Větrné elektrárny v bouři

Bavorsko přestalo stavět větrné elektrárny, Polsko ho následuje

Spolková země Německa Bavorsko, která na konci roku 2014 zavedla pravidlo pro omezení staveb větrných elektráren, v prvním čtvrtletí tohoto roku neevidovala žádnou žádost o stavbu větrníku. Podle neoficiálních informací tomu je stejně i v druhém čtvrtletí. 

Zkušenosti s pravidlem „10H“ z Bavorska ukazují na to, že se jedná o zásadní zásah do možností, kde stavět větrné elektrárny. Zatímco za celý rok 2014 bylo schváleno 187 nových větrných elektráren, od přijetí nové legislativy toto číslo výrazně klesá.

Za celý rok 2015 byla na území největší německé spolkové země schválena výstavba 65 elektráren, pouze třetina byla schválena při účinnosti nových pravidel. To dokazuje i skutečnost, že za třetí čtvrtletí bylo schváleno pouze 8 nových elektráren a ve čtvrtém již jen pět.

Pravidlo „10H“: Podle tohoto pravidla musí být vzdálenost větrné elektrárny od nejbližšího obydlí nejméně desetkrát větší, než je výška této elektrárny. V praxi jde u nových větrných turbín o okruh cca 1.5 km. 

Pokles nových povolení pro větrníky se zastavil až na počátku tohoto roku, kdy dosáhl nulové hodnoty. V prvních třech měsících nebyla schválena jediná větrná elektrárna. Obdobně tomu je podle neoficiálních informací i v druhém čtvrtletí tohoto roku.

Podpora OZE v Polsku. Ilustrační foto.

Ilustrační foto.

Snahy Německa jsou přitom odlišné. Výstavba větrných elektráren má být omezována výrazněji v severní části země, odkud není při velkých výkonech možné výkon přenášet do míst spotřeby. Nové elektrárny mají být stavěny především na jihu, kde dojde dle plánu v roce 2021 a 2022 k odstavení posledních jaderných elektráren.

Pravidlo 10H zavádí i Polsko

Novou legislativu, která taktéž zavádí pravidlo 10H, má i Polsko, kde ji již podepsal polský prezident. Nově zavedená pravidla pro větrníky jdou ještě dále, než v Bavorsku. K pravidlu 10H přibývá i vyšší daň z nemovitosti a každé dva roky zpoplatněný audit.

Polský trh s větrnými elektrárnami byl přitom označován za jeden z nejperspektivnějších v Evropě, nyní se ale podmínky změnily ve prospěch ochrany uhelného průmyslu. Investice v Polsku měla v plánu i česká energetická skupina ČEZ, která má v plánech 15 větrných elektráren na polském území. ČEZu kvůli tomu hrozí odpis investic.

24 odpovědí na Bavorsko přestalo stavět větrné elektrárny, Polsko ho následuje

  1. Martin Hájek napsal:

    10 H asi nebudou 2 km. Přeci jen stožáry vysoké 200 m se úplně běžně rozhodně nestaví. Jinak je docela zajímavé, že zelení, kteří se jinak zaklínají veřejným zdravím v případě větrných elektráren netrápí ani hluk nebo vibrace. O vržených stínech vrtule, které mohou být na psychiku také docela nápor, ani nemluvě. Jinak Dolní Rakousku už, pokud vím, zakázalo výstavbu větrníků úplně před delší dobou.
    Energiewende brzy narazí do zdi, protože na Severu nebude dále možné obrovské výkony větrníků stavět kvůli síti (viz nový EEG) a na jihu pro ně nejsou podmínky a navíc je tam nechtějí. Jaderné elektrárny v Bavorsku se ještě budou velmi hodit.

    • Martin Voříšek napsal:

      Pravda, 2 km je zřejmě hraniční a ne tak běžná výška. Upraveno na reálnějších 1,5 km.

