Domů
Větrné elektrárny
Jaký osud čeká německé větrné elektrárny po ukončení podpory? Většině se další provoz nevyplatí
větrné elektrárny, Zdroj: Flickr @René
větrné elektrárny, Zdroj: Flickr @René

Jaký osud čeká německé větrné elektrárny po ukončení podpory? Většině se další provoz nevyplatí

Na konci roku 2020 skončí podpora pro první podporované větrné elektrárny v Německu. Uplyne 20letá lhůta, po kterou je podpora pro elektrárny vyplácena. Dle německé Agentury pro větrnou energii na pevnině, FA Wind (Fachagentur Windenergie an Land), skončí na konci roku 2020 podpora pro elektrárny o instalovaném výkonu zhruba 4 GW, v dalších letech to bude průměrně 2,4 GW ročně.

Instalovaný výkon větrných elektráren, kterým ke konci daného roku vyprší podpora Zdroj: ÜNB, FA Wind

Jaký bude osud těchto elektráren? Vyplatí se je nadále provozovat? Dle studie think-tanku Energy Brainpool bude po vypršení garantované podpory provoz ekonomicky výhodný pouze u menšiny elektráren.

FA Wind provedla průzkum toho, jak provozovatelé větrných elektráren napříč celým Německem s elektrárnami po vypršení podpory naloží. Průzkumu se zúčastnilo 106 aktérů, kteří dohromady provozují okolo pětiny instalovaného výkonu větrných elektráren v Německu. Mezi roky 2021 a 2025 vyprší dotace pro třetinu instalovaného výkonu větrných elektráren v Německu, čtvrtina z tohoto množství byla zahrnuta v průzkumu.

Pro provozovatele po vypršení podpory přichází v úvahu tři možnosti:

  • repowering neboli obnova elektráren,
  • pokračování v provozu stávajících elektráren,
  • ukončení provozu.

Mezi těmito možnostmi se ovšem provozovatelé nemohou vždy zcela svévolně rozhodovat. Zatímco pro obnovu elektráren musí provozovatelé získat příslušné plánovací povolení a příslušné licence, pro pokračující provoz jsou rozhodující technické a obchodní aspekty. Pouze konečné vyřazení z provozu je vždy možné, ale z ekonomického hlediska a hlediska klimatické politiky nemusí být smysluplné.

Repowering

„Repowering byl v posledních letech značně ovlivňován politickými podmínkami. Pokud se plány pro repowering větrných parků účastníků šetření rozšíří na všechny provozovatele, lze očekávat podobný potenciál pro obnovu až do roku 2020 jako v posledních letech. Jeho realizace však závisí také na úspěšnosti plánovaných zařízení v nabídkovém řízení,“ uvádí studie.

Studie rovněž dodává, že splnění cílů není zdaleka možné pouhou obnovou starých elektráren, nezbytná je ambiciózní výstavba nových elektráren.

Repowering větrných elektráren na pevnině v Německu, dle různých zdrojů. Procentuální údaj uvádí podíl na nově instalovaném výkonu větrných elektráren na pevnině. Zdroj: FA Wind
Repowering a ukončování provozu větrných elektráren na pevnině provozovaných dotazovanými provozovateli. Zdroj: FA Wind
Repowering větrných elektráren dotazovaných provozovatelů dle jejich očekávání. Zdroj: FA WInd

Průzkum mimo jiné ukázal, že nejméně 40 % větrných elektráren, které vyprší podpora mezi lety 2021 a 2025, nemůže být obnovena. Ve dvou třetinách dotčených případů je repowering v rozporu s požadavky zákona o plánování.

Pokračování v provozu stávajících elektráren

Pokračující provoz stávající technologie je možností, pokud není možné tyto elektrárny nahradit modernějšími a účinnějšími technologiemi nebo není možné ukončit dodávku elektřiny. Z technického hlediska je bezpečnost provozu a stabilita konstrukce větrných turbín předpokladem pro další provoz. Pokud elektrárny pokračují v provozu, předpisy německého zákona o energii z obnovitelných zdrojů energie (EEG) s výjimkou nároku na podporu nadále platí i po uplynutí 20 let od zahájení provozu. Zůstává tak nárok například na prioritní přístup k síti nebo kompenzace v případě omezení dodávky elektřiny do soustavy vlivem přetížení některých vedení. V případě pokračujícího provozu musí být zváženy zejména ekonomické důsledky.

Očekávaná doba provozu elektráren po ukončení podpory, dle výkonových tříd. Zdroj: FA Wind

Není-li nalezen žádný jiný model prodeje elektřiny vyrobené v elektrárnách, kterým vypršela podpora, musí být elektřina uvedena na trh prostřednictvím spotového (denního) nebo vnitrodenního trhu. Ziskovost pokračujícího provozu zařízení pak přímo závisí na ceně elektřiny na těchto trzích (cena je závislá na aktuální nabídce a poptávce) v době výroby elektráren a nákladech na provoz.

Jak je patrné z následujících grafů průměrná cena elektřiny na trhu z větrných elektráren na pevnině bude nižší než předpokládané průměrné provozní náklady na jednotku vyrobené energie. Většinu stávajících zařízení nebude ekonomicky výhodné nadále provozovat.

Realizovaný a předpokládaný roční průměr tržní hodnoty elektřiny z větrných elektráren na pevnině v Německu;
Zdroj: TSO, předpovídané hodnoty: FA Wind založený na konzultaci s r2b energy consulting
Statistické vyhodnocení odhadu nákladů na pokračující provoz větrných elektráren. Zdroj: FA Vítr

Ukončení provozu

Pokud není pokračující provoz nebo repowering ekonomicky výhodný, je nejpravděpodobnější cestou ukončení provozu. Podíl zařízení, jejichž provoz je ukončen z jiných důvodu, například technických, je podle současných znalostí poměrně nízký. Ekonomičnost dalšího provozu je proto rozhodující pro budoucí vyřazení větrných elektráren z provozu. Vedle stabilizace cen elektřiny na burze nad současnou výší by zejména inovativní marketingové modely pro prodej elektřiny jiným způsobem než na krátkodobých trzích mohly pomoci větrným turbínám vyrábět elektřinu i po více než 20 let.

Scénáře vyřazování z provozu větrných elektráren s vypršením podpory v letech 2021 až 2028. Šedá – instalovaný výkon elektráren, kterým v daném roce skončí podpora, oranžová – instalovaný výkon odstavených elektráren (vysoký scénář), zelená (nízký scénář).  Zdroj: FA Wind

Úvodní fotografie: Flickr @René

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(9)
Petr
10. duben 2018, 10:51

Aneb padla další dlouhodobě v minulosti mediálně tlačená lež Zelených, že větrníky vyrábí elektřinu zadarmo.

Je hrozné, že i když jim zůstane velká výhoda přednostního přístupu do sítě a peníze, když síť vypadne, tak stejně tolik provozovatelů uvažuje o odstavení větrníků hned po 20 letech okamžitě s vypršením hlavních dotací.

Martin Pácalt
10. duben 2018, 13:09

To je možné, ale hrát roli bude i vývoj za těch 20let. Turbíny zvládnout ze stejně zastavěné plochy dát 2x i více energie. Proti tomu bude zase působit limit daný výškou stožáru a vzdálenosti k nejbližšímu sídlu. Likvidace staré konstrukce není takový problém, ale naopak použít stávající základy, pokud má dojít k navýšení konstrukce půjde je stěží a spíše dojde na nové.

Zajímavé by bylo porovnat vloženou energii a skutečně získanou - to ale osobně neumím. :-)

Josef
10. duben 2018, 20:48

Ten důvod je ten ,že pokud jsou špatné větrné podmínky VTE nevyrábí nebo málo a pokud jsou dobré pak VTE vyrábí sice hodně , ale cena silové el. energie je velmi nízká někdy až nulová a proč ? Protože pro dotované VTE není cena silové el. energie rozhodující takže dodávají klidně i za nulu - mají stálou výkupní cenu. Dotované OZE tím vlastně ničí ty nedotované. Pak se najednou jeví vše neekonomické včetně jádra a zdá se , že OZE jsou levné - nejsou skutečná cena je velmi vysoká a nízkou jí dělají dotace, na které doplácí koncový odběratel. Problém je v tom že dotace nelze zastavit , protože trh už je jimi zničený a při jejich zastavení se přestanou stavět veškeré zdroje. Jediná možnost je změnit systém dotací , kdy z provozních se změní na investiční. Tím výrobcům nebude jedno za kolik budou dodávat el. energii do sítě a ceny nikdy nepůjdou k nule.

Milan Vaněček
10. duben 2018, 21:07

Řeknu Vám druhou možnost. Po skončení 15 či 20 let dotace VtE (a ta byla kdysi vysoká) přejít každý další rok provozu na současnou výši dotace (která už je nízká a blíží se tržní ceně). To skončí až už dotace nebudou třeba (za 5-10 let??).

Tak by to měli Němci dělat, možná že to dělají, investor si musí spočítat zda je pro něj výhodnější provozovat dále starou elektrárnu nebo místo ní zainvestovat novou, která teď už asi bude vyrábět více než dvojnásobek.

Martin Hájek
11. duben 2018, 00:46

Hlouposti, staré elektrárny je potřeba zlikvidovat a postavit nové, jen tak udržíte při životě jejich výrobce. Bouráním se práce množí, to je základní heslo každého developera.

Vinkler
11. duben 2018, 05:54

Ukončení provozu po 20 letech, no to je přece normální životnost. Renovace či postavení nových je de facto totéž. O co jde?

Petr
11. duben 2018, 14:17

Jde o to, že právě na tento médii podporovaný rychlý konzum západní kapitalismus dojel, že už musí příliš velkou část svých dalším a dalším tištěním ničených peněz odevzdávat každoročně surovinovým diktaturám, protože zaplavil i své vnitřní trhy elektrárnami jen na 20 let a masovým zbožím rozpadajícím se brzo po 1-2 roční záruce.

Vinkler
12. duben 2018, 09:05

Znám šicí stroje , nebo vodní turbíny 120 let staré. Jedou. Je to ale dobře? Ono 20 (no možná 40?) let je u techniky, která stále jede, dost na fyzické i morální zastarání. Nemyslím, že je to dávání kazítek na 2+ roky záruky.

Jan Veselý
12. duben 2018, 09:56

V lecčem se neshodneme, ale tohle je svatá pravda. Podobná rozhodnutí se dělají každých 20 let fakticky u všech typů elektráren, vodních i tepelných. Vždy je otázka jestli bude výhodnější udělat totální generálku výrobní technologie nebo se na to vykašlat a udělat to znova/jinde.

U vodních elektráren a velkých tepelných elektráren tyhle úvahy dopadají obvykle ve prospěch generálky, protože je spousta peněz a úsilí utopená v infrastruktuře okolo samotné výroby (přehrada, důl, budovy, dopravní infrastruktura, ...) a vývoj těchto technologií byl dramatický někdy tak před 60 lety. Teď prostě na stejný flek dají stejný "vergl", který je o kousek lepší než byl ten starý.

U větrných elektráren ty počty vycházejí jinak, protože jsou aktuálně ve stavu, kdy u nich probíhá velice rychlý technologický vývoj a ty 20 let staré kusy už jsou dnes tak technologicky zastaralé, že je často mnohem výhodnější je prostě zbourat a postavit na jejich místě nové a lepší. Je to taky dáno tím, že potřebují minimum infrastruktury okolo a stavba i bourání jsou rychlé a vcelku jednoduché.

Vlastníci VtE se prostě často teď budou rozhodovat v tom smyslu, že starou výrobu , kde by měli očekávané náklady na výrobu cca 15-20 EUR/MWh po generálce, kde by měli vážný problém sehnat náhradní díly, dají pryč (a prodají ještě funkční technologii někam do Afriky nebo na Shetlandy) a nahradí ji novými turbínami, které ze stejného instalovaného výkonu a do existující přípojky dodají 2-3x více elektřiny za cca 30 EUR/MWh a budou mít před sebou dalších 20 let výroby.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se