GWEC: Větrné elektrárny jsou jedněmi z nejvíce konkurenceschopných zdrojů
Větrná energie je jednou z nejvíce konkurenceschopných zdrojů energie na mnoha, ne-li ve většině světových trhů. Vyplývá to ze zprávy obchodní asociace pro větrnou energetiku Global Wind Energy Council (GWEC). Podle GWEC vznik větrných/solárních hybridů, sofistikovanějšího řízení sítě a stále dostupnější úložiště energie začínají nastiňovat, jak by v budoucnu mohla vypadat bez uhlíková energetika.
Podle GWEC nebyl rok 2017 pozoruhodným ve smyslu globálních instalací. Přesto, díky stále se zlepšující ekonomice větrných, solárních a také bateriových systémů se začínají rýsovat obrysy více udržitelného energetického systému. V roce 2017 bylo instalováno celkem 52,5 GW ve větrných zdrojích, tedy přibližně o 2 GW méně než bylo instalováno v roce předešlém. Celkový instalovaný výkon větrných elektráren na světě tak vzrostl na 539 GW.
GWEC přitom očekává, že nárůst instalovaného výkonu bude pokračovat i v příštích letech, kdy by se měl držet okolo 54 GW za rok. Očekává se taktéž podstatný nárůst podílu přímořských větrných elektráren. Celkový instalovaný výkon větrných elektráren má do konce roku 2022 dosáhnout 840 GW.
„Větrná energie vede přechod od fosilních paliv a pokračuje v porážení konkurence v oblastech ceny, výkonu i spolehlivosti. Jak pevninské, tak přímořské větrné elektrárny jsou klíčem k vytvoření udržitelné budoucnosti energetiky.“
Steve Sawyer, generální tajemník GWEC
Pro větrnou energii existuje mnoho dalších potenciálních trhů
Toho, že se nově instalovaný výkon větrných elektráren v minulém roce opět udržel nad hranicí 50 GW, bylo dosaženo mimo jiné díky rekordním číslům v Evropě a Indii. Ta totiž dorovnala pokles nově instalovaného výkonu v Číně, která je hnací silou světového trhu s větrnou energií. Minulý rok přitom v Číně přibylo nových 19,7 GW instalovaného výkonu, tedy více než dvojnásobek jakéhokoli jiného trhu.
Podle zprávy přitom na světě existuje mnoho potenciálních trhů pro další rozvoj větrné energetiky. Mimo jiné například Argentina, Rusko, či Saúdská Arábie, přestože se podle samotné GWEC jedná o i trhy s velkou mírou rizika – zvláště v případě Ruska a Saúdské Arábie..
Podle asociace se ale jedná o trhy o takovém potenciálu, který může investorům tato rizika ospravedlnit. Například Saúdská Arábie momentálně pro výrobu elektrické energie spálí 700 až 900 tisíc barelů ropy za den, což království při stávajících cenách připravuje o více než 50 milionů dolarů za den.
Mohlo by vás zajímat:
Větrníky až tak moc globálně konkurenceschopné nejsou.
V Arábii vůbec, tam pojedou na solární energii a místní plyn.
Méně slunečné Rusko si bude větrníky stavět v menší míře jen na nejlepších místech a úplně samo, konstrukční návrhy si koupí velmi levně třeba od Číňanů.
Takže nejvhodnější pro evropské výrobce je jen ta Argentina, které by měli raději nabídnout bez otálení co nejrychlejší vstup do EU. Snížilo by to i náklady na zabezpečování ovoce a obilí, když by byl obří kus vnitřní půdy s opačnou zimou.
Jenže předlužený západ a jih EU teď vypadá dost nepřitažlivě a neschopně, když má kvůli humanitním preferencím v posledních desetiletích teď obří nezaměstnanost mladých v Itálii, Řecku a Španělsku.
A Argentina s mladou bílou populací se vždy v první řadě bude na EU dívat přez Španělsko.
Hele, tyhle bláboly fakt piště někam na novinky.cz.
A až něco budete blábolit o Rusku, tak si třeba něco zjistěte o jeho potenciálu větrné energetiky , je obrovská, skoro celé evropské Rusko má větrné podmínky na úrovni německého pobřeží nebo lepší. A větrný byznys rozjíždějí Rusové s firmami z "úpadkové" EU, Vestas tam teď dokončuje velkou fabriku na VtE a projekty financují evropské, hlavně skandinávské, banky.
Zatím Rusko jen povolilo, aby u nich evropané postavili nejnovější továrnu, jak na tom v minulých desetiletích Západ nakonec podojila Čína.
Že by Rusko delší dobu dávalo do větru na svém území dotace je velmi nepravděpodobné.
Naopak je jisté, že Rusko musí zadotovat 4. generaci jaderných elektráren na znovuvyužití paliv ze starých jaderek a zbrojních odpadů. K jaderkám je třeba rychle zafinancovat i další vodní elektrárny.
Takže z toho budou kvanta upřednostňované docela levné elektřiny na jejich trhu, a už je ten trh skoro zaplněný.
Asi jako s plynovými turbínami co zjistili že ani neumí okopírovat.
Rusko nemusí zadotovat Gen IV, se zdroji plynu a dalších paliv co mají se mohou zabalit do sebe a nezajímat se. Jediné co by se jim hodilo jsou hydroelektrárny, ale spíš decentralizované MVE než velké centrální. Nehledě na to že jim stačí udělat poměrně malé zásahy a budou moci využít existující kaskády na Volze a Donu, které díky obrovskému výparu snižují průtoky. Ten projekt, sestávající se z jedné jediné přehrady, je uspaný asi 30 let, nedávno se o něm zase trochu mluvilo.
Každopádně kdyby se Rusko rozhodlo, tak bez problémů pokryje 100 % svých potřeb elektřinou z vody a ještě dost zbude. Problém může být v lokalizaci potenciálu na Sibiři, jistě ale i Evropská část má ještě dost co nabídnout. Na jaderky se mohou vykašlat, jestli se nepletu tak jim patří ČKD Blansko. Přechod na hydroenergetiku v maximální míře (teď mají asi 25 %) by byl pro ně asi nejlepší.
Za prvé Rusko už ve vývoji těch jaderek 4. generace většinu potřebných peněz utratilo, tak to dotáhnou i jen kvůli ekonomice.
A za druhé Rusko, USA, Francie a Čína už dali jasně najevo, že do budoucna budou většinu svého nejnebezpečnějšího jaderného "odpadu" mnohonásobně redukovat právě tímto způsobem "spalování".
Rusko je, na základě mé osobní zkušenosti, naprosto neorané pole co se týká efektivního využívání energií. Tam se energiemi všeho druhu tak nehorázně plýtvá, že to je do nebe volající.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se