      Přesná data o průměrné výšce v současnosti se mi nepodařilo dohledat, ale tendence je neustále zvyšování stožárů (USA 2015 jsem našel neoficílaní zmínku o průměrné výšce nových elektráren 130 m. Zde tvrdí, že 200m vysoká turbína je v Bavorsku běžná).

      Díky za upozornění. MV

    • Peppa napsal:

      Stíny vrtule na vzdálenost více než 1 km? Tak daleko už žádné stíny nehrozí!

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      V Dolním Rakousku počítá místní energetická koncepce s růstem výroby větrné elektřiny. To moc nehraje s nějakými zákazy.
      Nějaký hluk a vibrace z větrných elektráren mě přestaly trápit v okamžiku, kdy jsem si k reálné větrné elektrárně zašel. Nic nebylo slyšet ani kilometr, ani 100 metrů od ní. Přímo pod ní bylo možné zaregistrovat něco přímo pod ní, bylo to na hraně slyšitelnosti. Podobnou zkušenost učinili i jiní. Vibrace byly slabě cítit až při dotyku tubusem.

      • Martin Hájek napsal:

        A díval jste se, jestli se ta vrtule nahoře točí? 🙂
        Já mám tedy trochu jinou zkušenost, je potřeba provést pozorování v době, kdy se elektrárna blíží plnému výkonu, pak je to podstatně jiné kafe. Vítr naráží do lopatek vrtulí, což vytváří aerodynamický svist, který se nese poměrně daleko a není vůbec příjemný. Ale tyto efekty se samozřejmě projevují až od určité rychlosti lopatek turbíny. Mimochodem konce listů nejsou zase tak daleko od rychlosti zvuku.
        S vibracemi je to totéž, respektive situace je ještě složitější, protože vibrační efekty mohou vznikat při určité konkrétní rychlosti otáčení, kdy se nějaký díl elektrárny dostane do rezonance. Takže to, že jste zrovna nic necítil vůbec neznamená, že ten efekt neexistuje. Šíření pak záleží zase na řadě jevů, tzn. může a nemusí být patrné na delší vzdálenost.

        • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

          Byl jsem u větrných elektráren mnohokrát. Pokud při silném větru dělaly lopatky vrtule sotva rozeznatelný hluk, byl maskován silnějším hlukem vydávaným samotným větrem. Větrné elektrárny fakticky dělají hluk jen při dosti specifických podmínkách. Při zemi musí být jen vánek či bezvětří, ve výšce vrtule naopak foukat musí. To není moc obvyklé.
          Na zabránění rezonanci existuje spousta jednoduchých a účinných technik. Divil bych se, kdyby je výrobci nepoužívali, dost by jim ničila jejich konstrukce.

          • Martin Hájek napsal:

            Vtip je právě v tom, že ne vždy je výrobce schopen přijít na příčinu, a to právě proto, že se ten jev se objevuje jen v určitém rozmezí otáček a když přijede technik na elektrárnu, tak se prostě zrovna nic neděje. No a pak přijede zase za 2 měsíce, dříve těžko a tak to jde rok a půl, než se zjistí příčina. Konstrukce to vydrží bez problémů, zase takové rázy to nejsou. Samozřejmě se ničí ložiska apod., ale to jsou vyměnitelné díly.

          • NN napsal:

            Hladiny hlučnosti LWA musí mít výrobce naměřené podle speciálních norem.
            Je taky asi dobré přihlédnout, je-li člověk po větru či proti ve směru k turbině.
            Už delší dobu to tolik nesleduji, ale před pár lety se říkalo, že bude muset být proměřován i infrahluk v nových normách. Byly dost dohady, jestli infrahluk vydávají či nikoli.

  2. energetik napsal:

    Já mám pravidlo 0H. Větrník na hřebenu střechy vedle solárních panelů. Přesto mne občas budí hukot vypouštěné páry v elektrárně cca 10km daleko. Tam by nestačilo ani 100H a emise jdou ještě dál.

    • Martin Hájek napsal:

      Kolikrát ročně? 2x ?

      Jinak na vzdálenost 10 km Vás může hluk pojistného ventilu probudit jen za opravdu mimořádně příznivých okolností pro šíření zvuku a Vašeho mimořádně lehkého spaní.

      Také Váš větrník na hřebenu střechy zřejmě nebude mít lopatku o délce 45 m a váhu rotoru v desítkách tun. Já mám na zahradě větrníky pro plašení ptáků a ty mi také nevadí :-).

    • NN napsal:

      Pravidlo 0H – 1/2H´ je ale v pořádku. Tam se totiž stroboskopický efekt neprojeví. Výška slunce za letního slunovratu v pravé poledne(to je mezní situace): 63,5° – stín vržený z výšky dolní úvrati (H´) bude tedy cca 1/2 H´ od paty kolmice.
      Jinak moje osobní zkušenost s tímto jevem v tzv. plné zóně je taková-řekl bych že to je „pěkně na palici“ (a jestli to o sobě dobře vím, tak sklony k fotocitlivé schizofrenii zrovna netrpím). Zkoušel jsem si to na louce v Jindřichovicích pod Smrkem.

      • Martin Hájek napsal:

        Bohužel (naštěstí) stíny nevznikají jen v pravé poledne, ale i při podstatně nižší výšce slunce nad obzorem, takže Vás výpočet je trochu mimo realitu.

        • NN napsal:

          Je a není. Já jsem pouze reagoval na předchozí příspěvek. Pod vrtulí a těsně blízko stroboskopický efekt není, dál samozřejmě naopak ano. Záleží, jestli je v okolí něco komu/čemu by to vadilo. Posudkář v odkazu považuje 20% zastínění slunečního kotouče za již neznatelné (nevím, nemám vyzkoušeno). Jsou však i další aspekty – hlučnost, odlétávání námrazy v zimním období…

  3. Pavel napsal:

    TO není žádné překvapení sranda energetiku. To, že se vy jménu své pošahané ideologie dokážeš vsugerovat spoustu nesmyslů, je jasné už dávno.

  4. Richard Habrych napsal:

    Osobně si myslím, že je to určitá výzva pro konstruktery větrných elektráren, aby přišli s technickým řešením, které by nemělo s dodržením pravidla 10H problém. Na konferenci EPE jsem viděl technické řešení větrné elektrárny, které nevyžaduje vysoký stožár, ale svojí efektivitou nemůže stávajícímu řešení konkurovat. Pravidlo 10H by však znamenalo změnu pohledu na podobná řešení.

    • Martin Hájek napsal:

      Bohužel fyziku oblafnout nejde. Trend vysokých stožárů je tu prostě proto, že ve větší výšce nad terénem je větší průměrná rychlost větru, a to dost podstatně, navíc energie vzdušné hmoty roste se třetí mocninou rychlosti, tedy poměrně rychle. To prostě žádným geniálním technickým řešením obejít nejde a nikdy ani nepůjde.

      • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

        Často, když někdo napíše, že něco nejde, znamená to pouze, že on nezná řešení.
        Jiní si myslí, že to zvládnou bez sloupů a vrtulí. Jen budou mírně omezovat letecký provoz.

        • nikdo napsal:

          Jenze tohle nebudete moci pouzit vsude, Canada je mirne zalidnena takze tam moc provoz neomezi v Evrope je to horsi, otazka take je jakou vzdalenost od sebe budou muset mit balony aby se do sebe nahodou nezapletly, neni trochu skoda toho helia pri vetsim nasazeni se jeho cena zvedne. Jak budou mit zajistenou aby se to nahodou neutrhlo a casem na neco nebo nekoho nespadlo?

      • NN napsal:

        Ano a také se nasazují čím dál tím větší rotory v honbě za vyšším výkonem/výrobou a ty nelze na nižší stožáry dát. Menší počet větších turbin je ekonomičtější, nežli odpovídající větší počet menších turbin.
        Převod rychlost větru – > výkon charakterizuje výkonová křivka stroje (tu výrobce vždycky má).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *