájmu o zemní plyn letos se kyvadlo opět vrací k uhlí proto budou uhelné el. více využity a tím dojde celosvětově k větším ztrátám energie , protože jak víte PP el. mají lepší účinnost než el . parní. Úspory nebudou do budoucna hrát takovou roli jako dříve také proto, že budoucí úsporné technologie nebudou už o moc lepší než ty dnešní prostě proto, že současné technologie mají vysokou účinnost a nebo proto, že nasazení nových technologií je ekonomicky neefektivní a bude se realizovat až v dlouhodobém horizontu - příkladem je přestavba budov na pasivní standart. Běžný majitel se asi nerozhodne investovat řádově miliony do úprav svého domu , aby ušetřil 15 tisíc ročně za topení.

Vinkler
10. říjen 2017, 06:03

Vypadá to, že se rozhodně "rozhodne" investovat. (Bude mu to nařízeno auditem?).

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se