wind-turbine-construction

Po loňském rekordním roce letos růst výkonu větrných elektráren v Evropě zpomalí

Po loňském rekordním růstu výkonu větrných elektráren letos Evropu čeká zpomalení. Podle odhadů asociace WindEurope by výkon větrných elektráren měl letos vzrůst o 13,5 GW, tedy o 2 GW méně než v minulém roce. V první polovině letošní roku růst výkonu táhly Německo, Velká Británie a Francie.

V první polovině letošního roku vzrostl výkon evropských větrných elektráren o 4,5 GW. Ve srovnání s loňskými 6,1 GW se jedná o čtvrtinový pokles, ten byl však podle WindEurope očekávaný. V případě pevninských instalací (onshore) bylo v období mezi letošním lednem a červnem zprovozněno 3,33 GW výkonu, na moři (offshore) poté 1,12 GW.

„Jsme na cestě k solidnímu roku v nových instalacích větrných farem, ale růst táhne pouze hrstka trhů. Za těmito čísly se ale také skrývají některé znepokojivé trendy,“ uvedl Pierre Tardieu, výkonný ředitel pro politiku asociace WindEurope.

Růst výkonu v onshore elektrárnách táhlo zejména Německo, které s 1 626 MW nainstalovalo téměř polovinu veškerého výkonu. S velkým odstupem za Německem následovaly Francie (605 MW), Dánsko (202 MW), Turecko (141 MW) a Itálie (125 MW).

V případě offshore instalací pokryla téměř veškerý růst Velká Británie, která zprovoznila elektrárny o celkovém výkon 911 MW. Druhá Belgie od začátku roku zprovoznila u svého pobřeží větrné elektrárny o výkonu 175 MW, třetí Dánsko poté 28 MW.

Za celý letošní rok WindEurope očekává růst výkonu v onshore elektrárnách o 10,2 GW, v offshore větrných parcích o 3,3 GW. Celkově by tak v Evropě měly být v letošním roce zprovozněny větrné elektrárny o instalovaném výkonu 13,5 GW.

Za zpomalením stojí nejistota a váhavé postoje evropských vlád

Francie sice v letošním roce navýšila výkon v onshore větrných elektrárnách, nicméně za posledních 8 měsíců kvůli administrativním překážkám neudělila povolení ani jednomu projektu pro výstavbu offshore větrných parků. To se podepsalo i na poslední francouzské aukci, kde objem přihlášených projektů ani nedosáhl hodnoty nabízeného objemu. Francii tak podle asociace čeká zpomalení v nových instalacích, což povede k dalšímu růstu nejistot v celém dodavatelském řetězci.

V případě Německa asociace chválí zavedení povinného povolení pro veškeré projekty, které chtějí developeři přihlásit do aukcí. Nicméně stále není jasné, kdy proběhne aukce slíbených 4 GW výkonu pro výstavbu onshore větrných parků, na kterých se dohodla vládní koalice. Stejně tak vláda neschválila objemy aukcí po roce 2020.

„Viditelnost je klíčová pro dodavatelský řetězec a pro udržení pracovních míst a růstu větrné energetiky v Evropě. Investice do výroby, výzkumu a vývoje se uskutečňují pouze tehdy, pokud vlády poskytnou dodavatelskému řetězci dlouhodobou viditelnost. Tato jasnost jim pomáhá přijímat nová investiční rozhodnutí a snižovat náklady. Řešení těchto otázek bude klíčové pro to, aby Evropa mohla efektivně splnit svůj cíl 32 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030,“ dodává Pierre Tardieu.

V případě navyšování výkonu v offshore větrných elektrárnách je Evropa podle Tardieua příliš závislá na Velké Británii, která stabilně pokračuje v nových instalacích a současně se zavazuje i další budoucí výstavbě. Naproti tomu Německo zpomaluje.



37 odpovědí na Po loňském rekordním roce letos růst výkonu větrných elektráren v Evropě zpomalí

  1. Martin Hájek napsal:

    Povídačky o „dlouhodobé viditelnosti“ nejsou nic jiného než dotace, dotace a zase dotace, je už trochu tragikomické, jak se stále vymýšlí nějaké eufemismy. Nicméně žádný strom neroste do nebe a S-křivka je neúprosná. Fotovoltaické elektrárny jsou v EU za inflexním bodem už dávno a u větrníků nastal zřejmě vloni. EU čeká ohledně OZE velké vystřízlivění. Mimo jiné i proto, že Německo nesplní svůj cíl OZE do roku 2020 a nesplní ho ani Francie nebo Nizozemí, přední to bojovníci s klimatem, kteří pomohli prosadit ambiciózní cíle EU do roku 2030.

    • Jan Veselý napsal:

      No to je toho. Prostě se snaží vybrečet si dotace, to vaše sdružení dělá taky. A zajíce počítejte až po honu.

      • Petr napsal:

        Ne, jádro skutečně nemá ve zvyku platit jako OZE kvanta feminizujících plaček, které navíc ještě podrývají sílu a pracovní morálku občanů dotčených dnes tak vysávaných států.

        • Jan Veselý napsal:

          Je fakt, že třeba Wagner není feminizující plačka, je to plačka s knírem. Toho smutku nad tím, že „zlí zelení“ zničili jadernou energii, …

          • Martin Pácalt napsal:

            Překvapujete mě. Komentář podobného druhu bych čekal od Pavla, Petra a nebo Loudila. To jste se někde (mimo toto fórum) sešli a bodli se navzájem do ledvin?

          • P.I.Z napsal:

            Je to jedna osoba

          • Petr Závodský napsal:

            Oni zelení něčeho dosáhli? vlastně ano…. horší kvalita životního prostředí/ovzduší, dražší elektřina, energetická chudoba….
            A komentář na pana Wágnera …. to už i na Vás je silné kafe. Ale Vaše trio již nemá argumenty, tak standardně jen uráží.

          • Martin Hájek napsal:

            Myslím, že důvod ke smutku budou mít brzy výrobci větrníků v Evropě a zejména jejich akcionáři. Po smrštění Evropských trhů se ukáže, že venku si moc neškrtnou a brzy je převálcuje asijská konkurence. Asi s výjimkou off-shore, o které nebudou mít Asiati zájem, neboť kromě Severního moře jsou globální možnosti velmi omezené a hlavně je nesmysl dělat elektrárny na moři, když na pevnině je spousta místa :-).

          • Milan Vaněček napsal:

            Moje babička říkávala: jak se do lesa volá tak se z něho ozývá. Nejprve pan Wagner napadl před pár dny mě a pana Veselého ted se divíte že se z lesa ozvalo.
            Babička by Vám to vysvětlila.
            A řeči pana Závodského, to není ani třeba komentovat. Až se bude chtít odborně bavit o OZE ať poví jaká data dávají jaderníci o OZE do svých modelů že říkají že je jádro nejlevnější.
            Já tipuji že to jsou data 10 let stará. A protože třeba fotovoltaika se za těch 10 let zlevnila zhruba 5x tak říkají nesmysly. A mimochodem, JE za toto období zdražily tak 2x (možná více, zeptejte se Arevy).
            Tož tak, pánové

          • Ondra napsal:

            Pane Vaněčku vy ste fakt hroznej. Rád chodim na tenhle web a snažim se taky sledovat diskuzi, protože se tady člověk dozví někdy dost zajmavý věci ale je mi líto že člověk vašeho vzdělání a zkušeností vystupuje tímhle stylem. Jestli napadáním pana Veselýho myslíte komentář aby se podíval na klimatický podmínky v Jižní Koreji, tak to bylo na místě.
            Pane Veselý sorry ale vystupujete tady dost často pokrytecky když po všech chcete milion dat (nejlépe všelijaký vědecký studie) ale pak sem napíšte že Jižní Korea je rozežranej stát protože maj velkou spotřebu elektřiny na osobu (USA jsou na tom mnohem hůř). Tak abychom si to ujasnili – Jižní Korea je těžce průmyslovej stát. Podle http://www.cigre.org/var/cigre/storage/original/application/e7d9fa05767adc8be71033656e4f29f2.pdf v roce 2014 průmysl spotřeboval víc jak polovinu elektřiny. Při tý výrobě není problém teplo z venku, ale teplo ze všech mašin strojů a průmyslovejch procesů který musíte dostat ven. A když je venku hic jak hovado, tak klimatizace prostě žerou víc. Vaše řešení tepelný čerpadlo na všechno je ok, dají se tak řešit nový stavby ale sám musíme uznat že nejde ze dne na den renovovat všechny starý budovy a kvůli pár teplejm dnům v roce to ani nemusí davat ekonomicky smysl. http://epsis.kpx.or.kr/epsisnew/selectEkgeEpsMepChart.do?menuId=040101&locale=eng tady se podívejte jak jim lítá špičkový zatížení mezi pracovními dny a víkendy a až sem dáte nějaký rozumný data tak se můžem bavit. Sorry jako

          • Milan Vaněček napsal:

            Ondro mám tomu Vašemu odkazu rozumět že největší špičku ve spotřebě mají v neděli? Aspoň z tabulky to vyplývá. Proč?? Má nějaký znalec Koree vysvětlení?

          • Ondra napsal:

            Pane Vaněčku, zaprvý se omlouvám za prudší reakci ale už mi to přislo trochu přez čáru. Teď koukám že jim ty stránky nějak blbnou když tam člověk najede z odkazu. Když si ale kliknete na tlačítko „search“ tak už to načte rozumný hodnoty – pak jde vidět že víkendy maj o 15-20 GW nižší špičku (asi podle toho jaký je vedro). Navíc je ta špička zatížení sítě kolem 17:00 takže v době kdy už jsou fotovoltaiky za vrcholem denní výroby – možná i proto protože jinak během maximální výroby decentralizovaný FVE (teď nevím jakej maj v Koreji poměr malejch a velkejch FVE) samozřejmě snižujou zatížení sítě.

          • Martin Pácalt napsal:

            P.I.Z. : Kdo je jedna osoba? Ti tři, které jsem jmenoval?

  2. Vinkler napsal:

    Soukromý kapitál není si ochoten nejistých investic do energetiky jako takové, zvláště za situace nejistot v provozní době. Neboť nelze spočítat zisky. Tedy chce jistotu dotace. Kdekoli. Politici nechtějí dotace už ani u OZE.
    Politici nejsou tedy ochotni zaručit právo na levnou a spolehlivou dodávku. Myslím, že zdroje EE skončí jako „chytré sítě “ rozdrobené na místní. To povede až k dieselům u každé fabriky či domu, tedy u těch, kdo na to budou mít.

    • Milan Vaněček napsal:

      Jakmile je nějaká komodita typu „stát by měl zajistit“ jako vodovodní síť, dodávky elektřiny, dopravní síť, vzdělávání, bezpečnost, zemědělská soběstačnost, …. tak je to vždy o dotacích.
      Nebylo to tak vždy, třeba za první republiky u nás (pro mě zlaté období naší stoleté moderní historie), možná že se to za nějaký čas zase částečně změní.
      Myslím že do toho zasáhne technický pokrok který zahájila moje milovaná fyzika polovodičů (počítače, komunikace, internet, sensory, robotizace).
      V okamžiku kdy nějaká technologie výroby a uchovávání elektřiny (bez nebezpečných externalit) dosáhne ziskovosti BEZ DOTACÍ tak bude energetická transformace rozhodnuta (celosvětově, s malými specifiky pro tu či onu klimatickou oblast).
      Můj názor je že pro fotovoltaiku (jako významnou komponentu energy transition) to nastane pro většinu obyvatel zeměkoule již v příštím desetiletí. Myslím že jaderná energetika toho dosáhnout nemůže.

      • Pavel napsal:

        Žvaníš, energetika bez dotací fungovala nikoli za první republiky, ale vždy, a to až do té doby než se němečtí zelení vyIízanci rozhodli, že stát bude zajišťovat oze tunelářům bezpracný a zaručený zisk. Dotace do oze parodií na elektrárny dřívější nedotovanou energetiku totálně zdevastovaly. Dnes se kvůli rusáckému agentu schroderovi nevyplatí bez dotací stavět žádný zdroj.

        • Carlos napsal:

          Ani za první republiky to tak úplně bez podpory v podobě glejtu nebylo a praktiky také nebyly tak zcela tržní. O období po válce se z toho pohledu nemá cenu bavit. Takže na jakési zárodky tržnosti nám zbývá tak 1890-1920. A to ještě ani tak to moc tržní nebylo, pro omezený počet zdrojů a různé zákazové klauzule, jako mělo Brno s elektrárnou v Oslavanech. (což se rychle ukázalo jako pitomost)

          A dotace? Co třeba toto?:
          energetika. tzb-info. cz/energeticka-politika/14235-uhelny-byznys-skryte-dotace-a-nesplacene-dluhy

          czp.cuni. cz/czp/images/stories/Vystupy/WP/WP2012_1.pdf

          To Vám jako dotace nepřijde?

  3. Vladimír Wagner napsal:

    Pro Petra Závodskeho. Jak jsem už psal, tady se to už vlivem několika lidí stalo ringem trollů. Takové osoby se prostě přitahují. Vaněček, Veselý, Petr, Pavel, Loudil. Já opravdu nemám zájem se do trollovani zapojovat. Proto jsem už bez přímého oslovení zde přestal do diskuze přispívat. Přesto mě tu zase místní trollové musí jmenovat. Proto reaguji. Ale naposledy. Od teď už nebudu u trollů reagovat ani na své jméno. Na trolly platí pouze je vůbec úplně ignorovat. Přesto se je ještě jednou naposled pokusím poprosit, aby už mě ve svých příspěvcích nejmenovali.
    S kolegy jsme teď napsali knihu o stavu české energetiky (viz upozornění pod mým posledním článkem). Takové věci mají smysl, ne se zahazovat s trolly v diskuzí. Diskuze má smysl o faktech, diskutující mohou mít různé názory a ty mohou rozdílnými zůstat i po diskuzí. Ale diskuze ve stylu stálého opakování stejných bezobsažných výroků a invektiv trollů je hůře než na nic.

    • Milan Vaněček napsal:

      Tady se někdo pěkně odkopal. Komentář netřeba.
      Jen opakuji už po několikáté konkrétní dotaz-viz výše, cituji to opět:
      „Až se bude chtít odborně bavit o OZE ať poví jaká data dávají jaderníci o OZE do svých modelů že říkají že je jádro nejlevnější.
      Já tipuji že to jsou data 10 let stará. A protože třeba fotovoltaika se za těch 10 let zlevnila zhruba 5x tak říkají nesmysly. A mimochodem, JE za toto období zdražily tak 2x (možná více, zeptejte se Arevy)“

  4. Vinkler napsal:

    Nevím vše.
    Jsem již starý důchodce. Podle klasika : Co je horší než mladý pesimista? Snad starý optimista.
    Nemáte vy všichni pocit, že centrální energetika je produktem válek 1., 2., studené? Že moderní trend politiků je postarej se o sebe úplně sám, ve všem? V strategických zásobách jídla, vody či energie?

    • Carlos napsal:

      Nevím, nemohu nějak najít jestli je Váš komentář součástí vlákna, nebo má začít nové. Nicméně ano, centralizovaná energetika, centralizované všechno je ovlivněno válečnými událostmi minulého století, stejně tak to třeba pomohlo formovat chod korporací a kulturně-společenský vývoj na několik generací. U nás ještě navíc obrovskou roli hrála kolektivistická ideologie.

      Podívejte se třeba kolik různých knih, filmů atp. se zabývá tématikou kde roli hraje nějaká (polo)vojenská struktura. To se týká zejména literatury z USA, kde se dá snad i mluvit o militarizaci společnosti, ale to stejné je třeba v Rusku, vypadá to že to přesahuje běžnou „přehlídkovost“ a vliv základní služby. Podívejte se třeba na sci-fi, star-trek, Avatar, Vetřelec,… pokaždé je tam vliv vojenské struktury, kolik knížek jiných žánrů obsahuje postavu (bývalého) vojáka, policisty, agenta… (a vynechme teď dílo T. Clancyho, který si na armádně-politických tématech postavil kariéru), leze to do fantasy pro starší děti a dospívající, když se budete snažit, příklady najdete. (Tam je to ale o podžánrech a dalších věcech, roli hrají archetypy a X věcí, které by vyžadovaly povolanější osobu než mne na vysvětlení)

      Takže ano, centralizovaná energetika (a speciálně jaderná, což nemůže popřít snad ani pan Wagner, jelikož bez bez projektu Manhattan by se vývoj opozdil o několik desetiletí) je produktem válečného století, stejně tak ale velká část naší současné kultury a struktury společnosti je tím formována a lidi ten polovojenský systém začíná štvát. Tedy lze jen čekat po obrovské výchylce kyvadla k etatismu jeho kývnutí k individualismu. Jenže na rozdíl od minulosti tu není nic co by je tlumilo, jednotící prvek v podobě tradice není, a ani umrtvující v podobě církve. Navíc jsou díky propašování Uljanova do Ruska kyvadla jednotlivých zemí velmi rozhozená a pracují do protivky.

      To nejlepší v co by se dalo snad doufat je to že se po výchylce do individualismu zastavíme někde uprostřed, zázračně, kde by se nacházela nějaká relativně decentralizovaná výroba postavená na malých blocích schopných pracovat ve vlastní síti i bez dálkového propojení.

  5. Jan Veselý napsal:

    ad Martin Pácalt) Zdravím Martine, máte pravdu v tom, že jsem byl ostřejší než jsem měl být. Chyba byla v tom, že jsem ty komentáře psal v rozrušení. Vypěnil jsem předtím, protože mrcha počítač nedělal co měl (z….ení ajťáci) a já nutně potřeboval dokončit výpočet. Vůči pane Wagnerovi to bylo až moc osobní. Na druhou stranu to nic nemění na tom, že ty jeho řeči o „zlých zelených, kteří zničili jadernou energetiku“ považuju za výmluvu.

  6. Jan Veselý napsal:

    ad Martin Hájek a větrné elektrárny) Podle údajů o trzích s VtE, na které jsem se díval, mohu prohlásit, že nemáte pravdu. Situace je taková, že čínští výrobci VtE jsou mimo domácí trh nekonkurenceschopní, stejně tak VtE od GE nejsou mimo USA nic, stejně jako Suzlon mimo Indii. Světu dominují Vestas a Siemens/Gamesa.
    Trh EU s VtE je „jen“ cca 20% globálního trhu, fluktuace budou vadit, ale rozhodně nejsou likvidační, ne pro silné kusy.

    • Petr napsal:

      Jenže ve zbytku globálního trhu už nejsou žádné velké průmyslové státy, a je to i v podnebí blíže rovníku, takže všude tam místo větrníků budou skoro vždy stavět soláry a nejpravděpodobněji nejlevnější čínské soláry.

    • Martin Hájek napsal:

      Uvidíme a to velmi rychle, už za 2-3 roky, pak si to řekneme. Ovšem fakt je, že jste neuvedl ani jeden trh, kam by mohly evropské firmy expandovat, aby nahradily výpadek instalací v Evropě. USA, Čína ani Indie to nebudou, tam je prostě nepustí. Takže otázka je, co zbývá a jestli to může ten výpadek v EU nahradit s nějakou marží.

  7. Jan Veselý napsal:

    ad Ondra) Zdravím Ondro, ohledně té Koreje si myslím, že spotřeba ~10 MWh/os./rok je hodně. To, že jsou na světě státy s ještě mnohem vyšší měrnou spotřebou na situaci nic nemění. Jsou jiné těžce průmyslové země (Německo, Japonsko), kde dlouhodobě investují do efektivního nakládání s energiemi (a elektřinou zvláště) a mají tuto spotřebu o dost nižší. A to je prosím za situace, kdy Korea musí téměř veškeré energetické suroviny dovážet.
    Fakt si myslíte, že by Korejcům ublížilo, kdyby stavební normy (i pro průmyslové objekty) tlačily na nižší energetickou náročnost?

    • Petr napsal:

      Co mají stavební normy na budovy společného se spotřebou elektřiny v Koreji, která se tam nejvíc používá na výrobu exportních automobilů, chemikálií včetně baterií a elektroniky?

      A to že musí Korea veškeré suroviny dovážet byl právě hlavní důvod, proč si ji globalizátoři vybrali jako ideálního průmyslového exportéra, spolu s možností pokračovat v totálním nasazení obyvatelstva plynule po roce 1953, s tentokrát maximálním omezením rychlosti růstu dělnických mezd za každou cenu.
      Jenže nedomysleli, co se stane, když Korejský model ideálního průmyslového státu zkopíruje kulturně superblízká Čína s 30x tolik obyvateli a pozemním přístupem námořně neblokovatelným k dostatku vlastních i sibiřských surovin.

    • Ondra napsal:

      – Korea musí téměř všechny energetický suroviny dovážet – souhlas, je v jejich vlastim zájmu dobře hospodařit s energií a snažit se s ní neplejtvat.
      – Pořádný stavební normy – taky souhlas, u novejch budov určitě ale jak sem psal není tak jednoduchý ze dne na den předelat všechny starý baráky. Stejně tak si mohli třeba spočítat že kvůli jednomu nebo dvěma extrémním tejdnům se jim třeba některý investice nevyplatí a je levnější tou energií „plejtvat“. To bude barák od baráku.
      – Spotřeba 10 MWh/osoba/rok je hodně – tady mi příjde trochu jednoduchý vzít jedno číslo a vyvozovat z toho ukvapený závěry. Zrovna u vás kterej tohle vyčítá ostatním. Tohle číslo vůbec nezohledňuje klimatický podmínky, strukturu hospodářství, životní úroveň obyvatel, nic.

      • Jan Veselý napsal:

        Ono se nejedná jen o jeden měsíc v roce, Korea už je dost na severu na to, aby měli opravdovou zimu, je kratší a teplejší než u nás, ale je tam. A při teplotách okolo nuly, jako je to u nich 3-4 měsíce v roce, dokáží tepelná čerpadla a zateplení udělat tepelnou pohodu s minimálními nároky na topení. A stejně poslouží i během letních veder. A nejedná se jen o domácnosti, špatně udělané kancelářské a průmyslové objekty, to jsou teprve žrouti energie.

        • Ondra napsal:

          Jasný s tím částečně souhlasím, tepelný čerpadla můžou podle provedení ušetřit dost provozních nákladů (oproti přímotopům). Horší je to s investicí. Jen se nad tím ale zamyslete – kdyby to bylo ideální řešení pro každou budovu nebyl by tenhle způsob vytápění mnohem víc využívanej? A jasný že průmyslový objekty, kanceláře, obchoďáky, nemocnice, … jsou pořádný žrouti – aspoň podle tý prezentace cigre byl podíl korejskejch domácností na spotřebě elektřiny v roce 2014 jenom 13 % a pochybuju že by se to od tý doby nějak výrazně měnilo. Pokud se vám někde podaří sehnat nějakej zdroj s podrobnejma statistikama kolik elektřiny jde na vytápění/chlazení tak se můžem bavit jestli je hodnota 10 MWh hodně.

        • Martin Hájek napsal:

          Zase úplně mimo terč. Korea má kontinentální klima, což znamená studené zimy a horká léta. Tedy pro tepelná čerpadla v zimě velmi špatné podmínky. Korea je nejprůmyslovější země světa navíc brutálně přelidněná, kde všichni obrazně řečeno bydlí v jednom paneláku. Je poněkud legrační si myslet, že spotřeba budovy, i kdyby se dále výrazně snížila, něco zásadního provede se spotřebou energie.

  8. Emanuel napsal:

    Nejlepší obnovitelný zdroj pro ČR je využívání hlubiného tepla ze soustavy vrtů o hloubce zhruba šest tisíc metrů. Toto teplo se dá využít k výrobě elektrické energie a zbytkové teplo k ohřívání bytů , kanceláří ,průmyslových objektů a skleníků pro pěstování zeleniny. V ČR jsou podle teplotní mapy hornin ve větších hloubkách k instalaci Geotermálních elektráren dobré podmínky v Podkrušnohoří, v Ostravské a Podbeskydské oblasti a v Polabí. Vetším zavedením těchto elektráren o menším elektrickém a tepelném výkonu by ale s velkou pravděpodobností poklesla spotřeba zemního plynu v ČR. Plynová loby proto sabotuje jejich instalaci, jako například v Litoměřicích. Plynová loby, tím vystavuje občany ČR riziku velkého skokového nárůstu cen zemního plynu, vetšího než u těchto nárůstů v minulosti. K jaderné energetice mohu připomenout skutečnost, že velké bloky se mohou v budoucnosti stát cílem teroristických útoků, například pomocí menších raket s výbušnými hlavicemi. Takto lze poměrně snadno zničit transformátorovny, haly s parními turbínami, čerpadla s chladící vodou a další důležité objekty.

    • Carlos napsal:

      Pfffff, rakety, teď jsou v módě traktory. 😀 Ona ta nehoda jenom ukázala že i když budeme mít zastřeženy zdroje jako pevnosti, tak nejslabší článek je vnější vedení, které lze velmi primitivními prostředky vyřadit z činnosti. Ale dále to rozepisovat nebudu.

      Ale souhlasím s tím že by bylo asi mnohem lepší se zaměřit na využití hlubinného tepla, otázka je jak moc dobře by se s tím dalo pracovat, jestli lze získat páru dostatečné teploty atp. Pokud by byl systém pod dostatečným tlakem, tedy by se pára získávala až v parogenerátorech na povrchu, dala by se tak případně umořit energie z jiných OZE. V případě geotermální energie se snad tvrdí že by mohlo být dostupných až 6000MW při HDR technologii, ale je třeba aby se dlouhodobě nepřekračoval příkon z hlubších vrstev a tím nedocházelo k vyčerpávání zdroje.

      • Jan Veselý napsal:

        Kdysi se téma geotermální energie v USA řešilo v Energy Gangu. Prý je největší problém s tím, že udělat samotný vrt je dost drahé a je vysoké riziko, že se nenavrtá dostatečně dobré ložisko a celý projekt jde do kopru. Proto mají investoři strach do toho jít.

        • Martin Hájek napsal:

          Některé vlády to umí pojistit – víceméně na komerční bázi. Samozřejmě problém je, že na začátku není statistika a tudíž se ani neví, jaká je pravděpodobnost „suchého“ vrtu.

  9. loudil napsal:

    U Jižní Koreje atom doporučuji. Stát zhruba velikostí územím ČR zde vytváří HDP velikosti Ruska. Jsou plochá placka prakticky bez surovin. To mají pěstovat zelí ,když jsou tak výteční v průmyslu ?? Těžko je obvinit z velké spotřeby na obyvatele, když mají 10 000 KWh a USA – 13 000 KWh. Vítr a slunce je nezachrání, v noci a za bezvětří jsou bez proudu. Uhlí hulí jako prase , plyn je zase z Ruska,……. Čína letos vyrobí zhruba 7 bil. KWH Gross, proti USA – 4,3 bilionu. Brzy bude čínská výroba dvojnásobná. USA byly největším výrobcem elektřiny na světě od roku 1882 do roku 2011 ,tedy ve třech stoletích. Pak to musely po nepřetržitých 129 letech !!! – „definitivně zabalit“, na čínské ekonomické monstrum už nikdy mít nebudou. Dějiny se mění , dá se říci bohudík. Stojatý rybník přeci nikdo z nás nemiluje. Právě hledím do čínského počítače, sedím na čínské židli, mám před sebou čínský mobil Huawei a v Číně vyrobený poznámkový notes, na sobě čínské trenky a papuče, poznámky si píšu čínskou propiskou, do koupelny půjdu po čínském koberci a utřu se do čínského ručníku. Do práce už možná brzy pojedu čínským elektrobusem , čínský elektromobil také neodmítnu. Ale to už jsem z Koreje odbočil trochu vedle do Číny .Ostatně čínská ekonomika má k té jihokorejské jistě nejblíže. A má navíc nemalou výhodu v direktivním řízení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *